Písma+mezopotámie

eknězem nebo později králem.Uruk vznikl rolem chrámu Ana, Inany a Enkiho. Měl asi 50 tisíc lidí.Eridu bylo v summerské době ještě přístavem. Nejdůležitějším bohem zde byl Enki, pak An.Nippur vznikl kolem svatyně boha povětří Enlila.Z mytologie jsou zmínky o prvních třech vládcích Uruku – Gilgameš (skutečně se našla hradba, na které nutil lidi pracovat).. Říkalo se, že chrám byl takové příbytkem boha, který odsud organizuje chod města. Zpočátku bylo kolektivní vlastnictví půdy, poté se vyčlenila chrámová půda (velkovlastnictví bylo pokrokem – organizace prací). Půdu si chrám obhospodařoval sám (vlastní obživa) nebo na ni pracovali bezzemci (jakoby pracovali pro boha – bránilo rozvoji řemesel) anebo ji pronajímal za odváděné dávky, které pak byly redistribuovány k lidem. Velekněz měl titul En. Atributem panovníků byla motyka nebo košík – i bohové se zabývali zemědělstvím (když už toho měli dost, stvořili člověka – z hlíny ke které přimísili krev dalších bohů, které zabili).Dále chrám organizoval obřady.Asi ve 28. Stol. se objevuje palác, který postupně zatlačuje v důležitosti chrám. Do popředí se tak dostává král (ensi, lugal), který je chápán jako vyvolený, boží syn. Měl důležitou roli při obřadech – spal s velekněžkou atd. Dále udržoval vojsko a staral se o obranu státu, byl garantem spravedlnosti a souladu zákonů s božským řádem.Objevují se první psané zákony. Předtím bylo obyčejové právo. Ve 27. Stol. se objevují Enmetenovy zákony z Lagaše. Král nemůže sám být zákonodárcem, a proto jakoby symbolicky přijímá zákony od boha. Zásadou typickou pro mezopotámské právo byla ochrana nejslabších.Král byl také dalším velkovlastníkem půdy. Část půdy a výnosu jde jako odměna vojenské družině, ale ne dědičně. Dále král dohlíží na budování infrastruktury, podporuje umění apod.Zpočátku byly mezopotámské státy malé a nebylo potřeba žádného členění.Redistribuční hospodářství bylo výhodné a díky úrodné půdě se civilizace rozvíjela. Problémem však bylo zasolování půdy.Plodiny – pšenice a později ječmen. Postupně se přešlo na datlovou palmu, která byla nejodolnější.Kultura – psané zákoníky, umělecká literatura (hymny, mýty, Epos o Gilgamešovi – původně putoval v ústním podání, první písemná podoba až ze starobabylonské říše, nejúplnější je z knihovny v Ninive)Epos je důležitým svědectvím o sumerském pojetí moci – neomezené moci panovníky nad poddanými. Dále nám představuje podobu sumerského panteonu nebo povinnosti lidí. Dále nastiňuje koncept posmrtného života.Města měla dlážděné ulice, kamenné domy a zásobování vodou. Chrámy byly ze sušených cihel. Z dřeva se vysoce cenily libanonské cedry – hromadné odlesňování – ekologická katastrofa.Rozmach řemesel – umělecké výrobky, řemeslná specializaceDo 26. Stol. byly nejmocnější Ur a KišTitul král Kiše – přijímali králové městských států. Kiš byla vedoucí mocností ve starších dobách a tak tento titul přecházel na nejsilnější panovníky, ačkoli už v Kiši nevládli.Z Uru pochází mnoho památek – zlatá standarta Poté se do popředí dostala Lagaš. Z této doby pochází supí stéla krále Eannatuma zachycující porážku města Ummy. Tento král vedl vojenské výboje proti Elamu a městu Mari. Jedním z jeho nástupců byl Enmetena – zákonodárná činnost, pokus o zrušení dluhů, uzavření první známé mírové smlouvy v dějinách (mezi Lagaší a Urukem). Za Enmentenova nástupce byla však Lagaš vypleněna Ummou a její hegemonie skončila.Sargon Akkadský (původně semitský úředník) se prohlásil králem a založil Akkadskou říši. Načas sjednotil jižní část Mezopotámie, dále připojil Sýrii a Elam. Podnikal výpravy až ke Středozemnímu moři, do Sýrie a nejspíš i do střední Anatolie. Za jeho vlády právě v Anatolii zakládají kupci první obchodní osady. Jeho vláda byla absolutní, což vyvolalo mnoho povstání sumerů. Vyplynula tak potřeba lepší teritoriální organizace. Vrchol Akkadu byl za Naramsína – Sargonova vnuka, který podnikl největší výpravy (vyplenění Ebly v Sýrii). Z jeho vlády pochází Narámsínova stéla. Pak se říše na konci 23.stol.rozpadla (vnitřní nestabilita a nájezdy Butejců) – návrat k městským státům.Plenění Akkadu butejci je zachyceno v literárních památkách (Plenění Akkkadu).Poté se k moci opět dostával Lagaš (ale centrum v Girsu). Důležitým panovníkem byl Gudea – zákoník, stabilita a mír, nový styl sumerského umění. Uručtí panovníci v r.2116 butejce vyhnali. V té době už Lagaš zase upadala a k moci se dostával Ur. Zde vznikla tzv. třetí dynastie urská. Založil ji Urnamu. Jednalo se o období posledního vzepjetí Sumeru. Urnamu ovládal více významných měst a proslavil se také stavbou zikkuratů. Postupně se z urské nadvlády města vymaňují (zejména Aššur a Babylon). K pádu Uru dochází r.2003 př.n.l. a poté mizí sumerská kultura, jazyk, písmo.. Důvodem byl vpád Elamu.Mění se etnická situace: Začíná zde pronikat mnoho semitů (hlavně Amorejci). Sumerové se ještě pokusí o restauraci, ale to nevyjde (moc Isinu a Larsy). Moc se postupně přesouvá do Babylonu a Aššuru.Babylonská říše byla absolutistická, už lépe teritoriálně dělená a administrována. Chammurapi (18.stol.) – zákoník vytesaný na dioritové stéle, dnes v Louvru. Nalezl se v Súsách v Elamu. Na reliéfu stojí Chammurapi před slunečním bohem Šamašem – darovává zákony. Dalším dárcem byl Marduk.Babylonské právo rozhodně nebylo rovnostářskéOtrociMuškénum – svobodní, neprivilegovaníAwílum – nejvyšší právní ochranaZákoník zachovává institut kolektivní viny. Řeší také zacházení s palácovou a chrámovou půdou. Obsahuje také zásady rodinného a dědického práva.Za Chammurapiho se Babylon kulturně rozvíjí, ale nevyvíjí se technika zpracování –