Multikulturalismus

ní konstrukt, dotyčné osoby se vyznačují shodnými sociálně signifikativními znaky, ti co nejsou nositeli těchto znaků jsou jiní ..konstrukce diference. Stejnost a diference odděluje symbolická hranice, sociální konstrukce jako etnická/ nacionální hranice.
Symboly diference jsou stigmatizující, cejchování na našinec/ cizinec…
Představa společného původu nemusí být všemi členy populace, členové mohou být organizováni podle jiných společenských principů….populace je etnicky indiferentní.
Svou připsanou odlišnost nemusí označené osoby chápat jako vzájemnou stejnost založenou ve shodné etnicitě, jejich společný etnický původ je vymýšlen, a spolu s tím jsou hledány atributy stejnosti.
Při konstrukci národních dějin dochází k projekci kategorie etnicity / národa do minulosti. Minulost je tímto způsobem utvářena v závislosti na potřebách přítommnosti. Národ je v dějinách situován jako nadosobní celek obdařený schopností jednání a tvořící nejen objekt dějin ale i jejich subjekt. Analogickým způsobem jsou vytvářeny i národní/ etnické tradice.
Hobssbawm tvrdí, že koncept tradice je novodobým vynálezem, jehož úkolem je ustavovat kontinuitu s příhodnou historickou minulostí. Chápat tradici jako opozici modernity, nebo předpokládat že modernita likviduje tradice je poněkud nepřípadné… povstávání diferencí, skrze něž jsou vynalézany tradice a od nichž je dál vynalézán původ diferencí je vyjádřením podstaty modernity. Pokud populace přijme etnickou kategorii přijme i standardizovaný etnický jazyk. Vybraná varieta se stává základem tvorby spisovnného jazyka.
Tyto prvky jsou využívany etnopolitickou reprezentací k udržení diskursu podmínek minoritního statusu a tím podprouje jejich potřebnost a umožňuje jim přes tuto politiku uplatňovat svoje zájmy.
Identita jako ztotožnění – popisuje jak je vytvořená etnická identita internalizována samotnými aktéry. Jak jsou etnické kagorie do nichž jsou aktéři zařazování samotnými aktéry vnímany. V rámci populace ve které se očekává ztotožnění musí panovat intersubjektivní konsenzus o reálnosti vykonstruovaných hranic. U populace jež je etnicky indiferentní jsou sociální vzorce, které neobsahují diferenciace "my" a "oni".
Zájem představitelů a tvurců tohoto etnicko/ narodního diskurzu je získat co nejvíce participantů, kteří odpovídají dané kategorii a budou ochotni se sní ztotožnit. Je na nich totiž závislá moc narodních elit.
Utvrzování kolektivní identifikace… pomocí průběžné stigmatizace jiných, a očekávání, že u těchto jiných dochází také ke kolektivnímu ztotožnění,, ale v jiných kategoriích.
Lidé, kteří přicházejí do Evropy z mnoha různých důvodů z mnoha různých prostředí a mnoha různými představami o světě… V novém prostředí však na ně čeká předchystaná etnická kategorie do níž podle vzhledových a jazykových … kriterií patří. Tato "Etnická" fikce je determinantou jejich nového spúolečenského postavení. Determinuje, kde budou bydlet, jaké budou mít zaměstnání…
V rámcimultikulturního diskurzu dochází k tomu, že vůči lidem o jejichž sociální a kulturní situovanosti se moc neví, je vtažena moderní kategorie etnicity se kterou jim nezbývá než se ztotožnit. Podle TAYLORA spočívá multikulturallismus v uznání autentických identit. Identita vzniká jako výsledek diskurzního procesu, jehož začátek spočívá ve vytvoření kontrastní skupiny založené na diferenci/ stejnosti, následním vynalezení symbolických atributů a internalizaci etnické ideologie.
Multikulturalismus chápe kulturu jako majetek etnické skupin