Otázky a odpovědi

chudší si založení rodiny vůbec nemohli dovolit.
Co myslí Lasch tvrzením, že kapitalismus vyvlastnil rodinu, a jak se toto vyvlastnění liší od vyvlastnění námezdní práce podle marxistické teorie?
Kapitalismus nejprve vyvlastnil dělníkovu pracovní sílu její totální komodifikací (práce jako zboží), potom vyvlastnil i jeho pracovní dovednosti a kvalifikaci pomocí rozdrobení a automatizace.
Souběžně s tím vyvlastňoval i jeho soukromí a rodinu(veřejné školství –funkce vzdělávání, nemocnice- funkce péče o staré a nemocné, zbavování kompetence v oblasti intimního života- člověk je v médiích přesvědčován, že poradci rozumějí jeho citům i sexuálnímu životu lépe než on sám.) - Lasch
Jak definuje Randall Collins vlastnictví?
Vlastnictví definuje jako exkluzivní právo disponibility, jehož exkluzivita je garantována legalizací. Rozlišuje erotické vlastnictví – právo na partnerovu sexualitu – vzniká vstupem do manželství, generační vlastnictví –právo rodičů „disponovat“ s dětmi, vlastnictví domácnosti – společné pro muže i ženu – reálný podíl na vlastnictví (nerovnoměrný).
Jak řeší sociobiologie problém priority kultury či biologie (culture versus nature) v ontogenezi člověka?
Co umíme a jací jsme , získáváme ze své kultury učením, zároveň jsme determinováni ve svém biologickém dědictví. Genetický kód předává z generace na generaci pevný půdorys toho, co jsme s to se naučit a co nikoli.Ontogenetický program – některé věci se učíme snadno, některé hůře, jiné se nemůžeme naučit vůbec – tento program zahrnuje i posloupnost realizace – určité věci se učíme v konkrétním životním období. (příklad řeč – musíme ji zvládnout v dětství, v dospělosti jsme potom schopni se učit cizí jazyky). Pokud není věc naučena, zakrní (např. vlčí děti).

Čím obohatily teorie konfliktu sociologii rodiny především?
Vytrhly rodinu ve svém chápání ze soukromého světa – ukázaly na interdependence mezi soukromým a veřejným světem. Jaká je společnost taková je rodina a naopak.
Ukázaly na mocnost genetického explanačního principu: historická geneze evropské rodiny - stejně jako jiných institucí – v sobě skrývá klíč k pochopení mnoha skutečností, jež by byly jinak nevysvětlitelné.
Kapitola 4
1) Co je pro sociologii rodiny vhodnější mírou soc. nerovnosti – soc. třídy anebo soc. vrstvy? A proč?
Pro sociologii rodiny je produktivní spíše třídní než stratifikační výkladové schéma soc. nerovnosti, protože jeho výsledky podporují tvrzení, že rodina stále zůstává základní jednotkou nerovnosti. Zároveň je zdrojem nerovností šancí = jednotka nerovnosti přítomné + nerovnosti reprodukované do budoucnosti
2)Jaký indikátor soc. zařazení užívají nejčastěji empirické výzkumy rodiny?
Sociologie rodiny přebírá jako indikátor státu standardizované stupnice třídního anebo stratifikačního zařazení, jak je používají soc. statistiky xx ale reflektovanější sociologie rodiny je orientována obecně a specifikace podle třídního či stratifikačního modelu vesměs nerozlišuje = V sociologii rodiny se tedy měří zejména vliv nerovného přístupu k ekonomickým zdrojům, indikovaný často jen skrze příjem. Souhrnné ukazatele pak doplňují ještě vzdělání a prestiž povolání.
3) Mohou manželé náležet k různým spol. třídám? (dle Stockmana). Která z odpovědí je pro vás nejvěrohodnější?
a) Nemohou. Jednotkou třídní analýzy je nutně rodina – indikátor postavení rodiny je postavení muže.
b) Manželé mohou a dokonce velmi často svým povoláním k různým třídním či stratifikačním vrstvám patří. Jednotkou analýzy – jedinec zařazující se dle své pozice v rámci formální ekonomiky.
c) Jednotkou stratifikace zůstává rodina, bez ohledu na to, zda mají manželé povolání různě umístěná v třídní struktuře.
d) nutnost vytvoření segregovaných žebříčků statu povolání – požadavek, aby se při stratifikačním uspořádání profesních seznamů přestalo abstrahovat od pohlaví. (Na sňatkovém trhu se párují lidé zhruba rovnocenných zdrojů a stejného životního stylu)
e) feministické pojetí:
vzrůstající zaměstnanost žen – požadavek o integraci profesního statusu žen do teorie tříd
později radikálnější požadavek opustit zakotvení soc. struktury v placených povoláních, protože to vylučuje z hodnocení ženskou práci v domácnosti (marginalizace žen v domácnosti) – rodina není analytická jednotka tříd díky nerovnosti mezi ženou a mužem uvnitř rodiny.
f) vidění společnosti skrze ortodoxní koncepce třídní struktury či stratifikačních systémů ztrácí smysl – vzhledem k tomu, že není jasné, zda je analytickou jednotkou soc. stratifikace rodina či jednotlivec
4)Existuje dnes u nás ještě nějaký soc. faktor, který ovlivňuje výběr manželského partnera, anebo je výběr párů dán hlasem srdce, u kterého má každý stejnou šanci?
tady ať se každý realizuje sám i vzhledem k látce v ostatních kapitolách: někde se píše, že žena dnes již není závislá ani ekonomicky ani nemusí přebírat manželův status (postavení v stratifikačním řebříčku- s nástupem žen do zaměstnání je identifikace státu muže se statem rodiny dále neudržitelná)…, jinde zas, že výběr partnera stále podléhá např. sňatkovému trhu, nebo výběr partnera přibližně ze stejné soc. třídy (vzdělání….)
5) Po roce 1989 u nás došlo k výraznému rozevření stratifikační diferenciace. Obrazilo se to nějak v míře homogamie? Jak?
Nejvyšší homogamii vykazují nejvyšší a nejnižší soc. třída – ovlivnění především sňatkového trhu - v těchto třídách jsou např. nejčastěji snoubenci ze stejné soc. třídy, zvyšuje se i vzdělanostní homogamie (chytří si berou chytré)
Třídní příslušnost má vliv také např. – na sňatkový věk, otěhotnění před 20. rokem věku, počet dětí v rodině, přítomnost manžela u porodu, kojeneckou úmrtnost.
6)Jakým způsobem ovlivňuje příslušnost rodiny k určité soc. vrstvě vzorce socializace dětí?
- socializací přebírá dítě od rodičů určité vzorce chování, hodnot. Příslušnost k určité soc. vrstvě ovlivní u dítěte např. přístup ke vzdělávání, stravovací návyky + celková péče o zdraví, životní styl. V jednotlivých soc. třídách je rozdílný přístup v péči o děti – nejvyšší podíl otce na péči o dítě byl zjištěn u nižších úředníků, malá u dělníků či profesionálů, dále např. hrozby autoritativní postavou v dělnických rodinách..
S tím souvisí i otázka 8)
8) Čím rodina zvyšuje soc. šance dětí?
Rodina v šancích individua hraje podstatnou roli - ovlivnění živ. šancí skrze:
a) kulturní kapitál – podmínky, jež spoluvytvářejí jeho výkon ve škole – rodiče stimulují a podporují dítě při vzdělávání (vyšší vzdělání -následně lepší povolání a společenské postavení)
b) ekonomický kapitál – bohatší rodina koupí dítěti stimulující hračky, lepší stavu, zajímavé prázdniny + lepší bydlení zahrnuje i lepší sousedství (stejně zvýhodnění kamarádi, lepší škola..)
c) sociální kapitál – zdroje uložené v konexích, stycích, výhodných známostech a v přátelích
7) Platí vzhledem k třídnímu zařazení, že před smrtí jsme si všichni rovni?
Dle demografie si nejsme ani před smrtí rovni.
a) rozdíl v kojenecké úmrtnosti v jednotlivých soc. třídách – u dělníků stále dvojnásobně vyšší než u profesionálů (soc. třída I). Rozdíl v šancích na přežití je i ve vyšším dětském věku rozdílný podle tříd (hlavně u chlapců do 15 let) – dvojnásobná úmrtnost zase v dělnických rodinách.
b) úmrtnost ve středním a vyšším věku je také podstatně vyšší v dělnické třídě než u bílých límců (především muži) – pracovní úrazy, zdravotní rizika + alkoholismus, kouření, celkový životní styl
9) Pracují v procesu přípravy dětí na jejich příští soc. zařazení rodina a škola ve vzájemném souladu? Kde se jejich zájem shoduje a kde kříží?
Vliv rodiny je silnější než vliv školy = efekt působení školy je vázán na třídní původ dítěte (výzkum J.W.B. Douglas – výsledky staré přes 40 let)
Přesto stále platí – rodina je stále nejvýznamnějším ze všech faktorů pro úspěch dítěte ve škole (následně soc. zařazení) navzdory moderním vzdělávacím systémům.
- tady bych použila při popisování vlivu rodiny na soc. zařazení dětí informace z otázky:
č. 6) – socializace dítěte v rodině + č. 8) jednotlivé kapitály
- vliv školy je pouze omezený – snaží se dítěti předat všeobecné hodnoty platné v dané společnosti + statusovou sloužkou jsou intelektuální schopnosti = ať se dítě narodí na kterémkoli místě sociální hierarchie, má stejnou šanci dostat se až na sám její vrchol, záleží jen na jeho inteligenci a úsilí rozvíjet jí studiem
10) Co je to kognitivní třída a jak se sociálně konstituuje?
Nový pohled na vertikální stratifikaci – diferencujícím zdrojem je lidská inteligence
(sociologie nemůže pomíjet při vysvětlování nerovnosti tak významný lidský zdroj, jako je inteligence)
Analytické rozlišení:
socioekonomický status (opřený v příjmu a profesním zařazení)
inteligence
vzdělání
Hierarchie kvalifikace získané vzděláním a hierarchie schopnosti učit se (inteligence) se k sobě přiblížily v nebývalé míře, tendují ke splynutí. Vysoce kvalifikovaní odborníci se stávají ekonomickou elitou (na horní příčku socioekonom. statu se dostávají ti nejinteligentnější a nejlépe vzdělaní) – intelektuální schopnosti se proměnily v základní statusotvornou složku.
Zvyšování vzdělanostní homogamie (chytří si berou chytré) ovlivňuje dědičný základ inteligence, tak i míru rodinných šancí (tvarování její variabilní složky)
Pojem zavedli Herrenstein a Murray a tvrdí, že tyto třídy začínají vytvářet dominantu stratifikačního systému – nahoře, ale i na spodním konci stratifikační stupnice. Kognitivní třídy se od sebe stále výrazněji vzdalují – hrozí, že se uzavřou jako kasty (do budoucna je nutné brát v úvahu rodinně reprodukované kognitivní znevýhodnění - u nás např. Romů)
TÉMA 5
Pro jakou skutečnost používá sociologie rodiny výraz „sňatkový trh“? Je to skutečnost skrytá laickému pozorování anebo na ní lze soudit z některých běžně zjevných příznaků? Jestli ano, ze kterých?
V každé společnosti existuje sociální prostor, v němž dochází k setkávání, vzájemnému oceňování, zvažování a vytřiďování párů, které potenciálně směřují k manželství. Ti lidé, kteří mají zájem o sňatek, si tímto prostorem v každé společnosti projdou. Proto lze říct, že je to naprosto běžná věc a že pojem „sňatkový trh“ bychom měli chápat jako metaforu k tomuto sociálnímu prostoru.
2. Proč si podle teorie manželského trhu nebereme při hledání partnera hned toho prvního, který by přicházel v úvahu, a proč na druhé straně neprodlužujeme hledání za určitou mez?
„racionální osoba se žení či vdává, i když si je vědoma, že další hledání by jí zajisté umožnilo někoho ještě lepšího, leč náklady na další hledání by zřejmě převýšily zisk plynoucí z potenciálně lepší partie“ (Becker)
Jak sňatkový trh ovlivnila nesezdaná soužití? A jak ho ovlivnila moderní antikoncepce? Co podle vašeho názoru na něj mělo větší vliv a proč?
Můj názor je, že tím, že existuje moderní antikoncepce a že lidé často žijí v nesezdaném svazku, mají větší možnost častěji vstupovat na sňatkový trh a také si vybírat partnera. Nemají takové silné pouto, které by jim více bránilo v rozchodu….
Potvrdila vědecká pozorování starou moudrost vyjádřenou úslovím „protivy se přitahují“? Co říká vaše osobní zkušenost a co vědecká teorie?
Tímto se zabýval R. F. Winch ve svém modelu komplementarity potřeb, kdy předpokládá, že při hledání protějšku hledá člověk partnera, který mu poskytne maximální uspokojení jeho potřeb, přičemž potřeba se definovala jako reciproká hodnota nedostatku - rozpracoval pozorování rozumu, že "protivy se přitahují" = princip komplementarity
Testování této teorie však ukázalo, že lidé jsou spíše přitahováni k partnerovi obdobných, ne protikladných charakteristik, tudíž empirické výzkumy to nepotvrdily.
V jakých stádiích probíhá podle empirických výzkumů namlouvání?
Dvoustupňová teorie filtru - A. Kerckhoff a K. Davis - v prvním stupni prověrka partnerů odfiltruje ty, kteří neodpovídají předpokladům kulturní homogamie, zejména pokud jde o sociální třídu, věk a rasu. Takto prověřený vzorek je pak dále filtrován (námluvy) podle osobnostních rysů a teprve v tomto kroku se páry vybírají na základě Winchova principu komplementarity - také neobstála při testování
Stimulus-value-role theory (SVR teorie) - B. Murstein - vzájemná přitažlivost je založena na výměně aktiv a pasiv, jež každá ze stran přináší do vznikajícího svazku - rovnováhy směny musí být dosaženo na 3 úrovních:
stimulus stage - fyzická přitažlivost, soc. dovednosti, temperament, pověst… - stimulují zájem
hodnotové stádium - hledání kompatibility hodnotových vzorců týkajících se manželství, sexu a životních cílů
role - prověření vzájemné představy o výkonu rodinných rolí - rodičovských, hospodářských, sexuálních, partnerských
Teorie R. A. Lewise - 6 stádií výběru partnera:
vzájemně percipovaná stimulace
vzájemná odezva
sebeodhalování
přebírání rolí
konstrukce interpersonálních rolí
dyadická kristalizace
- všechny tyto teorie mají společnou slabinu - přejímají perspektivu zaangažovaného jedince či páru a odsouvají na okraj ty externality, jež limitují rozsah voleb a často vedou ke zdaleka ne perfektním, nicméně v situaci nedostatku velmi racionálním a tedy obvyklým výběrům
- nenormativní podmínky = např. velikost skupiny, skladba podle pohlaví, míra otevřenosti skupiny ke kontaktům s jinými skupinami
V čem jsou situace při hledání partnera a situace při hledání práce podobné a v čem se odlišují?
Valerie K. Oppenheimerová – Teorie načasování manželství: opírá se o ekonomickou teorii, vychází z modelu pracovního trhu. (určíme si min. mzdu, místa s nižší mzdou odmítáme, ale jakmile se objeví první s vyšší mzdou, než jsme si určili, bereme ho a už dále nehledáme, aby nám neutíkal plat) Dobrých partií na sňatkovém trhu je málo, proto musíme hledat a také do hledání investovat. Je ovšem nutné si stanovit maximální dobu hledání a také
minimální požadavky na partnera, abychom maximalizovali výnos.
- rozdíly mezi trhem práce a sňatkovým trhem:
1) na rozdíl od pracovního trhu se žení a vdávají i ti, kteří o to vůbec neusilují
2) důležitou roli na sňatkovém trhu hraje věk zúčastněných – poptávka je
koncentrována do relativně úzkého věkového rozpětí
3) s věkem se také mění míra nejistoty ve výběru – u staršího partnera jsme už
bezpečně schopni rozeznat, jaké má kvality, odložené rozhodnutí implikuje výraznější zmenšení nákladů v podobě ztracených příležitostí nežli na trhu práce (menší náklady na změnu povolání než na změnu partnera)
Vyvrací anebo potvrzuje vývoj sňatečnosti a porodnosti v posledních třiceti letech teoretické závěry raných prací Garryho Beckera ze sedmdesátých let minulého století? Ukazuje vývoj na úpadek racionality mužů?
Podle Beckera je základem zájmu na uzavření manželství tradiční dělba rodových rolí – pokud budou ženy vstupovat na sňatkový trh s nabídkou podobnou mužům (budou se stylizovat do mužské role), pak to, co budou nabízet, nebude to, o co mají muži zájem (pečovatelská a reprodukční role) – dojde k poklesu sňatečnosti, pokud neupadne racionalita mužů. Nová manželství budou křehčí – ženy budou méně závislé na mužích a mužům se nebude dostávat potřebné péče.
Jaké strategie se nabízejí vzdělané ženě na sňatkovém trhu podle Valerie Oppenheimerové?
- alternativní strategie na sňatkovém trhu:
a) profesně zdatná žena, pro niž hodnota manželství klesá s jejím rostoucím profesním úspěchem. Je ekonomicky nezávislá, své společenské postavení si určuje sama. Sex lze získat i bez manželství, dítě si může také pořídit bez manžela. V ČR přibližně pětina žen s VŠ vzděláním.
b) nedochází k poklesu hodnoty sňatku a založení rodiny, pouze dochází k rozumnému posunu okamžiku výběru do vyššího věku – bude možné vybírat i z mladších mužů (starší muži a mladé ženy již na sňatkovém trhu nejsou)
c)dochází i ke změně strategie mužů – díky dvoupříjmovému modelu rodiny muži kladou větší důraz na výdelečný potenciál a kulturní kapitál případné partnerky, tj. jsou nuceni si počkat na starší a zkušené partnerky.
d) díky vysoké rozvodovosti se velká část individuí může na sňatkovém trhu objevit znovu
Proč se u vysokoškolsky vzdělané ženy zužuje věk šance na sňatkovém trhu méně než u ostatních?
Odkládání sňatků u mužů vede k tomu, že jim k výběru zbývají pouze výrazně mladší nevěsty,což pro ně ovšem neznamená ztracené příležitosti (a to ani v sexu). U žen je to jiné - jak stárnou, ubývají ženichové starší či stejné věkové kategorie a zůstávají pouze ti mladší, kteří se většinou žení s mladšími ženami – pro ženu to znamená spoustu ztracených příležitostí (včetně sexu).
Postavení žen na sňatkovém trhu vidí Oppenheimerová následovně:
1. Ženy s nízkým socioekonomickým statusem a bez profesionálních aspirací hledají socioekonomický vzestup prostřednictvím sňatku – poměrně dost úspěšné při hledání partnera, vdávají se velmi brzy – to, co nabízejí, časem velmi rychle devalvuje (mládí, krása, sexuální přitažlivost – posňatková adaptace však nedevalvuje).
2. Ženy, které vzestup v socioekonomickém žebříčku na sňatkovém trhu nehledají - hodnota manželství pro profesně zdatnou ženu klesá –sex, peníze i společenské zařazení může mít i bez manžela. Obětuje pouze potěšení z mateřství (což už také zcela neplatí – viz zvyšující se podíl svobodných matek bez otců). Od poloviny 60. let u nás tuto alternativu volí asi 20% VŠ vzdělaných žen.
- jiná alternativa: hodnota sňatku a založení rodiny pro ženu neklesá, ale posunuje se do vyššího věku – zdá se, že starší žena může nabídnout více než žena mladší. Ačkoliv s přibývajícím věku se množina potencionálních partnerů pro ženy snižuje, ovšem několik faktorů jim výběr na vyprazdňujícím se sňatkovém trhu usnadňuje: ženy snižují hranici svých minimálních požadavků na budoucího partnera (také z důvodu, že už mají své vlastní zdroje), muži kladou větší důraz na výdělečný potenciál a kulturní kapitál své budoucí partnerky (více čitelné u starších žen), vysoká míra rozvodovosti vrací potencionální partnery na sňatkový trh i několikrát. Velkou překážkou zakládání rodiny v pozdním věku ovšem může být plodnost žen.
Jak se mění sňatkové strategie vzdělaných mužů v rizikové společnosti pozdní modernity?
Viz. Předešlá odpověď.
Zjistěte si, jaké zakládá sňatek oprávnění a vzájemné právní nároky mezi manžely, mezi rodiči a dětmi v manželství narozenými, a v čem se liší tato oprávnění a vzájemné nároky v manželství a v nesezdaném soužití podle českého rodinného práva.
Zákon o rodině…
Diskutujte názor, že manželství je nejvýznamnější z nástrojů, jimiž společnost ovládá svou vlastní budoucnost, a feministické argumenty proti němu.
Diskutujte…
Jaký je mechanismus působení marriage squeeze a čeho by se mělo podle vývoje porodnosti v posledních třech desetiletích na českém sňatkovém trhu nedostávat?
Z ročníků narozených na počátku populačního boomu dospějí do kulturně optimálního sňatkového věku nejdříve ženy, a ty jen obtížně hledají partnery ve starších, populačně slabších ročnících mužů. A muži nenacházejí dost mladších partnerek.
U nás pokles sňatečnosti, zvyšování věku sňatku u žen, pokles porodnosti a snížení věkového rozdílu v nově uzavíraných sňatcích. Bude to tlačit na další snížení věkového rozdílu, protože muži budou mít malou nabídku u žen mladších. Konec populační vlny však nemá zrcadlový účinek na porodnost: jestliže nedostatek ženichů porodnost snižuje, nedostatek nevěst ji snižuje také.
Které sociální determinanty ovlivňují nahodilost výběrového párování a která z nich má podle vašeho názoru u nás největší váhu a proč?
- systémové determinanty ovlivňují výběr tím, že k určitému chov