Multikulturalismus

y, klade přemrštěný důraz na oddělenost kultur.
Kultura jako nástroj eesencialiizace,objektivizace, ritualizzace, fetišizace a politizace.
Oddělené jednotky obdařené politickými právy a mrávními nároky…každá z těchto kultur zahrnuje tradici, jazyk, historii, … uměla fabrikovaná a individuím na základě primordiálních kritérií zvnějšku askribovaná kvalita za účelem etnopolitické propagandy.
Současný multikulturalismus coby minority prezentuje i další sociální kategorie o jejichž integraci se v moderní společnosti usiluje.
Multikulturalismus a náboženství
Politicky angažovaný typ multik. Vyvolává umělou konstruukci etnonáboženských diferencí, jež ve skutečnosti nahrává zájmovým skupinám jež usilují o sociálná náboženskou exkluzi. Nutné procesuální chápání náboženských a etnických identifikací zaměřené na jejich proměnlivost, flexibilitu a využívání těchto symbolických zdrojů minoritními elitami.
….sexuální orientace
stigmatizace odlišností, stigmatizace odlišné sexuální orientace…..oběti společenské klasifikace.
Multikulturalismus
Vychází z postulátu, že semiotické kontrasty zprostředkované jazykovou kategorií kultura, etnicita, identita, náleží k základním fundamentům sociální organizace a jsou natolik zřejmé, že je není nutno dále vysvětlovat.
Registruje fakt, že někteří lidé jsou znevýhodněni v přístupu ke společenským zdrojům.
Primárním cílem multikulturní výchovy bylo oproštění školní vyuky od primordiálistických dogmat skrze něž se reprodukují negativní stereotypy, jejichž uplatňování vede ke stigmatizaci. Symbolická separace….stigmatizace populace..fragmentace vzdělávacích osnov. Vzdělávací programy by měly směrovat k de-nacionalizaci, de- etnizaci a k otevřenosti vůči různým životním orientacím, potřebám a preferencím jednotlivců a rodin.
Praktická multikulturní politika
Tento koncept je chápán J.REX… podle, kterého by veřejná doména společnosti měla být založena na jednotném občanském režimu a jednotném souboru individuálních práv a povinností, ketré by se týkaly především praktické politiky, ekonomiky a legislativy. Soukromá doména by měla otevřena mnohosti různých kulturních praktik, které jednotlivcům a rodinám mohou poskytnout emocionální stabilitu a síť sociálních vztahů v užším rámci.
De-nacionalizace a de-etnizace veřejného prostoru je nutné řešit praktické důsledky diskriminace, které vyplývají z nedobrovolné exkluze.
Veřejná politika by měla minimalizovat uplatňování nacionalistických myšlenek,
Duální identita – jejim jedním polem je členství v menšinové kultuře a druhé členství je občanské příslušenství k politickému útvaru na jehož území sídlí.
Závěr
Kritický multikulturalismus odmítá ghettoizující diskurz, nazírá na člověka jako na mnohočetný, nestálý situovaný produkt probíhajících diferenciaí a mnohotvárných identifikací. Nezaměřuje se na rozličné kulturní praxe, ale jakým způsobem se produkuje rasismus a předpojatost.
Etnicita – slovo referuje k biologickým a kulturním charakteristikám a naráží tak na fakt, že fenotyp a kulturní výbava není navzájem propojena.
Idea ohraničených komunit není v současném světě považovana za vhodný analytický útvar přednost se dává společnosti sítí, sociální život není založen an členství v komunitě, ale zapojením do různých pavučinových vztahů interakcí.
Třebaže jsou určití lidé stigmatizováni a vylučováni jejich inferiorní postavení vyplývá více z socio- ekonomického hlediska. K možnému postupu jim brání jejich sociální strategie a nacionální ideologie majority.