Vypracovane_otazky_resp_vycuc

žstva.
Finanční rozhodování a vznik firmy
rozhodnutí o 3 základních otázkách
koncepce podnikatelského záměru
volba právní formy podnikání
výše prvotního kapitálového vkladu
------------------------------------------------
daňový systém (nepodcenit !)
vliv na finanční rozhodování
mimo kompetenci podnikatele
ad a) podnikatelský záměr
3 rozhodující parametry:
oborové zaměření
dimenze podnikatelských aktivit
podnikatelské riziko
nová filosofie podnikání
ad c) cizí zdroje jsou obvykle významnější:
podniky neakciového typu
a. s. a družstva
Podniky neakciového typu
Podniky jednotlivce (ručení majetkem)
nejčastější
kapitálová slabost (osobní prostředky jednotlivce = prvotní kapitálový vklad) ( tichý společník (ručí pouze vkladem bez vlivu na vedení)
malé možnosti získání cizích zdrojů
v. o. s. (ručení veškerým majetkem)
typický reprezentant osobních společností
existence společenské smlouvy
Komanditní společnost
ručení - vkladem (komanditisté - min. 1) a majetkem (komplementáři - min. 1)
s. r. o (kapitálová společnost)
Podniky: akciová společnost a družstvo
a. s.
vklad 1 mil. Kč = ZJ = základní (akciový) kapitál, neplatí u bank (500 nil. Kč)
pravidla dispozice se ZJ
nelze rozdělovat ZJ mezi akcionáře (až na výjimky - likvidace)
změny ZJ podléhají souhlasu valné hromady
o snížení ZJ musí být informováni věřitelé
mechanismus tvorby ZJ:
bez výzvy k upisování (celé ZJ splatí zakladatelé)
s výzvou k upisování - akcie prioritní (do 50 %), kmenové, zaměstnanecké (do 5 % ZJ)
kategorie ZJ:
autorizované ZJ (= "schválené")
dle stanov a zakládací listiny (nominální cena)
maximální počet akcií v nominální hodnotě
upsané ZJ ( pohledávky za akcionáři
10 % - do doby určené ve výzvě
30 % - do ustavující valné hromady
100 % - do 1 roku od vzniku akciovky
splacené ZJ (nominální cena)
nevýhody a. s.
vyšší zdanění (zisku i dividend)
odlišnost zájmů managementu (zájem spíše na zisk) a akcionářů (zájem na hodnotě firmy)
míra regulace státem
družstvo (zemědělské, úvěrové, bytové, spotřební)
poslání družstva
ZJ: 500 000 Kč
členské vklady - část při založení zbytek do 3 let
Požadavky na daňovou soustavu a související faktory. Daně důchodové (úpravy zisku, daňový základ, sazby daně a daňové slevy. Minimální potřebný zisk, nerozdělený zisk.
(
Daně majetkové a obratové. Vliv daně ze zisku na finanční rozhodování firmy.
(
Majetková struktura – obsah pojmu, 3 faktory celkového majetku (včetně ceny). Oceňování zásob.
Definice a obsah pojmů
MS = majetková struktura = struktura aktiv podniku (statický pohled - rozvaha)
MS = f (ekonomické praxe v dané zemi)
= f (právní formy)
MS = jako složka majetkově-finanční stability firmy = vztah mezi majetkem a použitým kapitálem ( finanční struktura
Výše celkového majetku
3 faktory:
rozsah podnikových výkonů(v porovnání s konkurenty)
vyšší výkony, vyšší potřeba majetku
stupeň využití majetku = a vazba na růst výkonů
čím vyšší využití, tím nižší potřeba majetku
cena majetku
pořizovací cena = cena pořízení + náklady související (dopravné)
cena pořízení = cena, za níž byl majetek nakoupen (specielně u finančního majetku: cenné papíry)
náklady (nebo jejich část) = vlastní náklady výroby (pro majetek vytvořený vlastní činností)
reprodukční pořizovací cena = cena pořízení v okamžiku ocenění
----------------
nominální hodnota = peněžní částka, trvale přiřazena složce majetku pro její popis (typické u pohledávek)
čistá realizační cena = prodejní cena - náklady spojené s prodejem
ocenění zásob
Specifikum: časté změny (spotřeba a doplňování)
individuální ocenění (příslušnými cenami) ( obtížné (alternativy)
průměrné ceny - oceněno průměrnými pořizovacími cenami, vážený průměr (váhy = množství)
FIFO (First In First Out) - konečné zásoby jsou oceněny cenami poslední dodávky
LIFO (Last In First Out) - konečné zásoby jsou oceněny cenami první dodávky (v ČR nepřípustné)
Faktory majetkové struktury. Finanční struktura a kontrola činnosti firmy (vlastníci a management, alternativní vnímání optima finanční struktury).
Faktory majetkové struktury
technická náročnost výroby
- poměr
( kapitálově lehká (lehčí) firma
( kapitálově těžká (těžší) firma
růst nehmotného majetku (trend) = licence, know-how, goodwill
rozvinutost peněžního a kapitálového trhu (produkty)
zvýšení podílu finančního majetku
růst finačních investic
pestřejší portfolio finančního majetku - rentabilita, řízení podnikatelského rizika
hospodářská situace firmy a její hospodářská politika
faktor
růst rentability (trend) zisk / tržby
snižování nákladů (technické inovace)
zvyšování obratu vlož. majetku
růst významu oběžného majetku (pronájem fixního majetku, zrychlené odepisování)- USA
Finanční struktura a kontrola činnosti firmy
Praxe finančního řízení podniku rozlišuje kontrolu činnosti podniku podle rozhodovacího subjektu na řízení:
vlastníky
manažery.
Možné rozdíly v obou přístupech lze z posice vlastníků řídit nejméně manažerskými smlouvami. Tato záležitost bude ještě diskutována v následující kapitole.
Zde připojme dílčí závěr, že principielně možné rozdíly mezi aspiracemi vlastníků a manažerů mohou vést skutečně ke krizovým situacím, obvykle však jen tam, kde vlastníci mají problém s výkonem svých vlastnických práv (corporate governance).
Finanční struktura – obsah pojmu, optimum finanční struktury (cena kapitálu a míra zadluženosti).
definice a obsah pojmu
FS = struktura podnikového kapitálu jako celku (rozvaha)
FS = přírůstek podnikového kapitálu (dynamický přístup), ze kterého je financován přírůstek majetku
Kapitálová struktura = struktura (části podnikového - dlouhodobého) kapitálu, která financuje:
fixní majetek
trvalou část oběžného majetku
Optimální finanční struktura:
Kriteriální funkce:
cizí kapitál / vlastní kapitál = finanční páka (gearing ratio, leverage ratio)
velký poměr - riziko věřitelů (měření finančního rizika
Cena kapitálu
úrok (pro cizí kapitál)
dividenda (u vlastního kapitálu - a. s.)
čím delší doba splatnosti, tím vyšší cena kapitálu
nejlevnější - krátkodobý cizí kapitál
"střed" - dlouhodobý cizí kapitál
nejdražší - akciový kapitál (neomezená doba splatnosti, kapitál se nevrací) - nejnižší riziko pro uživatele
závislá na době splatnosti a na riziku jeho užití
cenu cizího kapitálu ovlivňuje i systém zdanění - úroky z úvěrů a obligací jsou odpočitatelnou položkou ze základu daně (dividendy ne)
Optimální míra zadluženosti
původní představy (bez vlivu daňového systému)
náklady celkového kapitálu ( funkci (náklady celkového kapitálu se vlivem změn nemění) f (změn ve finanční struktuře) ( hledání optima nemá smysl
s vlivem daňového systému (snižuje cenu cizího kapitálu)
náklady celkového kapitálu s růstem zadlužení klesají (( co zvyšuje podíl cizího kapitálu)
současnost (tzv. "U - křivka" celkových nákladů kapitálu)
optimální podíl cizího a vlastního kapitálu, kdy průměrné náklady celkového kapitálu jsou minimální
Náklady na cizí a celkový kapitál. Souvislosti majetkové a finanční struktury.
Náklady na cizí kapitál
NCK = náklady na cizí kapitál
i= úroková míra (v %)
DS = daňová sazba (v %)
Náklady na celková kapitál (K) - optimalizace
CK = cizí kapitál
VK = vlastní kapitál
K = celkový kapitál
NVK = náklady na vlastní kapitál po zdanění zisku v %
Souvislosti majetkové struktury a finanční struktury a strategie financování
zásadně (zlaté pravidlo financování)
dlouhodobá aktiva ( dlouhodobé zdroje
krátkodobá aktiva ( krátkodobé zdroje
přičemž vlastní kapitál má krýt aktiva "typická" (ostatní aktiva mohou být kryta z cizího kapitálu)
net working capital
NWC > 0 ( konzervativní strategie
oběžný majetek
krátkodobý kapitál
net working capital
fixní majetek
dlouhodobý kapitál
vlastní kapitál
NWC < 0 ( agresivní strategie
fixní aktiva
dlouhodobé závazky
net working capital
oběžná aktiva
krátkodobé závazky
překapitalizování - vyšší krytí oběžného majetku dlouhodobým kapitálem (konzervativní strategie)
růst stability, pokles efektivnosti
podkapitalizování - riskantní, menší platební potíže (strategie agresivní)
Oběžný majetek – pojetí, struktura a funkce. Situace v ČR a standardy tržní ekonomiky. Tři parametry řízení oběžného majetku (optimalizace).
OM = složky majetku, které se používají krátkodobě (jednorázová spotřeba - především materiál)
OM - upraveno normativně
u nás: vymezeno, co není OM = negativní vymezení
NIM
HIM
finanční investice (nad 1 rok)
Struktura OM
zásoby
pohledávky
peněžní prostředky
finanční majetek - krátkodobý
OM je nejlikvidnější
část podnikového majetku ( specifika řízení OM (vazby na provozní páku, Net Working Capital)
Funkce (výběr)
zajištění likvidity firmy
hladký koloběh majetku a kapitálu firmy = funkce firmy
vliv na rentabilitu firmy (cena OM ve vazbě na různé formy OM)
rezerva na krytí rizik
Odchylky "standardu tržní ekonomiky" od situace v ČR
vyšší podíl OM v celkových aktivech
vyšší podíl peněžních (platebních) prostředků - likvidita
zálohy na nákup zásob (nejen zásob)
pestřejší struktura OM z důvodů:
likvidity
nutnosti čelit rizikům trhu
nutnosti zajistit finanční stabilitu firmy
Řízení OM
vědomá činnost podniků zahrnující analýzu ), stanovení a ??????? optimální výše, struktury a míry OM, která odpovídá potřebám, možnostem a cílům podniku
optimalizace (dle cílů a postavení firmy)
výše OM
struktury OM
použití OM
věcně zahrnuje řízení OM:
řízení celkového OM
řízení zásob
řízení peněžních prostředků
řízení pohledávek
Celková potřeba oběžného majetku. Průměrná výše celkových zásob. Zásobovací rovnice.
Celková potřeba OM (POHC)
výše OM pro zajištění očekávaných výkonů firmy (obvykle tržeb) ve finančních jednotkách
vzniká zaplacením přijatého OM až do příchodu plateb od odběratelů
Základní faktory celkové potřeby
průměrná doba obratu (vázanosti) OM ve dnech (PDOOM), definována výrazem (43)
P ( 43 )
počet obrátek OM za dané období (POOM), podle vztahu ( 44 )
POOM = obrat (výkony, tržby) : průměrný stav OM( 44 )
průměrná denní potřeba OM (PDPOM) podle vzorců ( 45 ).
PDPOM = celková potřeba OM : dny za období ( 45 )
Řízení zásob
zásoby = téměř synonymum OM
představuje:
řízení objemu zásob
řízení struktury zásob
řízení míry využívání zásob
metody řízení zásob: široký sortiment (dále jen výběr)
Průměrná výše zásob (PZ)
Je určena vztahem ( 46 )
( 46 )
Zde nově zavedené symboly mají tento význam:
S ………… průměrná denní spotřeba (Kč/den)
W ……….. průměrná doba vázanosti podle vztahu ( 47 )
3 ( 47 )
Průměrná výše zásob závisí na průběhu spotřeby - rovnoměrná, nerovnoměrná (rychlejší nebo pomalejší na počátku dodacího cyklu).
Okamžik nové objednávky (O) určujeme v závislosti na:
spotřebě
době nutné pro vyřízení objednávky tak, aby nedošlo k čerpání pojistné zásoby.
Alternativou k právě uvedené metodice je v operativním řízení zásob zásobovací rovnice. Její definiční vztah je výraz ( 48 ) a v podstatě popisuje řízení zásob v reálném čase, kdy délka období je určován podle dynamiky sledovaného procesu a schopností reakce jeho obsluhy.
( 48 )
Význam použitých symbolů je tento:
KZ ….… zásoba na konci období
PZ …….. zásoba na začátku období
N ….. … nákup během období
S ……… spotřeba během období.
Optimalizace zásob – kritérium, tři složky nákladů. Baumolův model.
Optimalizace zásob
O optimalizaci zásob lze v daném případě hovořit plným právem. Při kritériu minimalizace nákladů na pořízení a udržení zásob dosahujeme následujícím postupem skutečně matematického minima.
Složky celkových nákladů:
náklady na pořízení
náklady skladovací
vlastní cena zásob
náklady nedostatku zásob
ušlý zisk
pokuty a penále
cenové diference materiálových náhrad
Nákladový model
(náklady nedostatku zásob se neuvažují, ani pojistná zásoba ne)
( 49 )
Význam použitých symbolů je tento:
N… celkové náklady
Np… pořizovací náklady jedné dodávky
Ns… průměrné náklady skladování jedné jednotky
C… cena za jednotku materiálu
S… plánovaná spotřeba za období
Q… velikost objednávky ve hmotných jednotkách
S/Q… počet objednávek za období
Q/2… průměrná zásoba (neuvažujeme zde pojistnou zásobu)
První derivaci výrazu ( 49 ) položíme rovnu nule a vyřešením této rovnice dostaneme vztah (50), určující optimální velikost dodávky (hodnotu Qopt) – Baumolův model.
( 50 )
Ze získaného výsledku lze odvodit následující veličiny:
průměrná optimální zásoba …………Qopt/2
optimální počet dodávek ……………S/Qopt
dodávkový cyklus …………………..(Qopt/S) * počet dní
Optimální výrobní dávka (parametry). Výše nedokončené výroby. Využití zásob, včetně pojistné zásoby – kritéria (ukazatele).
Optimalizace výrobní dávky
Optimální výrobní dávka je závislá především na:
seřizovacích nákladech a na
skladovacích nákladech.
Optimální výše nedokončené výroby
Analogicky jako Qopt u vstupních zásob.
Využití zásob a pojistné zásoby
Respektujeme účelové (kriteriální) funkce:
minimalizace nákladů
minimalizace rizika ztrát z nedostatku zásob.
Jako další (dílčí) kritéria slouží zejména:
Rrychlost obratu zásob (počet obrátek za období)
DZdoba obratu zásob [dny]
obrat zásob (zpravidla tržby - realizace [Kč])
Kkoeficient využití zásob
Zprůměrný stav zásob
( 51) ( 52 )
( 53 )( ( 54 )
Zde symbol d znamená:
d ……… počet dnů v období
pojistná zásoba - f (odchylek):
dodávkového cyklu
spotřeby
velikosti dodávky
Řízení peněžních prostředků a pohledávek.
Řízení peněžních prostředků
hlavní funkce - zajistit potřebu peněžních prostředků při minimalizaci nákladů cestou sledování:
likvidity
výnosnosti, resp. ztrát z držení peněžních prostředků, místo jejich investování
rizika držby peněžních prostředků (znehodnocení, změna úrokových sazeb, …)
2 základní přístupy k řízení peněžních prostředků:
sledování (očekávaných) příjmů a výdajů např.:
operativní věcné řízení (získávání a používání peněžních prostředků)
platební kalendáře - přehledy očekávaných příjmů a výdajů, snaha předejít nedostatku peněžních prostředků
modely peněžních prostředků (aplikace modelu řízení zásob) - Baumolův model
známá celková potřeba
potřebu lze krýt z různých zdrojů
náklady akviziční, obstarávací a pořizovací
Qopt… velikost jedné akvizice peněz
Na… akviziční náklady na 1 dodávku (akvizici)
P… celková potřeba peněz v daném období
ú… úroková míra (úroková ztráta z držby peněz)
Řízení pohledávek
pohledávky lze dělit dle více kritérií např. na: tuzemské a zahraniční, krátkodobé a dlouhodobé, dle subjektu na subjekty pohledávky platící a neplatící
pohledávky také mohou být z obchodních styků či z jiných důvodů (nároky na dotace, odpočty daní, ze zákona, úhrada ztrát společnosti)
účelová funkce - opět optimalizace, zde ovšem velmi sporná, spíše minimalizace (ne ale za každou cenu)
základní nástroje:
podmínky prodeje (slevy, zvýhodnění, bonita partnera)
zajištění pohledávek (směnky, akreditivy, bankovní akceptace)
informace o partnerech
skonta (slevy při promptní platbě)
ukazatele pohledávek (příklad)

Etapy a postupy finanční analýzy. Zdroje vstupních dat. 4 (5) skupin poměrových ukazatelů (skupinového typu).
FA = diagnostická část finančního řízení
poměřuje získané údaje a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost (informace pro finanční rozhodování)
Etapy FA
zasahuje všechny 3 funkce finančního řízení (financování, investování, dividendová politika)
zjištění základních charakteristik (standardizovaných)
určení odchylek od standardů
případná podrobnější analýza ve vybraných oblastech
identifikace příčin nežádoucího stavu
Postupy finanční analýzy (prakticky využitelné)
výběr srovnatelných firem
sběr dat
ověření použitelnosti dat
výběr vhodné metody
zpracování ukazatelů (realizace)
relativní postavení firmy
identifikace modelu dynamiky
analýza vztahu mezi ukazateli (odchylky, korelace…)
návrhy (ve variantách)
odhady rizikových variant
Zdroje vstupních informací
finanční účetnictví
naturální ukazatele
vstupy z fundamentální analýzy
údaje z finančního trhu nebo z kapitálového trhu
Poměrové ukazatele FA (poměrová analýza)
Obvykle jsou definovány pěti následujícími okruhy ukazatelů:
rentabilita
aktivita - vázanost kapitálu
likvidita - platební schopnost
zadluženost - struktura finančních zdrojů
finanční trh.
Alternativně se objevují i systémy koncipované odlišně (čtyřokruhové), pro naše potřeby však výše uvedená struktura vyhovuje dostatečně dobře.
Ke specifikám FA patří i skutečnost, že jednotlivé ukazatele uvnitř skupin nejsou nijak speciálně označovány. K této praxi se v daném případě přikloníme i v tomto studijním textu. Číselné označování výrazů tedy v tomto případě odpadá.
Ukazatele rentability (ROCE, ROE, ROA). Rozklady rentability.
ukazatelé rentability
Pod pojmem rentabilita uvažujeme výnosnost vloženého kapitálu (v různých variantách). Obvykle jde o typicky mezivýkazové ukazatele (kapitál z rozvahy a zisk z výsledovky).
obecně:
ve variantách:
úhrnný vložený kapitál (ÚVK, RÚVK)
variantně:
Ukazatel ROCE definuje tedy rentabilitu dlouhodobého investičního kapitálu (return on capital employment),
vložený kapitál (VK, RVK)
Tento ukazatel je přes multiplikátor jmění akcionářů spojen i s následujícím ukazatelem ROA. Lze tedy nazírat na ukazatele ROA a ROE jako na ukazatele do jisté míry
alternativní.
Jejich vzájemné vztahy zřejmě nejlépe popisuje Du Pont - pyramidový rozklad rentability, uvedený v dalším textu této kapitoly.
Základní matematický vztah tohoto rozkladu rentability má tuto podobu:
V něm první dva zlomky představují ukazatel ROA, třetí zlomek představuje "gearing ratio", což je jen jiný název pro již zmiňovaný ukazatel multiplikátor jmění akcionářů.
Ukazatelé aktivity a likvidity.
ukazatelé aktivity – vázanosti kapitálu
Zde se obvykle uvažují obvykle čtyři základní ukazatele:
doba obratu zásob
,
kde výsledek určuje, kolik dní je třeba prodávat, aby se zaplatily zásoby. Alternativním ukazatelem slouží ukazatel
rychlost obratu zásob
,
který udává kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběžného majetku až po finální produkci a její prodej, z něhož vyplynou tržby.
doba obratu pohledávek
,
ideální výsledek je přirozeně nulován hodnota, vyplývající z nulové hodnoty pohledávek. I v tomto případě existuje alternativní ukazatel
rychlost obratu pohledávek
,
který popisuje kolikrát (a tedy jak rychle) jsou pohledávky přeměněny v peněžní prostředky plynoucí z tržeb
doba obratu závazků
relativní vázanost stálých aktiv
definuje potřebnou vázanost firemních fixních aktiv k dosažení daného obratu. Ukazatel je nejčastěji označován jako obrat aktiv.
Ukazatelé zadluženosti a finanční struktury. Ukazatele kapitálového trhu.
ukazatelé likvidity – platební schopnosti
Ukazatele likvidity jsou standardizovány téměř dokonale podle následujícího tříprvkového schématu. V zásadě je základní definiční vztah všech likvidit stejný. Srovnává se objem toho co mám podnik platit (jmenovatel ukazatele) s tím čím to může zaplatit (jmenovatel výrazu). Liší se jen uvažované konkrétní hodnoty čitatele a jmenovatele.
běžná likvidita
Standardní hodnota ukazatele definuje, kolikrát mají být oběžná aktiva větší než krátkodobé závazky, aby krátkodobá pasiva nemusela být hrazena např. z prodeje stálých aktiv.
pohotová likvidita (rychlý test, acid test)
Vyjadřuje schopnost podniku vyrovnávat závazky bez prodeje zásob, které jsou považovány za nejméně likvidní zdroj. Je zřejmé, že v našich současných podmínkách by sporným aktivem byly spíše pohledávky.
peněžní likvidita
Tento ukazatel určuje nejvyšší uvažovanou likviditu. Standardní hodnota vychází z racionálního chápání splatnosti celkových krátkodobých aktiv (včetně jejich rozložení v období celého roku).
V této souvislosti se objevuje i pojem solventnost, což je obvykle bráno jako dlouhodobá schopnost uhrazovat své závazky, tedy dlouhodobá likvidita.
ukazatelé zadluženosti
Kategorie zadluženosti je vyjadřována nejrůznějšími způsoby. V zásadě jde o varianty vyjádření poměru vlastn