Seminarka

o výroba je buď cílená na jednotlivého zákazníka,
případně je realizována za účelem doplnění skladových zásob. Společnost
udržuje na skladě určité zásoby typových pecí a sušáren, které jsou
prodávány častěji. Výše zásob je určena podle minulých prodejů, případně
podle očekávaných prodejů, které upřesňuje obchodní úsek. Ve skladové
kartě takové pece je uvedeno skladové minimum a optimum. V případě, že
na skladě klesne zásoba na minimum, je do výroby zadán výrobní příkaz na
výrobu dávky pecí, která odpovídá optimální zásobě. Tyto druhy pecí jsou
zpravidla kompletovány z polotovarů (např. dno pece, tělo pece, kryt pece,
topné spirály a další různé díly. I u těchto dílů existuje obdobný princip,
jako u hotových pecí.

Zásobování výroby probíhá buď kontinuálně, tj. materiál je dodáván přímo
na konkrétní zakázku, případně přes sklady materiálu. Výše zásob materiálu
na skladech se řídí obrátkou zásob a dále dodacími lhůtami od dodavatelů, a
je regulována obdobně jako zásoby hotové výroby. Společnost má sklady
členěny následovně:
- sklady materiálu na výrobu v druhovém členění (sklady plechů,
elektrosoučástek, izolací)
- sklady polotovarů na výrobu
- sklady režijního materiálu (pracovní a ochranné pomůcky, nářadí aj.)
- sklady hotové výroby
- konsignační sklady na některé druhy materiálu, je to takový sklad,
který si dodavatel zřídí u odběratele. Odběratel spotřebovává zásoby,
které tam dodavatel naveze a jednou za měsíc udělá přehled o
spotřebovaném materiálu a dodavatel mu tento materiál vyfakturuje.

Výše popsaným způsob používá společnost pro operativní plánování výroby.
O dlouhodobém plánování výroby se nedá příliš mluvit, jelikož se nejedná o
sériovou výrobu pravidelným odběratelům. Společnost spíše plánuje
navýšení výrobních kapacit v souvislosti s očekáváním nárůstu prodeje, dle
vývoje na trhu, případně v souvislosti s rozšířením výrobního sortimentu a
uvedením nových výrobků na trh. Pak společnost spíše plánuje rozšíření
výrobních kapacit v horizontu do jednoho roku. K tomu ji vede především
její obor podnikání, jelikož výroba pecí je vysoce specializovaná a spíš málo
automatizovatelná výroba s vysokou přidanou hodnotou.
4. Závěr

Přesto že se firma pohybuje ve velmi specifickém odvětví, kde se nejedná o
výrobu velkého množství stejných výrobků, a tudíž se na ni nedá teorie
úplně přesně aplikovat, tak se dá říci, že její postup při plánování výroby je
poměrně dobře uspořádaný.
Co se týká výrobního programu, tak se dá na základě sdělených informací
říci, že plánování probíhá v podstatě podle teoretických poznatků.
Pokud se zaměříme na plánování výrobního procesu, tak se firma z hlediska
dlouhodobého plánování zvolila skupinový typ organizace výroby a to z toho
důvodu, že se zde jedná o kombinaci kusového a opakovaného typu výroby
(vyrábí se totiž jak originální kusy pecí a sušáren, tak i malosériové typové
řady produktů).
Jelikož se jedná o specifické zboží, tak se dá jen velmi těžko z hlediska
krátkodobého plánování obecně určit vyráběné množství. Naopak co se týče
lhůtového plánováním a plánování kapacit firma postupuje podle mého
názoru efektivně a systematicky (viz příloha 1).
Dobrý systém firma zvolila také co se týče připravenosti výrobních faktorů.
Kde efektivně kombinuje způsoby doplňování skladových zásob.




Použitá literatura:

Synek, M.: Nauka o podniku, VŠE Praha, 1994
Jurová, M.: Řízení výroby, VUT Brno, 1994
Makovec, J.: Základy řízení výroby, VŠE Praha, 1997
www.justice.cz