Zkouska otázky

kazníky, ale také o politickou moc, institucionální legitimitu a o sociální a ekonomickou způsobilost.
Jaké jsou tři mechanismy institucionálního isomorfismu vedoucí k organizační změně.
Nátlakový ( donucovací) – vzniká z politického vlivu a problému legitimity
Mimetický – vychází ze standardních odpovědí na nejistotu
Normativní – spojený s profesionalizací
Nátlakový vychází jak z formálních, tak neformálních tlaků vykonávaných na org. jinými organizacemi, na kterých jsou závislé a na kulturních očekáváních, která společnost po organizacích požaduje. Některé tlaky mohou být pociťovány jako síla, jako přesvědčování, nebo jako pozvání k dohodě. Někdy je org. změna přímou odpovědí na nařízení vlády (např. výroba přijímá nové technologie kontroly znečišťování, aby se podřídila regulacím životního prostředí; nezisk. Org. podporují účtování, aby splnily daňová pravidla atd.).
Mimetický je odpovědí na nejistotu, např. když org. čelí problémům bez jasného řešení pomocí modelování ( užívání vzorů). Mim. Metoda může nalézt řešení bez velkých nákladů. Různé modely mohou být využívány přímo prostřednictvím konzultačních firem, nebo i nezáměrně prostřednictvím transferu zaměstnanců. Čím více zaměstnanců nebo zákazníků, tím větší tlak na firmu, aby jim poskytla služby, které nabízejí další organizace. Takže buď kvalifikovaná pracovní síla nebo široká báze zákazníků může vytvářet mimetický isomorfismus.
Normativní plyne z profesionalizace, která jakožto kolektivní boj členů nějakého zaměstnání definuje metody práce a ustavuje kognitivní báze a legitimitu pro autonomii jejch zaměstnání. Profesionálové musí vytvářet kompromisy vzhledem ke klientům, šéfům, atd. Profesionálové jsou si podobni se svými protějšky v jiných organizacích.
Uveď dva aspekty profesionalizace, které jsou důležitým zdrojem izomorfismu.
přenechání formálního vzdělávání na univerzitních specialistech
Univerzity a vzdělávací instituce jsou důležitými centry pro vývoj organizačních norem mezi manažery a jejich zaměstnanci. Tyto mechanismy vytvářejí vzájemně zaměnitelná individua, která zaujímají podobné pozice v org. a mají podobné dispozice.
růst profesionální sítě, která vytváří nové modely v org. Dochází
k filtraci osob, najímání osob z podobných odvětví. Pokud jsou si org. podobné, socializace probíhá jako izomorfická síla.
Jak fluktuace profesionálů přispívá k homogenizaci
Viz filtrace osob
Ti, kdo dosáhnou na vrchol jsou od sebe prakticky nerozlišitelní. Individuality v org. procházejí socializačním procesem, který zajišťuje firemní požadavky na chování, oblékání, oslovování druhých atd. Probíhá také výměna informací mezi profesionály.
Proč neziskové organizace mění své hodnoty, cíle a aktivity pod tlakem profesionálů ?
Pokud vláda vnímá některé firmy jako klíčové a poskytuje jim podporu a granty, poskytuje jim tak současně legitimitu a vede tím konkurenční firmy ke kopírování jejich org. struktur za účelem dosažení podobných výhod.
K jakým změnám dochází v neziskových organizacích vlivem profesionalizace.
Neziskové organizace mají sklon se přetvářet podle organizací, které se zabývají podobnými záležitostmi a které jsou vnímány jako úspěšnější. Vzájemná podobnost s většími org. nesoucími zvučné jméno usnadňuje menším org. přitáhnout nové zaměstnance, dodá jim reputaci a legitimitu a získání snadnějšího přístupu ke grantům a kontraktům.
Neziskové organizace kopírují politiku a strukturu i v profesionálním poli. Dochází ke strukturální homogenizaci např. existencí karierních označení (asistent, společník) a karierních cest.
6. téma
Otázka 1. Uveď některé z podmínek prostředí, které ovlivnily rozvoj globálních neziskových organizací? 197-198
- otevření politických příležitostí vně národních politik - vývoj mezinárodních forem vlády - zmenšování nákladů na komunikaci (především internet) - příznivé ekonomické podmínky - změny ve většině průmyslových zemích, které kladou důraz na možnosti a povinnosti jednotlivce - expanze demokracie, svoboda vyjadřování a sdružování ve většině zemí
Otázka 2. Uveď faktory, které v současnosti vytvářejí nové možnosti pro neziskové organizace, ale zároveň ovlivňují a problematizují formy organizačního uspořádání těchto organizací. 199 nalézání správné rovnováhy mezi decentralizací a centralizací
napětí, které vytváří tlak na informační management a rozhodování
problematické hledání správné rovnováhy mezi centralizací a decentralizací
informační přetížení středních managementů
Otázka 3. Jaký mají vliv faktory jako diversita a inovativnost, které jsou charakteristické pro globální společnost na organizační formy neziskových organizací? 202
- je to proces hybridizace- vede ke kombinaci základů dvou odlišných organizačních forem k vytvoření třetí formy a inovace Jedna strategie pro nalezení rovnováhy mezi formou a prostředím je relační nebo síťová organizace, která představuje třetí převratnou formu vývoje -minimalizace výdajů -nákup služeb mimo podnikové aktivity k sítím dodavatelů, producentů a distributorů. Výsledkem byla zvětšená role pro vztahové formy, podobné jako síťová organizace a rozsáhlá produkce i distribuční řetězce napříč celou zeměkoulí -Dochází k vytvoření vysoce decentralizované sítě autonomních organizací.
Otázka 4. Na příkladu koalice Stop the Use of Child Soldiers uveď základní znaky racionální organizační formy. 206 -Globalizace ovlivňuje organizační formu -Omezení formy podporuje inovaci a vytváření hybridních a relačních (relational) forem.
Otázka 5. Na základě jakých dvou kritérií se určuje míra globálnosti neziskové organizace? 207
„Rekombinace“ zahrnuje zavedení nových prvků do existující organizační formy.
refunkcionalitu - rozšiřují vytváření komerčních společností, přemístění jedné formy do rozdílného kontextu
Otázka 6. Jak růst míry globalizace neziskových organizací ovlivňuje jejich organizační formy?207
vzniku hybridních forem - Protože kombinují vybrané prvky dvou a více forem v „ hybridním prostředí“ mezi státem a obchodní sférou
zkřížení národních a mezinárodních organizačních forem jako je federace
dvě základní formy: model „globální demokracie“ a „globální federace
Otázka 7. Jakou strategii neziskové organizace volí, aby udrželi rovnováhu mezi organizačními formami a globálním organizačním prostředím, ve kterém jednají? 208
„zpětná agenda“ napovídá, že NGOs ovlivňují politiku pomoci.
Dále používají metody vyvinuté NGO pro zhodnocení sociálního dopadu a sociální zodpovědnosti.
NGO se stále více mění na „ziskové“ a vstupují do oblasti byznysu
Otázka 8. Uveď některé z důvodů, proč globální neziskové organizace využívají hybridních organizačních forem. 208
strategie k nalezení rovnováhy mezi formou a prostředím
přístup k projektovému plánování a implementaci
vytvořit formu „globální demokracie“
ovlivnění politiky pomoci
zhodnocení sociálního dopadu a sociální zodpovědnosti
vytvořit místní kapacity a vytvořit více rovnostářský vztah mezi částmi organizace
7. téma
Otázka 1. Uveď základní rozdíly mezi masovou komunikací a interaktivními médii? 1
masová komunikace – jednosměrný kanál komunikace s typem přenosu od jednoho k mnohým
interaktivní média- umožňují síťovou produkci a komunikaci – umožňují zpřístupnění textu, zvuku, obrazu a informací v datech ve všezahrnujícím interaktivním prostředí Otázka 2. Uveď základní vlastnosti interaktivních médií. 1-3
Internet, intranet, extranet, internetové stránky – tvoří komplexní digitální prostředí
umožňují efektivnější a rychlejší komunikaci
umožňují nové formy komunikace
přetváří a transformuje vzájemné vztahy
způsobují „deteritorializaci“,
Otázka 3. Vysvětli, proč se dá charakterizovat Internet jako prostor vědění.2-3
zprostředkovává vědění k vytvoření počátečních znalostí komunit
Má signifikantní účinek zlepšující tok a vytvářející sdílené zrychlení
Otázka 4. Jaký je vztah mezi interaktivními technologiemi a novým prostorově-časovým řádem?5-6 důsledkem interaktivních technologií je časově-prostorové stlačení = kombinuje skutečný čas a víceúrovňovou komunikaci, tím dochází k deteritorializaci protože elektronický prostor není lokalizován
Otázka 5. Jak jsou využívány nové technologie při budování síti spolupráce. K jakým změnám došlo v neziskových organizacích s rozšířením využívání nových technologií pro vytváření sítí. 7-10
Používání zákonitostí vyhledávání nebo vzájemné působení by mohlo spojit sociální struktury (kdo zná koho) a vědomosti sítě (kdo zná co). také „kdo ví kdo zná koho“ a „kdo ví kdo zná co“ = tvoří transaktivní paměťový systém který sdílí informační domény
stupňování síly sociální sítě za použití interaktivních digitálních médií, využívání přechodu důvěry v šesti stupních připojení. Následkem toho budou moci lidé informovat sami sebe i samo-efektivněji organizovat – v nehierarchické- rozvětvené sociální formaci - - vedoucí k větším příležitostem k angažovanému občanství
8. téma
Otázka 1. Vyjmenuj základní institucionální podmínky formování a institucionalizace občanského sektoru.
otevřenost politického a právního systému,
vznik institucí veřejného prostoru (kavárny, soukromé salonky a na ně napojené žurnály nebo noviny,)
specifické, sociálně kulturní předpoklady participace
sociální formace založené a reprodukované v: a) bezprostředních vazbách sociálních aktérů, b)rozpoznání společných cílů, hodnot a orientací, c)vzájemné důvěře a sdílené zkušenosti
Otázka 2. Vyjmenuj základní sociální zdroje občanské participace.
zájem – motivací je vidina určitého vnějšího žádoucího cíle nebo účelu, schopnost vůdčích osobností probudit zájem
potřeby identifikace a seberealizace
pocit nedostatku a nespokojenosti s daným stavem
dispozice = kapitál politický, ekonomický, sociální, kulturní a symbolický(Bourdieu)
individuální zdroje - peníze, čas, občanské dovednosti (Verba)
Otázka 3. Vyjmenuj základní kulturní zdroje občanské participace. 400 – 401
étos univerzálního lidství
emancipace člověka
sociální sebevědomí
třídní sebevědomí
Otázka 4. Charakterizuj občanský étos. Jak se étos formuje a jakou má roli? 391
Občanský étos je formálně institucionální rámec občanské společnosti.
Formování protestantské etiky v historickém procesu etablování moderního kapitalismu. (Weber)
Zdrojem moderního občanského étosu jsou sekularizované skutečnosti, které se konstituovaly s ranou modernou, zejména v evropském prostředí.
Otázka 5. Charakterizuj dva sociálně kulturní zdroje moderního občanství. 392 – 393
ideologické vazby sdílených hodnot a přesvědčení = smysl pro morální autoritu a individuální odpovědnost
dobrovolná participace ve sdíleném chápání, interpretaci a realizaci božského na tomto světě
Otázka 6. Jaká byla dle Webera role protestantské etiky v historickém procesu etablování moderního kapitalismus? 395 – 396
Protestanská etika vyzdvihuje: 1) intenzifikaci práce, práci pozdvihuje na úroveň vrcholné důležitosti v životě věřících. 2) osobní odpovědnost za zdokonalování vlastního společenství 3) rovné kompetence ve věcech veřejného zájmu
Otázka 7. Uveď rozdíl mezi předmoderním a moderním občanstvím a čtyři základní principy moderního občanství. 396
Předmoderní občanství je koncept formálně přiznaných občanských a politických práv, je založeno na vzájemném prolínání soukromého, pracovního a občanského života na náboženském základě.
Moderní občanství má kulturně psychologický základ, vyznačuje se orientací jednání a je založeno na idejích individuality a rozumu. Dochází k diferenciaci (rozčlenění) jednotlivých životních sfér. Veřejná sféra je nová sociální kategorie – sféra volného času.
základní principy moderního občanství: - občanská odpovědnost, sociální důvěra, rovnostářství, vnějškově orientovaný individualismus
Otázka 8. Vyjmenuj hlavní zdroje sekulární moderní občanské společnosti. 397 – 402
nukleární rodina = klíčový socializační zdroj
oddělení místa práce od soukromého světa rodiny
výchova dětí , jejímž výsledkem jsou postoje a intelektuální dispozice humanistického univerzalismu a vznik sjednocujícího étosu občanského ducha univerzálního lidství
Otázka 9. Co je označováno free-ride problém a je možno tento problém řešit? 404-405
Vytrácení sjednocujícího étosu - dysfunkci organizovaných forem kolektivního jednání u velkých organizací a problém udržení racionálního charakteru kolektivních projektů u velkých organizací.
Problém je možno řešit rozdělením organizací na menší skupiny, kde je možné na základě společného zájmu sjednotit a koordinovat kolektivní jednání. Další možností je využít schopností vůdčí osobnosti, která může probudit v potencionálních aktérech zájem, pocit výlučnosti nebo svébytnosti jak