Prednasky_2005_2006

16.3.2006
Instituce EU
EU (evropské společenství) má jeden vrcholný orgán
Evropská rada
Potom
Rada Evropské unie
Evropská komise
Evropský parlament
Evropský dvůr evropských společenství
Evropský účetní dvůr
2 banky:
Evropská investiční banka
Evropská centrální banka
2 výbory:
Výbor regionů
Hospodářský a sociální výbor
Dále:
Ombudsman
www4.euroskop.cz
(7. přednáška) 6. 4. 2006
Společné politiky EU
1) Vlastní – ze základních smluv, omezená iniciativa národních států
2) Komunitární - výrazný podíl národních států
Vlastní
obchodní – nejméně ovlivnitelná
zemědělská – nejvíce vyčerpává rozpočet
dopravní
společná měna
Komunitární
strukturální
regionální
věda a výzkum
Společná zemědělská politika
- v 50. letech – EHS, zájem na podpoře
zemědělství – podíl na ekonomice +- 5%, max. do 20%
Principy:
Princip jednotného trhu – volný pohyb zboží (zemědělských produktů)
Princip preference společenství – veškeré produkty EU mají ochranu proti dovozům, stanovují se zvláštní ceny
Princip finanční solidarity – všechno je placeno z rozpočtu EU
Organizace dílčích trhů se zem. produkty
Tržní organizace se zaručenými odbytovými možnostmi a cenami - 60% prodeje zem. produktů, je dáno, kolik můžeme vyrobit, dostaneme nasmlouvanou cenu, při překročení kvót, nedostaneme garantovanou ale tržní cenu
Tržní organizace se společnou ochranou vůči zahraničí
- asi 25% prodeje
nemají pevné ceny
společná ochrana vůči zahr.: cena pro dovoz je vyšší => znesnadnění dovozu
vejce, drůbež, víno, vepřové záležitosti :-)
Tržní organizace s přímou finanční podporou – technické plodiny, chmel, len
přes 10% objemu
Dnes: tlak na liberalizaci obchodu se zem. produkty, protože to diskriminuje rozvojové země, které se zem. věnují.
Typy cen
Orientační (cílové) ceny – "normální ceny" stanovovány podle producentů na nejhorších půdách s odpovídajícím ziskem, působí ve většině zemí
Intervenční ceny – zaručené ceny za zaručenou produkci (tržní organizace č.1)
VB tradičně útočí na zem. politiku, Francie se jí zastává (protože z ní hodně čerpá)
Zemědělská politika byla často reformována. Obsahuje i rozvoj venkova (kromě garance cen a jiných pomocí)
Společná obchodní politika
Společný celní tarif – důsledek jednotného vnitřního trhu, země nemůže zavést cla, ale může zavést kvóty na jednotlivé zboží, např. vzhledem k Číně, ale jen omezené
Podpora exportu – Lisabonská strategie: posílení konkurenceschopnosti Evropy – "dohnat a předehnat"
Ochrana obchodu – v některých komoditách není normální režim (tzv. citlivé výrobky – textil, ocel...), dobrovolné omezování dovozu (to občas zavádí Amerika "dobrovolně" vůči jiným zemím)
Společné smlouvy s obchodními partnery
dohody o celní unii – dnes už jen s Tureckem
dohoda o Evropském hospodářském prostoru – volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu
Evropské dohody – s postkomunistickými zeměmi, širší než klasické dohody
Loméské dohody – dnes: dohoda z Cotonou: smlouvy s bývalými koloniemi
sektorové dohody – o citlivých výrobcích (uhlí, textil...)
nepreferenční obchodní dohody – s vyspělými zeměmi
Export vs. Import
EU vyváží zpracované výrobky, dováží energie (plyn a ropu – Rusko a Norsko jsou hlavní země, na kterých je EU energeticky závislá)
Obchodní přebytek vůči Spojeným státům: USA to většinou razantně řeší. Dlouhodobý přebytek nám nesvědčí, protože EU je vojensky závislá na USA.
Největší deficit je s Čínou, dřív byla EU významným investorem, ale to se loni změnilo – masivní dovoz z Číny.
Deficit i s Japonskem – problém dlouhodobý (už asi 30 let), dovoz hlavně hi-fi zboží
Deficit máme i s Ruskem a Norskem – kvůli dovozu energií
(8. přednáška) 13. 4. 2006
Dopravní politika
- společná směrnice pro environmentální dopady
- společná směrnice pro pohonné hmoty
- společná směrnice pro nakládání s vysloužilými dopravními prostředky
- TEN – transevropské sítě – schváleno r. 1994, nyní asi 30 projektů: dopravní projekty, např. projekt Galileo (evropská obdoba GPS)
- systémy: 1) Ochrana a prevence: čipové karty s info o zdravotním stavu
2) Společná evropská knihovna
3) Dopravní projekty – původních 14
aj.
- mají podporovat především železniční a lodní (vnitrozemskou) dopravu, protože jsou bezpečnější a ekologičtější
V rámci TEN:
trať z Berlína přes Mnichov do Verony a na jih: spojení mezi S a J, Paříž – Londýn,
Paříž – Brusel – Amsterdam
osa Z – V: napojení francouzských a italských sítí
propojení Španělska
Francie – Německo: Paříž – Štrasburg – Manheim
Linie Betuwe – propojení Beneluxu, pouze pro nákladní dopravu
2 řecké dálnice: S-J, Z-V, napojení Řecka na evropský systém dálnice
napojení Portugalska na Evropu: multimodální koridor =vysokorychlostní železnice i dálnice zároveň
Irsko: S-J
letiště v Milánu
Skandinávie – Dánsko: propojení mostem přes úžinu (most plus tunel)
Nordický triangl – multimodální koridory až skoro do Petěrburgu
Irsko: napojení na dálniční síť Beneluxu (plus trajekt), tyto dálnice prochází Velkou Británií
železnice ve VB – Londýn – Glasgow (S-J)
Na těchto 14 projektů: 100 mld, přidáno dalších 16, z nichž posledních 10 v r.2004
Panevropské koridory – týkají se nečlenských států – cíl: napojení Ruska a východu na EU,
Berlín – Istanbul: jde i přes ČR, multimodální, tzv. 4. panevropský koridor
6. panevropský koridor: opět i přes ČR (Ostrava – Vídeň - ...)
Program Galileo – družice, obdoba GPS, ten má 24 družic, 5-6 pozemních stanic, z přístroje GPS vyšle signál do družice a člověku dojdou absolutní souřadnice
program propojující J a Francii železničním koridorem
Paříž – Německo – Vídeň – Bratislava
napojení přes Dunaj – Mohan – Rýn: vodní koridor
Lisabon – Madrid: vysokorychlostní železnice
Německo – Dánsko
námořní dálnice: trasy kolem evropských břehů, cíl: zabezpečit proti ztroskotání tankerů
koridor Berlín – Istanbul (Atheny, viz Panevr. koridory)
spojení S-J: Kdaňsk – Vídeň, =6. panevr. koridor
napojení Švýcarska na Evropu
S-J: střední Evropa – dálnice
spojení Irska s Evropou
napojení Pobaltí – železnice Baltica
napojení Lucemburska: Paříž – Lucemburk
Propojení Řecka na italskou síť: Jónsko – Adriatický koridor
vnitrozemské vodní cesty: Francie – Benelux
Energetické sítě
- napojení Itálie, Pyrenejského poloostrova, Řecko, Dánsko
Plynovody
- Pyrenejský poloostrov, Řecko
superplynovody: Severní Afrika – západní Evropa, Rusko – západní Evropa
(9.přednáška)20.4.2006
regionální struktura unie
NUTS – z franc.la nomenclature des unités territoriales statistiques (=nomenklaturní jednotky pro regionální statistiku)
systém srovnatelných jednotek
6 úrovní – NUTS 0 – národní státy -> NUTS 5 – obce nebo části obcí, úroveň NUTS 4 není obsazena u všech
NUTS1 – 89 jednotek v celé EU, průměrná velikost této jednotky je něco přes 5mil.obyvatel, význam je prakticky jen ve 3 zemích – SRN (spolkové země), Belgie (součásti federace – Vlámsko, Valonsko a Brusel), Velká Británie (historické země – Skotsko, Wales, Severní Irsko - a Anglie je ještě rozdělená)Ve Francii Z.E.A.T. – na úrovni NUTS1
NUTS2 – 253 jednotek v EU, 800 000 – 3 mil.obyvatel, ve Španělsku, Francii, Itálii, Řecku – přirozené samosprávné regiony, administrativní, Belgie a Nizozemsko – provincie, ve VB a Irsku – umělé jednotky, Dánsko ani Norsko se nečlení na NUTS2, ve Švédsku umělé regiony, Polsko – pouze tady administrativní jednotky (z desítky přistoupivších), Slovensko – 4 jednotky, ČR (8 jednotek – Praha, Střední Čechy – středočeský kraj, Jihozápad – jihočeský kraj + plzeňský kraj, Severozápad – Karlovarský kraj + ústecký kraj, Severovýchod – liberecký + královehradecký + pardubický kraj, Jihovýchod – Vysočina + jihomoravský kraj, Střední Morava – Zlínský + Olomoucký kraj, Moravskoslezsko – moravskoslezský kraj), Maďarsko – uměle vytvořené (8 jednotek)
NUTS3 – více jak 1200 v EU, 1091 ve staré EU, 123 v nové EU, střední regiony, 375 000 obyvatel ČR – kraje, SR kraje, Maďarsko – župy, Slovinsko – umělé členění, Polsko – umělé jednotky, Litva – admin, Lotyšsko a Estonsko – umělé jednotky, Kypr se na této úrovni nečlení, Malta – 2 admin.jednotky, největší shoda na úrovni NUTS3
NUTS4 – LAU1 - nejsou všude, chybí ve starých zemích EU, třeba ve Francii, Španělsku, Švédsku, D8nsku, Nizozemsku, Rakousku, je důležitá pro Irsko – hrabství, Lucembursko – první členění, Lotyšsko a Estonsko – admin.členění, Kypr – první členění (až na této úrovni), u nás a na Slovensku okres