- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Ppravidla sazby diplomových prací
t197 - Bakalářská práce II
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálJihoŁeskÆ univerzita v ¨esk ch Bud jovic ch
PedagogickÆ fakulta
PRAVIDLA SAZBY
DIPLOMOV CH PRAC˝
Eduard PolÆch
¨eskØ Bud jovice 1998
PRAVIDLA SAZBY DIPLOMOV CH PRAC˝
Eduard PolÆch
JihoŁeskÆ univerzita v ¨esk ch Bud jovic ch, PedagogickÆ fakulta
¨eskØ Bud jovice 1998
URL originÆlu: http://www.pf.jcu.cz/~edpo/pravidla/pravidla.pdf
Datum posledn aktualizace: 26. 1. 2000
Tato publikace sm b t voln kop rovÆna a łena v elektronickØm i v ti t nØm
tvaru. Płipom nky a dotazy sm rujte na autora.
E-mail: edpo@pf.jcu.cz
Obsah
vodem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
I. NÆle itosti dokumentu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Desky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Patitul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7
Protititul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Titul . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Anotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Pod kovÆn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
ProhlÆ en . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8
Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Seznam obrÆzkø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10
Rejstł k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12
Pł lohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13
II. Rozvr en strÆnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Okraje strÆnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15
Ædkov rejstł k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
ZÆhlav a paty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
¨ slovÆn strÆnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16
Sloupce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
SvislØ zarovnÆn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
ObrÆzky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17
III. Sazba textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
LÆmÆn odstavcø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
LÆmÆn łÆdek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
Neodd litelnØ prvky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 19
D len slov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
łky mezer . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20
Interpunkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Uvozovky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
ZÆvorky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
Tłi teŁky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21
PomlŁka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Spojovn k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Lom tko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Zkratky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
Datum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23
¨as . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
¨ sla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
MatematickÆ sazba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
Abecedn łazen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 25
IV. FormÆtovÆn textu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
ZÆkladn text . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
Titulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
HierarchickØ Ł slovÆn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
VyznaŁovÆn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
Popisky a legendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
ZÆhlav a paty strÆnek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
PoznÆmky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30
Texty programø . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31
Tabulky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32
Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
Rejstł k . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
vodem
Jedn m z kritØri hodnocen diplomovØ prÆce je kvalita formÆln œpravy płed-
lo enØho dokumentu, kterÆ je zÆvislÆ na pł tomnosti płedepsan ch nÆle itost
a døslednØm dodr ovÆn typografick ch pravidel sazby. T mito pravidly je korigo-
vÆna sazba textu i celkovÆ œprava dokumentu z pravopisnØho, funkŁn ho a takØ
estetickØho hlediska. PravopisnÆ pravidla definuj , krom v eobecn znÆm ch,
i takovØ aspekty zÆpisu textu, jako płedepsanØ pou it znamØnek interpunkce Łi
pł pustnØ tvary zkratek. RespektovÆn funkŁn ch pravidel je nutnØ pro zaji t n
pou itelnosti dokumentu, płedev m po strÆnce płehlednosti a Łitelnosti textu.
EstetickÆ slo ka pravidel je reflex typografickØ tradice a vkusu.
Tato publikace vznikla na PedagogickØ fakult JihoŁeskØ univerzity v ¨esk ch
Bud jovic ch. Je urŁena studentøm i uŁiteløm v em, kteł se na formÆln œprav
dokumentø diplomov ch prac pod lej nebo ji hodnot . Nelze ji ov em chÆpat
jako zÆvaznou normu, proto e velkou ŁÆst zde popisovan ch pravidel lze uplatnit
pouze płi poŁ taŁovØ sazb dokumentu prostłednictv m sÆzec ho programu nebo
dostateŁn kvalitn ho textovØho editoru. SkrovnØ formÆtovac prostłedky psac ch
strojø uplat ovÆn v t iny typografick ch pravidel prakticky znemo uj .
NÆsleduj c text je Łlen n do Łtył kapitol. V prvn kapitole jsou vyjmenovÆny
v echny po adovanØ formÆln nÆle itosti dokumentu diplomovØ prÆce a popsÆny
jejich vlastnosti. DruhÆ kapitola prob rÆ rozvr en plochy strÆnky, Łili vytvołen
sazebn ho obrazce vymezen m okrajø a sloupcø strÆnky. Zab vÆ se tØ realizac
zÆhlav a paty, Ł slovÆn m strÆnek, rozm st n m obrÆzkø a svisl m zarovnÆvÆn m
obsahu strÆnky. Ve tłet kapitole jsou uvedena pravidla pro lÆmÆn odstavcø
a łÆdek textu, pou vÆn interpunkŁn ch znamØnek a sazbu zvlÆ tn ch prvkø textu.
¨tvrtÆ kapitola doporuŁuje vhodn formÆt pro zÆkladn text, zv razn nÆ slova,
titulky a dal prvky sazby.
V odd lu Literatura, uvedenØm za posledn kapitolou, cituji kni n publikace
a normy, z nich jsem płi psan t chto Pravidel vychÆzel. Dal pouŁen v nich
mø e nalØzt i ŁtenÆł.
Pro vyhledÆvÆn informac je k dispozici krom kni n ho obsahu i podrobn
pojmov rejstł k, uveden na posledn ch strÆnkÆch.
G
Ke studiu t chto Pravidel nejsou potłebnØ ÆdnØ speciÆln płedb nØ znalosti.
PłedpoklÆdÆm nicmØn , e ŁtenÆł je obeznÆmen se zÆkladn mi typografick mi
pojmy a se zÆkladn mi postupy, pou van mi płi poŁ taŁovØ sazb dokumentø
v textov ch editorech a sÆzec ch programech.
5
I. NÆle itosti dokumentu
Ve stanovenØm term nu je nutno odevzdat dva v tisky dokumentu diplomovØ
prÆce, kterØ jsou vy adovÆny pro potłeby koly. Jeden z nich je załazen do fondu
knihovny pedagogickØ fakulty, druh si ponechÆ katedra. Oba mus b t vyti t ny
na kvalitn m pap ru a svÆzÆny. Standardn se pou vÆ lepenÆ vazba do tuh ch
desek, v tisk pro katedru v ak zpravidla sm b t svÆzÆn i n kter m z nÆhradn ch
zpøsobø (do desek s hłebenem, rouby nebo spirÆlou), podle dohody s vedouc m
diplomovØ prÆce.
B nØ listy kni n ho bloku uvnitł desek vazby dokumentu jsou formÆtu A4
(210 297 mm) a z tØho druhu pap ru. V echny listy nestandardn ch rozm rø Łi
kvality (napł klad barevnÆ grafika, ti t nÆ na tu m a hlad m pap ru) se ład
zpravidla a na konec kni n ho bloku, jako pł loha. StrÆnky bloku se rozli uj na
levØ (neboli sudØ)apravØ (lichØ), podle polohy vøŁi hłbetu knihy na rozevłenØ
dvoustran . Poti t ny mohou b t bu levØ i pravØ nebo jen pravØ strÆnky bloku.
V ce Ædouc je ov em tisk oboustrann .
Blok v prøhledn ch nepoti t n ch deskÆch zaŁ nÆ tituln strÆnkou, jinak prvn
strÆnka bloku obsahuje pouze tzv. patitul nebo je prÆzdnÆ. PrÆzdnÆ se ponechÆvÆ
i posledn strÆnka bloku, proto je n kdy nutno załadit na jeho konec prÆzdn list.
Płi pou it lepenØ vazby je kni n blok zav en do desek pomoc płedsÆdky, kterÆ
v ak nen chÆpÆna jako jeho souŁÆst je z jinØho druhu pap ru, nen poti t na
a jej strÆnky se nezapoŁ tÆvaj płi Ł slovÆn .
Desky Na płedn stran desek se standardn uvÆd pouze oznaŁen diplomovÆ
prÆce a jmØno diplomanta. Voliteln lze uvØst tØ nÆzev prÆce, s dlo koly a rok
odevzdÆn prÆce, pł padn i nÆzev koly. JmØno diplomanta a nÆzev prÆce nebo
oznaŁen diplomovÆ prÆce mø e obsahovat i hłbetn łÆdka desek, orientovanÆ
zdola nahoru. Zadn strana a vnitłn strany desek se ponechÆvaj prÆzdnØ.
GrafickÆ œprava desek by m la ladit s grafickou œpravou textu uvnitł kni n ho
bloku. Potisk Łi ra ba desek se v ak obvykle realizuj na zakÆzku a diplomant je
mø e ovlivnit jen velmi mÆlo.
N kterØ typy vazby pou vaj prøhlednØ plastovØ desky. PrøhlednØ desky se
nepotiskuj ani jinak neupravuj , prvn strÆnkou kni n ho bloku v ak potom mus
b t strÆnka tituln .
Patitul Prvn strÆnka kni n ho bloku se ponechÆvÆ v diplomovØ prÆci v t inou
prÆzdnÆ, mø e v ak obsahovat tzv. patitul, tvołen n kolika zÆkladn mi œdaji.
UvØst lze napł klad jmØno autora, nÆzev prÆce a oznaŁen diplomovÆ prÆce .
7
Vol se stł zlivÆ grafickÆ œprava a decentn p smo (obvykle stejnØ jako pro
zÆkladn text), aby patitul jen m rn o ivoval jinak prÆzdnou plochu strÆnky.
M sto patitulu mø e b t na Łestnou prvn strÆnku um st no takØ pod kovÆn .
Protititul Płi oboustrannØm tisku se druhÆ strÆnka kni n ho bloku (prvn levÆ
strÆnka, protilehlÆ k nÆsleduj c strÆnce tituln ) ponechÆvÆ prÆzdnÆ nebo je
łe ena spoleŁn s nÆsleduj c strÆnkou jako tituln dvoustrana, eventuÆln na ni
lze um stit vhodnou ilustraci Łi fotografii.
Titul Tituln strÆnkou je standardn druhÆ pravÆ strÆnka kni n ho bloku. Płi
oboustrannØm tisku lze ov em titul łe it i v rÆmci dvou strÆnek (viz protititul v e),
jako tituln dvoustrÆnku.
Vzhledem ke svØ døle itosti a v jimeŁnØmu postaven v dokumentu mus b t
titul v plo e strÆnky resp. dvoustrÆnky zvlÆ peŁliv rozvr en. Obsahuje nÆzev
prÆce, oznaŁen diplomovÆ prÆce , jmØno diplomanta (a pł padn i jmØno
vedouc ho prÆce), œpln nÆzev koly, fakulty a katedry, s dlo koly a rok obhajoby
prÆce (resp. rok jej ho dokonŁen a odevzdÆn ).
Anotace LevÆ strÆnka, nÆsleduj c za
strÆnkou tituln , se vyu vÆ k um st n
anotace. Anotace je struŁnÆ a v sti nÆ
charakteristika obsahu prÆce o rozsahu
n kolika łÆdek zÆkladn ho textu. Mø e
b t pł padn uvozena decentn m titul-
kem ( Anotace ), ov em nÆzev prÆce
ani jinØ formÆln œdaje se ji zpravidla
neuvÆd j .
Pod kovÆn KrÆtkØ pod kovÆn oso-
bÆm a organizac m, kterØ se pod lely
na v sledku prÆce (vedouc mu, konzul-
tantøm apod.), se uvÆd na samostatnØ
pravØ strÆnce bu za strÆnkou anotace
nebo (m sto patitulu) na ŁestnØ prvn
strÆnce kni n ho bloku. Pou vÆ se t
druh a stupe p sma jako pro zÆkladn
text a obyŁejn nebo kurzivn łez.
ProhlÆ en Na dal strÆnce v poład
(tj. levØ nebo pravØ, jak vyjde) se uvÆd
8
KVADRATURA
KRUHU
DiplomovÆ prÆce
Koloman Hranat
JihoŁeskÆ univerzita
PedagogickÆ fakulta
Katedra informatiky
¨eskØ Bud jovice 1997
Pł klad grafickØ œpravy tituln strÆnky
diplomovØ prÆce
text prohlÆ en ve tvaru Prohla uji, e jsem tuto diplomovou prÆci vypracoval
samostatn , a e jsem uvedl ve kerou pou itou literaturu (nebo podobn ). Pod
textem prohlÆ en mø e b t uvedeno jmØno nebo podpis diplomanta.
Jinak lze na strÆnku s textem prohlÆ en um stit i røznØ dal formÆln œdaje,
jako napł klad upozorn n na vlastnictv obchodn ch znaŁek, kterØ se v textu
prÆce vyskytuj . Zvolen druh i stupe p sma je op t t jako pro zÆkladn text
a łez obyŁejn nebo kurzivn .
Obsah Obsah je tvołen titulkem ( Obsah ) a seznamem hesel, kterÆ lokalizuj
polohu v znaŁn ch odd lø v dal m textu dokumentu. Hesla obsahuj text œvod-
n ho titulku pł slu nØho odd lu (vzoru hesla) a Ł slo strÆnky jeho v skytu, płiŁem
poład hesel v seznamu odpov dÆ poład jejich vzorø v dokumentu.
ZaŁÆtek obsahu se umis uje na prvn pravou strÆnku za strÆnkou prohlÆ en .
Jeho titulek je vhodnØ naformÆtovat shodn jako titulky kapitol (odd lø hlavn
œrovn ), ov em bez pł padnØho Ł sla kapitoly. V heslech mohou b t Ł sla strÆnek
zarovnÆna k pravØmu okraji pomoc tabulÆtorø. Pł slu nost Ł sel k titulkøm pak
mø e b t opticky vyznaŁena n jak mi vodic mi znaky (napł klad teŁkami), zvlÆ t
pokud jsou vzdÆlenosti mezi titulky a Ł sly strÆnek v heslech velkØ. Płi men m
poŁtu hesel Ł sla strÆnek zarovnÆna b t nemus , od titulkø se pak odd luj pouze
obyŁejnou nebo irokou mezerou.
Obsah mus b t struŁn a płehledn płi velkØm poŁtu titulkø v dokumentu se
do n j załazuj jen titulky jednØ a dvou hlavn ch œrovn . PodrobnØ podobsahy
mohou b t pł padn uvedeny na zaŁÆtc ch jednotliv ch kapitol. Hesla stejn ch
œrovn mus b t v obsahu toto n formÆtovÆna, hesla røzn ch œrovn by naopak
m la b t opticky rozli ena (pou it m łezem nebo stupn m p sma, odsazen m od
levØho okraje apod.).
Seznam obrÆzkø Seznamy obrÆzkø, tabulek a podobn ch prvkø dokumentu se
vytvÆłej pouze v odøvodn n ch pł padech, tedy pokud maj n jakou globÆln
informaŁn funkci. Upravuj se zpravidla stejn jako obsah a załazuj na novou
strÆnku bu za n j nebo a płed seznam pou itØ literatury na konci dokumentu,
pł padn i za n j.
Kapitoly Vlastn text prÆce je kvøli płehlednosti tematicky Łlen n na kapitoly,
pokud mo no srovnatelnØ dØlky. Kapitoly mohou na strÆnkÆch navazovat spojit ,
Łast ji se v ak zalamuj bu na novou b nou nebo dokonce a na novou pravou
strÆnku (pokud jsou ov em dostateŁn dlouhØ). vodn strÆnky a v echny vnitłn
strÆnky kapitol by pak m ly b t zcela zapln ny. Nucen zalomenØ v chodovØ
strÆnky kapitol plnØ b t nemus (jejich zapln n ani nen Ædouc ), ov em mus
obsahovat nejmØn p t łÆdek textu.
9
Rozhran kapitol je mo no zv raznit i tzv. strÆnkovou zarÆ kou neboli svisl m
odsazen m textu œvodn strÆnky kapitoly od horn ho okraje strÆnky a o p tinu
v ky sazebn ho obrazce. V ky textem zapln n ch ŁÆst v chodov ch strÆnek
kapitol pak ov em mus v ku strÆnkovØ zarÆ ky v razn płesahovat.
Pokud jsou vstupn strÆnky v ech kapitol pravØ, mohou m t oproti b n m
strÆnkÆm zvlÆ tn (av ak v celØm dokumentu jednotnou) grafickou a obsahovou
œpravu. Mohou obsahovat napł klad graficky ztvÆrn n titulek kapitoly, seznam
odd lø kapitoly (d lŁ obsah), vhodnou ilustraci apod.
vodn kapitola ( vod ) obsahuje płedev m rozbor zadÆn prÆce a definici
c lovØho produktu, pro provÆd n v zkum i plÆn postupu a pł padnou progn zu
oŁekÆvan ch v sledkø. Ji v œvodn kapitole jsou rovn uvedeny røznØ informace
formÆln ho charakteru, jako seznam pou it ch oznaŁen , struŁnÆ charakteristika
tematickØho zam łen dal ch kapitol apod. Posledn kapitola ( ZÆv r ) pak
podrobn a v sti n shrnuje dosa enØ v sledky prÆce.
Literatura Za titulkem Literatura (jinak je mo no uvØst i Seznam pou itØ
literatury , Soupis citac apod.) nÆsleduje seznam v ech publikac , kterØ jsou
v textu diplomovØ prÆce pł mo citovÆny nebo byly pou ity płi studiu pł slu nØ
problematiky. Ka dÆ citace (heslo seznamu) obsahuje soupis zÆkladn ch biblio-
grafick ch œdajø o citovanØ publikaci, kter ji pln identifikuje a umo uje tak jej
vyhledÆn .
Seznam se ład na pravou strÆnku za posledn kapitolou. Titulek nen Ł slovÆn,
jinak je v ak vhodnØ jej naformÆtovat stejn jako titulky kapitol. Pro sazbu citac
se pou vÆ stejn druh a łez p sma jako pro zÆkladn text, stupe p sma mø e b t
men . Odstavce citac mohou b t zarovnÆny k levØmu okraji, do bloku nebo
i poładov jednotlivØ œdaje a skupiny œdajø jsou pak ve v ech citac ch jednotn
graficky uspołÆdÆny (odsazeny na pevnou pozici vøŁi levØmu okraji strÆnky Łi
zalomeny na novou łÆdku).
Citace se zpravidla Ł sluj nebo opatłuj jin m identifikuj c m prvkem, kter
mø e slou it jako nÆv t v odkazech na citaci. Płi absenci nÆv t se citace ład
v seznamu abecedn (viz strana 25), jinak je lze ładit i jin m zpøsobem napł -
klad chronologicky nebo v poład v skytu odkazø.
PovinnØ i volitelnØ bibliografickØ œdaje, kterØ do citace mus resp. mohou b t
zaŁlen ny (jsou-li zjistitelnØ), jako i jejich poład v citaci, stanovuje norma [6],
a to zvlÆ pro røznØ typy citovan ch publikac a jejich ŁÆst . Z pochopiteln ch
døvodø zde nemohu citovat tuto normu v plnØm rozsahu, proto uvedu jen dva nej-
b n j pł pady citaci monografie a citaci ŁlÆnku ze seriÆlovØ publikace.
Monografie je tvołena pevn m poŁtem svazkø. V citaci se uvÆd autor (jmØna
osob resp. nÆzev organizace), nÆzev, poładovØ Ł slo vydÆn , m sto vydÆn , naklada-
tel, rok vydÆn , pł padnØ Ł slo svazku a standardn Ł slo ISBN. Nepovinn je
10
mo no uvØst i dal œdaje, napł klad płekladatele, autora ilustrac , rozsah stran,
nÆzev cizojazyŁnØho originÆlu apod. Pł klad:
[1] CANT , MARCO: Mistrovstv v Delphi 2 pro Windows 95/NT. Prvn vydÆn , Praha,
Computer Press, 1996. Autorizovan płeklad z originÆln ho anglickØho vydÆn
Mastering Delphi 2 for Windows 95/NT . ISBN 80-85896-75-3.
SeriÆlovÆ publikace je tvołena v ce svazky, kterØ jsou vydÆvÆny se zÆm rem
trvalØho pokraŁovÆn (noviny, Łasopisy, edice sborn kø konferenc atd.). Citace
ŁlÆnku obsahuje jmØno jeho autora a nÆzev, nÆzev zdrojovØho dokumentu (Łaso-
pisu), um st n ŁlÆnku ve zdrojovØm dokumentu roŁn k a Ł slo svazku, pł padn
i Ł sla stran a standardn Ł slo ISSN (existuje-li). Pł klad:
[2] KOUBSK , PETR: Od DTP k pre-pressu. SoftwarovØ noviny, roŁn k VI/1995, Ł slo 5,
strany 22 40. ISSN 1210-8472.
V souŁasnosti jsou Łast m zdrojem informac elektronickØ publikace, o jejich
citac ch zm n nÆ norma nehovoł . Pro citace elektronick ch publikac , łen ch
na fyzickØm nosnØm mØdiu (napł klad soubor disket), lze doporuŁit obdobnou
strukturu œdajø, jako pro citace publikac ti t n ch. V citac ch webov ch strÆnek
je nav c nutno uvØst s ovou adresu (URL). Pł klad:
[3] POL`CH, EDUARD: Pravidla sazby diplomov ch prac . ¨eskØ Bud jovice, PedagogickÆ
fakulta JihoŁeskØ univerzity, 1998 (aktualizovÆno 23. 1. 2000).
URL: http://www.pf.jcu.cz/~edpo/pravidla/pravidla.html.
SouŁÆst normy nen ani płedepsan systØm interpunkce a typografickØho rozli-
ovÆn œdajø citace. Vhodn systØm je tedy mo no zvolit a jednotn uplatnit ve
v ech citac ch. JmØna autorø mohou b t napł klad vysÆzena kapitÆlkami a nÆzvy
publikac kurz vou, jako v uveden ch pł kladech. Pł pustnØ je i pou it zkratek
(uplat uje se zejmØna płi velkØm rozsahu seznamu).
Odkazy na citace mohou b t vsunuty pł mo do textu, pł padn realizovÆny
jako poznÆmky pod Łarou (viz strana 30). Ve druhØm pł pad se na pł slu nØ
m sto v textu vklÆdÆ odkaz na poznÆmku. Odkazem na citaci mø e b t:
nÆv t citace: [1]
prvn prvek citace (pł jmen prvn ho autora) a datum: CANT , 1996
zkrÆcenÆ forma citace jmØna autorø a nÆzev publikace: CANT ,MARCO:
Mistrovstv v Delphi 2 pro Windows 95/NT
11
Ve v ech pł padech mø e b t souŁÆsti odkazu i Ł slo odkazovanØ strany nebo
rozsah Ł sel stran odkazovanØho œseku publikace. Jeden ze tł uveden ch tvarø se
pou vÆ jednotn , tj. pro v echny odkazy na citace v celØ diplomovØ prÆci.
Rejstł k Płi velkØm rozsahu dokumentu diplomovØ prÆce by m l b t jeho sou-
ŁÆst i dostateŁn obsÆhl rejstł k, kter podstatn usnad uje vyhledÆvÆn . ZaŁ nÆ
titulkem, kter mø e korespondovat s pł padn m speciÆln m zam łen m rejstł ku
(napł klad Rejstł k rezervovan ch slov jazyka Pascal ). Titulek je nÆsledovÆn
abecedn sełazen m (viz strana 25) seznamem hesel jednØ Łi dvou œrovn .
Heslo rejstł ku obsahuje urŁit pojem, kter mÆ b t vyhledÆn, a seznam Ł sel
stran, na kter ch je tento pojem prob rÆn. Pojmy v heslech podł zenØ œrovn jsou
płitom zœ en m obecn j ch pojmø v œrovni primÆrn . Nadłazen pojem se v pod-
ł zen ch heslech ji neopakuje, m sto n j se na zaŁÆtek podł zenØho hesla vklÆdÆ
jen tilda (~) nebo pomlŁka. Podł zenost hesel sekundÆrn œrovn lze souŁasn Łi
alternativn vyjÆdłit i jejich odsazen m od levØho okraje:
gradient 286, 310
grafick formÆt 104 113
~ metody komprese 110
~ rastrov 105 113, 187
~ vektorov 113
grotesk 150
Rejstł k by m l b t kvøli płehlednosti opticky Łlen n na odd ly, obsahuj c pri-
mÆrn
Vloženo: 24.04.2009
Velikost: 413,80 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


