Sajdy_odjinud

soby SM i AD Y u + předpoklad cenové stability „politika levných úvěrů“ Efekt monetární expanze závisí na tom, kde se nachází produkt + nutné rozlišovat krátkodobé a dlouhodobé hledisko. I Keynesův transmisní mechanismus SM i Keynesiánský koncept expanzivní monetární politiky předpokládá, že se projeví efekt likvidity:
+ ekonomika se nachází pod úrovní potenciálního produktu – keynesiánské pojetí makroekonomické rovnováhy
Monetarismus M. Friedmana efekt likvidity zpochybňuje, růst nabídky peněz vyvolává růst úrokové sazby (růst výkonu a růst cenové hladiny vyvolá růst poptávky po penězích + vliv inflačního očekávání), ekonomika se nachází na úrovni potenciálního produktu – klasické pojetí makroekonomické rovnováhy
P Y LAS SAS AD Y* P1 AD´ P2 P3 SM AD V dlouhém období růst P, růst nominálního Y; reálný Y a úroková míra beze změny. E1 E3 E2 SAS´ Dlouhodobý efekt expanzivní monetární politiky Různé vlastnictví VF různé důchody za služby VF Problém rozdělování není, že rozdíly existují! 2. Důchodová politika státu součást stabilizační politiky
protiinflační zaměření (nebezpečí mzdové inflace)
nástroje: zmrazení mezd, statutární mzdové limity, dobrovolné limity
zmírňování nerovností v důchodech
důchody jsou odvozovány z trhu výrobních faktorů, domácnosti disponují různým vlastnictvím VF
mnoho faktorů ovlivňující rozdělování důchodů (tržní, netržní) Kumulované % celkového důchodu Kumulované % domácností, seřazených od nejnižších důchodových příjmů k nejvyšším a Přímka „a“: absolutní rovnost, ideální Lorenzova křivka. 45° absolutní nerovnost b Křivka „b“: skutečná Lorenzova křivka Měření nerovností v důchodech Lorenzova křivka (LC) a Gini koeficient (G) G = A - B A „G“ nabývá hodnot od 0 do 1
G = 0 ... absolutní rovnost
G = 1 ... absolutní nerovnost Gini koeficient se nyní v ČR pohybuje kolem hodnoty 25 (%). Čím je koeficient vyšší, tím jsou rozdíly v příjmech občanů větší. Nižší číslo, než má ČR, vykazují ze zemí EU jen Dánsko a Maďarsko. Průměrná hodnota tohoto ukazatele v původních 15 zemích EU činí 28 (%), průměr desíti nových členů EU je 29 (%). Gini koeficient (G) A: plocha pod ideální Lorenzovou křivkou „a“
B: plocha pod skutečnou Lorenzovou křivkou „b“
Prvotní a druhotné rozdělování prvotní rozdělování důchodů: výsledek fungování tržního mechanismu (mzdy, zisky, úroky a renty)
druhotné rozdělování = přerozdělování (přes veřejné rozpočty), výsledkem je konečné rozdělení
místo pro sociální politiku – součást hospodářské politiky státu
rizika plošných a štědrých sociálních programů! 3. Mezinárodní trh peněz místo, kde se střetává nabídka národní měny s poptávkou po této měně
poptávku po měně domácí země tvoří vývozy domácí země a kapitálový příliv do dané země
nabídku měny domácí země tvoří dovozy zboží a služeb a kapitálové odlivy z domácí země
Rozlišujeme valuty (hotovost v cizí měně) x devizy (likvidní bezhotovostní platební prostředky)
měnový kurz: ER, „Exchange Rate“: cena peněžní jednotky jedné země vyjádřená v peněžních jednotkách druhé země neboli poměr, ve kterém se směňují dvě národní měny
přímý x nepřímý kurzovní záznam
1 € = 28,65 CZK x 0,0349 € = 1 CZK RD/F = ED/F . PF PD Determinace měnového kurzu střetávání nabídky s poptávkou po měně na mezinárodním peněžním trhu (volně pohyblivý kurz)
měnová parita: úředně stanovený poměr dvou národních měn
PPP („Purchasing Power Parity“): teorie parity kupní síly (první a nejjednodušší teorie determinace měnového kurzu), založena na působení zákona jediné ceny, vyjadřuje rovnost vnitřních kupních sil dvou národních měn;
reálný měnový kurz vyjadřuje konkurenceschopnost v mezinárodním obchodě (vyjadřuje množství zboží, které lze za 1 Kč koupit v zahraničí v poměru k množství zboží, které lze koupit za 1 Kč v domácí zemi);
Pokud se reálný měnový kurz RD/F rovná 1, je kurzem parity kupní síly.
ERDI ERDI: „Exchange Rate Deviation Index“, index odchylky měnového kurzu = poměr směnného kursu k paritě kupní síly příslušné národní měny, může být , = 1;
čím jsou produktivity práce ve dvou zemích k sobě bližší, tím menší je mezi měnami obou zemí ERDI;
malé ERDI bylo například před zavedením EUR mezi měnami Německa a Rakouska nebo mezi měnami Německa a Francie;
velké ERDI bylo mezi měnou Německa a na druhé straně třeba České republiky. Rozdíly mezi směnným a reálným kursem mezi západními měnami byly kolem plus, mínus 10 %. Rozdíly mezi směnnými a reálnými kurzy východních měn a dřívější markou činily plus, mínus 100 %...
Apreciace české koruny – český trh eura CZK/EUR QEUR SEUR DEUR D´EUR qE 28,65 26,35 q´E Apreciace = zhodnocení měny (zde zhodnocení CZK)
Depreciace = znehodnocení měny (zde znehodnocení EUR) např. pokles poptávky po eurech EEUR E´EUR Depreciace české koruny – český trh eura CZK/EUR QEUR SEUR DEUR D´EUR qE 28,65 30,55 q´E Apreciace = zhodnocení měny (zde zhodnocení EUR)
Depreciace = znehodnocení měny (zde znehodnocení CZK) např. růst poptávky po eurech EEUR E´EUR vztah měnový kurz a inflační diferenciál (= rozdílný růst cenových hladin v národních ekonomikách)
vývoj měnového kurzu je ovlivňován vývojem relativní kupní síly jednotlivých měn – pohybem vnitřních cenových hladin v daných ekonomikách; roste-li cenová hladina v zemi A rychleji než v zemi B, pak bude v zemi A vytvářen tlak na depreciaci její národní měny
vztah měnový kurz a úrokový diferenciál (= rozdíl mezi domácí a zahraniční reálnou úrokovou mírou)
tlak na apreciaci měnového kurzu domácí země v případě kladného úrokového diferenciálu
tlak na depreciaci měnového kurzu domácí země v případě záporného úrokového diferenciálu
vztah měnový kurz a vývoj zahraničního obchodu, vztah měnový kurz a saldo platební bilance
vliv změny poptávky zahraničních subjektů po vývozech domácí země a vliv změny poptávky domácích subjektů po zahraničním zboží na měnový kurz dané země
tlak na apreciaci měnového kurzu domácí země v případě kladného salda platební bilance
tlak na depreciaci měnového kurzu domácí země v případě záporného salda platební bilance
Systém měnových kurzů čistý floating (volně pohyblivý měnový kurz, bez intervence CB na devizových trzích, měnový kurz je ovlivňován pouze na základě působení nabídky a poptávky)
řízený floating (stanoveno fluktuační pásmo, intervence CB v případě vychýlení kurzu ze stanoveného fluktuačního pásma)
fixní měnový kurz (intervence CB na devizových trzích se snahou eliminovat rozdíl mezi nominálním a reálným měnovým kurzem, změna kurzu v tomto systému: devalvace = znehodnocení a
revalvace = zhodnocení příslušné měny)
Mezinárodní měnové systémy počátky v druhé polovině 19. století
standard zlaté mince (2. pol. 19. století – 1914)
Pozn. Jako první země na světě zavedla zlatý standard Velká Británie r. 1816 se směnným kurzem 3,811 liber šterlinků za unci zlata, tedy v poměru, který stanovil sir Isaac Newton již v roce 1717.
standard zlatého slitku (1918 – 1925)
standard zlaté měny (1926 – 1939, narušeno Velkou hospodářskou krizí)
Brettonwoodský měnový systém (1944 – 1973, roku 1971 demonetizace zlata)
v rámci ES Evropský měnový systém (1979, mezinárodní peněžní jednotka ECU a od r. 1999 jednotná měna euro)
Efektem specializace je růst celkové produkce a vyšší výkon znamená materiální předpoklad k větší spotřebě. Y C 4. Mezinárodní obchod a vnější obchodní politika mezinárodní obchod = směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik
příčiny vzniku mezinárodního obchodu
absolutní a komparativní výhody, efekt specializace = přínosy z obchodu
Zdroj: http://www.cnb.cz – menu Statistika – Statistika platební bilance Platební bilance země přehled všech transakcí mezi domácími a zahraničními ekonomickými subjekty
podává výpověď o mezinárodním propojení dané ekonomiky
členění v ČR: podle 5. vydání Příručky k sestavení platební bilance (MMF, 1993):
Běžný účet
Kapitálový účet
Finanční účet
Saldo chyb a opomenutí, kurzové rozdíly
Změna devizových rezerv (– nárůst)
k = 1 1 – mpc(1 – t) + mpe mpc = mezní sklon ke spotřebě (ΔC/ΔY)
mpe = mezní sklon k dovozu (ΔM/ΔY)
t = průměrná míra zdanění v ekonomice X (nezávisí na důchodu domácí ekonomiky);
M = M + mpe.Y; dovoz (M) snižuje AD, představuje únik z ekonomiky spolu s úsporami (S) a čistými daněmi (T)
EN = X – M – mpe.Y Multiplikátor otevřené ekonomiky Yr země A při konst. „mpe“ MA a XB zhoršení běžného účtu PB v zemi A a Yr v zemi B Vzájemné ovlivňování PB a výkonu obou zemí. Záleží na tom, kde se nachází produkt; pokud ekonomiky dosáhnou úrovně potenciálního produktu (Y*), teorém lokomotivy přechází v efekt importované inflace. MB a XA zlepšení běžného účtu PB v zemi A... Teorém lokomotivy a efekt importované inflace Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/vyvoj_zo.htm Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/vyvoj_zo.htm Zdroj: http://www.spcr.cz/statistika/vyvoj_zo.htm Vnější obchodní a měnová politika liberalizace zahraničního obchodu x protekcionismus (ochranářství)
nepřímé (tržní) x přímé (administrativní) nástroje
nepřímé nástroje – intervence CB na devizových trzích, hospodářská politika státu s účinkem na vývoj platební bilance
přímé nástroje – dovozní kvóty, cla, vývozní prémie (subvence), neviditelné překážky dovozu…
P Y AS AD YE PE Pw Yd Yw A B Vzdálenost AB představuje DOVOZ – bez uvalení cla.
Vzdálenost CD představuje DOVOZ – po uvalení cla. Pc C D Pw – cena na světovém trhu Vliv cla na dovoz Ekonomická integrace měření otevřenosti ekonomiky: EXP/HDP nebo (EXP + IMP)/HDP
mikroekonomická a makroekonomická integrace
funkcionalistické a institucionální pojetí ekonomické integrace
stupně integrace:
pásmo volného obchodu
celní unie
společný trh
hospodářská unie
úplná hospodářská integrace Konec 3. části
Makroekonomie I Ing. Hynková, FEM UO
1. část
Měření výkonu ekonomiky – makroekonomické výstupy
Ekonomická rovnováha
Ekonomický růst a hospodářské cykly
Peníze a poptávka po penězích Makroekonomie název odvozen z řeckých slov: „makros“ = velký, „oikos“ = dům, „nomos“ = pravidlo, zákon;
zabývá se chováním ekonomiky jako celku;
zkoumá faktory, které determinují úroveň agregátních (souhrnných) veličin - např. HDP, nezaměstnanost, inflace, platební bilance...