Organizované zájmy

ěno zákonem o poolitckých stranách, který stanoví, že strany mají být organizovány na územním principu. (obec, okres, celostátní organizace).
Základní rovinu stranické hierarchie tvoří místní organizace, s plenárním zasedáním a výborem jako svými orgány. Stanovy zakotvují, jaký minimální počet členů je třeba k vytvoření takové místní organizace (zpravidla tři až pět). Místní stranická organizace musí ýt registrována vyšším stranickým orgánem. U většiny stran sjou k registraci příslušné její okresní organizace, v ODS uděluje tzv. Licenci výkonná rada. Ústřední stranické orgány mohou registraci zrušit.
Nejvyšším orgánem každé politkcé strany je stranický sjezd (kongres). , na kterém se volí stranická grémia, přijímají stanovy a další organizační normy a schvalují nejdležitější programové dokumenty. Delegáty na sttranický sjezd nominují regionální organizace.
Stranický sjezd volí předsedu a místopředsedy, dále se různými způosby volí předsednictvo strany a ústřední výbor, jenž je kontinuálně existujícím orgánem, rozhdoujícím důležité stranické otázky v období mezi stranickými sjezdy a spojujícím ústřední výkonné orgány se stranickou základnou. Dále zřizují strany rozhodčí a konrolní orgány, které jsou oprávněny závazně vykládat stranické stanovy, řešti konflikty mezi členy strany a stranickými orgány, půosbit jako odovolací orgán a garantovat dodržování stanov.
Financování politických stran
Strany financují svoji činnost zčásti ze státních příspěvků a zčásti ze soukromých zdrojů. Nárok na příspěvek mají všechny strany, které získají ve volbách nad 1,5 %. Za každý získaný hlas jim náleží 100 Kč. Pokud strana získá více než 3 % hlasů, má nárok na každorční příspěvek v celém čtyřletém volebním odbobí. Při zisku 3 % získává 6 milionů korun, za kždou desetinu procenta procenta až do výše 5 % se její roční zisk zvyšuje o 200 tisíc. Maximálně tedy strana, která dosáhne pětiprocentního volebního prahu, získává 10 milionů korun.
Ještě štědřejší je novela volebního zkona k subjektům, kteé získjaí více jak 5 % hlasů. Ty mají nárok na každoroční příspěvek 900 000 Kč za každý poslanecký,senátorský mandát.
Hlavní české poltické strany
Občanské fórum OF
Bylo založeno 19. listopadu 1989 v pražském Činoherním klubu. Stalo se vůdčí silou odporu proti komunistické moci. Od počátku v rámci OF působila celá řada politických stran a dalších uskupení, jež měly různou ideologicko-politickou orientaci.
Otázka, zda bude nadále širokospektrální, či se promění v klasickou politickou stranu. Na konci března 1990 byl publikován volební program OF, jehož ústředním tématem byl “návrat do Evropy”. Základních heslem se pak stalo Strany jsou pro straníky, OF je pro všechny.
Po volbách, ve kterých dosáhlo OF drtivého vítězství, nastala nová fáze sporu o budoucnost OF. Poté, co se stal předsedou v říjnu 1990 Václav Klaus, tak Klaus začal OF směrovat k jasně profilované poltické straně, a to jednak tím, že podproval vznik vertikálních struktru, jednak tím, že začal OF profilovat jak o pravicvou formaci.
V únoru 1991 se v Lánech z iniciativy prezidnta Hlaval sešla schůzka, ktrá rozhodla o budoucnosti OF. Na základě jejich výsledků přijala Rada OF usnesení, v němž se konstatuje existence dvou politických subjektů – Občanského hnutí OH a ODS
Česká strana sociálně demokratická (ČSSD)
Prvním polistopadovým předsedou strany se stal exilový politik Jiří Horák. V prvních svobodných volbách neuspěla v roce 1990, kdy získala pouze okolo 4 procent hlasů. Poté, co tam vstoupil Valtr Komárek, Ivan Fišera, Dostál a hlavně co se předsedou stal Miloš Zeman, tak strana zaznamenala výrazný růst.
Poté uzavřena opoziční smlouva v roce 1998. ČSSD je poltickou stranou levého středu, jejíž program vychází z programových cílů západoevropských sociálnědemokratických stran.
Občanská demokratická strana (ODS)
Od vzniku ODS byl jejím předsedou Václav Klaus. Tato strana byla založena na troskách OF. ODS v koalici s malou Křesťanskodemokratickou stranou (KDS) zvítězila v pralamtentních volbách v roce 1992.
Její politika se opírá o tzv. Čtyři poděbradské artikuly z jara roku 1998:
soukromí je nedotknutelné
levný stát
nezadlužená budoucnost
solidarita zodpovědných
ODS je od roku 1992 členem Evropské demokratické unie (EDU), od roku 2001 pak také Mezinárodní demkratické unie (IDU), tedy organizací sdružující liberálněkonzervativní a křesťanské strany z celé Evropy, resp. Světa.
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová (KDU-ČSL)
Jde o jednu z nejstarších českých stran. Ústřední postavou 90. let byl Pepíček Vysavač. Poté lidé typu Jan Kasal, Cyril Svoboda.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM)
Nejvýznamnější osobnost Miroslav Grebeníček. Ve volbách v roce 1990 KSČM kandidovala v rámci KSČ. O dva roky později uzavřela volební koalici s názvem Levý blok, do níž vstoupila neznámá Demokratická levice. Dodnes je v politické izolaci.
Unie sbobody – Demokratická unie (US- DEU)
Vznikla odštěpením z ODS v roce 1997 pod vedením Ivana Pilipa a Jana Rumla. Dále Karel Kühnl a Hana Marvanová.
Občanská demokratická aliance (ODA)
Předsedou od roku 1992 Jan Kalvoda, výrazný politik byl Vladimír Dlouhý, novým předsedou strany se stal skútr Michael Žantovský.
Malé politické subjekty
Vedle parlametntních politických stran existují v ČR desítky dalších poltických subjektů.
Kapitola 9 Masmédia a prostředkování politiky veřejnosti
Masmédii se rozumí suma technických prostředků k šíření písemných, obrazových nebo akustických informací směrem k velkému, heterogennímu, rozptýlenému a různě složenoému publiku. Jsou to tiskoviny, rozhlas, televize a dnes i internet. Po roce 1989 v nich dynamický vývoj.
Právní rámec
Ćlánek 17 Listiny zaručuje svobodu projevu a právo na informace. Cenzura je nepřípustná. Podpora a propagace hnutí, ktreá usilují o potlačení práv a svobod druhých, je stíhána jako strestný čin. Hanobení některého národa, jazyka, rasy atp. Je taky trestný čin.
Kontrolní instituce a licenční politika
Působení eletronických médií sleduje a kontroluje několik na státu nezávislých institucí. Rada pro rozhlasové a televizí vysílání, přiděluje licence k vzs9l8n9 soukrom7ch royhlasových a televizních stanic.
Průběžnou kontrolu veřenoprávních televizních a rozhlasových stanic provádějí Rada České televize a Rada Českého rozlasu.
Masmédia v politickém procesu
Dualita veřenoprávních a soukromých televizních a rozhlasových stanic se pozitivně projevuje v pluralitě názorů.
Převážné většině médii bylo pro roce 1998 společné, že se stavěla kriticky k mocenskému kartelu sociálních demokratů a ODS.
Podle nyní platného znění zákona o volbách od Parlamentu ČR je kandidujícím politikým stranaá a kolaicím v odbě volební kampaně do PS vyhrazeno 14 hodin vysílacího času bezplatného a 14 hodin v Čro.