Antické Řecko 2

jednoznačnějšího vymezení hranic (řada území si zachovala vnitřní autonomii a za jeho vlády jich bylo hodně podmaněno)
o Vrchol útočných schopností Říma
o Útoky – zajištění území na hranicích Říma
o Od Alp k Dunaji
o Rýn a snaha o proniknutí k Labi
· Dobrá organizace a logistika válečných operací (Doká zali rychle mobilizovat, dobrá logistická podpora, svižná modernizace)
· Přelom letopočtu – kontrola hranic Rýn-Dunaj, pronikání směrem k Labi – taktika: udělat spojence (záminka jejich vlastního bezpeč í), pomáhat jim a pak si je podrobit
· Časté intervence – měly za cíl odstrašení neutrálních a nepřátelských kmenů – postupné zabydlování se v regionu – za ně kolik let pod kontrolou

9. n.l. Germanium – někde mezi Rýnem a Labem, nepříliš zkušení velitelé
Pronikly tři legie pod vedením Vaduse a ty byly napadeny při cestě k základnám germány pod vedením CHERUSKŮ na tuto hranici převedeny jednotky, ale m ísto ofenzívy spíše defenzíva a stáhli se na přírodní hranice Rýn a
- poté jiný charakter výprav do Germánie, spíše trestné v ýpravy, než snaha o získání vlivu!
- Z útočné strategie přechází Řím ke strategii obranné
- V Germánii nebyly organizované kmeny – těžko je ovládnout, stále byl někde nějaký odpor !!
OBRANNÁ STRATEGIE
· Legie rozmíst ěny na hranicích a výpravy jen preventivní nebo trestní
· Legie nebyly ideální pro obranu
· Hrozily vzpoury vojáků a za Nera totální převrat díky armádě
· Vstanula otázka „ Jak udržet hranici, aby to nečinilo potíže domácí politice“
o Výzbroj a strategie legií byly mnohem lepší k útoku než k obraně, na obranu nebyly legie koncipovány
o Rozmístění legií na hranici – nebyly schopny zabránit průnikům, spíše jen uzavíraly zpáteční cestu, snaha pochytat agresory
o Pokud došlo k přílišné koncentraci legií, dala se čekat vzpoura…
o Proto později snížen počet legií na hranicích – nemožnost útočných akcí
o Velké výpravy řídil sám císař.. (velký nedostatek)
o Při velkých výpravách – nespokojenost legionářů, problémy s financováním..
· Protiklady:
o Útočit není finančně možné
o Jen se bránit = možnost zakrnění
o Finančně náročné udržování armády

DOBA ÚPADKU A POLITICKÉ KRIZE (3.-4. st. NL)

2.století – od smrti Severské dynastie
· Počátek úpadku
· počátek stěhování národů
· časté střídání panovníků (Vojenští císařové – po 40 let asi 20 císařů, mnoho vzdorocísařů)
· Císař musí spíše potlačovat odboj, ale mnoho atentátů
· Byrokratický aparát ale fungoval nezávisle na císaři !
· Nakonec ještě dočasně překonáno


Konec 3. a 4. stol .: Dioklecián:
– postavil říši opět na nohy!
– Vojenská reforma
o Transformace legií – snížení počtu
o Rozrušil dosavadní systém
o Rozdělil armádu na dvě části
1. LIMITÁNI - obranná armáda hranic
· Silná ochrana hranic (Mnoho legií na hranici – fce. Limitaci = statická obrana, pevné a trvalé tábory)
· Menší pevnosti, ale nápaditější konstrukce
2. KOMITATENSES
· Jednotky v zázemí
· Pohyblivá záloha proti jednotlivým výpadům

– Do armády povolávány jen nejnižší vrstvy – nepříli š spolehlivé – jen při úspěších a kořistnických výpravách
– Problémem i šetření – menší výdaje například na zbroj
– !!! koncepce těžkého vojáka začíná upadat ve prospěch jízdy!!!

Konfederáti:
– Asi od 4. stol. – mají za úkol ochranu hranic – vazba „voj ák – stát“ úplně přeťata

Tetrarchie:
– 2 císaři a Augustus
– 2 nižší pomocníci

to bylo možné jen za diokleciána!

Dioklecián odešel dobrovolně po 20 ti letech vlády!
Poté tetrarchie přestává fungovat, spíše neformální rozdělení na východ / západ

378 – bitva u Hadrionopole

– Východořímská armáda – v čele císař Valentin, 40. – 60. 000 vojáků
– Proti spojenectví Visigótů, Ostrogótů a Alanů
– Římané převaha 2:1 v pěchotě
– Společenství převaha v jízdě

Důvod bitvy : Visigóti se snažili jen usadit u Dunaje, museli dodávat vojáky, pak ale navíc místní správci předraž ovali potraviny – zhoršení stavu, spojení se soukmenovci na neřímské straně Dunaje – odepření poslušnosti válka
Průběh : Nekoordinovaný útok pěchoty na vozovou hradbu, ta vydržela až do doby, než přispěchala na pomoc jízda, později došlo k obklíčení římských vojáků…
Význam : Rozhodující, 2/3 římských vojáků zmasakrováno a smrt císaře


Na západě se nedaří bránit velké převaze Vandalů
70. léta 5.století – jen několik římských oblastí, rozdrobenost na obklopené ostrůvky
476 – v čele Romelus Augustus, tehdy 7 letý chlapec nemá peníze na žold vojákům, pod tlakem germánů je přinucen k rezignaci! konec ZŘŘ
pokračují:
Frankové: Pěchota
Visigóti: Kombinace pěchoty a jízdy
Hunové: Jezdci s luky (měli mnohem lepší luky než ostatní)!

STRATEGIE A TAKTIKA BYZANTSKÉ ŘÍŠE
· Pokračován í římské tradice, ale postupně spíše vliv řecka
· Slušně propracovaná vojenská teorie
· Dobrá kombinace a koordinace různých typů vojsk
· stálá armáda – loďstvo pro přepravu, těžká a lehká jízda lučištníci, těžcí pěšáci
· 6.st.NL – ještě výboje, snaha dobýt bývalá území ZŘŘ– jen ty zajímavá, bohatá(It, Afr)
· V Itálii časté střety Ostrogóty, pak s Araby, …
· Poté problémy a už jen různě záplatovali a přizpůsobovali
· Později měli mnohem více nepřátel – stále více defenzivní strategie (bránit to, co se ještě ubránit dá)

Byzantská říše vydržela 1000 let!


FRANCKÁ ŘÍŠE

· Postupně převládla
· Pěšáci převážně až do 8. století
· Expanzivní politika – výboje – obsazování měst
· Taktika: co nejrychleji zaútočit a to v době sklizně a buď úrodu sklidit nebo spálit a tak to dělali několikrát a následně vybírali pení ze, aby už jim to nedělali, Území se pak zavázalo k Tributu, ale nebylo územím pod přímou nadvládou Franků
· V 8. století několik schopných vládců po sobě, využili situace a expanze až do S.Itálie
· Od 8. století větší důraz na jízdu
· Těžký jezdec – těžký francký meč , třmeny – mnohem větší užitečnost, lepší manévry!
· Ideální vojenská jednotka – dopad i na společnost – jezdec rozhoduje
· Protože jsou jezdci drazí, jen určitá skupina – dochází k vytváření aristokracie ( skupina velmožů dostala půdu a na oplátku musí poskytovat jezdce)
· Proto byl Karel Veliký tak úspěšný !
· Jediný způsob obrany proti těžkým jezdcům, zase těžký jezdec!!
· Jakmile si někdo vytvořil těžkou jízdu, mohl expandovat, získal území prostřednictvím jezdců
· Jakmile se objevila překážka – např. drahý žold = méně jezdců = méně území…
· Díky tomu došlo k vytvoření aristokracie!

VIKINGOVÉ

· Při rozpadu Velké Francké říše velmi pociťována př ítomnost Vikingů!, ale setkáváme se s nimi už dříve v Británii a Irsku…
· Ve Skandinávii nárůst obyvatel, obdiv k válečnictví
· Neměli žádnou speciální lepší výzbroj! Snad jen drátěné košile
· Štít a meč
· Jezdci – také štít a meč!
· Přesto velmi často vyhrávali – měli obrovské psychické a hlavně fyzické přednosti!!
· U svých nepřátel postupně vyvolávají hrůzu…
· Dobrá koordinace námořních výsadků a útoků….
· Tvrdí v boji i v plenění, panovníci se později velmi často vykupovali…
· Do blízkých území posílali své lidi – osidlování
· Tam se pak konstituovali jako šlechta či panovníci – Normandie, Sicílie, Rusko
· Rychle se asimilovali, ale zůstali elitáři
· Postupně se zhoršovala jejich útočnost – došlo ke stabilizaci protivníků,
· Překážkou začalo být držení dobytých území…
· Účinná armáda, dobrá taktika
· Zrodil se kult války velké odhodlání
· Výhody: zastrašování, dobrá kooperace s námořnictvem





4 OZBROJENÉ KONFLIKTY A VOJENSTVÍ VE FEUDÁLNÍ EVROPĚ 11.-15.st.
· strategie – stahuje se k vojenskému umění, přesahuje vlastn í okamžik bitvy
· taktika – používání bojových sil v boji, vlastní velení
Význam pro vývoj strategie
· Středověk – určitý úpadek proti antice – mizí literáti na vojenskou vědu či filozofii (je jich méně a méně se zabývají strategií)
· Charakter vojsk chabé možnosti vojsk
o 2 základní principy:
1. Obava z otevřených prostorů
2. Při napadení stáhnutí do opevněných pozic
o Velitelé vybírání podle společenské struktury
o špatná logistická podpora, málo peněz, špatná organizace
o strategie a taktika jsou primitivní
ZÁPAD: rytířská etika – ústup je nečestný omezovalo taktiku
ORIENT: Ústup je součástí taktiky
1. Nemohli se platit žoldnéři – nedostatek peněz – v té dob ě bohatství = půda
2. Mimo Byzanc, ale ta šla spíše cestou Vyplácení konfliktů – dát úplatek jednomu kmeni, aby zničil druhý a motivovat je penězi a poté zároveň pora žené zverbovat, aby je napadli a tak se vlastně zničili navzájem.

STŘEDOVĚKÁ PARADIGMATA
1. Dominance těžké jízdy!!
· Jízda schopna dobře čelit nájezdníkům (Od 10., 11., století útoky kočovných kmenů)
· Zvýšení možností díky sedlo, třmeny
· Náklady na rytíře vysoké, proto tvořila vyšší vrstva
· Vysoká morálka rytířů (osobní čest) ale nedisciplinovanost (útočili bez rozkazu, rozkazy neposlouchali – šlo až tak daleko, že vytvá řeli kodexy cti – neútočit v noci, nevyužívat terénu omezovalo taktiku )
· Těžká jízda nebyla početně dominantní – opět byli velmi drazí!!
· Privilegovaná pěchota plnila pomocnou fci., třeba jako jejich panoši…
· Individuální čest – morálka rytířů – byla relativně velká, ale nebyli disciplinovaní, neradi poslouchali někoho se stejným společenský m postavením…, útoky dle vlastního uvážení
· Výsledkem chaos a nemožnost ovládat vedení boje
· Kvůli rytířskému kodexu dochází k omezení taktického rámce vedení bitvy – hlavně ve Francii
2. Degradace role a statutu pěších vojáků
· Plnily často pomocnou funkci
· Výjimkami oblast dnešního Švýcarska a Skotska – chyběl chov koní, finance, nebo dostatek nobility…

BITVA U HASTINGSU:
Odlišný charakter vojsk
Anglosaská strana:
o žádná jízda a střelectvo
o Rolnická domobrana se štíty a kopími
o Aristokracie pěšmo
Vilém Dobyvatel
o Těžké jezdectvo, hodně lučištníků

Výsledek bitvy –