Písma+mezopotámie

nebarvené reliéfy.Z této doby je první dochovaná verze Eposu a také různé mýty (Enuma Eliš – mýtus o stvoření světa; vypráví o významné roli Marduka; buď je z Chammurapiho doby nebo starší).Pak začíná říše upadat a nakonec je vypleněna Chetity. Následuje asi 200 let „období temna“. Zemi tehdy podle mýtu vedl bůh smrti a moru. Křehkosti říše využili kassité, kteří zde založili svou dynastii a založili středobabylonskou říši:Ve 14.století opět rozkvět, navázání na staré tradice + nové památky (nová verze eposu o Gilgamešovi). Kassité však nenavazují na Chammurapiho náboženský panteon, ale vracejí se o něco více do minulosti (význam Enlila). Říše sílí – styky s Egyptem apod. V pol. 13.století byl však vývoj přerušen sílící Asýrií – v bitvě zajat babylonský král a následně Babylon dobyt – úpadek a zároveň velký rozmach Asýrie. Následně Babylonskou říši ovládli Elamci, kteří svrhli posledního kassitského panovníka. Kolem roku 1155 jsou však i Elamci poraženi – vládci z města Isinu. Nejvýznamnějším z Isinců byl Nabukadnesar – restauroval Marduka jako hlavního boha.CheticieVznik asi v 17.století. výboje do Sýrie atd. původní území v Anatolii. Úpadku v 15.století však využili Mitanci – svaz místních vládců churritské národnosti. Na čas byli na Mitanni závislí i Asyřané, vedli i významné diplomatické styky s Egyptem. Už ve 14.století ale začíná Mitanni upadat a poté, co se Chetité postaví na nohy (Šuppiluliumaš) je říše vyvrácena.Za Šuppiluliumaše se Cheticie znovu významně rozvíjí. Ve 13.století se však dostává do středu s mocensky a územně rostoucím Egyptem a postupně začíná zanikat (bitva u Kaddeše – první mírová smlouva). Definitivně zaniká okolo roku 1200. Na jejich území se pak usazují Frýgové a Lýdové.Po roce 1100 stagnuje v Babylonii moc a dostává se do područí Asýrie. Teprve roku 626 se vytváří nová dynastie a vzniká Novobabylonská říše. Již předtím se však na přední východ dostávají Aramejci a Chaldejci – obě etnika tvoří státy. Aramejci v Sýrii a Palestině, Chaldejci více na východ. Objevuje se také horská říše Urartu – na Kavkaze a v severním Iránu. Dostávali se do střetů s Asýrií, které nakonec i podlehli (Sargon II.) a následně se stali kořistí kočovných kmenů.Z východu přicházejí do sousedství Babylonie Médové a Peršané. Zpočátku jsou silnější Médové a Babylonci s proti nim spojují např. se Skýty. Na počátku 1.tisíciletí znovu sílí Elamská říše, ale v 7.století je zničena Asýrií.Chaldejci v 7.století zakládají v Babylonii dynastii. Díky spojenectvím se jim podaří zničit Asýrii, po dobytí Ninive. Nejvýznamnějším panovníkem chaldejské dynastie byl Nabukadnesar II., který také dobyl Jeruzalém a nechal židy odvézt do zajetí – stavba babylonské věže. Říše v této době byla absolutistická a ekonomicky na výši. Je to období největšího rozvoje – nejznámější stavby (Ištařina brána apod.), stavěny vodovody, kašny, dlážděné ulice. Informace jsou u Herodota. Posledním panovníkem chaldejské dynastie byl Nabonit – v té době už vzniká silná Persie, a tak Nabonit opustil Babylon a usídlil se v nějaké oáze. V roce 539 však Kýros I. Babylon dobyl a Babylonská říše zaniká.AsýrieStaroasyrská říše vzniká zhruba ve stejné době jako starobabylonská. Zakladatelem je Sargon I. – původně jen území okolo Aššuru. Měli efektivní způsob správy – dávky z podmaněných území. Zpočátku byli hlavně obchodníky (obchodní osady Káneš, Chatuššaš..). Zjednodušili sumerský klínopis. Do Anatolie dováželi cín a textilie, odváželi luxusní výrobky. Pak ale s oslabením asyrského státu obchodní osady zanikají. Středoasyrská říše je spíše obdobím úpadku, kdy je Asýrie závislá na Mitanni. Roku 1350 díky zásahu Chetitů jsou od Mitanni osvobození a začínají sílit a ohrožovat Babylonii. Ve 13.století pak Babylon dobývají. Kolem roku 1200 však celou oblast zasáhla vlna etnický přesunů a mocenská situace se mění. Asýrie se však rychle vzpamatovala – nový rozkvět od 11.století a pak v 9.-7. Největší územní rozmach v 7.století, kdy je dokonce na čas přidružen Egypt.Znakem moci jsou rozsáhlé přepychové paláce. Vzniká nové hlavní město – Ninive. Z nejvýznamnějších panovníků: Aššunasirpal II., Salmanasar III., Tiglatpilesar II. a III., Salmanasar V., Sargon II. – porazil Urartu a měl kontakty s Frýgií. Dále Sinacherib (dobytí Babylonu). Asarchadon (největší územní rozmach; obnovení Babylonu).Pak na Asýrii dotírají menší kmeny – Skýtové. Ašurpanipal II. – definitivně zničil Elam a znovu dobyl Babylon. Z jeho vlády pochází nejznámější stavby v Ninive – knihovna, palác apod. Ale mezinárodně už říše hodně upadá. Aššur a Ninive jsou dobyty Babylonem spojeným s Médy. Roku 609 definitivně Asýrie končí.EgyptDějiny začínají ve 4.tisíciletí. Etnika Hamitů, Semitů nebo Nubijců. Patrně přicházeli ze západní Afriky při vysychání Sahary. Prvotní centra v Horním Egyptě – badaarská kultura a nakkáda. Dále města Abydos a Hierakonpolis. V dolním Egyptě On. Před sjednocením asi nebylo žádné písmo. Sjednocení mělo zřejmě postupný charakter a i po něm se zachovávaly rodové prvky.První egyptský historik – Manehto (až helenismus).Chápali čas cyklicky, proto neměli potřebu historické události zachycovat.Manehto rozdělil egyptské dějiny na 31 dynastií. Sjednotil Narmer – Narmerova paleta. Sjednocení se však dělo pomocí konfliktů za více než jednoho krále. Není však pravděpodobné, že by Narmer byl jen mýtický.Postavení faraona se ustavuje už v ranně dynastickém období – náboženská funkce, komunikace s bohy; syn Hora – sdílí Horovo Ka (oživující princip), kterým spojuje jednotlivce a vytváří tak lid. Koncept božské podstaty faraona pochází z mýtu o Usirovi