Inteligence, schopnosti, tvořivost

ktivita, konstruování, přetváření, uspořádávání, síla vyjádření, realizace, kombinace, transformace, rozhodování, přiřazování, organizování
Charakteristika tvořivé osobnosti – vnímavost, pružnost, nezávislost, sebekontrola, činorodost, zaujetí pro problém, bezpředmětnost, průbojnost
Způsob zpracování studijního materiálu –
abstraktní – orientace na text, slovo, vzorec, symboly
názorný – obraz, schema, model
citový – nutnost vytvoření osobního vztahu k informaci
praktický – to co je přijímáno musí být okamžitě ověřeno v praxi
Kognitivní a akční styly osobnosti
Pojem stylů
R.B.Cattell – „Vjem jednou vytvořený má tendenci odolávat změně“ – osoba, která si jednou vytvořila určitý pohled na skutečnost, se bude chovat v souladu se svým obrazem světa – osobní styl – určuje konzistenci
C.S.Nosal – definuje osobnost jako hierarchii individuálních zkušeností = systém kognitivních kódů nebo sítí, jejichž prostřednictvím člověk kontroluje své záměrné chování
J.Piaget – charakterizoval rozdíly ve způsobech organizace zkušenosti pojmem schema – kognitivní, dynamické, senzorické, asimilační, akomodační,…
Organizační aparáty složité vnitřní struktury zahrnující obraz podnětu i program akce. Jsou dostatečně pružná a vývoje schopná, takže do sebe integrují kognitivní a akční elementy a tím se zdokonalují, diferencují a koordinují, dochází k rozlišování cílů a prostředků činností, k interiorizaci a restrukturaci …
Kognitivní styly jsou individualizované psychické struktury vzniklé patrně na základě raného učení, zkušeností a vývojového naprogramování. Jejich funkcí je na úrovni kognitivních procesů usměrňovat aktivity vytvářející pojmové, hodnotící, hodnotové a interakční orientace – dispoziční charakter kognitivních stylů = druh dynamismů
ovlivňují organizaci zpracování informací osobností – skutečná determinanta prožívání a chování
Teorie HIPS = human information processing system
C.Nosal – 12 kognitivnívh stylů – L1 = vjemy, L2 = pojmy, L3=modely, L4 = programy
Charakteristiky prakticky důležitých kognitivních stylů
Reflexivnost – impulzivita (Kagan)
Reflexní jedinci jsou pomalí a přesní
Impulzivní jsou rychlí a nepřesní
Styl závislosti – nezávislosti na poli (Witkin)
Jak člověk vnímá polohu svého těla – vnitřní smysl pro tíži a rovnováhu (vestibulární ústrojí) X vizuální porovnání figury a pozadí
Lidé závislí na poli – informace zrakové – malá analytickou a tvůrčí schopnost, jsou konvenční a konformní, orientují se na své okolí
Lidé nezávislí na poli – ústrojí vestibulární – řeší lépe obtížné úkoly – jsou nezávislí na vnějším světě a lidech
Styl vyostřování – uhlazování (Klein)
Uhlazovači – ignorovali změny upnuli se na pamětní obrazy předložených předmětů, přeceňovali minulou zkušenost - konzervativní
Vyostřovači – přeceňovali změny, jsou orientováni na aktuální vstup
Další stylistické dimenze osobnosti
Naivní X substanční – hledání hlubší podstaty
Chaotický X systematický – obraz světa je buď náhodný odraz nebo uspořádáná struktura
Způsoby poznání – široký X úzký – povrchní X hluboky – subjektivní X objektivní – egocentrický X věcný – globalizace X detailismus – analytický X syntetický – perceptivní X intuitivní – racionální X hodnotící
Akční styly
Stereotypizované determinanty výkonového chování – A.R.Lurija
Stabilní X labilní typ – podle odpovědí na podněty
Allport, Vernon – podle psaní a kreslení – tři dimenze
prostorová – rozmáchlosti a rozsah pohybů
centrifugální – převažující pohyby od těla nebo k tělu
silová – tlak při psaní
Styl myslitelský a umělecký
Myslitelský typ – teoretický, abstraktní, odtažitý, uvažující pojmově
Umělecký typ – praktičtí, konkrétní, obrazní ve svém poznávání i vztahu k realitě
Sperry – funkční asymetrie hemisfér – myslitelé = levá hemisféra, umělci = pravá hemisféra
Patologie kognitivních a realizačních dispozic a mechanizmů
Oligofrenie = mentální defekt od narození – lehký = debilita umožňuje omezené vzdělání, střední = imbecilita umožňuje naučení základních návyků, těžký = idiocie znamená nevzdělatelnost, nevychovatelnost
Retardace zaviněná výchovným zanedbáním = rozumová deprivace – je kompenzovatelná, pokud se začne brzy
Retardace způsobená aterosklerotickými změnami nebo úrazem se označuje jako demence