Zaciname_s_texem_na_FI

rˇelozˇen. Jakmile prˇelozˇı´te dokument programem (la)tex,zı´ska´te .dvi
soubor. Na fakultnı´ch strojı´chjeva´m k dispozici pro unixove´ platformy program
xdvi, ktery´va´m umozˇnı´ tento soubor si prohle´dnout. Obdobou tohoto prohlı´zˇecˇe pro
windowsovske´ stroje je program windvi.
Jestlizˇe chcete zı´skat dokument ve forma´tu PostScript, mu˚zˇete pouzˇı´t pro prˇevod zdvi
forma´tu program dvips.Zı´ska´te tak .ps soubor. Zobrazit si jej mu˚zˇete v unixu
pomocı´ programu Ghostview (prˇı´kazemgv, pod Windows pak prˇı´kazemgsview32).
Do PDF forma´tu je mozˇno prˇeve´st dokument z PostScriptu naprˇ. pomocı´ programu
epstopdf. Dalsˇı´mozˇnost, jak .pdf soubor zı´skat, je vyuzˇı´t program pdftex
(pdflatex, pdfcslatex,. . . ), ktery´va´m jej vytvorˇı´prˇı´mo ze vstupnı´ho sou-
boru (LA)T
E
Xu [15]. Pro prohle´dnutı´zı´skane´ho .pdf souboru lze vyuzˇı´t program
Acrobat Reader (na unixovy´ch strojı´chnutnoprˇidat prˇı´slusˇny´ modul: module add
acrobat), Ghostview nebo na neˇktery´ch unixovy´ch platforma´ch program xpdf.
10 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
V dokumentu vyuzˇı´vajı´cı´m trˇı´du article by tato u´prava mohla vypadat naprˇı´klad
takto:
\usepackage{multicol}
\makeatletter % Umozˇnˇuje pouzˇı´t@vna´zvech maker
\renewenvironment{theindex}
{\section*{\indexname}%
\begin{multicols}{2}
\@mkboth{\MakeUppercase\indexname}%
{\MakeUppercase\indexname}%
\thispagestyle{plain}\parindent\z@
\parskip\z@ \@plus .3\p@\relax
\let\item\@idxitem}
{\end{multicols}}
\makeatother % Zakazuje pouzˇı´t @ v na´zvech maker
R
ˇ
esˇenı´ pro bibliografii (okolı´ thebibliography) je analogicke´.
13 Pra´ce s obra´zky
Obra´zky mu˚zˇete do dokumentu vkla´dat ru˚zny´mi zpu˚soby. Zejme´na za´lezˇı´natom,zda
jde o obra´zky rastrove´ nebo vektorove´.
T
E
X jako takovy´ nebyl navrzˇen pro tvorbu nebo vkla´da´nı´ obra´zku˚. Prˇesto existujı´
makra, ktera´va´m umozˇnı´ jednoduche´obra´zky sestavovat. Vektorove´obra´zky jste tak
schopni vytva´rˇet v omezene´mı´rˇe naprˇ. prˇı´mo v L
A
T
E
Xu v prostrˇedı´ picture. Druhou
mozˇnostı´jevyuzˇı´t syste´muMETAFONT nebo METAPOST. Rastrove´, ale i vektorove´
obra´zky, ktere´ byly vytvorˇeny neˇktery´m jiny´m specializovany´m programem, se do textu
vlozˇı´bud’prˇevedenı´m na pı´smena znakove´ sady, nebo vyuzˇitı´m vlastnostı´ ovladacˇe pro
zobrazenı´ souboru .dvi.
13.1 Prostrˇedı´ picture
L
A
T
E
Xove´ prostrˇedı´ picture je uzpu˚sobeno pro tvorbu spı´sˇe jednoduchy´ch sche´mat
a obra´zku˚. Podrobneˇjisestı´mto prostrˇedı´m mu˚zˇete obezna´mit naprˇ. v knize L
A
T
E
Xpro
zacˇa´tecˇnı´ky [1]. Pro prˇedstavu uvedeme prˇı´klad obra´zku:
\begin{picture}(35,55)
\linethickness{1pt}
\put(5,15){\framebox(40,30){\TeX}}
\thinlines
\put(10,20){\framebox(30,20){}}
\put(15,15){\line(0,-1){5}}
\put(35,15){\line(0,-1){5}}
\put(0,0){\framebox(50,10){}}
\put(30,5){\framebox(10,1){}}
\end{picture}
T
E
X
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 15
a105
a105
a105
a105
Jde vlastneˇ o soubor za´znamu˚urcˇite´ho typu (v tomto prˇı´padeˇtypu@ARTICLE a
@BOOK), ktere´ obsahujı´ jednotlive´u´daje. Kazˇdy´ typ ma´ svou vlastnı´ skupinu povinny´ch
u´daju˚.
Na prˇı´kladeˇ vidı´me, zˇe kazˇdy´za´znam obsahuje mimo u´daju˚ take´ pracovnı´ znacˇku (zde
je to honza resp. karel). Tu pouzˇijete v dokumentu spolu s prˇı´kazem \cite (naprˇ.
\cite{karel}) tam, kde budete chtı´t na tu cˇi onu publikaci (za´znam) ze seznamu
citacı´odka´zat.
Zde je vhodne´ upozornit na skutecˇnost, zˇe v textech na´zvu˚ publikacı´ (to, co je v polozˇce
title=)sevsˇechna pı´smena kromeˇ prvnı´ho vysa´zejı´ automaticky jako mala´, bez
ohledu na to, jak jsou napsa´na v souboru vasˇı´ databa´ze. Pokud chcete vysa´zet na´zev
s velky´mi pı´smeny, musı´te je uzavrˇı´t do slozˇeny´ch za´vorek (viz prˇedchozı´prˇı´klad).
Pro to, aby se v dokumentu seznam pouzˇity´ch citacı´vysa´zel, je da´le potrˇeba do vstupnı´ho
textu dokumentu mimo preambuli uve´st prˇı´kaz \bibliography spolu se jme´nem
souboru obsahujı´cı´ho databa´zi publikacı´ (naprˇ. \bibliography{citace}). Da´le
uvedeme prˇı´kaz \bibliographystyle{jmeno stylu}, ktery´ specifikuje styl pou-
zˇity´ programem BibT
E
X. Ze za´kladnı´ch stylu˚ jsou to naprˇ.plain.bst,alpha.bst,
abbrv.bst a unsrt.bst. Jednotlive´ styly se od sebe navza´jem lisˇı´ ve forma´tu vy´-
stupnı´ho souboru, ale veˇtsˇinou pouze nepatrneˇ. Naprˇ. styl unsrt.bst zpu˚sobı´, zˇe
vy´stup nebude usporˇa´da´n podle abecedy, zatı´mco styl plain.bst BibT
E
Xu prˇika´zˇe,
aby vy´stup usporˇa´dal.
Dokument i databa´zi ma´me nynı´prˇipravenu. A co da´l?
– Dokument prˇelozˇı´me L
A
T
E
Xem, cˇı´mzˇ se vytvorˇı´ soubor s prˇı´ponou .aux, ktery´
bude obsahovat instrukce (jme´no souboru s databa´zı´, pouzˇity´ styl apod.) pro
program BibT
E
X.
– Spustı´me program bibtex spolu se jme´nem dokumentu resp. souboru .aux,
tedy naprˇ. bibtex priklad. BibT
E
X vytvorˇı´ automaticky podle instrukcı´
.bbl soubor se seznamem citacı´ ve forma´tu, ktery´ je zpracovatelny´L
A
T
E
Xem.
– Opeˇt prˇelozˇı´me na´sˇ dokument prˇı´kazem cslatex.Tı´m se nacˇte do dokumentu
jizˇ vytvorˇeny´ .bbl soubor.
–Jesˇteˇ jednou dokument prˇelozˇı´me, cˇı´mzˇ se zbavı´me varovny´ch hla´sˇek o neprˇi-
rˇazeny´ch znacˇka´ch, ktera´sena´muprˇedchozı´ch zpracova´nı´L
A
T
E
Xem objevovala
(kvu˚li souboru .bbl). A jsme hotovi.
Rejstrˇı´k, jakozˇ i seznam literatury, se standardneˇsa´zı´nazvla´sˇtnı´ stra´nku. To ovsˇem
nemusı´by´t vzˇdy zˇa´doucı´. Neˇkdy je potrˇeba naprˇ. z du˚vodu u´spory mı´sta vysa´zet
rejstrˇı´k tak, aby navazoval na konec textu a sa´zel se do dvou sloupcu˚.Ktomuje
trˇeba modifikovat okolı´theindex ze stylu dokumentu, ktery´ pouzˇı´va´te. Soubor s de-
finicemi stylu naleznete v adresa´rˇi instalace texlive2003. K vyhleda´nı´mu˚zˇete
vyuzˇı´t programu kpsewhich (naprˇ. spustı´te kpsewhich book.cls). Zkopı´ru-
jete si z neˇj definici okolı´ theindex do preambule vasˇeho dokumentu mezi za´vorky
\makeatlettera \makeatother,apote´ nadefinujte novou verzi okolı´prˇı´kazem
\renewenvironment. Zejme´na se zameˇrˇte na prˇı´kaz\twocolumn, nebo pouzˇijte
(doporucˇeno) balı´k multicol.
14 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
9 . . . a jdeme (L
A
)T
E
Xovat. . .
Pro prˇehlednost nejprve uvedeme, jakou ma´ dokument urcˇeny´ ke zpracova´nı´ syste´mem
L
A
T
E
X strukturu.
\documentclass[volby]{trˇı´da}[datum vytvorˇenı´]
.
. preambule
.
\begin{document}
.
. textova´cˇa´st
.
\end{document}
Prˇı´kaz \documentclass spolu s parametrem trˇı´da, ktery´urcˇuje styl sazby doku-
mentu, je povinny´. Ze standardnı´ch trˇı´d ma´te na vy´beˇr article (pro cˇla´nek), book
(pro knihu), letter (pro dopis), report (pro zpra´vu) a slides (pro pru˚svitne´
fo´lie). Prˇı´slusˇne´ textove´ soubory s prˇı´ponou .cls, v ktery´ch jsou ulozˇeny definice trˇı´d,
mu˚zˇete samozrˇejmeˇ libovolneˇ upravovat, a vytva´rˇet si tak sve´ vlastnı´trˇı´dy uzpu˚sobene´
pro vasˇe vlastnı´pouzˇitı´.
Dalsˇı´, volitelny´, parametr prˇı´kazu \documentclass va´m umozˇnˇuje modifikovat
cˇinnost prˇı´kazu˚ ve zvolene´trˇı´deˇ. Uve´st mu˚zˇete i neˇkolik voleb najednou, musı´tejevsˇak
oddeˇlit cˇa´rkami bez mezer, naprˇ.
\documentclass[10pt,a4paper]{article}
V preambuli dokumentu uvedene´prˇı´kazy majı´ platnost pro cely´ text. V te´to cˇa´sti lze
k dokumentu prˇipojit dalsˇı´balı´ky prˇı´kazu˚ (packages), a to pomocı´prˇı´kazu
\usepackage[volby]{balı´k}[datum vytvorˇenı´].
Vy´znam a struktura parametru˚ tohoto prˇı´kazu jsou prakticky stejne´, jako u prˇı´kazu
\documentclass.
Jakmile neˇktery´ z balı´ku˚ takto prˇipojı´te do preambule dokumentu, mu˚zˇete prˇı´kazy
v balı´ku nadefinovane´ pouzˇı´vatvcele´m dokumentu.
10 Balı´k pro psanı´cˇesky´ch dokumentu˚ (czech.sty)
Pro tvorbu cˇesky psany´ch dokumentu˚jeurcˇen balı´k czech.sty. Po jeho zavo-
la´nı´ (naprˇ. v L
A
T
E
Xu prˇida´nı´m \usepackage{czech} do preambule dokumentu) se
zmeˇnı´cˇinnost (LA)T
E
Xuvneˇkolika bodech:
– Zapne se cˇeske´deˇlenı´ slov. Znamena´to,zˇe bude (LA)T
E
X pracovat s cˇeskou tabul-
kou deˇlenı´ slov a tabulkou vy´jimek, prˇicˇemzˇ tabulku vy´jimek lze postupneˇ rozsˇi-
rˇovat na libovolny´ch mı´stech dokumentu, a to pomocı´prˇı´kazu\hyphenation.
– Mezery za tecˇkami a cˇa´rkami budou mensˇı´, odpovı´dajı´cı´le´pe norma´m cˇeske´
sazby.
– Je definova´n prˇı´kaz \uv{...} pro psanı´cˇesky´ch uvozovek.
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 11
a105
a105
a105
a105
–Prˇedefinuje se prˇı´kaz \chapter tak, zˇe zpu˚sobı´ sazbu slova „Kapitola“ mı´sto
pu˚vodneˇ definovane´ho slova „Chapter“. Stejneˇ tak se „pocˇesˇtı´“ dalsˇı´ automaticky
generovana´ slova, jako naprˇ. „Literatura“, „Obra´zek“ apod.
–Prˇı´kaz \today vysa´zı´ datum cˇesky.
Dalsˇı´m na´strojem pro psanı´vı´cejazycˇny´ch dokumentu˚vcˇetneˇ rudimenta´rnı´ podpory
cˇesˇtiny je standardnı´ balı´k maker L
A
T
E
Xu zvany´prˇı´znacˇneˇ Babel.
11 Program vlna
R
ˇ
a´dky v textu mohou by´tdeˇlenybud’„uvnitrˇ“ slova (o tom jsme se zmı´nili vy´sˇe), a nebo
vmı´steˇ mezer. T
E
Xu je mozˇne´ zaka´zat, aby v urcˇite´ mezerˇe rˇa´dek rozdeˇlil. Provede se
to znakem ‘˜’. Naprˇ. je nespra´vne´ z hlediska typograficke´ normy, aby se na konci rˇa´dku
vyskytovaly neslabicˇne´prˇedlozˇky. V takovy´ch prˇı´padech znak ‘˜’ lze u´cˇelneˇ vyuzˇı´t
(Naprˇ. V˜\TeX{}u vyuzˇı´va´me vlnku...).
Prˇi psanı´ textu vsˇak nenı´trˇeba, co se ty´cˇe neslabicˇny´ch prˇedlozˇek, na vkla´da´nı´ „vlnek“
sta´le pamatovat. Mı´sto toho stacˇı´ kdykoliv prove´st jejich doplneˇnı´ automaticky, a to
programem vlna.
Bohuzˇelvsˇak existuje mnoho dalsˇı´ch mı´st, kde podle pravidel sazby nelze rˇa´dky rozdeˇlit
akdevlna„vlnku“ nedoplnı´(naprˇ. za inicia´lami:J.˜K.˜Tylapod.). Na takova´mı´sta
je potrˇeba da´vat prˇi psanı´ dokumentu pozor.
12 Rejstrˇı´ky a citace
Pro snazsˇı´ tvorbu rejstrˇı´ku˚ a seznamu˚ citacı´ jsou va´m k dispozici naprˇ. specia´lnı´ pro-
gramy MakeIndex (C
S
Index) a BibT
E
X.
12.1 MakeIndex
Pokud chcete, aby va´sˇ dokument obsahoval take´ rejstrˇı´k, musı´te v textu konkre´tnı´m
zpu˚sobem oznacˇit ta hesla, ktera´ se v rejstrˇı´ku majı´ objevit. Prova´dı´setopomocı´
prˇı´kazu \index, za jehozˇ argument uvedete heslo spolu s prˇı´p. dalsˇı´mi nastavenı´mi
(podhesla, namı´sto cˇı´sel stra´nek zobrazovat stra´nkovy´ rozsah apod.). Tyto prˇı´kazy se
vkla´dajı´prˇı´modomı´st v textu, na ktere´ma´prˇı´slusˇne´ heslo rejstrˇı´ku odkazovat.
Naprˇ.:
Teˇleso ponorˇene´ do kapaliny
\index{teˇleso!ponorˇene´ do kapaliny} je nadlehcˇova´no silou,
ktera´ se rovna´tı´ze \index{tı´ha} kapaliny teˇlesem vytla-
cˇene´.
Tento prˇı´klad na´mvkonecˇne´fa´zi vysa´zı´rejstrˇı´k takto:
teˇleso
ponorˇene´ do kapaliny, 3
tı´ha, 5
12 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
Nejprve je trˇeba prˇidat do preambule dokumentu prˇı´kaz \makeindex. Ten zpu˚sobı´,
zˇe se vsˇechny prˇı´kazy \index uvedene´ v textu vypı´sˇı´ do souboru s prˇı´ponou .idx.
V dane´m souboru tak vznikne jaky´si polotovar budoucı´ho rejstrˇı´ku – nesetrˇı´deˇny´,
neupraveny´ do tvaru seznamu. Z tohoto .idx souboru vytvorˇı´ plnohodnotny´ rejstrˇı´k
program MakeIndex nebo jeho cˇeska´ verzeC
S
Index. K jejich pouzˇitı´ je potrˇeba prˇipojit
do preambule dokumentu balı´k makeidx prˇı´kazem \usepackage{makeidx}.
Nynı´uzˇ jen vlozˇı´tenamı´sto v textu, kde chcete, aby byl rejstrˇı´k vysa´zen, prˇikaz
\printindex.
Vznikly´ dokument prˇelozˇı´te (naprˇ.cslatex priklad), cˇı´mzˇ se vytvorˇı´zminˇovany´
soubor s prˇı´ponou.idx. Pote´ spustı´te programmakeindexnebocsindex spolu se
jme´nem tohoto souboru (csindex priklad). Tı´m se vytvorˇı´jizˇ setrˇı´deˇny´rejstrˇı´k,
ktery´ se ulozˇı´ do souboru s prˇı´ponou .ind. Nakonec dokument jesˇteˇ jednou prˇelozˇı´te,
prˇicˇemzˇprˇi tomto druhe´m prˇekladu jizˇprˇı´kaz \printindex (viz vy´sˇe) nalezne
potrˇebny´ .indsoubor a nacˇte jej. Tı´m vytvorˇı´napozˇadovane´m mı´steˇutrˇı´deˇny´rejstrˇı´k.
Zpu˚sobu˚, jak vytvorˇit rejstrˇı´k, je pochopitelneˇvı´c. Naprˇ. lze vyuzˇı´t alternativnı´ho
programu xindy (viz modul xindy).
12.2 BibT
E
X
Na tomto mı´steˇsekra´tce zmı´nı´me take´ o mozˇnostech automaticke´ho vytva´rˇenı´ seznamu˚
citacı´. K tomuto u´cˇelu, zejme´na pokud tvorˇı´teveforma´tu L
A
T
E
X, je va´m k dispozici
program BibT
E
X. Nynı´ si strucˇneˇuka´zˇeme jak jednodusˇe vytvorˇit seznam citacı´ pomocı´
tohoto programu.
Nejprve si vytvorˇı´te databa´zi publikacı´, a to v souboru s prˇı´ponou .bib (naprˇ.
citace.bib). Struktura tohoto souboru musı´ dodrzˇovat prˇesneˇ danou syntax. Pro
prˇedstavu uvedeme prˇı´klad, jak mu˚zˇe takova´ databa´ze vypadat.
@ARTICLE{honza,
author = ”Nova´k, Jan”,
title = ”Mu˚j zˇivot”,
journal = ”Zˇivotopisy”,
number = 4,
year = 1997,
pages = ”14--16”,
month = ”duben”,
}
@BOOK{karel,
author = ”Nikdo, Karel”,
title = ”Kniha o {A}rchime´dovi”,
publisher = ”Nakladatelstvı´Tˇuk”,
address = ”Brno, Neˇjaka´ 15”,
note = ”Prvnı´ vyda´nı´”,
year = ”1992”,
}
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 13
a105
a105
a105
a105
–Prˇedefinuje se prˇı´kaz \chapter tak, zˇe zpu˚sobı´ sazbu slova „Kapitola“ mı´sto
pu˚vodneˇ definovane´ho slova „Chapter“. Stejneˇ tak se „pocˇesˇtı´“ dalsˇı´ automaticky
generovana´ slova, jako naprˇ. „Literatura“, „Obra´zek“ apod.
–Prˇı´kaz \today vysa´zı´ datum cˇesky.
Dalsˇı´m na´strojem pro psanı´vı´cejazycˇny´ch dokumentu˚vcˇetneˇ rudimenta´rnı´ podpory
cˇesˇtiny je standardnı´ balı´k maker L
A
T
E
Xu zvany´prˇı´znacˇneˇ Babel.
11 Program vlna
R
ˇ
a´dky v textu mohou by´tdeˇlenybud’„uvnitrˇ“ slova (o tom jsme se zmı´nili vy´sˇe), a nebo
vmı´steˇ mezer. T
E
Xu je mozˇne´ zaka´zat, aby v urcˇite´ mezerˇe rˇa´dek rozdeˇlil. Provede se
to znakem ‘˜’. Naprˇ. je nespra´vne´ z hlediska typograficke´ normy, aby se na konci rˇa´dku
vyskytovaly neslabicˇne´prˇedlozˇky. V takovy´ch prˇı´padech znak ‘˜’ lze u´cˇelneˇ vyuzˇı´t
(Naprˇ. V˜\TeX{}u vyuzˇı´va´me vlnku...).
Prˇi psanı´ textu vsˇak nenı´trˇeba, co se ty´cˇe neslabicˇny´ch prˇedlozˇek, na vkla´da´nı´ „vlnek“
sta´le pamatovat. Mı´sto toho stacˇı´ kdykoliv prove´st jejich doplneˇnı´ automaticky, a to
programem vlna.
Bohuzˇelvsˇak existuje mnoho dalsˇı´ch mı´st, kde podle pravidel sazby nelze rˇa´dky rozdeˇlit
akdevlna„vlnku“ nedoplnı´(naprˇ. za inicia´lami:J.˜K.˜Tylapod.). Na takova´mı´sta
je potrˇeba da´vat prˇi psanı´ dokumentu pozor.
12 Rejstrˇı´ky a citace
Pro snazsˇı´ tvorbu rejstrˇı´ku˚ a seznamu˚ citacı´ jsou va´m k dispozici naprˇ. specia´lnı´ pro-
gramy MakeIndex (C
S
Index) a BibT
E
X.
12.1 MakeIndex
Pokud chcete, aby va´sˇ dokument obsahoval take´ rejstrˇı´k, musı´te v textu konkre´tnı´m
zpu˚sobem oznacˇit ta hesla, ktera´ se v rejstrˇı´ku majı´ objevit. Prova´dı´setopomocı´
prˇı´kazu \index, za jehozˇ argument uvedete heslo spolu s prˇı´p. dalsˇı´mi nastavenı´mi
(podhesla, namı´sto cˇı´sel stra´nek zobrazovat stra´nkovy´ rozsah apod.). Tyto prˇı´kazy se
vkla´dajı´prˇı´modomı´st v textu, na ktere´ma´prˇı´slusˇne´ heslo rejstrˇı´ku odkazovat.
Naprˇ.:
Teˇleso ponorˇene´ do kapaliny
\index{teˇleso!ponorˇene´ do kapaliny} je nadlehcˇova´no silou,
ktera´ se rovna´tı´ze \index{tı´ha} kapaliny teˇlesem vytla-
cˇene´.
Tento prˇı´klad na´mvkonecˇne´fa´zi vysa´zı´rejstrˇı´k takto:
teˇleso
ponorˇene´ do kapaliny, 3
tı´ha, 5
12 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
Nejprve je trˇeba prˇidat do preambule dokumentu prˇı´kaz \makeindex. Ten zpu˚sobı´,
zˇe se vsˇechny prˇı´kazy \index uvedene´ v textu vypı´sˇı´ do souboru s prˇı´ponou .idx.
V dane´m souboru tak vznikne jaky´si polotovar budoucı´ho rejstrˇı´ku – nesetrˇı´deˇny´,
neupraveny´ do tvaru seznamu. Z tohoto .idx souboru vytvorˇı´ plnohodnotny´ rejstrˇı´k
program MakeIndex nebo jeho cˇeska´ verzeC
S
Index. K jejich pouzˇitı´ je potrˇeba prˇipojit
do preambule dokumentu balı´k makeidx prˇı´kazem \usepackage{makeidx}.
Nynı´uzˇ jen vlozˇı´tenamı´sto v textu, kde chcete, aby byl rejstrˇı´k vysa´zen, prˇikaz
\printindex.
Vznikly´ dokument prˇelozˇı´te (naprˇ.cslatex priklad), cˇı´mzˇ se vytvorˇı´zminˇovany´
soubor s prˇı´ponou.idx. Pote´ spustı´te programmakeindexnebocsindex spolu se
jme´nem tohoto souboru (csindex priklad). Tı´m se vytvorˇı´jizˇ setrˇı´deˇny´rejstrˇı´k,
ktery´ se ulozˇı´ do souboru s prˇı´ponou .ind. Nakonec dokument jesˇteˇ jednou prˇelozˇı´te,
prˇicˇemzˇprˇi tomto druhe´m prˇekladu jizˇprˇı´kaz \printindex (viz vy´sˇe) nalezne
potrˇebny´ .indsoubor a nacˇte jej. Tı´m vytvorˇı´napozˇadovane´m mı´steˇutrˇı´deˇny´rejstrˇı´k.
Zpu˚sobu˚, jak vytvorˇit rejstrˇı´k, je pochopitelneˇvı´c. Naprˇ. lze vyuzˇı´t alternativnı´ho
programu xindy (viz modul xindy).
12.2 BibT
E
X
Na tomto mı´steˇsekra´tce zmı´nı´me take´ o mozˇnostech automaticke´ho vytva´rˇenı´ seznamu˚
citacı´. K tomuto u´cˇelu, zejme´na pokud tvorˇı´teveforma´tu L
A
T
E
X, je va´m k dispozici
program BibT
E
X. Nynı´ si strucˇneˇuka´zˇeme jak jednodusˇe vytvorˇit seznam citacı´ pomocı´
tohoto programu.
Nejprve si vytvorˇı´te databa´zi publikacı´, a to v souboru s prˇı´ponou .bib (naprˇ.
citace.bib). Struktura tohoto souboru musı´ dodrzˇovat prˇesneˇ danou syntax. Pro
prˇedstavu uvedeme prˇı´klad, jak mu˚zˇe takova´ databa´ze vypadat.
@ARTICLE{honza,
author = ”Nova´k, Jan”,
title = ”Mu˚j zˇivot”,
journal = ”Zˇivotopisy”,
number = 4,
year = 1997,
pages = ”14--16”,
month = ”duben”,
}
@BOOK{karel,
author = ”Nikdo, Karel”,
title = ”Kniha o {A}rchime´dovi”,
publisher = ”Nakladatelstvı´Tˇuk”,
address = ”Brno, Neˇjaka´ 15”,
note = ”Prvnı´ vyda´nı´”,
year = ”1992”,
}
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 13
a105
a105
a105
a105
Jde vlastneˇ o soubor za´znamu˚urcˇite´ho typu (v tomto prˇı´padeˇtypu@ARTICLE a
@BOOK), ktere´ obsahujı´ jednotlive´u´daje. Kazˇdy´ typ ma´ svou vlastnı´ skupinu povinny´ch
u´daju˚.
Na prˇı´kladeˇ vidı´me, zˇe kazˇdy´za´znam obsahuje mimo u´daju˚ take´ pracovnı´ znacˇku (zde
je to honza resp. karel). Tu pouzˇijete v dokumentu spolu s prˇı´kazem \cite (naprˇ.
\cite{karel}) tam, kde budete chtı´t na tu cˇi onu publikaci (za´znam) ze seznamu
citacı´odka´zat.
Zde je vhodne´ upozornit na skutecˇnost, zˇe v textech na´zvu˚ publikacı´ (to, co je v polozˇce
title=)sevsˇechna pı´smena kromeˇ prvnı´ho vysa´zejı´ automaticky jako mala´, bez
ohledu na to, jak jsou napsa´na v souboru vasˇı´ databa´ze. Pokud chcete vysa´zet na´zev
s velky´mi pı´smeny, musı´te je uzavrˇı´t do slozˇeny´ch za´vorek (viz prˇedchozı´prˇı´klad).
Pro to, aby se v dokumentu seznam pouzˇity´ch citacı´vysa´zel, je da´le potrˇeba do vstupnı´ho
textu dokumentu mimo preambuli uve´st prˇı´kaz \bibliography spolu se jme´nem
souboru obsahujı´cı´ho databa´zi publikacı´ (naprˇ. \bibliography{citace}). Da´le
uvedeme prˇı´kaz \bibliographystyle{jmeno stylu}, ktery´ specifikuje styl pou-
zˇity´ programem BibT
E
X. Ze za´kladnı´ch stylu˚ jsou to naprˇ.plain.bst,alpha.bst,
abbrv.bst a unsrt.bst. Jednotlive´ styly se od sebe navza´jem lisˇı´ ve forma´tu vy´-
stupnı´ho souboru, ale veˇtsˇinou pouze nepatrneˇ. Naprˇ. styl unsrt.bst zpu˚sobı´, zˇe
vy´stup nebude usporˇa´da´n podle abecedy, zatı´mco styl plain.bst BibT
E
Xu prˇika´zˇe,
aby vy´stup usporˇa´dal.
Dokument i databa´zi ma´me nynı´prˇipravenu. A co da´l?
– Dokument prˇelozˇı´me L
A
T
E
Xem, cˇı´mzˇ se vytvorˇı´ soubor s prˇı´ponou .aux, ktery´
bude obsahovat instrukce (jme´no souboru s databa´zı´, pouzˇity´ styl apod.) pro
program BibT
E
X.
– Spustı´me program bibtex spolu se jme´nem dokumentu resp. souboru .aux,
tedy naprˇ. bibtex pr