Strategie zadržování

říznivého stavu pro U.S. bude podmíněno zlepšováním hospod.situace v EVR, aby obtíže nevyvolaly nárůst prokomunist. postojů
Jádrem zprávy nástin variant U.S. ZP vůči SSSR v Obd.I, protože právš jeho povaha se odrazí v trendech ZP v Obd.II.:
Politika A: úsilí o dlouhodobou stabilizaci vzáj.vztahů skrze sdílení know how nezbytného pro výrobu NW a užívání jad. energie pro mír.účely, vyhýbání se vágním vyjádřením unilaterální povahy vyvolávajícím nejistotu, doporučení předkládat co nejjasnější návrhy. Vstřícné jednání U.S. mělo napomoci k provedení kvadratury kruhu – jím navozený společný U.S.- SSSR postup měl v NĚM, JAP, Číně etablovat režimy přijatelné pro obě strany, přátelské k oběma, v alianci s ani jednou z nich
Politika B: opak, razantní, negace principům z A, implementace této politiky oprávněná v příp, že by SSSR byl odhodlán k expanzivní politice prostřednictvím šíření revoluce. Základem odepření informací potřebných k vývoji NW. → udržování disproporcí mezi arzenály, v obd. II by byl SSSR pod kontorlou bez ohledu na své úmysly.
Politika A detailněji propracovaná → naznačuje preference autorů
Politiky mohly být implement.i paralelně, nebo po sobě
Obsahuje i kontradikce – amer. převaha zal. na NW vs. sdílení know how. Nezohledněno, že by takový postup výrazně zkrátil obd. I.
Bohlen zprávu upravil v 2/1946 – snaha adaptovat podmínkám vyhrocujících se vztahů. Nový prvek: idea podpory nekomunistické levice ve VE jako prostředku nastolení stabilní vlády v oblasti, současně příznivě nakloněné SSSR. Tyto strany nepodléhají vlivu Moskvy, nemají totalitní tendence, někt.cíle stejné jako komunistické strany. Kritériem podpory pro U.S. měl být výlučně jejich postoj k respektování LPZS. Toto opět až naivní odhad sověts. úmyslů v satelitech. na druhou stranu chován í kom.stran v tu dobu nečitelné, navenek uznávání demokr.principů.
Bohlen (přesto) považován za stoupence tvrdé proti sověts.pol., rižských axiomů
Názor na vybudování vlivových zón v SVE – za Roos.a Trum. administrativy, že je to legitimní. V |1945 úsilí o jejich zohledňování - tzv. otevřené dveře a exkluzivní sféry, hodnotícím kritériem existence zásahů do záležitostí jiných států.
Otevřená a pro U.S. přijatelná sféra vlivu znamenala existenci vlád nakloněných SSSR, s ním možné i vazby – obranné, polit., hospod. SSSR měl respektovat jejich nezávislost i interakce s dalšími zeměmi, zejm.v hospod.obl. . Za ideální příklad byl označen vztah Benešovy exilové vlády k SSSR.
Nepřijatelná sféra vlivu byla popsána tak, jak nakonec vše bylo v závěru WWII (vláda jedné strany, SSSR ji mohl využít k v příp.nepřátelských operacích v ZE, integrované hospodářsky se SSSR
Memorandum potvrzuje přijatelnost otevřené sféry, ve VE, současně zdůrazňuje zabraňovat proměně tolerovatelné míry vlivu v prostoru, zabránit tvrdé sověts.kontrole. Hl. problém zde spatřován v neschopnosti SSSR odlišit vliv a dominanci či přátelsky orientované a loutkové státy. U.S. postup: přesvědčit SSSR, aby respektoval otevř.zóny vlivu, dle reakce budou postupovat dál, v podstatě pol.cukru a biče (materiální a pol. podpora vs. odepření)
Státní tajemník Byrnes v 1945 (s až do rezignace v 47) spíše smířlivá gesta, založena na přesvědčení, že při vytváření sfér vlivu nebudou překročeny jisté meze. Jeho očekávání se ale neplnila + něco nekonzultoval s rezidentem → kritika Trumana, že třeba razantnějšího přístupu a také formulovat novou, realističtější strategickou koncepci pro dlouhodobou perspektivu.
Byrnes se pak přiklonil ke stoupencům nekompromisního přístupu. 1947 řekl, že zhoršování vztahů nezapříčinila neochota U.S. uznat velmocenský status SSSR nebo snaha o oslabení jeho pozic vůči sousedním státům, ale právě zneužití jeho vlastního vlivu, který mu byl v obl.přiznán.
Reakce U.S. se ale dostavila až v době, kdy již sov ětská sféra vlivu měla poměrně jasné kontury a podléhala pevnější kontrole Moskvy.