Zaciname_s_texem_na_FI

akala´rˇsky´ch pracı´
Jako styl pro sazbu diplomovy´ch a bakala´rˇsky´ch pracı´ v syste´mu L
A
T
E
Xjeva´m k dispo-
zici naprˇı´klad trˇı´da fithesis(nacˇteseprˇı´kazem\documentclass{fithesis}
v preambuli dokumentu). Standardneˇ je tato trˇı´da urcˇena pro vytva´rˇenı´ DP a BP na FI
(rˇı´dı´ se pravidly pro psanı´DP(BP)vra´mci FI, vysadı´ logo FI apod.), ale lze ji vyuzˇı´t i
pro sazbu pracı´ studentu˚ jiny´ch fakult, jak se lze docˇı´stvaktua´lnı´ dokumentaci balı´ku,
kterou najdete prˇı´kazem kpsewhich fithesis.dvi a prohle´dnete jaky´mkoli dvi
ovladacˇem. Trˇı´du fithesis a modul texlive2003 vyuzˇı´va´ pro sazbu i module
xslt2 pana Pavlovicˇe pro prˇı´pravu DP/BP v XML Docbook.
Pokud ma´te za´jem vytva´rˇet take´ elektronickou podobu vasˇı´pra´ce obohacenou o hy-
pertextove´ odkazy, mu˚zˇete k tomuto u´cˇelu vyuzˇı´t naprˇ. balı´k hyperref. Podrobne´
informace o tom, jak s tı´mto balı´kem pracovat, lze nale´zt naprˇ. na adrese
http://www.tug.org/applications/hyperref/ [19].
Dalsˇı´ informace vztahujı´cı´ se k tvorbeˇ hypertextovy´ch dokumentu˚jemozˇne´ mimo jine´
nale´zt takte´zˇvCSFAQnastra´nka´chC
S
TUGu [8].
16 Jak pouzˇı´vat jine´ fonty?
Fakulta zakoupila neˇktere´ sady komercˇnı´ch pı´sem, u nichzˇvsˇak v soucˇasne´ dobeˇ chybı´
podpora pro T
E
X. Na te´sevsoucˇasne´dobeˇnapu˚deˇ fakulty intenzivneˇ pracuje a
beˇhem neˇkolika na´sledujı´cı´ch meˇsı´cu˚bymeˇla by´t dokoncˇenaada´na k dispozici vsˇem
studentu˚m. Blizˇsˇı´ informace o postupu pracı´ na zava´deˇnı´ novy´ch pı´sem do modulu
texlive2003 se dozvı´tena[20].
Je pochopitelne´, zˇe na vsˇech fakultnı´ch strojı´ch nemohou by´t standardneˇ k dispozici
neˇktere´ komercˇneˇsˇı´rˇene´ fonty. Du˚vod je prozaicky´: fakulta nevlastnı´ na takove´ fonty
licenci. Jestlizˇe vlastnı´te neˇktere´ fonty, at’ uzˇ jsou to komercˇnı´ fonty, nebo va´mi vy-
tvorˇene´, ktere´ nejsou ve fakultnı´m texlive2003 obsazˇeny, a chcete je prˇi pra´ci
v texlive2003 na fakultnı´ch strojı´ch vyuzˇı´vat, musı´te prove´st neˇktere´ zmeˇny na-
stavenı´.
Aby T
E
X „znal“ vasˇe fonty resp. ty, ktere´ texlive2003 automaticky neobsahuje,
musı´temurˇı´ct, kde je ma´ hledat. Cesty, ktere´T
E
X procha´zı´prˇi hleda´nı´ fontu˚, jsou
nastaveny v konfiguracˇnı´m souboru texmf.cnf. Cesta k tomuto souboru je (po
prˇida´nı´ modulu texlive2003) nastavena v promeˇnne´ TEXMFCNF (viz prˇı´kaz man
set).
Pokud tedy chcete, aby T
E
X nasˇel i vasˇe fonty (naprˇ. ulozˇene´vevasˇem domovske´m
adresa´rˇi), mu˚zˇete to udeˇlat takto:
18 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
4.1 CotojeT
E
X Live 2003?
T
E
X Live 2003 je distribuce T
E
Xu pro UNIX a Windows32 syste´my. Zahrnuje T
E
X,
L
A
T
E
X2
ε
, METAFONT, METAPOST, MakeIndex a BibT
E
X, velke´ mnozˇstvı´ maker,
fontu˚ a dokumentace. Instalacˇnı´ DVD nebo CD T
E
X Live 2003 obsahuje pouze volneˇ
sˇı´rˇeny´ software a je mozˇne´ si je zapu˚jcˇit v knihovneˇ FI nebo zı´skat cˇlenstvı´m vC
S
TUGu.
Dokonce je mozˇne´ spousˇteˇt programy prˇı´mo z CD/DVD bez nutnosti instalace na disk.
Domovska´ stra´nka projektu jehttp://tug.org/texlive/, kompletnı´ dokumen-
tace je k dispozici v [14],
Soubory prˇida´vane´ do origina´lnı´ instalace texlive2003 na FI jsou du˚sledneˇ insta-
lova´ny do adresa´rˇe /packages/share/texlive2003/texmf-local/, proto
se mu˚zˇe (obsahem adresa´rˇe tohoto adresa´rˇe) lisˇit od prˇı´padne´ vasˇı´cˇerstve´ instalace
doma. Informace o teˇchto zmeˇna´ch jsou zaznamena´ny na konci souboru/packages/
share/modules-2.0/modulefiles/texlive2003.
4.2 Modul texlive2003 vs. moduly texlive-6, tex
Na unixovy´ch strojı´chjemozˇne´T
E
Xovat kromeˇ texlive2003 take´vra´mci modulu
texlive-6 nebo tex. Tyto moduly jsou prˇedchu˚dcem instalace texlive2003.
Modul tex vsˇak jizˇ nenı´vsoucˇasnosti nada´le udrzˇova´n a je dostupny´ pouze kvu˚li
zpeˇtne´ kompatibiliteˇ, modul texlive-6 bude fungovat jesˇteˇneˇjaky´cˇas, ale nedopo-
rucˇujeme jej vyuzˇı´vat, protozˇe bude v brzke´ dobeˇ odstraneˇn. Prˇı´padne´ proble´my, ktere´
se va´m vyskytnou prˇi jejich pouzˇı´va´nı´, proto zkuste vyrˇesˇit v modulu texlive2003.
Prˇepnutı´ z modulutexdotexlive2003docı´lı´te prˇı´kazemmodule switch tex
texlive2003.
Jednı´m z rozdı´lu˚ mezi moduly tex a texlive2003 je naprˇ. zpu˚sob pra´ce s cˇesky
psany´mi dokumenty. Pokud chcete prˇelozˇit cˇesky´ dokument s cˇesky´m deˇlenı´m slov
apod., v ra´mci modulu tex to provedete programem tex (prˇı´p. latex). V modulu
texlive2003jsou pro tyto u´cˇely vyhrazeny da´vkycslatexacsplain. Programy
tex a latex nejsou pro cˇeske´ dokumenty zcela optimalizova´ny.
5T
E
X pod Windows
Uzˇivatele´ mohou v soucˇasne´dobeˇ pracovat v celouniverzitnı´pocˇı´tacˇove´ studovneˇna
strojı´ch s operacˇnı´m syste´mem Windows 2000, stejneˇ tak jsou k dispozici stroje s tı´mto
OS i uzˇivatelu˚m na FI.
Prvnı´, co musı´te udeˇlat, pokud chcete T
E
Xovat ve Windows na FI, je spustit da´vku
TeX.cmd(Start→Programs→T
E
X.cmd). Tato da´vka namapuje potrˇebne´ bina´rnı´ sou-
bory a provede za´kladnı´ nastavenı´, aby mohly by´t pouzˇity. Pro usnadneˇnı´ pra´ce prˇi
prˇı´sˇtı´m spusˇteˇnı´jevy´hodne´ vytvorˇit si odkaz na soubor TeX.cmd aumı´stit jej do
slozˇky Start→Programs→Startup a cely´ postup se provede automaticky po nastarto-
va´nı´ Windows (podobneˇ lze prˇidat spusˇteˇnı´ dalsˇı´ch programu˚).
Da´vka da´le odmapuje diskyo:,p:aq:(tyto disky nesmı´pouzˇı´vat zˇa´dny´ proces, jinak
se odmapova´nı´ nezdarˇı´). Namapuje se /packages/share na p:, /packages/
share/texlive2003 na o:. Promeˇnna´ HOME bude nastavena na va´sˇ domovsky´
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 7
a105
a105
a105
a105
adresa´rˇnapocˇı´tacˇiatlasa ten namapova´nnadiskq:.Zteˇchto du˚vodu˚ je nutne´, abyste
meˇli, i prˇestozˇe chcete T
E
Xovat na FI pouze ve Windows, zrˇı´zen u´cˇet na unixovy´ch
strojı´ch. Ve studovneˇbylT
E
X Live 6 nainstalova´n na sı´t’ove´m disku J: v adresa´rˇi
\texlive2003.
Jako editor pro prˇı´pravu zdrojovy´ch textu˚ dokumentu˚jemozˇne´ pouzˇı´t Emacs, ktery´se
spousˇtı´prˇı´kazem runemacs (prˇı´p. emacs -nw pro spusˇteˇnı´ v cmd-okneˇ).
Z dalsˇı´ch editoru˚jeva´m k dispozici naprˇ. editor T
E
X Shell (prˇı´kazem texshell).
Vpocˇı´tacˇovy´ch ucˇebna´chB311aB117naFImu˚zˇete take´vyuzˇı´t editor WinEdt
(viz www.winedt.com). Kdiskusiouzˇitı´ tohoto editoru slouzˇı´ diskusnı´ skupina
winedt+list-subscribe@wsg.net. Pod Windows jsou va´m k dispozici take´
programy Windvi, GhostView, Acrobat Reader a dalsˇı´.
Ke spousˇteˇnı´prˇı´kazu˚vyuzˇı´vejte Prˇı´kazovou rˇa´dku (Start→Programs→Command
Prompt, prˇı´p. Cmd.exe).
5.1 Unixoveˇ ve Windows. . .
Dalsˇı´mozˇnostı´, jak T
E
Xovat na windowsky´ch strojı´ch, je prˇihla´sit se po sı´ti na libovolny´
ma´lo vytı´zˇeny´ unixovy´pocˇı´tacˇaprˇesmeˇrovat displej na va´sˇ windowsovky´pocˇı´tacˇ. Pak
mu˚zˇete v pohodlı´T
E
Xovat v prostrˇedı´ unixu. A jak se to deˇla´?
Ve Windows spustı´te program Astec-X (Start→Programs→Astec-x→ASTEC-X),
cozˇ je X-Server pro Windows. Pote´ se programem Tera Term (Start→Programs→
→TTSSH) prˇihla´sı´tenaneˇktery´ma´lo vytı´zˇeny´ unixovy´pocˇı´tacˇaprˇı´kazem export
DISPLAY=adresa vasˇeho pocˇı´tacˇe:0 prˇesmeˇrujete graficky´vy´stupnava´sˇ
monitor (adresa vasˇeho pocˇı´tacˇe je uvedena na sˇtı´tku pocˇı´tacˇe, u ktere´ho sedı´te, naprˇ.
sirene02.fi.muni.cz).
Ve studovneˇjemozˇne´ vyuzˇı´t syste´m Cygwin (nainstalova´n je na sı´t’ove´m diskuJ:). Po
jeho spusˇteˇnı´ stacˇı´ napsat prˇı´kaz ssh -X adresa serveru -l login, a pote´
spousˇteˇt T
E
Xprˇı´mo na unixove´m pocˇı´tacˇi (parametr-Xautomaticky prˇesmeˇruje displej
a nastavı´ xhost).
6 Editory
Pro vytva´rˇenı´T
E
Xovsky´ch dokumentu˚mu˚zˇete vyuzˇı´t rˇadu editoru˚. V podstateˇ jediny´m
omezenı´m,cosety´cˇe mozˇnosti vyuzˇı´t ten cˇi onen editor pro psanı´T
E
Xovsky´ch doku-
mentu˚, je to, aby tento editor byl schopen textovy´ soubor ukla´dat v cˇiste´ formeˇ, tedy bez
svy´ch rˇı´dicı´ch znaku˚. Zejme´na na unixovy´ch strojı´chjetonaprˇ. za´kladnı´ editor vim
(prˇı´p. vi). Dı´ky sve´mu poneˇkud odlisˇne´mu ovla´da´nı´ oproti jiny´m zejme´na neunixo-
vy´m editoru˚mmu˚zˇevimdeˇlat zacˇa´tecˇnı´kovi prˇi vytva´rˇenı´ dokumentu˚urcˇite´ proble´my.
Proto je nezbytne´ se sezna´mit alesponˇseza´kladnı´mi prvky ovla´da´nı´ tohoto editoru,
a to naprˇ. prˇı´mo prˇı´kazem :help veditoruvim, na manua´love´ stra´nce (man vim)
nebovprˇı´rucˇka´ch o Unixu. Mezi dalsˇı´ editory, ktere´jsouva´m na unixovy´ch strojı´ch
k dispozici, patrˇı´ pico, joe nebo fte.
Na windowsovsky´ch strojı´chjeva´m take´ k dispozici naprˇ. editor T
E
X Shell nebo WinEdt
(viz prˇedchozı´ kapitola).
8 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
Aby se do textu obra´zek vlozˇil, je potrˇeba doplnit ve zdrojove´m T
E
Xove´m souboru
vasˇeho dokumentu prˇı´kaz \input{jme´no souboru} pro prˇipojenı´vy´sˇe vygenero-
vane´ho definicˇnı´ho souboru. Pro samotne´ vykreslenı´ obra´zku se pak pouzˇije prˇı´kaz
\set. . . Jeho definici, a tedy i jeho konkre´tnı´ tvar lze nale´ztvpra´veˇprˇipojene´m defi-
nicˇnı´m souboru. Zpravidla by´va´prˇı´kaz tvaru \setjme´no obra´zku (naprˇ. pokud se
soubor s obra´zkem jmenuje mapa.bmp,prˇı´slusˇny´prˇı´kaz bude \setmapa). Prˇesny´
tvar tohoto prˇı´kazu take´vypı´sˇe na obrazovkubm2font beˇhem sve´cˇinnosti (viz vy´sˇe).
Nevy´hodou tohoto zpu˚sobu pra´ce je nutnost vygenerova´nı´ fontu˚ v takove´m rozlisˇenı´,
jake´ pouzˇı´va´ prohlı´zˇecˇ.
13.4 Balı´ky graphics a graphicx
Dalsˇı´mozˇnostı´, jak pracovat s obra´zky vL
A
T
E
Xu, je vyuzˇı´t mozˇnostı´ standardnı´ho balı´ku
graphics nebo radeˇji balı´ku graphicx.Uteˇchto balı´ku˚seprˇedpokla´da´ existence
ovladacˇe, ktery´ je schopen pracovat s obra´zky (standardneˇ se jedna´ o zpracova´nı´ grafiky
zapsane´ v jazyce PostScript).
Pro vlozˇenı´ PostScriptove´ho obra´zku (zpravidla ma´prˇı´ponu .eps) je definova´n prˇı´kaz
\includegraphics{jme´no souboru}.
Balı´k graphics vyzˇaduje, aby byl vy´stup v jazyce PostScript. Proto musı´by´t obvyk-
ly´m prˇekladem zı´skany´vy´stupnı´ .dvi soubor prˇeveden do PostScriptove´ho souboru
(naprˇ. pomocı´ programu dvips).
Pokud byste vsˇak chteˇli vkla´dat PostScriptove´obra´zky (.eps)pomocı´ programu
pdflatex, neuspeˇjete. Ten totizˇ v sobeˇ neobsahuje interpret jazyka PostScript. Mu-
sı´te tedy dany´ obra´zek nejprve zkonvertovat do.pdf(prˇı´p. .jpg,.tifnebo .png).
To lze prove´st naprˇ. programem epstopdf nebo pomocı´ programu convert, ktery´
je obsazˇen v modulu grafika. Takto zkonvertovany´ obra´zek jizˇmu˚zˇete vlozˇit do
dokumentu pomocı´prˇı´kazu \includegraphics.Jevsˇak potrˇeba v preambuli do-
kumentu, kde vola´te prˇı´slusˇny´balı´k graphics,uve´st navı´c parametr pdftex, tedy
\usepackage[pdftex]{graphics}.
Vı´ce podrobnostı´ nejen o vkla´da´nı´obra´zku˚ pomocı´ programu pdflatex naleznete
naprˇ. na stra´nka´ch PdfT
E
X Support [15]. Podrobneˇ se problematice vkla´da´nı´ externı´
grafiky veˇnuje take´ naprˇ. prˇı´rucˇka Using Imported Graphics in L
A
T
E
X2
ε
[18].
14 Jak vlozˇit do dokumentu logo?
Prˇi psanı´ dokumentu by´va´obcˇas potrˇeba vlozˇit do textu neˇjake´ logo. Zde si uvedeme
prˇı´klady neˇktery´ch z nich:
T
E
X resp. L
A
T
E
X —prˇı´kazem \TeX resp. \LaTeX
METAFONT resp. METAPOST —poprˇida´nı´ balı´ku mflogo prˇı´kazem \MF resp.
\MP
Logo Fakulty Informatiky
naprˇ. \font\fimu=fi-logo600 at 4cm
{\fimu SL}
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 17
a105
a105
a105
a105
Jak je videˇt, vytva´rˇenı´ obra´zku˚ touto cestou nenı´prˇı´lisˇ pohodlne´, zejme´na, pokud tvo-
rˇı´me obra´zky slozˇene´zvı´ce objektu˚. Jen pro zajı´mavost existuje program T
E
Xcad, ve
ktere´m mu˚zˇete obra´zky vytva´rˇet v graficke´m prostrˇedı´ pomocı´ mysˇiapoulozˇenı´zı´s-
ka´te textovy´ soubor obsahujı´cı´\begin{picture} ... \end{picture}vasˇeho
obra´zku. Tento program sice nenı´ na FI dostupny´, ale najdete ho v emT
E
Xu, cozˇ je dis-
tribuce pro MS DOS a OS/2. Na podobne´m principu funguje take´ program xfig, ktery´
mu˚zˇete na fakulteˇnaneˇktery´ch unixovy´ch platforma´ch vyuzˇı´t (nutno prˇidat prˇı´slusˇny´
modul prˇı´kazem module add xfig).
13.2 Kra´tce o METAFONTuaMETAPOSTu
Pokud vsˇak chcete vytva´rˇet slozˇiteˇjsˇı´ vektorove´obra´zky, ktere´ se nebudou skla´dat pouze
ze za´kladnı´ch graficky´ch elementu˚, jako je tomu u L
A
T
E
Xove´ho prostrˇedı´ picture,
mu˚zˇete vyuzˇı´t schopnostı´ programu METAFONT. Tento program urcˇeny´kna´vrhu a
realizaci pı´sem je mozˇne´ logicky vyuzˇı´t i pro vytva´rˇenı´ jiny´ch obra´zku˚ nezˇjena´vrh
pı´sma. Zminˇmesenynı´ take´kra´tce oMETAPOSTu. Je to programovacı´ jazyk, vznikly´z
jazykaMETAFONT, urcˇeny´ pro popis obra´zku˚. Hlavnı´m rozdı´lem meziMETAFONTem
aMETAPOSTem je jejich rozdı´lny´vy´stup. Zatı´mco uMETAFONTujevy´stupem bitova´
mapa a metrika, u METAPOSTu je to program v jazyce PostScript.
Vzhledem k tomu, zˇe problematika tvorby obra´zku˚vMETAFONTu je znacˇneˇ obsa´hla´
a rozebı´rat ji zde by zabralo prˇı´lisˇ mnoho mı´sta, nezby´va´nezˇodka´zat na prˇı´slusˇnou
literaturu.
Zdroje informacı´oMETAFONTu
Jako u´vod do METAFONTumu˚zˇe poslouzˇit Zpravodaj C
S
TUG [16] 1/1998, ktery´
mu˚zˇete bud’ zakoupit v knihkupectvı´ Marecˇek, zapu˚jcˇit v knihovneˇ FI, prˇı´p. sta´hnout
v elektronicke´ podobeˇ z adresy http://bulletin.cstug.cz.
Cenne´ informace mu˚zˇete zı´skat take´ z dalsˇı´ch cˇı´sel Zpravodaje (naprˇ. 3/1991, 2/1992,
4/1994, 3–4/1998 aj.) nebo z webovy´ch stra´nek C
S
TUGu [8].
Stejneˇ jako The T
E
Xbook [4] k T
E
Xu, sestavil D.E. Knuth take´ manua´l kMETAFONTu
– The METAFONTbook [17] (mozˇno take´ zapu˚jcˇit v knihovneˇ FI).
Vcelku podrobneˇseMETAFONTem zaby´va´ takte´zˇ jizˇvy´sˇe zminˇovana´ kniha Typo-
graficky´ syste´m T
E
X [6].
13.3 Program bm2font
Pokud chcete vkla´dat do vasˇeho T
E
Xove´ho dokumentu rastrove´ obra´zky (bitmapy),
poslouzˇı´va´mktomunaunixovy´ch strojı´ch naprˇ. program bm2font. Lze ho pouzˇı´t
pro vstupnı´ soubory forma´tuPCX, GIF, BMP, IFF/LBM, TIFF, IMG a CUT.
Program bm2font pracuje v principu asi takto:
– Rozdeˇlı´ obraz na pravou´hle´ oblasti a vygeneruje z nich „pı´smena“ jednoho nebo
vı´ce fontu˚ (vytvorˇı´ se tak .pk soubory a k nim prˇı´slusˇne´ .tfm).
– Vygeneruje dalsˇı´ .tex soubor s definicemi prˇı´kazu˚, jimizˇ bude mozˇno pı´smena
noveˇ vznikly´ch fontu˚opeˇt spojit dohromady a vytvorˇit tak pu˚vodnı´obra´zek.
16 Zacˇı´na´mesT
E
Xemna[fi|studovna].muni.cz za´rˇı´2003
a105
a105
a105
a105
6.1 Emacs / AucT
E
X
Asi nejle´pe uzpu˚sobeny´m na´strojem pro tvorbu nejen T
E
Xovsky´ch dokumentu˚, ktery´
mu˚zˇete na fakultnı´ch strojı´ch pouzˇı´vat, je editor emacs.
Pokud jej chcete pouzˇı´vat na unixovy´ch strojı´ch, je potrˇeba si nejprve prˇidat prˇı´slusˇny´
modul, tedy module add emacs. (v soucˇasne´ dobeˇ jsou instalovane´ verze 20.5. a
21.3)
Emacs nabı´zı´ mnoho konfiguracˇnı´ch mozˇnostı´, naprogramovany´ch v jazyce Lisp,
vcˇetneˇ podpory pro psanı´ textu˚vT
E
Xu. Mu˚zˇete z neˇj prˇı´mo volat T
E
Xaru˚zne´ob-
sluzˇne´ programy, jednodusˇe pomocı´ konkre´tnı´ch sekvencı´ vkla´dat do textu neˇktere´
cˇaste´T
E
Xovske´ konstrukce apod. Kromeˇtohomu˚zˇete take´vyuzˇı´t balı´k lispovsky´chma-
ker pro Emacs – AucT
E
X, ktery´ nabı´zı´ integrovane´ prostrˇedı´ pro tvorbu textu˚ zejme´na
vL
A
T
E
Xu.
Vzhledem k tomu, jake´mozˇnosti Emacs sky´ta´, ma´ take´prˇimeˇrˇeneˇ obsa´hlou doku-
mentaci (zhruba 300 stran uzˇivatelske´ho manua´lu + 700stra´nkovy´ manua´l pro psanı´
lispovsky´ch ko´du˚). Je take´trˇeba upozornit, zˇe stejneˇ jako u vim editoru, mu˚zˇe by´t
pro zacˇa´tecˇnı´ky poneˇkud problematicke´ si zvyknout na ovla´da´nı´avu˚bec jine´ pro-
strˇedı´ Emacsu ve srovna´nı´ s DOSovsky´mi editory. Kdo se vsˇak nenecha´ odradit teˇmito
zda´nlivy´mi nevy´hodami a rozhodne se Emacs pouzˇı´vat, urcˇiteˇ nebude litovat :-).
Pozn.: Na fakultnı´ch technicky´ch stra´nka´ch [13] jizˇ bohuzˇel nejsou vystaveny podrob-
neˇjsˇı´ informace jak o konkre´tnı´ch zvla´sˇtnostech instalace Emacsu na FI, tak o Emacsu
jako takove´m.
7Ko´dova´nı´, cˇesˇtina a spol.
Velmi du˚lezˇite´ pro tvorbu cˇesky psany´ch T
E
Xovsky´ch dokumentu˚ je „nastavenı´cˇesˇ-
tiny“. Toto mu˚zˇeme rozdeˇlit na dveˇ oblasti: jednak je du˚lezˇite´,abyseva´m korektneˇ
zobrazovaly cˇeske´ znaky prˇi tvorbeˇ dokumentu, tedy v termina´love´m okneˇ resp. v pro-
strˇedı´neˇktere´ho z editoru˚.
Pokud va´sˇ xterm pı´sˇe mı´sto cˇesky´ch znaku˚cˇı´slice, stiskneˇte kla´vesu Scroll Lock (prˇı´p.
zara´z obeˇkla´vesy Shift) nebo kla´vesu Pause. Jestlizˇe cˇesˇtina sta´le nefunguje, mu˚zˇete
se ji pokusit nastavit prˇı´kazem
xrdb /usr/lib/X11/app-defaults/csxterm.qwerty resp. qwertz
Toto nastavenı´ se projevı´azˇvdalsˇı´ch xtermech (po na´sledne´m spusˇteˇnı´ nove´ho termi-
na´lu: xterm &).
Jestlizˇe se va´m i nada´le zobrazujı´mı´sto cˇesky´ch znaku˚neˇjake´ nesmyslne´ znaky, mu˚zˇe
by´t proble´m v komunikaci s neˇktery´m ze sı´t’ovy´ch fontserveru˚. Zkuste zadat
xset fp+ tcp/font.fi.muni.cz:7100
Dalsˇı´du˚lezˇitou veˇcı´jeko´dova´nı´znaku˚vasˇeho vstupnı´ho T
E
Xovske´ho souboru. Zejme´na
je to aktua´lnı´, jestlizˇe si prˇina´sˇı´te jizˇ rozpracovany´ dokument odjinud. Mu˚zˇe se sta´t, zˇe
takovy´ text bude v jine´m ko´dova´nı´, nezˇ jake´jebeˇzˇneˇ nastaveno na unixovy´ch strojı´ch,
tedy ISO-8859-2. Toto mı´va´neˇkdy za na´sledek sˇpatneˇ zobrazene´cˇeske´ znaky v prˇe-
lozˇene´m vy´stupnı´m souboru. Pozor! Naprˇ. pokud prˇelozˇı´te doneseny´T
E
Xt, ktery´je
ko´dovany´ ve Windows 1250, prˇelozˇeny´ dokument se va´m bude mozˇna´zda´t na prvnı´
pohled v porˇa´dku. Ona se totizˇveˇtsˇina cˇesky´ch znaku˚ zobrazuje stejneˇ jak ve Windows
za´rˇı´ 2003 Zacˇı´na´mesT
E
Xem na [fi|studovna].muni.cz 9
a105
a105
a105
a105
1250, tak v ISO-8859-2. Neplatı´ to ale naprˇ. pro „zˇ“, a tak bude va´sˇprˇelozˇeny´ dokument
prosˇpikova´n znaky „l’“. . .
Abyste se vyhnuli teˇmto proble´mu˚m, meˇli byste vstupnı´T
E
Xty, ktere´ jsou ulozˇene´
v jine´m ko´dova´nı´(vcˇetneˇ utf-8), prˇeve´st do ISO-8859-2, cozˇ je implicitnı´ vstupnı´
ko´dova´nı´T
E
Xu na fakultnı´ch unixovy´ch strojı´ch (ve Windows je to pak ko´dova´nı´
Windows 1250). Jinou mozˇnostı´jeprˇeko´dova´vat „on the fly“, a to pomocı´prˇepı´nacˇe
-translate-file= cp1250t1.tcx prˇi spousˇteˇnı´prˇekladu.
7.1 Jak prˇeva´deˇt texty mezi ru˚zny´mi ko´dova´nı´mi
Na fakultnı´ch strojı´ch existuje v modulu cstools program cstocs, ktery´umı´prˇe-
va´deˇt mezi jednotlivy´mi ko´dova´nı´mi cˇesˇtiny.
Naprˇ. pokud budete chtı´t prˇeve´st dokumentpriklad.texvko´dova´nı´ Windows 1250
do ky´zˇene´ho ko´dova´nı´ ISO-8859-2, budete postupovat takto:
Prˇida´te modul cstools, tedy module add cstools.Anynı´uzˇ jen stacˇı´ spustit
cstocs 1250 il2 priklad.il2.tex
a v souboru priklad.il2.tex ma´te va´sˇ soubor v ko´dova´nı´ ISO-8859-2. Pro u´pl-
nost zde uvedeme, s ktery´mi ko´dova´nı´mi program cstocs verze 3.3 umı´ pracovat:
1250 1252 ascii cork il1 il2 kam koi8 mac macce
pc2 pc2a tex utf8 vga
Podrobnosti naleznete na manua´love´ stra´nce (viz prˇı´kaz man cstocs).
Dalsˇı´mozˇnostı´, jak prˇeve´st text z jednoho ko´dova´nı´ do druhe´ho, je vyuzˇı´t skript cnv
Libora S
ˇ
karvady ulozˇeny´ v adresa´rˇi /packages/share/CHARSETS/.
Pouzˇı´t jej lze naprˇ. pro prˇevod „Kamenicky do ISO 8859-2“ na´sledovneˇ:
/packages/share/CHARSETS/cnv kam.isolat2 soubor1>soubor2.
Pozn.: mezi jaky´mi ko´dova´nı´mijemozˇne´tı´mto skriptem prˇeva´deˇt, viz prˇı´kaz
ls /packages/share/CHARSETS/.
8 Prohlı´zˇecˇe a konverze mezi forma´ty
Prˇi pra´cisT
E
Xemseveˇtsˇinou setka´tesneˇkolika ru˚zny´mi forma´ty, ve ktery´chbudeva´sˇ
dokument p