Prednasky_lonske

zv.přirozenou informaci
- KULTURA – fenotyp (explikátní úroveň)
– genotyp (implikátní)

Kategorie evoluční ontologie
- AKTIVITA – je atributem veškeré skutečnosti (bytí) – tedy přirozené i sociokulturní
- EVOLUCE – onticky tvořivý proces, a to jak velkého třesku, tak sociokult.aktivitu lidí
- ŘÁD – explik.(nám viditelné uspořádání) i implikátní (pravidla)
- USPOŘÁDANOST – příbuzná s řádem, je to jak architektura všeho, tak procesy, které ji
v tomto stavu udržují
- PAMĚŤ – tou rozumíme veškerou evolucí vytvořenou uspořádanost
- INFORMACE

- rovina abstrakce = tu potřebujeme k rozpoznání jevu, k jehož rozpoznání nejsme přirozeně
nastaveni – např.kulturní evoluce…
- EVOLUCI se odteď musí podřídit všechny vědy, nestačí její darwinovské chápání
- Svět : megasvět (Vesmír), makrosvět (Země), mikrosvět (svět atomů)

- člověk tvoří kulturu nepřímo (jaksi přirozeněji, snad i mimoděk – tento způsob je starší,
pomalý, pravěký, též informačně nepředepsaný, protože člověk nebyl veden
konkr.představou co vlastně tvoří = FILOGENETICKÉ POZNÁVÁNÍ = ZAPISOVÁNÍ
INFORMACE DO GENOMU V PRŮBĚHU VÝVOJE DRUHU), a přímo (to je ten moderní
způsob, známý od NEOLITICKÉ REVOLUCE, též informačně předepsaný – vedený za
konkr.účelem)
- příroda je elastická, takže aktivitu člověka přijímá – takže jí nemůže zabránit, ani když jí tato
aktivita škodí
- prům.rev. byla takovým rozmachem techniky, jako kambrická rev.rozmachem přírody
- v souč.je rozvoj k přírodě ohleduplnější techniky, ale ta neohled.se šíří také
- protože se příroda nemůže bránit silou, brání se slabostí, což znamená krizi, na kterou je
potřeba najít filosofický koncept
- kultura je novou ontickou vrstvou skutečnosti, s ní zákonitě vzniká i nová informace –
sociokult.(ta se dělí na sémantickou-významovou a strukturní-jak co sestavit)
- genom kultury je její IMPLIKÁTNÍ ŘÁD
- podle přednášek informace má 3 různá pojetí- obsah a smysl nějaké zprávy
- obsah paměti
- synon.struktury, uspořádanosti, opak entropie
- podle skript má 3 formy: 1. informaci neuronální, též přirozeně sémantickou (úzce splývající
s genetickou) - vrozená, 2. sociokult.sémantickou (komunikativní) – předaná socializací 3.
sociokul.strukturní (teoretickou)
- 8 -
- JAZYK poskytl člověku výhodu proti jiným druhům, protože jediný umožňuje UVAŽOVAT
- vznikl z potřeby větší spolupráce v tlupě – potřeby komunikace
o teprve později začal sloužit i pro popis vnějšího světa
- volná sociokulturní informace (volný sociokulturní genom) byla zpočátku nesená v mozcích
lidí, později v knihách, vznikla ze séman.neuron.informace v době vzniku řeči a
vzpřím.chůze – tuto informaci člověk nečerpá z genomu, ale učí se jí socializací
- kdežto vázaná je ta už zabudovaná do kulturních struktur
- !!! existence volného genomu v kult. je podmínkou pro její udržení a obnovu – aby se vědělo
jak (kdežto příroda ji jej nemá, obnovuje se podle přir.genomu)
- fenotypy entropizují rychleji než genotypy
- kultura vzniká zpředmětněním sociokulturní informace
- ONTICKÁ ROLE INFORMACE – inf.participuje na růstu uspořádanosti , je tedy
konstitutivní
- DISIPATIVNÍ = podléhající nezvratným změnám (podle Š. schopné poznávání)
- volná sociokulturní informace je nadhodnocovaná, navíc je deformovatelná
dezinterpretacemi
- prvky kultury nejsou pozitivně spojeny s vesmírem, protože mu neslouží – slouží jen
člověku, jsou s ním spojeny jen v tom negativním smyslu, tak, že podléhají všeob.entropizaci
Poznámky k historii fil.
- Hodně fil. abstrakcí pochází už z antiky – tehdy byla filosofie ontologií, abstraktní spekulací
- příroda měla před Sokratem velký význam (nadřazená člověku), pak znevážení
- převládalo nesystémové uvažování, takže některé dodnes používané pojmy dostaly
nepřesný obsah
- !!! ve starov.se věřilo, že lidské pojmy plně odpovídají poznávané skutečnosti
- Ústřední motiv uvažování byl ve starověku údiv, středověku pokora, novověku pochybnost –
dnes by to měla převzít odpovědnost a pocit viny, resp.pokora nikoli před silami přírody, ale
před tím, co jsme na přírodě napáchali
- Aristoteles rozdělil svět na sféru pod-(možné změny) a nadlunární (vše dokonalé a beze
změn) – toto se vzalo za všeobecně platné a uzavřelo tím filosofii cestu k řešení řady
problémů
- Dosud nejvlivnější fil.teorie bytí je existenciální ontologie, ale ta je pro potřeby dnešní doby
zaměřena příliš individualisticky
- nezaměřovala se na analýzu ontické struktury světa, ale jen na vnímání bytí
jedincem
- Kant vrátil filosofii prestiž (obrátil ji k poznání vnitřního, od přír.věd)

Evoluč.gnoseologie (též noetika)
- POZNÁNÍ je ontická procedura
- TRANCENDENTÁLNÍ ~ obecně platná x trancendentní ~ nadpřirozený, za hranicí
pochopitelnosti
- důl.u positivismu
- rozlišuje poznání obyč., vědecké, filos., umělecké atp., dále jeho oblasti (poznání přírody,
techniky…), adekvátnost, roli (individ., společen., ekologickou)
- zkoumá motivy, smysl, možnosti, i hranice pozn.
- EVOLUČ.GNOSEO.klade důraz na ontickou roli poznání – vzhledem k přežití na planetě,
EVOLUČNÍ proto, že neuvažuje jen poznání hotového, ale i proces evoluce (že se mění)
- jako lidstvo víme téměř všechno a jako jednotlivci téměř nic
- poznání je nutné pro správný duševní vývoj člověka
- AXIOLOGIE = učení o hodnotách
- chceme-li poznávat, musí být v poznávaném zabudovaná informace
- 9 -
- živé sys.pracují s informací v molekulách -> příroda, lidé v makroskop.strukturách, a z toho
tvoří kulturu
- kultura a příroda jsou ontické vrstvy
o kultura i příroda tvoří ze stejné energie, stejné látky, jen s jinou informací
- info.je využívána konstruologicky (pro budování) nebo obecně systémově (k rozvíjení
soc.struktury)
- technické systémy jsou KYBERNETICKÉ = uzavřené pro látku, energii i informaci (na
rozdíl od živých systémů) – lednice se sama od sebe nic nenaučí, nevylepší se, nezvětší…
tři úrovně čtení (poznávání) skutečnosti
- první je čtení a zápis do nukl.kyselin, vlastní všem a velmi přesné
- druhé je selektivní a vlastní jen složitým org. – vytváří na zákl.jak genů tak zkušenosti
jedincův vnitřní pohled na svět
- třetí čtení je výlučně lidské (TO JE TO POZNÁNÍ – a je to vlastně převádění poznávaného
na informacia začlenění této informace do sociokulturní genomu) a umožňuje pojmovou
interpretaci skutečnosti („na sociokulturní objednávku“) – významem zastínilo první 2 a
umožnilo kult.rev.
- ŘEČÍ se před.odlišuje člověk od zvířat

- kult.není pokrač.přírody, stejně tak sociokulturní poznání není pokrač.poznání přírodního
- PRAVDA je vlastnost názoru nebo teorie, je tojen neden z možných způsobů hodnocení
adekvátnosti poznání
o příroda kategorii pravdy nezná
- !!! lidské poznání se nekryje ani s implik.ani s explik.řádem přírody
- kultura nemůže kopírovat přírodu právě proto, že má jiný impl.řád – jinou informaci
- EPIGENETICKÝ = smyslově neuronální
- ONTOGENEZE = vývoj jedince
- v KLASICKÉ ONTOLOGII se bytí považ.za neměnné, my jej ale musíme považovat za
nestálé (uznat ontickou tvořivost přírody a kultury) a zahrnout do něj poznání (ev.gnos.navaz.na Aristotela
- ve středov.pravda existovala a jejím garantem byl Bůh
- soulad poznání s jednou vrstvou skutečnosti by se měl naz.SPRÁVNOST, ne pravda
- teorie pravdy
o konsensuální – to, co je správné podle většiny, NESPRÁVNÁ
o pravdu má autorita
o pravdivé je to, co neodporuje doposavaď uznaným větám a axiomům
o pragmatická – KRITÉRIEM PRAVDY JE UŽITEČNOST
o korespondenční – co koresp.se skuteč. – navaz.na Aristotela
- pravdivé musí být ověřitelné, konkrétní, objektivní a mít v sobě něco absolutního – co vždy
platí
- !!! pravda je tedy vlastnost výroku – jeho schopnost odpovídat skutečnosti
- poznání by mělo mít za úkol udržet evoluci přírody a tím udržitelný rozvoj
- PRAXE je špatným kritériem poznání, protože není přesně definovaná
- vztah praxe a poznání:
o praxe poznání ověřuje, vstřebává a zadává mu úkoly
o poznání praxi orientuje, vede, zajišťuje jeho účinnost
- SPRÁVNOST A PRAVDA – pravda byla v hist.posuz.různě, ale správná je pravda jako
shoda se skutečností – posuzováno z hlediska obou ontických vrstev, správnost býva shodou
buď pouze s kulturou, nebo dokonce jen její částí – nezřídka bývá posuzováno autoritativně,
nikoli objektivně, a někdy bývá zpochybňována i možnost, že objektivní správnost vůbec
existuje
-