ybrane_kapitoly

ch orgánů. Mohou konzultovat i v jiných případech. Výbor může
z vlastní iniciativy zaujímat stanoviska a předkládat je Komisi, Radě nebo Evropskému
parlamentu.
Každý rok Výbor regionů pořádá pět plenárních zasedání, v rámci kterých je
definována jeho obecná politika a přijímají se stanoviska. Členové výboru jsou rozděleni do
odborných komisí, jejichž úkolem je připravovat plenární zasedání. Těchto komisí je celkem
šest:
Komise pro politiku soudržnosti (COTER), Komise pro hospodářskou a sociální
politiku (ECOS), Komise pro udržitelný rozvoj (DEVE), Komise pro kulturu a vzdělávání
(EDUC), Komise pro ústavní záležitosti a vládu v Evropě (CONST) a Komise pro
mezinárodní vztahy (RELEX).


Evropská investiční banka
Evropská investiční banka má právní subjektivitu. Byla založena Římsko smlouvou.
Pomáhá při dosahování cílu EU financováním určitých typ investičních projektů.
Úkolem EIB je přispívat k vyváženému a nerušenému rozvoji společného trhu v zájmu
Společenství, využívá k tomu jak kapitálového trhu, tak vlastních zdrojů. Za tím účelem
pomocí neziskového poskytování půjček a záruk usnadňuje financování následujících
projektů ve všech odvětvích hospodářství:
- projekty na rozvoj méně rozvinutých oblastí
- projekty na modernizaci nebo konverzi podniků nebo na vytvoření nových činností
vyplývajících z postupného vytváření společného trhu, které pro svůj rozsah nebo pro
sovu povahu nebohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých
členských státech
- projekty společného zájmu více členských států, které pro svůj rozsah nebo povahu
nemohou být plně kryty dostupnými finančními prostředky v jednotlivých členských
státech.
Při plnění svých úkolů usnadňuje EIB financování investičních programů s využitím
strukturálních fondů a dalších finančních nástrojů Společenství.


Evropská centrální banka (ECB)
Sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Byla založena v roce 1998 Smlouvou o EU s cílem
zavést a spravovat jednotnou měnu euro. ECB dbá o měnovou politiku a stabilitu cen v rámci
9
Společenství. K dalším úkolům patří : definovat a vést měnovou politiku Společenství, řídit
devizové obchody, spravovat devizové rezervy zúčastněných států, podporovat hladké
fungování platebních systémů, podílet se na programech kompetentních úřadů zaměřených na
stabilitu finančního systému. Evropská centrální banka spolupracuje s Evropským systémem
ústředních bank (ESCB). K tomuto systému náleží všech 25 států EU. Pouze 12 z nich zatím
přijalo euro. Těchto 12 zemí tvoří tzv. Eurozónu“ a jejich centrální banky společně
s Evropskou centrální bankou tvoří tzv. Eurosystém. ECB má výlučné právo povolovat
vydávání bankovek v Eurozóně. Hlavními orgány jsou Řídící rada, Výkonný výbor a
Generální rada.
Řídící rada (Rada guvernérů) se skládá ze členů Výkonného výboru a guvernérů 12
centrálních bank členských států Eurozóny . Řídící rada přijímá rozhodnutí nutná
k zabezpečení úkolů svěřených ESCB a formuluje měnovou politiku Společenství a určuje
úrokové sazby směrodatné pro půjčování peněz EZB obchodním bankám. Předsedá jí
prezident ECB.
Výkonný výbor se skládá z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů.
Všichni členové jsou jmenováni jednomyslným rozhodnutím vlád členských států Eurozóny
na doporučení Rady po konzultaci s Evropským parlamentem a Řídící radou na osmileté
funkční období, které nelze obnovit.
Generální rada se skládá s prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů všech 25
centrálních bank členských států. Vykonává úkoly, původně svěřené Evropskému měnovému
institutu, jež přetrvávají z důvodu neúčasti některých členských států na třetí fázi hospodářské
a měnové unie. Podílí se na sběru statistických informací, na zprávách a o aktivitách ESCB a
o měnové politice a na vytváření pravidel pro standardizaci operací prováděných národními
centrálními bankami.
V čele ECB stojí prezident – v současné době jím je Jean-Claude Trachet. Prezident
provádí měnovou politiku v souladu s instrukcemi a rozhodnutími Řídící rady. Připravuje její
zasedání.


Evropský konvent
Na zasedání Evropské rady v Nice v roce 2000 byla přijata deklarace k budoucnosti
Unie, tzv. Deklarace z Nice. Cílem této deklarace bylo pokračovat v institucionální reformě.
Deklarace stanovila tři fáze regormy: zahájení debaty o budoucnosti Evropské unie, konvent o
institucionální reformě, jehož konání bylo dohodnuto na zasedání Evropské rady v prosinci
2001 a svolání mezivládní konference do roku 2004.
Rok po Nice byla na Evropské konferenci v Laekenu v prosinci 2001 přijata
Deklarace o budoucnosti Evropské unie, ve které se Evropská unie zavazuje, že se stane
demokratičtější, transparentnější a efektivnější. V souvislosti s budoucností EU si klade
mnoho otázek, které se týkají čtyř témat – dělby pravomocí, zjednodušení legislativních
nástrojů, institucionální architektury a cesty k Ústavě pro občany Evropy. Evropská rada
rozhodla, že bude ustaven Konvent, ve kterém se sejdou zástupci hlavních stran účastnících se
debaty. Účastnit se mohli i zástupci tehdy ještě kandidátských zemí.
Evropská rada navrhla na post předsedy konventu Valéryho Giscarda dÉstainga a
Giuliana Amata a Jean-Luc Dehaena jako místopředsedy.
Konvent měl 105 členů v následujícím složení:
15 představitelů vlád členských zemí
13 představitelů vlád kandidátských zemí
30 zástupců národních parlamentů členských zemí
26 zástupců národních pralalmentů kandidátských zemí
16 členů Evropského parlamentu a
10
2 zástupce Evropské komise.
Ostatní instituce EU byly zastoupeny v roli pozorovatelů.
Konvent se scházel v plénu jednou až dvakrát měsíčně v prostorách Evropského
parlamentu v Bruselu. Českou republiku v Konventu zastupovali Jan Kohout, Jan Zahradil a
Josef Zieleniec. Náhradníky byli Lenka Rovná, Petr Nečas a František Kroupa.
První schůze se uskutečnila 28.2.2002 a poslední 10.7.2003. Výsledkem jednání je
návrh evropské ústavní smlouvy, na jejíž definitivní podobě se dohodli nejvyšší představitelé
EU na zasedání Evropské rady v červnu 2004. V současné době probíhá ratifikace této
smlouvy, ale v některých zemích byla odmítnuta.


Agentury

Evropské centrum pro odborné vzdělávání (Cedefop) – Sídlí v Soluni. Je
referenčním centrem EU pro odborné vzdělávání a školení. Poskytuje informace a analýzy ke
strategiím, studiím a opatřením v oblasti odborného vzdělávání. Centrum bylo založeno
nařízením Rady (EEC) číslo 337/75. Svou prací v oblasti informací, výzkumu a zpracování
dat podporuje Centrum experty na odborné vzdělávání ve vývoji a zlepšování opatření
týkajících se odborného vzdělávání v celé Evropě.

Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek
(EUROFOUND) – Sídlí v Dublinu. Byla zřízena nařízením 1365/75 Rady. Je tripartitně
organizovanou agenturou, která vypracovává doporučení pro tvůrce sociálních politik,
hodnotí a analyzuje životní a pracovní podmínky, podává zprávy o vývoji a trendech, podílí
se na zlepšování kvality života.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) – Sídlí v Kodani, byla zalořena
nařízení Rady (EEC) číslo 1210/90. Začala fungovat v roce 1994. Jejím úkolem je včasný
sběr, zpracování a příprava účelných a relevantních informací o stavu a vývoji životního
prostředí na evropské úrovni. Dle zřizovacího nařízení Rady je tato agentura otevřena rovněž
státům, které nejsou členy Evropské unie a které sledují stejné či podobné cíle jako
Společenství v oblasti ochrany životního prostředí. Jejími členy jsou téměř od počátku Island,
Lichtenštejnsko a Norsko. V roce 2002 se připojilo 12 z 13 kandidátských zemí. Agentura se
tedy stala první evropskou institucí, která je mohla přivítat jako nové členy. Agentura rovněž
v oblasti ochrany životního prostředí spolupracuje s mezinárodními zařízeními a
organizacemi.

Evropská nadace pro vzdělávání (ETF) – Sídlí v Turíně, byla zřízena nařízení Rady
(EEC) č. 1360/90 v roce 1990. Tato nadace podporuje reformu vzdělávání v partnerských
zemích v rámci programů EU v oblasti vzdělávání MEDA, CARDS, Tacis a Phare a převádí
politiku EU na konkrétní vzdělávací nástroje a nástroje pracovního trhu v třetích zemích. Jako
odborné centrum znalostí pro rozvoj vzdělávání a odborných schopností nadace nabízí:
náhled na politickou, sociální a ekonomickou dimenzi, který je relevantní při rozvoji
vzdělávacích systémů, fundované odborné znalosti a zkušenosti v otázkách na trh
orientovaného vzdělávání a podpory celoživotního učení v EU a zkušenosti ve vztahu
k předávání odborných znalostí v rámci programů v oblasti vnějších vztahů EU.

11
Evropské monitorovací středisko drog a drogové závislosti (EMCDDA) –
Sídlí v Lisabonu, bylo zřízeno nařízením Rady (EEC) č. 302/93. Středisko zahájilo svou
činnost v roce 1995 a v roce 1996 zveřejnilo první roční zprávu o stavu drogové
problematiky v Evropské unii. Středisko má za úkol sběr a šíření objektivních, spolehlivých a
srovnatelných informací o drogách a drogové závislosti. Za tímto účelem spolupracuje rovněž
s nečlenskými státy EU a s mezinárodními organizacemi zabývajícími se drogovou
problematikou, jako jsou Mezinárodní program pro kontrolu drog Spojených národů
(UNDCP), Světová zdravotní organizace (WTO), skupina Pompidou Rady Evropy, Světová
celní organizace (WCO), Mezinárodní organizace kriminální policie (Interpol) a Evropský
policejní úřad (Europol). Kromě roční zprávy nabízí Středisko další publikace, například
každoroční Celkovou zprávu o činnosti, každé dva měsíce noviny (Drugnet Europe) a stručné
informace k drogové politice (Drugs in focus).

Evropská agentura pro hodnocení léčivých produktů (EMEA) – Sídlí
v Londýně, byla zřízena nařízením Rady (EEC) č. 2309/93 v roce 1993. Jejím hlavním
posláním je ochrana zdraví lidí a zvířat. Agentura pracuje jako síť, která spojuje vědecké
zdroje EU a členské státy EHP-ESVO, aby bylo zajištěno optimální hodnocení a dohled nad
léčivými produkty v Evropě. Agentura úzce spolupracuje s mezinárodními partnery, aby
posílila vliv EU na celosvětovou harmonizaci. Vědecké expertízy jsou vypracovávány třemi
výbory (Výbor pro speciální léčiva, Výbor pro léčiva pro zvířata a Výbor pro léčiva pro
vzácné choroby). Vědecká práce agentury a jejích výborů je podporována sítí 3 000
evropských expertů.

Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu (OHIM) sídlí v Alicante, byl zřízen
nařízením Rady (EC) č. 40/94 v roce 1993. Úkolem úřadu je registrace obchodních značek
Společenství a designu Společenství ve veřejných registrech. Obchodní značka a design
Společenství jsou základními pilíři vnitřního trhu s více než 450 miliony občanů a umožňují
právní ochranu ve všech zemích Evropské unie. Důležité při tvorbě tohoto systému bylo
zajištění jednoduchého řízení a správy, tzn. jedna centrální přihláška, jedno administrativní
centrum, jedna centrální složka, přihláška v jakémkoliv úředním jazyce EU, možnost použití
právních prostředků k obraně proti aktům nesouhlasu, zrušení a proti nečinnosti v jazyce, ve
kterém byla podána přihláška, nebo výběr z angličtiny, francouzštiny, italštiny nebo
španělštiny, spojení s národními registry a systémem Madridského protokolu za účelem
mezinárodní registrace obchodní značky. V celé EU platí jednotné zákony (podmínky), čímž
je zajištěna stejná právní ochrana ve všech zemích Unie. Porušení podmínek je řešeno před
soudy jednotným postupem, přičemž na země EU je nahlíženo jako na jeden jednotný trh.

Evropská agentura pro ochranu zdraví a bezpečnosti práce (EU –OSHA) -
Sídlí v Bilbau, byla zřízena nařízením Rady (EC) č. 2062/94. V souvislosti s otázkami
týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví na pracovišti, které jsou velmi různorodé a jejich
řešení není možné dosáhnout prostředky a vědeckými silami jednoho státu nebo jednoho
zařízení, byla zřízena EU-OSHA. Tato agentura shromažďuje a dále šíří odborné zkušenosti a
informace v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, především se zabývá preventivními
opatřeními. Agentura působí jako katalyzátor rozvoje, analýz a rozšiřování odborných
informací a tím přispívá ke zlepšování bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti. Agentura
provozuje síť webových stránek k tématu BZOP a vydává různorodé publikace od zpráv
expertů až po propagační materiály, které pokrývají širokou škálu problematiky ochrany
zdraví a bezpečnosti práce na pracovišti. Národní ústřední organizace koordinují a rozšiřují
informace od Agentury ve svých zemích. Agentura kromě toho spolupracuje s celou řadou
12
partnerů, např. se zařízeními na podporu sociálního dialogu, příslušnými generálními
ředitelstvími Evropské komise a podobnými organizacemi v kandidátských zemích a
ostatních státech vně EU. V čele agentury stojí správní rada, ve které jsou zastoupeny odbory,
svazy zaměstnavatelů, národní vlády a Evropská komise.

Úřad Společenství na ochranu odrůd (CPVO) - Sídlí v Angers, byl zřízen
nařízením Rady(EC) č. 2100/94. Od roku 1996 spravuje Systém Společenství na ochranu
odrůd, speciální formu ochrany průmyslového vlastnictví vztahující se k novým odrůdám
rostlin. Úřad pracuje podobně jako Úřad pro harmonizaci vnitřního trhu, poskytuje
komunitární ochranná práva zajišťující ochranu průmyslového vlastnictví u nových
rostlinných odrůd v časovém horizontu 25 až 30 let. Každé dva měsíce Úřad zveřejňuje
noviny, které obsahují výpisy z jeho registru. Kromě toho zveřejňuje roční zprávu s platnými
ochrannými právy Společenství, jména jejich vlastníků a data začátku a ukončení platnosti
ochrany odrůd.

Překladatelské centrum pro orgány Evropské unie (CdT) - Sídlí
v Lucemburku, bylo zřízeno nařízením Rady (EC) č. 2965/94. Centrum má právní
subjektivitu a hospodaří s vlastním rozpočtem. Bylo zřízeno, aby pokrylo překladatelské
potřeby ostatních decentralizovaných orgánů. Dále spolupracuje s institucemi, které mají
vlastní překladatelskou službu. Centrum se podílí na práci meziinstitucionálního Výboru pro
překládání, který má zaručit spolupráci mezi Službami na základě principu subsidiarity a
s cílem dosáhnout úspory v oblasti překládání.

Evropské monitorovací centrum rasismu a xenofobie (EUMC) - Sídlí ve
Vídni, bylo zřízeno nařízením Rady (EC) číslo 1035/97. Svou činnost začalo vykonávat od
roku 1998. Hlavním úkolem centra je poskytovat Společenství a jeho členským státům
spolehlivé, relevantní a srovnatelné údaje a informace o rasismu, xenofobii a antisemitických
fenoménech na evropské úrovni, aby mohla být přijata opatření k boji proti nim. Na základě
sběru dat studuje vznik a vývoj fenoménů a analyzuje jejich příčiny, důsledky a efekty.
Úkolem Centra je pracovat na strategiích pro boj s rasismem a xenofobií a dále zdůraznit
příklady dobrých praktik, s ohledem na integraci skupin migrantů, etnických a náboženských
menšin. Srdcem aktivit Centra je výstavba Evropské informační sítě o rasismu a xenofobii
(RAFEX). Je vytvořena tak, aby spojovala data a informace na národních a evropské úrovni.
To je doplněno cca 15 národními místy, které pro Centrum sbírají, koordinují a šíří národní a
evropské informace v úzké spolupráci s Centrem.

Evropská agentura pro obnovu (EAR) - Sídlí v Soluni, byla zřízena nařízením Rady
(EC) č. 2454/99. Tato agentura je zodpovědná za správu nejdůležitějších programů pomoci v
bývalé Jugoslávii (Srbsko a Černá Hora, Kosovo) a rovněž v Bývalé jugoslávské republice
Makedonii. Byla zřízení v únoru 2000 a má místní operační centrály v Prištině, Bělehradě,
Podgorici a ve Skopje. Jako samostatná agentura EU je zodpovědná Evropskému parlamentu
a Radě, je dozorována správní radou, ve které je zastoupena Evropská komise, stejně jako 25
členských států. Společně se svými 4 centry Agentura disponuje rozpočtem přes 1,6 mld. Eur.
Cíle nových programů financovaných EU, které spravuje Agentura pro obnovu jsou:
- podpora zodpoví řízení státu (good governance), výstavba institucí a právního státu
- další podpora rozvoje tržního hospodářství a další investice do kritické fyzické
infrastruktury a na ochranu životního prostředí
- podpora sociálního rozvoje posílení občanské společnosti.
13
Agentura si uvědomuje svou roli v rámci celkového působení EU v bývalé Jugoslávii a v
Makedonii. To je opět část procesu stabilizace a socializace pěti zemí jihovýchodní Evropy,
mezi které patří Albánie, Bosna a Hercegovina a Chorvatsko. Další pomocná opatření EU
zahrnují pomoc v oblasti rozpočtové, humanitární, demokratizace a celní a rovněž bilaterální
pomoc prováděnou jednotlivými členskými státy EU.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) - Sídlí v Parmě, byl zřízen
nařízením Rady (EC) č. 178/2002. Do jeho působnosti patří především vystavování
nezávislých vědeckých doporučení ke všem otázkám, které mají buď přímý či nepřímý vliv
na oblast bezpečnosti potravin. Úřadu byl zadán natolik široký úkol, že může pokrýt všechny
úrovně produkce potravin od zajištění základních potravin přes bezpečnost krmiva pro zvířata
až po nabídku potravin spotřebitelům. Úřad bude shromažďovat informace ze všech koutů
světa a sledovat nenovější vědecké poznatky v této oblasti. Svá zjištění bude šířit a poznatky
od ostatních zúčastněných získávat pomocí široké informační sítě. Dále bude spolupracovat
s věcně příslušnými a rozhodovateli na mnoha úrovních. Jedním z hlavních úkolů Úřadu je
přímá komunikace s veřejnostmi v oblastech jejich působnosti. Hlavním uživatelem informací
Úřadu bude Evropská komise, ale úřad může odpovídat na všechny vědecké otázky položené
Evropským parlamentem a členskými státy. Rovněž může z vlastí iniciativy provádět
hodnocení rizikovosti. Úřad bude hodnotit rizika pro potravní řetězec a v rámci vědeckých
hodnocení se bude zabývat skutečnostmi, které mají přímý či nepřímí vliv na zajištění
nabídky potravin, včetně otázek vztahujících se ke zdraví zvířat, ochraně zvířat a rostlin. Úřad
bude rovněž vydávat doporučení k otázce geneticky upravených organismů, které neslouží
jako potraviny pro lidi či krmiva pro zvířata. Dále bude vydávat doporučení v oblasti výživy
vzhledem k legislativě Společenství.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA) - Sídlí dočasně v Bruselu,
následně bude sídlit v Lisabonu. Byla zřízena nařízením Rady a Evropského parlamentu (EC)
č. 1406/2002. Agentura zahájila svou činnost na začátku roku 2003. Tato nová Agentura
vznikla jako reakce na havárii ropného tankeru Erika, posiluje systém celkové námořní
bezpečnosti v komunitárních vodách a to prostřednictvím omezování rizik námořních nehod,
znečišťování moří loděmi a úmrtnosti lidí na moři. Hlavním úkolem Agentury je radit Komisi
ve vědeckých a technických otázkách týkajících se námořní bezpečnosti a rovněž v oblasti
prevence znečištění loděmi a tím Komisi podporuje v nepřetržitém procesu tvorby a rozvoje
příslušné legislativy, dále ji podporuje v kontrole provádění této legislativy a hodnocení
platných opatření. Zástupci Agentury provádí v členských zemích za účelem zajištění
správného fungování komunitárního systému námořní bezpečnosti a prevence znečištění
loděmi kontroly.

Evropská agentura pro leteckou bezpečnost (EASA) - Sídlí v Kolíně, byla
zřízena nařízením Rady a Evropského parlamentu (EC) č. 1592/2002 a svou činnost zahájila
v září roku 2003. Agentura podporuje Společenství v následujících oblastech:
- stanovení a udržení vysokých a jednotných standardů letecké bezpečnosti a ochrany
přírody v Evropě
- ulehč