Vypracovane_tematicke_okruhy

í práce.

- NEGATIVUM
= preference autoritativního stylu řízení, vycházející ze zjednodušeného pojetí člověka, kterého inženýrské postupy
degradovaly na výrobní faktor strojem či výrobkem (srovnání).

2. Škola „lidských vztahů“
• reakce na zúžené pojetí taylorismu orientovaného pouze na věcnou a technickou stránku práce a jejího
řízení.
• výrazně akcentuje psychologické a sociální aspekty činnosti lidí.
7
• experiment v hawthornských závodech americké společnosti Western Electric v Chicagu (30. léta) =
potvrzení, že na výkonnost lidí a růst produktivity práce mají rozhodující vliv nikoliv fyzikální podmínky, nýbrž
faktory psychologické a sociální.
• metody vedení lidí - stimulace a motivace.
• zdůrazňování nutnosti respektování vztahu pracovníků k sociálním podmínkám jejich činnosti, mezi něž patří
způsoby jednání vedoucích pracovníků s podřízenými a pracovní skupinou (hodnocení práce, vyjádření formy
uznání, sociální stabilita).
• chápe člověka jako bytost usilující o existenci ve společnosti. Vztah člověka k práci, kterou vykonává, či
funkci, kterou zastává, je závislý na jejím hodnocení lidmi, s nimiž je spojen. Podmínky a atmosféra ve
skupině jsou základními faktory nejen produktivity, ale také spokojenosti, pocitu identifikace s organizací a
vztahu k vedení. Důležitou roli přitom sehrávají neformální vztahy => *hnutí „human relations“ (= vytváření
pocitu rovnosti mezi podřízenými a nadřízenými, loajality a solidarity vůči podniku a využívání různých forem
účasti pracovníků na řízení, vytváření prokreativní atmosféry i podmínek pro řešení sociálních problémů
zaměstnanců).

Elton Mayo realizující hawthornské experimenty („Lidské problémy průmyslové civilizace“) Mary P. Folletová
Hugo Mintzberg „otec průmyslové psychologie“

+ PŘÍNOS
Přesvědčení, že lidé jsou nejcennějším kapitálem, kterým podnik může disponovat. Stala se východiskem pro
moderní personalistiku. Je ceněn její přínos spočívající v tom, že správná motivace je účinnější než zdrojově
náročnější zlepšování pracovních podmínek.

- NEGATIVUM
Přeceňování významu skupin a opomíjení jiných než psychologicko - sociálních aspektů. Přílišný důraz na harmonii
vztahů a nedocenění progresivní funkce konfliktu.

3. Škola „správního řízení“
• založila koncept celistvosti v řízení.
• zdůrazňuje, že správa má svou obsahovou náplní univerzální charakter pro všechny formy sociální
organizace („správa“ = celkové řízení dané organizační jednotky).
• prioritní pozornost činnosti řídících pracovníků (EO) - uplatnění univerzálních principů řízení.
• řízení podniku = slaďování šesti základních druhů činností (technických, obchodních, finančních, ochranných,
účetních a správních).
• 5 funkcí správy: plánování, organizování, přikazování, koordinování a kontrolování
• 14 principů úspěšné správní činnosti: princip dělby práce na základě specializace, princip jediného
odpovědného vedoucího a princip rovnováhy mezi pravomocí a odpovědností.

Henri Fayol (stal se GŘ francouzské uhelné společnosti na pokraji krachu => ozdravil ji!!)



+ PŘÍNOS
Myšlenky této školy vyústily do definování manažerských funkcí. Staly se rovněž základem pro rozvoj
koncepcí organizačních struktur podniků (Fayolovo pojetí celistvého, vzájemně provázaného a vyváženého řízení
podniku jako celku)

- NEGATIVUM
Přílišná snaha sevřít bohatou řídící praxi do obecných schémat.

4. Škola „byrokratického řízení“
• důraz na jasně deklarovanou a jednoznačnou hierarchii moci a pořádku.
• byrokracie = explicitně a pevně vymezené racionální uspořádání organizace
• je ovlivněna pruskou filozofií pořádku a protestantskou etikou.
Principy:
• Veškerá činnost, která je nutná pro dosažení cílů organizace, je členěna na co nejjednodušší operace na základě
specializace růst drobných akcionářů.
=> rozptylování akciového kapitálu mezi velký počet drobných vlastníků vedlo k oddělování vlastnictví od řízení (=
skutečný výkon řídící činnosti se přestal realizovat v okruhu vlastníků a začal přecházet do rukou profesionálních
řídících pracovníků).
Manažerská revoluce:
Proces přesouvání faktické moci nad korporacemi od vlastníků směrem k manažerům.

- ovlivněna neblahými zkušenostmi z bezohledných finančních spekulací akcionářů vedoucích k pádu
newyorské burzy a následné světové hospodářské krizi.
- zdroje
o protiliberalistické koncepce J. M. Keynese
o New Deal F. D. Roosevelta k zastavení deprese a obnovení zdravého hospodářského růstu
- řídící pracovníci (EO) = nezištní služebníci společnosti, jejichž zájmy jsou v protikladu vůči zájmům
kapitalistických magnátů => zisk přestává být základním cílem podnikání. EO na něm nejsou zainteresováni v
takové míře jako akcionáři, protože nejsou vlastníky.
- top management = uvádět v soulad zájmy akcionářů, zaměstnanců, zákazníků.
=> růst statutu řídících pracovníků (USA, EU).

Evropa
- jiná situace, neexistovalo zde tak drobné vlastnictví jako v USA
- tvorba kartelů, monopolistických koncernů, holdingových seskupení a zesilování vlivu bank. - významná úloha
individuálních kapitalistických magnátům a „rodinnému kapitálu“.
- 50. léta - přesun moci nad velkými podniky z rukou vlastníků do rukou profesionálních řídících pracovníků (EO).
- motiv je ale od USA (rozptýlené vlastnictví) jiný - nezbytnost speciální kvalifikace (ekon.) + růst vlivu státu v
západoevropských ekonomikách v po válce (obnova + keynesiánství + znárodňování).

CPE + SSSR (po 2.svět. válce)
- působení státu na hospodářství (řídící nástroje direktivní povahy).
- koncentrace výroby i většiny služeb velkých státních podniků (dosazení EO)

Doba samorostlých „kapitánů průmyslu“, jejichž schopnosti řídit se odvíjely převážně jen ze zkušeností a intuice,
nenávratně mizí => přichází vysoce kvalifikovaný, odborně školený manažer - profesionál a spolu s ním požadavky na
další rozvoj teorie řízení.

b) Myšlenkové proudy
- moderní teorie řízení podniků (školy).
- USA - nauka o managementu rozvíjí na univerzitách a specializovaných institucí.
- dále také – EU a JAP.
9
- existence velkého množství klasifikací pro utřídění zmíněných myšlenkových proudů.
- klasifikace L. Vodáčka:

Procesní přístupy
- navazují na „správního řízení“ H. Fayola + „byrokratického řízení“ M. Webera.
- důraz na ucelené a harmonické chápání fungování a řízení OJ (reprodukční proces, tak úrovně řídící hierarchie) =>
snaha o jednoduché, přehledné a logické utřídění dílčích procesů manažerské činnosti a snaha vytvořit
obecněji platná doporučení zvládnout. => *klasifikace tzv. manažerských funkcí (analogie Fayol & správní funkce).
- základ pro koncipování učebnic managementu.
- NEGATIVUM = nedocenění lidského faktoru a tendencí ke schematičnosti. (+ v praxi NE!!)

L. Gulick a L.F. Urwick (zasloužili se o popularizaci a další rozpracování Fayolova díla) E. Dále, H. Koontz,
H. Weihrich, C. O′Donnel.

Psychologicko-sociální přístupy
- čerpají ze školy „lidských vztahů“ + navazující práce psychologů a sociologů analyzujících lidské jednání, potřeby a
motivaci.
- východiska:
• člověk v podniku je především sociální bytost (=> život, práce, uznání)
• člověku vyhovuje určitá pracovní autonomie a aktivní tvůrčí činnost; naproti tomu odmítá formální disciplinovanou
a byrokraticky tvrdou svázanost
• EO by měli vytvářet jim pro tuto aktivitu vhodný prostor

- zdůraznění významu neformálních vazeb a nepřímých metod řízení.
- podnikový kolektiv není zájmově homogenní!!! => zkoumání cílů, zájmů a potřeb jednotlivých skupin kolektivu =>
usměrňovat jejich integraci se zájmy vedení.

- značná pozornost motivaci!!
- vychází z hierarchie potřeb, dvoufaktorové teorie motivace atd.
- problematika konfliktů v organizaci a jejich eliminování.
- problematika stylu vedení a efektivní mezilidské komunikace.

D. McGregor, A. Maslow, F. Herzberg, C.P. Alderfer, D. McClelland, L.W. Porter, R. Likert, R. Blake,
J. Moutonová…
Systémové přístupy
- respektování principu celistvosti + aplikace postulátu (= celek je více než suma jeho částí)
- východisko: obecná teorie systémů a kybernetika.
- určitá analogie se školou „správního řízení“
= způsob myšlení charakterizovaný celostním nazíráním na složitou objektivní realitu, při němž jsou vztahy
mezi rozlišovanými částmi, stejně jako jevy v nich probíhající, chápány ve vzájemných souvislostech.
- zvláštní pozornost je věnována tzv. emergentním vlastnostem (= vykazuje je systém jako celek, ale neprojevují se
u žádného z jeho prvků).
- pojmy a procedury: cíl, chování, struktura, funkce, část, celek, prvek, vazba, řízení, regulace, vstup, výstup, černá
skříňka, definování systému na objektu, kompozice, dekompozice…
- řešení problémů se nehledá jen v úzkém rámci dané problematiky, nýbrž s ohledem na širší hlediska, tedy nejen z
pohledu přímých důsledků řešení, nýbrž i s ohledem na jeho různé nepřímé důsledky.

Ch. Barnard, H.A. Simon, J. March, C.W. Churchman, R.L. Ackoff.

Kvantitativní přístupy (metody operační analýzy)
- v řízení akcentuje na uplatnění metod, opírajících se o matematiku, logiku…
= soubor exaktních postupů, sloužících především k řešení rozhodovacích úloh a následného hledání optimálního
řešení na základě postupů optimalizace či simulačních technik.

METODY
- strukturní analýza pro řešení bilančních úloh
- matematické programování pro optimalizaci rozhodování
- dynamické programování pro řešení vícestupňových a kombinatorních úloh
- teorie her k řešení různých tříd konfliktních situací
- síťové grafy pro řešení časové, popř. i zdrojové a nákladové analýzy procesů
- řešení úloh následnosti zpracování teorii zásob, teorii hromadné obsluhy, teorii obnovy a údržby
- simulační a heuristické metody pro zkoumání složitých systémů s nejasnými strukturami, nejistotou a rizikem
v podmínkách fungování a pod.
10

- navazují na školu „vědeckého řízení“ (snahou o přesné měření pracovních činností a jejich plánování na základě
matematických výpočtů).
- aplikace ekonometrie
- hlavním impulsem pro rozvoj metod kvantitativních přístupů bylo využití některých z nich při řízení válečných operací
v období druhé světové války => *„metody operační analýzy“.
- prudký nástup těchto metod v civilní oblasti, podporovaný rychlým rozvojem výpočetní techniky (50./60.léta).

W.W. Cooper, G.B. Dantzig, S.I. Gass, T.L. Saaty, E.L. Arnoff, A. Kaufmann, C.W. Churchman a R.L. Ackoff.

Empirické přístupy
- vycházejí z analýzy a zobecnění zkušeností z manažerské práce.
- na rozdíl od předchozích přístupů lze empirické přístupy jen velmi obtížně vymezit jak z hlediska obsahového,
tak časového.
- nejrozšířenější a názorově nejrozmanitější myšlenkový proud managementu, prolínající se v podstatě celým námi
sledovaným obdobím.
- PŘÍNOS: snaha formulovat na základě studia praxe řízení konkrétní doporučení pro manažerské jednání.
- management je chápán jako „věda a umění“ řídit, „umění“ = věc intuice.
- nejvíce konkrétní (bohatost hospodářského života…) => časté rozpornosti názorů a doporučení jednotlivých autorů.
- mezi autory děl se nacházejí i manažeři z praxe
- 70.léta - vzrůstající trend popularity literatury z oblasti empirických přístupů => záplava titulů i bestsellery = vedle
kvalitních knížek se objevují i značně nekvalitní a subjektivní.

Autoři publikací
- vysokoškolští profesoři
- zástupci poradenských firem
- zkušení manažeři
- P.F. Drucker, A.D. Chandler, P. Kotler, M.E. Porter, H.I.. Ansoff, T.J. Peters, R.H. Waterman, J.P. Kotter,
J. Adair, M. Hammer, J. Champy, R.M. Kanterová.

6. Historický vývoj managementu: Management konce 20.století - doba, myšlenkové
proudy. (sylabus Historický.. s. 12 - 14 + Životopisy s. 9 - 14)

a) Doba

- další akcelerace četnosti a hloubky probíhajících změn.
- nástup věku diskontinuity (= zásadních a těžko předvídatelných zlomových přeměn, které zasahují rozsáhlé
oblasti nejen ekonomických, ale v podstatě veškerých společenských aktivit).
- mnohočetnost, rozpornost a protisměrnost dílčích vývojových procesů je vnímána jako prostředí turbulence
a chaosu.
=> autoři ztotožňují s kvalitativní změnou - zrod nové, postindustriální společnosti.

- Globalizace = nástup globální konkurence i globální spolupráce (+ rozšiřující se dělba práce a využívání
komparativních výhod podnikání v různých lokalitách). Realizace tohoto trendu je umožňována rozvojem
dopravy a komunikační techniky na straně jedné a politicko-ekonomickými integračními procesy na straně
druhé. Podíl transakčních nákladů se výrazně snižuje. Globalizace většiny hospodářských odvětví znamená,
že mnoha doposud úspěšným podnikům vyrostli v nejrůznějších, často značně vzdálených místech světa
zdatní konkurenti. Globalizace znamená šanci uplatnit se i na velmi odlehlých trzích a zejména pak
realizovat v globálním měřítku složité kombinace participace zajištění výroby mezi mnoha
podnikatelskými subjekty a zároveň s tím participace na tvorbě hodnoty i podílu na zisku (FILM).

- přechod od trhu dodavatele k trhu zákazníka (růst produkce předstihuje růst potřeb, což vede k
narůstajícímu převisu S nad D) => deficitem přestalo být zboží - deficitem se stali zákazníci. Zákazníci mají
možnost značné substituce uspokojování svých potřeb dle individuálních přání. Nejde již pouze o to, aby
zboží bylo vyrobeno. Stále významnější roli sehrává prodejní a poprodejní servis, všestranná a
individualizovaná péče o zákazníka, ze kterého by se měl stát dlouhodobý partner.

- zisky z velkovýroby standardního zboží klesají vlivem globální konkurence (=> stlačování zisků ze
všeho) => nutnost směřovat k vyšší úrovni skrz speciální produkty a službami ( *změny organizačních struktur podniků. Tradiční hierarchické struktury se začínají rozvolňovat a
mění se na uspořádání pružnějšího typu (hranice přestávají být jasné, *fúzí).

11
- cení se: kvalifikace lidí, kreativita a schopnost neustálého učení (stálé zdokonalování = způsob účelového
přetváření podniku, který vychází z jeho vlastních pracovníků = učení jednotlivců, ale taky kvalifikační rozvoj
podniku jako celku).

Tradiční aktiva se stávají druhořadou záležitostí,
klíčovým faktorem se stává lidský kapitál.
b) Myšlenkové proudy
- dominantní postavení zde nabývají empirické přístupy (~ 2. etapa).
- boom empirických přístupů je reakcí na vystřízlivění z nepřiměřených očekávání široké aplikace exaktních
forem systémových přístupů a zejména přístupů kvantitativních (našly sice uplatnění v praxi, ale celoplošně
„propadly“).

- literatura empirických přístupů intenzivně reaguje na výše popsané vývojové trendy typické pro dané období.

P.F. Drucker („Řízení v turbulentní době“ = zdůrazněna potřeba neustále sledovat změny v podnikatelském
prostředí, včas a aktivně na ně reagovat v podnikatelské strategii. Vzhledem k tomu, že úspěšnost inovačních
procesů závisí na rozvoji kreativity pracovníků, je třeba využívat celého spektra motivačních metod adresně
orientovaných na pracovníky).
„Management: Budoucnost začíná dnes“ = rozvíjí manažerské myšlení a jednání
„Inovace a podnikavost“ = zdůrazňuje umění inovace jako klíčový faktor podnikatelského úspěchu
Publikace poslední dekády dvacátého století se zaměřují se na změny myšlení a jednání EO, růst jejich sociální
odpovědnosti, potřebu vytvářet sdílené hodnoty…

W.G. Ouchi
- publikace zabývající se řízením japonských podniků (konkurence amerických podniků), „Teorie Z - Jak americké
podnikání může vzdorovat japonské výzvě“

T.J. Peters a R.H. Waterman
„Hledání dokonalosti - Poučení z nejlépe vedených amerických společností“ = vychází z empirických rozborů chování
dlouhodobě úspěšných firem, na jejichž základě vyslovují těchto 8 doporučení:
1. Aktivně jednat
2. Být blízko zákazníkovi
3. Přiměřenou autonomií rozvíjet podnikavost
4. Zvyšovat produktivitu prostřednictvím lidí
5. Podporovat motivující hodnotový systém firmy
6. Držet se toho, co firma zná a umí
7. Využívat jednoduché organizační formy a nepočetný správní i řídící aparát
8. Umět souběžně používat a kombinovat řízení „s přitaženou i volnou uzdou“.

J. Naisbitt a P. Aburdenová
„Znovuobrození korporace - Přeměna vašeho zaměstnání a vašeho podniku pro novou informační společnost“ =
vysvětluje vliv informační společnosti na podnikatelskou sféru a její management.

R.M. Kanterová
„Když se obři učí tančit“ =vize velkých silných podniků, které jsou díky svému novému chování stejně pružné a
adaptabilní na změny podmínek vysoce dynamického trhu jako podniky malé (flexibilita a akceschopnost velkých
společností).

P.M. Senge
„Pátá disciplína - Umění a praxe učící se organizace“ = o významu informací jako klíčového zdroje úspěšné
manažerské práce a fungování podniku jako celku. Znalosti jako relačně propojené informace jsou hlavním kapitálem
podniku.
M. Hammer a J. Champy
„Reengineering - Radikální proměna firmy“
Reengineering = zásadní přehodnocení a radikální přeměna podnikových procesů tak, aby bylo dosaženo
dramatického zlepšení výkonnosti a efektivnosti podniku. Překonání klasické dělby práce a přechod k integrovanému
manažerskému myšlení a jednání.

7. Okolní prostředí organizačních jednotek

Cíl: nalézání příležitostí a odhalování hrozeb.

MAP přístup (monitorovat, analyzovat a predikovat vlivy klíčových faktorů na objekt managementu)
2 základní fáze: - hodnocení povahy okolního prostředí
- „audit“vlivů klíčových faktorů okolního prostředí
12

Analýza okolního prostředí, 5 etap:
- analýza vlivů obecného okolí
- analýza vlivů oborového okolí
- analýza vývoje trhu
- analýza stakeholders
- analýza kulturního rámce
Hodnocení povahy okolního prostředí
- stabilní x dynamické
- jednoduché x složité

Cílem je identifikovat různorodé okolní faktory.
- Při jednoduchém a statickém okolním prostředí je vhodné směrovat „audit“na detailní dystematickou a historickou
analýzu
- Při složitém a dynamickém okolním prostředí je nezbytné „audit“ zaměřit do budoucnosti

Okolní prostředí členíme na:
Obecné okolní prostředí
je shodné pro všechny působící ve sejném geografickém prostoru. Vliv obecného prostředí na tyto OJ nebude stejný.
Členění na segmenty:
- demografický (vývoj a reprodukce obyvatelstva)
- politický a legislativní (stát je zaměstnavatelem i zákazníkem)
- sociálně kulturní (tradice, zvyky)
- ekonomický
- technologický (kvalita a dostupnost technologií)
- ekologické-zdravotní (hrozby i příležitosti)
- etický
Oborové okolní prostředí
Kdo jsou zákazníci? Jaké jsou jejich potřeby, tužby a očekávání?
Analýzu zaměříme na následující aspekty a faktory:
- Identifikace zákazníků
- Identifikace dodavatelů
- Geografické faktory
- Možnosti vstupu do oboru
- Možnost substituce vlastních produktů
- Strategie konkurentů

Vývoje relevantního trhu
Zkoumáme: - očekávaný vývoj poptávky
- čekávaný vývoj nabídky
- technický a technologický rozvoj
- možnosti zvýšení nabídky

Analýza „stakeholders“
Zkoumá očekávání a vliv významných jednotlivců a zájmových skupin.
Interní stakeholders (zaměstnanci, vlastníci, manažeři, studenti,…)
Externí