- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Funkce a proměny umění
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálalespoň z perspektivy sociologické reflexe) – může se vytvořit také umění heteronomní (viz umění inkluzivní či participační – od 90. let 20. st.)
Bürger – Teorie avantgard – členění epoch
Kultická fáze – po středověk
Umění dvorské – funkcí je reprezentace
Měšťanská společnost – ztvárňování měšťanského (buržoazního) sebeuvědomění
Vliv technologií – otázka, zda větší vliv na proměnu formy umění má ideová základna či nástup nových technologií
Příklad druhého je fotografie – bylo otřeseno mimetické pojetí umění (umění jako zrcadlo vnějšího světa, zejména přírody jako nejdokonalejšího díla; poznávat principy a učit se, jak svět funguje – viz Platón a Aristoteles)
Petrusek – členění paradigmat sociologie umění:
Sociognoseologické paradigma – představa, že úkolem sociologie umění má být prozkoumat povahu vztahu mezi společností (socioekonomickými podmínkami) a mezi uměním (formálně-ideovou podobu světa symbolů)
Za jakých podmínek jsou vytvářena jaká umělecká díla (od počátku až do 1. pol. 20. st.); např. zkoumání ideologie
Ideologie uvázla jako koncept ve slepé uličce, a sociognoseologické paradigma byla odložena
Institucionální paradigma – nemá cenu zkoumat vztahy mezi sociální realitou a realitou uměleckou, protože umění je produkováno ve výseku sociální reality, kterému se říká svět umění
Bohatě stačí zkoumat svět umění – např. fungování nakladatelství, vydavatelství atd.
Skeptické k možnosti nalézt kauzální zákonitosti
Sociognoseologické paradigma otřesena rozpadem mimetického pojetí – ve smyslu umění jako zrcadlení společnosti
Teorie odrazu – koncepce vulgárního marx-leninského pojetí – formy umění jsou přímým odrazem socioekonomických podmínek
Bourdieu – v této představě se vytratil třetí článek – svět umění (pole); vlivy z vnějšku se transformují do světa umění (v různých oblastech různě výrazné)
Např. pokud přijde k revoluci ve společnosti, revoluce se nepromítne do umění přímo, nýbrž zprostředkovaně (na autonomním pólu se promítne méně, na heteronomním více)
Funkce umění vzhledem k vnějšímu světu je diferencovaná
Úloha ekonomických poměrů – autonomie umění není důsledkem pouze subjektivní touhy být vyvázán ze závislosti patronů, ale také rozvojem generalizovaného trhu (proměna hospodářských, ekonomických vztahů – trh je nastaven na autonomní autory)
Jestliže je autor autonomní, musí usilovat o zájem koupěschopných konzumentů na trhu – umělecké dílo se na trhu stává komoditou
Jestliže je patronát znesvobozením autora, protože musí vyhovět patronu, trh je znesvobodněním, protože autor musí vyhovět konzumentovi
Na dru
Vloženo: 24.02.2014
Velikost: 43,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz
