Antické Řecko 2

o vítězství rozhodla šíře zbraní a jak je uměli použít a větší taktická flexibilita u Normanů!
Anglosasové se mohli efektivně jen bránit…na mírném svahu, z kopce, hustě seřazeni
Vilém mohl kombinovat, protože proti jeho jízdě nestálo střelectvo…

BITVA U LEGNANA, CORTENUOVY, KORTIJKU
-společný charakter – nebyla k dispozici jízda

Legnano:
Fridrich Barbarosa vs. Italské Komuny
Dominance Itálie – sice měli málo jízdy, kterou Fridrich rychle rozbil, poté jeho jízda útočí na pěchotu, ale ta útok vydržela až do příchodu dalších italských jezdců!!

Cortenuova:

Fridrich II porazil Komunu díky Saracénským lučištníkům, do té doby nebyla kompozice luků v evropě tradiční, poté rozšíř ena…

Bitva u Kortrijku:Bitva zlatých ostruh

· Odpor Belgičanů proti Francii
· FR – rytířská jízda
· Vlámové – městské milice – kopí, štíty, něco jako palcát (ježek ?)
· obě strany měly něco málo lučištníků
· průběh: vojsko za potokem, začátek přestřelka kušemi, pak FR jízda, tu zpomalil potok a nasadili proti nim kopí katastrofa

signál, že končí éra jezdectva

Bitva u Morgartenu
· Švýcař i vs. Habsburkové
· Podobné, jako Kortijk, ale v horách, kde se jezdci nemohli pořádně rozvinout
· Bitva v průsmyku, Švýcaři útočí ze svahu roztaženou armádou – jezdectvo není dobré pro boj v horách!

Anglie – tradice z Walesu, až 12 šípů/ minuta, dobrá účinnost 150 – 200 M.

STOLETÁ VÁLKA
· FR vs. UK
· Většinu bitev vyhrála Anglie díky kooperaci jezdců a pěchoty, FR se pokoušela o čelní útoky, ale ty selhávaly kvůli lučištníkům chráněný ch pěchotou a jízdou a lučištníci navíc měli povinnost před sebou zatloukat naostřený kůl jako ochranu
· Francie najala lučištníky z Janova, ale ti byli velmi slabí…
· Angličané ale mnohem lepší při obraně než při útočení a díky tomu se FR nakonec naučili čelit – změnili taktiku: neútočit a naví c vyvinuly řadu nových střelných zbraní – ostřelovali dělama – to vyprovokovalo útok Angličanů z defenzivního postavení – následoval masakr Angličanů francouzskou jízdou…

HUSITSTVÍ
téměř žádná jízda !! nutnost chránit neobrněné pěšáky na voné planině!! – Vozová hradba!!! – voják byl ve výšce jezdce, ale na rozdíl od něj mohl použít k boji ob ě ruce…

Burgundské války
· Poprvé, kdy jezdectvo prohrálo v otevřeném boji – Bitva u Gransonu
· Prohra způsobena panikou
· Švýcarští halapartníci – návrat k makedonské falanze a její inovace, protože „ježek“ není pohyblivý….
· Falanga v mase dokázala zaútočit…
· Bitva u Murtenu – definitivní konec nadvlády jezdectva

Zvýraznění pozice pěchoty díky švýcarům…
Až do rozšíření palných zbraní šlo hlavně o inovace součinnosti
První děla od 40.let 14.století a pak rychlé rozšíření, ruční zbraně úspěšně až od 15. století
Konec Evropského jezdectva….



5 VOJENSKÁ SFÉRA A STRATEGICKÉ MYŠLENÍ V EVROPĚ 15.-17. st.

Války o Itálii až sedmiletá válka

Vojenská revoluce – rozvoj ručních palných zbraní….
Stálé ozbrojené síly

Války o Itálii:
o Širší konflikt, 15. stol. = zlatý věk žoldnéřství , tzv. kondoliéři – žoldáci
o Prvky moderní diplomacie i k vedení války jako takové
o Velmi vyspělé státní útvary
o Období relativně nekrvavých válek – vůči civilistům…
o Žoldnéři v této době relativně ukázněni…

Masové užívání nových zbraní – uplatnění primitivních ručních zbraní, dělostřelectvo…
Početné armády, smíšení – profíci + žoldnéři

Bitva u Cerignoly: Španělé (Aragoni) úspěšně užili arkebuzníky v defenzivní části bitvy…součinnost pěchoty s arkebuzníky vs. Švýcarská falanga + fr. Jízda
Nakonec o vítězství rozhodl útok španělské jízdy…

Bitva u Marignana:

FR + Ita vs. Weiss žoldnéři:

Francouzi měli cca. 50 děl, díky nimž zastavili útok švýcarské falangy, ale konečný úspěch francouzů hlavně díky obchvatu pěchoty a jízdy
První velké masakry civilistů – švýcarskými žoldnéři
Žádné významné změny v jednotkách – až na jízdu – těžká jízda pomalu mizí…


Od konce 16. století již jiný charakter – páteř tvoří střelecká pěchota…postupně se mění váha a spouštěcí systém. Střelci ale stále nepřesní a pomalí, nutná jejich obrana jezdectvem
Jezdectvo experimentuje s užitím palných zbraní, již se nepreferuje čelní střet….

Taktika: vystřelit, odjet z dostřelu, nabít, dojet na dostřel, vystřelit

Třicetiletá válka:

Širší konflikt, drtivá většina účastníků žoldnéři, protože byli levnější než udržování stálé armády,

Novinky:

Gustav Adolf:
o Organizační změny, sloučení, zavedení uniforem..
o Snižování váhy děla
o Dřív dělostřelci u každé jednotky, nyní dělostřelci kumulovaní
o Odlehčení jízdy

Mořic Oranžský:
o Menší, pohyblivější jednotky, i on používá soustředě nou palbu k defenzivě i ofenzivě

Logistická dimenze rozhodovala konflikt – kdo udrží déle bojeschopnou armádu…

Albrecht z Valdštjena:
o zavedl systém, který umožnil dlouhodobé udržení armády, až 100 000 mužů …
o neraboval!! Nechal si vyplácet jakési daně, což bylo daleko efektivnější….

V této době civilní obyvatelstvo velmi trpělo, 40 % ztrát přímo, v extrémních případech padlo až 98 % civilistů…

Pokud se město bránilo, následovalo tvrdé plenění

Konec 17. a 18. stol.:
Mění se charakter, začíná kasárenský život…
Byl úmyslně oddělen, snažší kontrola vojáků…

Žoldnéři jen okrajově

Válka o španělské dědictví: - dynastická válka:
o globální konflikt – probíhal i v koloniích
o velmi malý vliv náboženství
o základní složkou pěchota, velká většina má bajonet, který se stal účinnou technickou novinkou…širší taktické užití, než kdyby byli jen st řelci…
o pomalu mizí kopiníci…
o jezdci – nepříliš efektivní
o více druhů, jiné úkoly
§ kyrysníci – těžká jízda
§ Husaři – lehká jízda
§ Huláni – poláci

Výstavba moderních zbraní s palebnou silou – Francie – rozvoj obléhací taktiky
Plenění je kroceno

K dovršení vývoje z války o šp. Dědictví dochází během sedmileté války

Lineární taktika: Kvůli palbě, důraz na rychlost, ne na přesnost, jen 1 – 2 salvy, pak se zbraně zanáší…střelba v salvách má spíšesymbolický účinek…

Zdokonalení dělostřelectva, kartáčové střely – vhodnější pro obranu…

Profesionalizace důstojnického sboru
Větší důraz na manévrování – lineární taktika – rychle střílet, rychle se rozvinout…

Fridrich II – Modifikace – tzv. Kosý šik . díky dobrému manévrování schopnost obrácení proti křídlu, důležitý výcvik

Ozbrojené konflikty v evropě mají své dozvuky i v koloniích, ale zde úplně jiný charakter…

Následuje třetí strana od Strmisky – snad máš taky…


Napoleon – důraz na ofenzivní pojetí boje

Fr. Armáda má kratší vnitřní linii, tzn. Rychlejší přesun
Záleží na správném načasování, prvek hazardu, správná koncentrace
Dělostřelectvo – více operativnější
Rozděleni děl ve fr. Armádě: 4 – 8 – 12
Granáty, sferické střely
Kartáčové střely – 40 kuliček – při odrážení útoků,

Efektivnější dostřel:
o Děla – 1 km
o Houfnice – 1 km
o Kartáč: 600 M ale spíš méně

Britská armáda: Bronzová děla – byla mnohem dražší, ale zato daleko lehčí, 1 dělo na 1000 vojáků

Dělostřelectvo hraje důležitou roli, hlavně to těžké

Fr. Revoluční armáda:
o Ti co uměli střílet, dostali pušku s rýhou, měli speciální úkoly,, jako střelby na důstojníky, nebo ostraha dělostřelecké rojnice.
o Masové užití této lehké pěchoty. Individuální palba, zkušenosti z boje za americkou nezávislost.
o La Fayette – léčky, manévry

Napoleon využíval lehké pěchoty, ale nebyl důraz na spec. Pušky – byly drahé a nebylo ani moc času na naučení střelby

Britové se je rychle naučili používat, hodně cvičili…
Napoleonovo jezdectvo – důraz na těžkou jízdu – Kyrysníci + Kopiníci
o Docela efektivní, důraz na meč
o Ale kyrys nechránil před kulkami
o Napoleon sestavil samostatný oddíl dělostřelectva a rozhodnutí bitvy soustředil na palbu…

Napoleonská strategie – ryze útočná, rychlá válka, přitom problém, když se protivník vyhýbal konfliktu, např. v Rusku…ale zde problém spíše logistika…příliš dlouhé vzdá lenosti, nebylo co plenit…
Ve španělsku přítomnost guerilly
Angličané byli skvělí střelci, horší měli manévrování, to bylo devízou francie

Hlavní změna v oblasti strategicko – taktické, nikoliv technické

1. oblast: velení a logistika

nové rozdělení pozemního vojska:
o dříve hlavní jednotka pluk – byl nejvyšší, vý š už jen armáda,
o souvisí s většími nároky na součinnost vojska…
Napoleonova strategie: přesouvat se odděleně, bojovat společně – proto museli být do určité míry soběstační…

Již moderní generální štáb – díky porevoluční armádě nového typu – jiné prostředí, atmosféra, občanská armáda

V historickém kontextu, tendence k racionalizaci logistiky…

Poč. 1790. léta – armáda v rozkladu – nutnost vytvořit schopné vojsko, různé experimenty, které někdy vedly, jindy nevedly k úspěchu…
Pluk nefungoval, proto reorganizace

Nový pluk – polobrigáda – 1/3 starých, 2/3 nových
Snaha o distanci od starého režimu
Problémy s penězi, výzbrojí – málo pušek – nutnost nahradit kvalitu kvantitou – noví dobrovolníci, bez disciplíny, ale odvážní, neuměli střílet – bodákový útok
Ani fr. Armáda příliš neaplikovala liniový model, spíše bodákový útok

????? někdo, bohužel jméno nečitelné - považoval steč za rozhodující zlom, kvůli střelbě dříve mělké rozestavení – 3 řady, pro bodákový útok lepší 9 řad….
Snadné rozražení linie = psychologický efekt, navíc zdůrazňuje soustředěnou palbu dělostřelectva
Došlo ke zlepšení ve výrobě děl, snížení váhy, lepší přesun
Lepší vztah k civilnímu obyvatelstvu..
Jen fr. Armáda byla nucena drancovat…nedostatek financí…, snaha přenést válku na cizí území,
Velmi malá kázeň fr. Revoluční armády, malá oblíbenost francouzské armády…
Fr. Armáda – tradice Rychlých přesunů – normálně cca 15 – 20 km / den, francouzi až 50km/den, byli bez stanů, přespali tam kam došli…to bylo obrovskou zbraní operační úrovně…

Napoleon byl velmi silný stratég, měl fenomenální paměť, velmi dobrý štáb a schopnost předpovídat….