Slidy_kalkulacni_propocty_a_metody

odmínky, že obchodník nakoupil a prodal jeden druh zboží, prímé
náklady byly nulové, vypocítá se, že náklady na jeden kus cinily 10 Kc,
tento kus zbož~ prodával za 12 Kc a na každém kusu získal 2 Kc.
Obchodník ziskem 1 000 Kc dosáhl 20 % rentability.
4
Príklad 7.: Zadání je obdobné jako u predchozího príkladu, avšak je rozšíreno o
další náklady. Obchodník koupil 500 výrobku po 10 Kc a zaplatil za ne celkem
5 000 Kc (500 x 10 Kc). Podarilo se mu je prodat za 6 000 Kc. Protože však
neprodával zboží sáiTI,vznikly mu další náklady (mzda prodavace = 200 Kc,
nájemné = 300 Kc, dopravní a manipulacní náklady = 250 Kc).
Úkolem je vypocítat kalkulované náklady (nákupní cena na 1 kus, mzda
prodavace na 1 kus, nájemné na 1 kus, dopravní a manipulacní náklady na 1 kus,
celkové kalkulované náklady na 1 kus) kalkulované výnosy a kalkulovaný zisk
na jeden výrobek.
Rešení:
Celková nákupní cena
Celková mzda prodavace
Celkové nájemné
Celkové dopravní a manipulacní náklady
Celkové náklady na porízení a prodej zboží
Celková prodejní cena
Celkový zisk = 6000 - 5 750 = 250
Nakoupeno a prodáno 500 kusu (jde jen o jeden druh zboží).
Nákladová kalkulace:
5 000 Kc
200 Kc
300 Kc
250 Kc
5 750 Kc
6 000 Kc
Nákupní cena na 1 kus
Mzda prodavace na 1 kus
Nájemné na 1 kus
Dopravní a manipulacní náklady na 1 kus
Celkové kalkulované náklady
(predbežná kalkulace) na 1 kus
Výnosová' (cenová) kalkulace:
Kalkulace celkových výnosu
(celkové prodejní ceny) na 1 kus
Zisková kalkulace:
Kalkulace zisku na 1 kus
= 5 000 : 500 = 10,- Kc /ks
= 200: 500 = 0,40 Kc / ks
= 300: 500 = 0,60 Kc / ks
= 250: 500 = 0,50 Kc / ks
= 11,50 Kc / ks
= 6 000 : 500 = 12,- Kc / ks
= 250: 500 = 0,50 Kc / ks
Pozn.: Je vhodné, aby obchodník pred prodejem provedl predbežnou kalkulaci
nákladu, predbežnou kalkulaci výnosu a z nich i predbežnou kalkulaci zisku.
5
Kalkulace prirážková
Podstatou prirážkové kalkulace je to, že se zjistí náklady prímé a podle
techto nákladu prímých se pripocítávají na každý výrobek tzv. režijní prirážky.
Pokud se vyrábejí nebo prodávají dva výrobky, objeví se v úcetnictví dva
druhy dokladu. Jeden z nich se bude týkat nákladu, u nichž lze urcit, kterého
z výrobku A nebo B se týkají (náklady prímé).
Existuje však také celá rada dokladu, na nichž není udáno, kterého
výrobku se týkají. Pak je zrejmé, že mají vztah k obema výrobkllm (náklady
neprímé). U neprímých nákladu nelze poznat, jaká jejich cást se týká výrobku A
a kolik výrobku B. To znamená, že každý neprímý náklad musíme víceméne
umelým zpusobem rozpocítat neboli rozvrhnout na jednotlivé výrobky.
V praxi to znamená, že ony dva podíly, které rozpocítáme u neprímých
nákladu na výrobky A a B se oznacují jako prirážky k prímým nákladum, a tato
metoda se nazývá kalkulace prirážkova.
Príklad 8.: Máme tri výrobky A, B a C. Pocet vyrábených výrobku je: A = 10,
B = 12, C = 20. Prímé náklady jsou tyto: A = 50 , B = 30 , C = 80 . Neprímé
náklady (režie) je celkem 320 . Úkolem je vypocítat vlastní náklady na jeden kus
výrobku A, B a C pomocí prirážkové kalkulace.
Rešení:
1. Nejdríve rozdelíme velicinu 320 v pomeru 50 ku 30 ku 80 a to tak, že
vypocteme pomer režie k souctu prímých nákladu.
320 320
2 (' v' v' , 200 0/ v, , h 'kl dO)--------------- = ----- = tJ. reZle cmI /0 pnmyc na a u
50 + 30 + 80 160
2. Získaným pomerem vynásobíme prímé náklady jednotlivých výrobku a
dostaneme podíly režie na výrobky.
50 x 2 = 100 , 30 x 2 = 60,80 x 2 = 160
kontrola: 100 + 60 + 160 = 320 (režie musí být celá vycerpaná ci absorbována)
3. Secteme prímé a neprímé (režijní) náklady na jednotlivé výrobky a
dostaneme jejich vlastní (celkové, ne jen výrobní) náklady.
A: 50 + 100 = 150, B: 30 + 60 = 90, C: 80 + 160 = 240
kontrola: 150 + 90 + 240 = 480; 50 + 30 + 80 + 320 = 480 (náklady výrobku
musí souhlasit s celkovým souctem nákladu prímých a režijních)
6
· 4. Vydelíme tyto celkové náklady poctem vyrábených výrobku a dostaneme
hledaný výsledek, tj. vlastní náklady na 1 kus výrobku A, B a C.
A: 150:10=15,00
B: 90 : 12 = 7,50
C: 240 : 20 = 12,00
Vlastní náklady na výrobu výrobku A ciní 15, 00, na výrobu výrobku B ciní
7,50 a výrobku C ciní 12,00.
/ Další kalkulacní metody
Pro rozpocítávání (rozvržení) neprímých (režijních) nákladu a prímých
Qednicových) nákladu, používá teorie i praxe napríklad tyto metody (viz
literatura [3]):
a) metodu výpoctu pomocí úmer - schéma IV,
b) metodu rozpocítávacího koeficientu - schéma V,
c) metodu propoctu režie na korunu prímých Qednicových) nákladu - schéma
VI,
d) metodu procentní prirážky režie - schéma VII,
e) metodu prirážkové kalkulace s podrobnou strukturou režijních nákladu -
schéma VIII,
f) metodu kalkulace delením s ekvivalencními císly - schéma IX,
g) metodu kalkulace ve výrobe - schéma X,
h) metodu prirážkové kalkulace obchodního podniku s diferencovanými
rozvrhovými základnami - schéma XI,
i) metodu kalkulace vnitropodnikových výkonu - schéma XII,
j) metodu kalkulace vnitropodnikových výkonu se vzájemnými dodávkami
vnitrních útvaru - schéma XIII.
Speciální kalkulacní metody
a) Dynamická (kapacitní) kalkulace - prihlíží k vývoji nákladu v case (prihlíží
k vyrábenému množství, jež se muže v case menit).
Dynamická kalkulace je silne závislá na bezchybném rozdelení nákladu
na fixní a variabilní a na jejich správném zjištování. Ke zjištování nákladu na
jednotlivé výrobky mužeme využít celé rady základen pro ruzné typy režií a pro
ruzné organizacní útvary na ruzné úrovni. Avšak dokonalejší cestou k mnohem
presnejšímu rozdelování nákladu není delení na náklady prímé Qednicové) a
neprímé (režijní), ale n3;náklady:
- fixní (stálé),
- variabilní (promenlivé).
7
Základní myšlenkou tohoto delení nákladu je skutecnost, že v podniku je
treba vždy vynakládat urcitou stálou sumu nákladu at se vyrábí, ci nikoliv,
proste jen proto, aby ,se podnik udržel ve výrobní pohotovosti. Toto jsou náklady
stálé cili fixnÍ.
Jakmile je ve výrobe velký podíl fixních nákladu a malý podíl variabilních
nákladu (tj. takových, které se mení podle výrobního množství), je jasné, že se
náklady na jeden kus tím více sníží, cím vetší pocet výrobku se vyrábí.
Je to tzv. zákon