Rezidenční segregace

emniky, postupna deregulace najemneho a chybějící koncepčni přistup k řešeni socialniho bydleni na narodni i mistni urovni- aktivni segregačni politikou. V Česku můžeme hovořit o čtyřech hlavnich socialnich skupinach obyvatel, jejichž nerovnoměrne rozmistěni a koncentrace v prostoru našich sidel poukazuje na existenci separace a segregace. Jde o socialně silne obyvatelstvo, socialně slabe obyvatelstvo, Romy (nejzřetelnějši u romske menšiny) a cizince (výjimečný). Mira segregace je v Česku zatim spiše nizka. Vyšši uroveň koncentrace socialnich skupin se tyka pouze Romů a take exkluzivni lokality obyvatel s vysokými přijmy. Zvlaštnim paradoxem (postsocialistickým) je to, že nastartovane segregačni procesy dočasně vedou ke sniženi miry prostorove nerovnoměrnosti v rozmistěni socialnich skupin ( viz Sidliště, Obce v okoli velkych měst). Mira segregace poroste a s ni i počet separovanych a segregovaných lokalit.
Socialně slabi Romove jsou v tisku vnimani jako největši problem. V souvislosti s koncentraci socialně silnych obyvatel se nejčastěji piše o tzv. satelitnich městečkach, ktera byvaji někdy davana do protikladu s tradičnimi čtvrtěmi bohatych. Dalšim tematem je vztah mezi novousedliky a starousedliky. Rozdilna lokalizace bydleni obyvatel podle urovně jejich socioekonomického statusu (přijmove urovně) patři k nejcharakterističtějším rysům rezidenčni struktury našich sidel a regionů. Vysoke ceny bydleni jsou předevšim ve velkych městech a jejich nejbližšim zazemi, naopak nizke ceny zůstaly v perifernich oblastech Česka a regionech postiženych ekonomickym upadkem. Ceny se take vyrazně liši mezi různymi čtvrtěmi velkych měst.. Nemala čast lidi je v podstatě zachycena v mistě stavajiciho bydliště. Odlišnym trendem je separace socialně silneho obyvatelstva. obyvatelstva. Separace socialně silnych a segregace socialně slabych jsou přitom v našich regionech a sidlech velmi těsně provazany. Jsou to předevšim socialně silni, kdo určuje charakter rezidenčni diferenciace. Čim vyraznějši jsou socialni a zejména pak přijmove nerovnosti, tim odlišnějši je zpravidla i vysledne prostorove rozmistěni socialně silnych a so cialně slabych skupin populace. Socialně silne domacnosti žijí v lokalitách, ktere nejsou na trhu s byty dostupne, a pokud ano, tak v cenove hladině, kterou si mohou dovolit jen společenske elity, dnes i mnoho lokalit, byty i domy pro středni a vyšši společenske vrstvy. Extremnim připadem separace jsou komunity uzavřene branou či zavorou a monitorovane soukromou hlidaci službou, tzv. „gated communities“, především ve velkych městech. Separace bydlišť sobě rovnych do uzavřenych privatizovanych enklav je vyhraněnou formou fyzicke a socialni separace (Např. v Brně-Ivanovicich), ktera nema ve světě obdoby.
Zjednodušeně lze řici, že cizinci ze Zapadu pracuji na kvalifikovaných pozicich zaměstnanců převažně v terciernim sektoru, naopak cizinci z Vychodu pracuji na meně kvalifikovanych pozicich ve zpracovatelskem
průmyslu a stavebnictvi. Cizinci v Česku maji na rozdil od zapadnich zemi nizkou nezaměstnanost, což může byt take ovlivněno tim, že cizinci s dlouhodobym pobytem při ztratě zaměstnani musi po uplynuti dvouměsíční ochranne lhůty podle platne legislativy vycestovat ze země, migranti doplňuji chybějici pracovni silu na pracovnim trhu. V současne době se integračni opatřeni tykaji i nově přichozich cizinců, což je chapano jako velky posun ve sladěni imigračnich a integračnich politik. Etnicke minority dosud nevytvořily vyrazne oblasti osidleni uvnitř měst či regionů. Nicmeně lze najit několik vyjimek.
Romske segregovane lokality se v současne době v Česke republice vyskytuji zejmena v byvalych průmyslovych a v perifernich oblastech republiky. Jako romskou segregovanou rezidenčni oblast můžeme označit lokalitu s vysokou koncentraci romskeho obyvatelstva, komunitnich center a sidel neziskovych a charitativnich organizaci; počet takovych lokalit a počet jejich obyvatel narůsta. Ty se vyznačuji velmi nizkou životni urovni, dlouhodobou nezaměstnanosti většiny obyvatel, vysokou mirou zadluženosti na najemnem a službách i v ramci malych spotřebitelskych půjček, rozšiřena je lichva. Typicky je vyskyt socialněpatologickych jevů, zejmena kradeži, distribuce a zneuživani drog, obtěžovani většiny obyvatel několika problematickými jedinci. V lokalitách, kde jsou domy v dezolatnim stavu, ponechani sami sobě a po uzavřeni lokality se stěhuji k přibuznym, či na ubytovny. Dochazi tak k dalšimu prohloubeni koncentrace socialně slabych romskych obyvatel a zhoršovani stavu bytů; zhoršeni stavu přineslo poslednich několik let, kdy se přistěhovalo množstvi novych obyvatel. Situaci v romskych segregovanych lokalitach se v současne době daři zlepšovat jen ojediněle. procesy upadku a nasledne regenerace a gentrifikace městskych center. Města se v ramci urbanistickeho rozvoje snaži podpořit revitalizaci a regeneraci zdevastovanych a chatrajicich oblasti s problematickou pověsti v blizkosti městskych center. Mistni samospravy často využivaji možnosti přestěhovat obyvatele lokalit do jinych časti města nebo i lokalit v jinych obcich. Přestěhovani však řeši nepřijemnosti pociťovane vedenim obce a majoritou, nevede k odstraněni segregace, ale jejimu vymistěni z existujici lokality a založeni nove segregovane lokality.
„Gated communities“ jsou rezidenčni lokality, vyznačujici se extremni fyzickou a socialni separaci od sveho nejbližšiho okoli. Kromě přitomnosti fyzickych barier se gated communities vyznačuji take specialnimi vnitřnimi pravidly, ktere musi obyvatele objektu dodržovat, nachazeji se tam různa vybaveni, ke kterym maji přistup pouze rezidenti (jsou vlastniky a společně se podili na nakladech), i spravcovska firma, jež poskytuje rezidentům různe služby. Gated communities se vyznačuji vysokou socialni homogenitou, dobrovolně se zde separuji lide podobných charakteristik a sociálního postaveni. Prvni takové objekty byly v USA, dnes se rozšířily do celeho světa (na místa , kde je kriminalita, socialni polarizace, ekonomická transformace, socialnimi nerovnosti) , naopak je teměř nenajdeme ve statech zapadni Evropy. Lide se do objektů gated communities stěhuji z řady důvodů (kriminalita, soukromi, zvyšeni společenske prestiže či snaha o život v prostředi s vyššim pocitem sounaležitosti). Vznik je take spojovan s praktikovanim neoliberální politiky hlasajici deregulaci trhu a privatizaci, i vliv developerů a realitníků. Rezidenti mohou využívat kvalitnějši soukrome spravy rezidenčni oblasti a take ziskavaji vyhody využivanim společneho vybaveni. Socialni polarizace se promita do uspořadani sidel rozdělovanim prostoru na separovany (v extremnim případě gated communities, hlidanych oaz bohatstvi) a segregovany (extremem je ghetto, nárůst kriminality). Důsledky existence gated communities pro společnost jako celek jsou spiše negativni. Vytvařeni barier mezi lidmi narušuje socialni soudržnost, přispivaji k posilovani socialni polarizace a společenskych nerovnosti. V roce 2009 v ČR existovalo nebo se dokončovalo celkem 59 gated communities (některé pouze střežene, jine pouze oplocene, jiné obojí) . Jsou exkluzivní, ale dostupne i pro vyšši středni třidu, především v zazemí, vnitřnim a vnějším městě, čtvrtich s vyššim počtem vysokoškolaků, plochou pro výstavbu, s výhodnou polohou a kvalitním životnim prostředim . V Česke republice neni strach hlavni motivaci stěhovani se do uzavřeneho či střeženeho objektu, ale především snahou deeloperů nabidnout nove produkty.
Další text- Příklady:
praha-nebušice – malá šárka (komunita lidi podobnych charakteristik, situovaných cizinců)
brno-ivanovice (fyzická a socialni separace)
praha - černý most (sídliště socialni a etnicke rozmanitosti)
sídliště zlatý vrch v chebu (20 % Vietnamci)
sídliště janov v litvínově (Romové)
přerov- u nádraží (romšti)
jesenicko (socialně deprivovani)