Strategie zadržování

bchodu
→ SSSR reaguje logicky, snaží se zajistit si přístup do zbytku kontinentu. Huston podminoval uvolnění sověts.kontroly v zemích a zeslabení represí právě zajištěném tohoto cíle.
U.S. by se měly vyvarovat role hlídacího psa, to by jen situaci vyhrotilo
U.S. vstřícným postojem → eliminaci represivních metod
Hust.memor.je typickým projevem neschopnosti tehdejšího ST.departementu vyhodnotit úmysly SSSR, kdy jejich přání nahrazovala skutečný stav. Nejsou projevem ani realpolitiky, stojí mimo realitu.
Význam memoranda nelze přeceňovat, ale uvědomit si, že představovalo pohled mnoha pracovníků St.departementu aj.
Bohlen – Robinsonova zpráva
Další pokus o analýzu kvality U.S.-SSSR vztahu, možné scénáře…
Opět vzniká na min.ZV, z podnětu podtajemníka Deana Achesona – vyzval k práci na „Schopnosti a záměry SSSR za vlivu americké politiky“, do konečné podoby zprávu zformulovali Charles Bohlen a Geroid Robinson v 12/1945
Koncept mezinárodní rovnováha kapacit (intern.balance of capabilities) – porovnávání poměru sil nahlíženého prizmatem kapacit, jež měly SSSR a U.S. k dispozici, vedl k domněnce, že několik měsíců existující jaderný monopol vedl k zásadnímu posunu v rovnováze potenciálu obou stran a zajistil U.S. vojenskou převahu. NW = hl.příčina, krom toho i další…
Pracuje s předpokl., že za urč.dobu bude i SSSR mít srovnatelné NW
Zkoumání možností postupu → 2 obd.:
Období I: éra převahy U.S., není nutné se sovětskými záměry znepokojovat, asymetrie → možnost uplatnění jak umírněné pol, tak pol.organizování a generování maximální síly zaměřené na SSSR
Období II: potenciály zemí srovnatelné, sovětské úmysly již mají zásadní význam. Měli za to, že úmysly v tomto obd.bude možné odhadovat. Zabývali se tím, jak by je U.S. mohly ovlivnit v obd.prvním.
Hl.faktory ovliv. ZP SSSR: potenciál SSSR, ideologie a přání vůdců, síla soupeřících proudů v problémových oblastech , ZP U.S. a VB, jak budou vnímány Sověty
Problémové oblasti = zdroje střetu U.S. a SSSR: VE, ZE, Středomoří, Bl.Východ, NĚM, JAP , Čína - v těchto 3 vliv stran poměrně vyrovnaný
Analýza zvažuje dopady NW – a to i defenzivních prostředků – těm stejně zásadní úloha při posuzování rovnováhy kapacit jako útočným NW
Obd. I : SSSR do 5-10 let nevyrobí a nerozmístí větší počet NW. Ale i omezený útok by měl rozhodující vojenský účinek.
Obd. II: SSSR má NW, U.S. schopny eliminovat nosiče skrze protivzdušnou obranu (ale ne zbraně samotné), útok pro obě strany velmi ničivý, zisky nejisté. Přežití SSSR a ovládnutí EVR označeno za vítězství.
Alternativ – Období III. : 1 nebo obě strany mají defenzivní prostředky schopnými eliminovat NW, pokud by je U.S. měli dřív než SSSR NW, tak by obd. I přešlo hned do obd. III. Pokud by obě strany měly ABM systém → úplný pokles významu NW jako faktoru ovliv. poměr kapacit zemí.
Konflikt nejaderné povahy – zde potenciál stran vyrovnanější, výhody SSSR: prům. rozvoj, ale silně eliminován stavem hospodářství a populace po WWII, + stahování VB- a U.S.-jednotek. Ovládnutí ZE bylo pov.za vítězství SSSR – pak by byl významnou hrozbou pro U.S. ani nápadné vítězství ve vých. Asii by to asi moc neovlivnilo.
Zabývá se i právem SSSR na vytvoření přátelských režimů v okolí - z bezpečnostních hledisek ospravedlnitelné, věnuje se i významu bezpečnostních zón v jaderném věku - v příp. jaderného konfliktu by byl důl.zejm. pro získávání zdrojů a po přechodu v nejadernou fázi války, jenž nebyl považován za nemožný.
Vliv ideologie na ZP – SSSR se nebude zcela vždy řídit marxistickou ideologií a vždy směřovat ke konfliktu s kapitalist. státy, spíše bude SSSR mít pragmatickou ZP nátlaku a ustupování v závislosti na situaci. Přesto se ideologie, podpora třídního boje a úsilí o expanzi vlivu SSSR negativně odrazí na kvalitě vztahů s U.S. a VB
Důl. je konstatování výrazného poklesu popularity SSR ve všech problematických oblastech v ZE a VE i NĚM. Udržení tohoto p