Prednasky_2004

zahraniční inv., portfoliové inv.)
- Přímé zahraniční investice – zkl. kapitál – krátkodobý (obchodní úvěry, krátkodobá výpomoc)
– dlouhodobý (portfoliové investice)

Vertikální struktura – ovlivňuje vztah k devizovému trhu, když bude devizová nabídka = kreditní operace (+)
- devizová poptávka = debetní operace (-)

Tok zboží a služeb – export zboží, služeb, kapitálu = +
- import zboží, služeb, kapitálu = nejprve poptávám eura a pak teprve nakupuji = –


Dílčí salda – např. tok zboží a odečteme export zboží – import zobží
- tok služeb, tok výnosů, tok dlouhodobého kapitálu, tok krátkodobého kapitálu

Kumulativní salda – standardně členěná platební bilance
- 1. kumulativní saldo = výkonná bilance (export zboží a služeb – import)
- dílčí saldo – tok zboží a služeb

1. Výkonná bilance – kumulativní saldo
2. Bilance na běžném účtu – tok zboží, a služeb, transferů, výnosů
3. Základní bilance
4. Maximální likvidita






































































Jak ovlivní: - nabízené množství bude vyšší než poptávané množství
- devize je větší než poptávané množství, tržní plat je na zhodnocení na determinaci produktu = kaulazita
- dopad na export se sníží (negativní) a sníží se také čistý export, poptávka, důchod






MAKROEKONOMICKÁ POLITIKA (MAKROREGULACE)

- smyslem je dosažení ekonomické stability
- patří sem 4 zákl. ukazatele:
produkt – potřeba co největšího objemu a růstu
nezaměstnanost – je možné ji regulovat státem, nedobrovolná by měla
být co nejmenší spojená s co největším využití výrobních faktorů
inflace – cenový růst, státy nechtějí mít nulovou inflaci, je spojena
s hospodářskými cykly, u nás 2-3 % (čistá = regulace cen), souvisí se
stabilitou ceny
platební bilance – není možné z krátkodobého hlediska zajistit její
vyrovnanost, z dlouhodob. hlediska (4-5 let) se státy snaží ji mít
vyrovnanou

- aby mohla působit, musí vlády splnit její úlohy:

§ zajištění právního rámce fungování tržního mechanismu – fungování všeho (legislativa,
prostor pro chování firem, domácností, státu), bez řádného plnění nefunguje správně
§ co nejlepší zajištění alokace zdrojů – souvisí s tím, aby stát vytvořil takové parametry, aby se
šetřilo výrobními prostředky
§ vytvoření potřebného sociálního zázemí

- jestliže je vše splněno (= makroekonomická stabilita), makro politiky mohou dosáhnout svých cílů


Monetární politika
= peněžní a úvěrová
- řídí ji centrální banka, svojí bankovní legislativou řídí i celý bankovní systém
- ovlivňuje úroveň nabídky peněz = ↑ nabídky peněz – působí expanzivně, ↓ nabídky peněz působí restriktivně
- v každém státě je bankovní systém tvořen vlastními i zahraničními bankami, ty plní úkoly centrální banky
- týká se jen nabídky peněz





↑ M, ↓ úrokových sazeb = expanze
↓M, ↑ úrokových sazeb = restrikce

Nástroje:


- přímé – změna úrovně úvěrových limitů (spotřební, investiční), jestliže centr. banka chce dělat expanzivní
politiku, sníží úrok. sazby, zvýší objem peněz a délku doby splatnosti
– u restriktivní naopak (peníze jsou méně přístupné)

- nepřímé – repo sazba (repo tendr) – nástroj, kterým centr. banka ovlivňuje likviditu peněz u jednotlivých bank
(např. banky si mohou na 14 dní uložit do centrální banky na repo sazbu 2 % = uložené peníze více vydělají,
nejsou tak vpuštěny do ekonomiky), zvýšení repo sazby znamená restrikce
– lze o ni žádat každý den, pokud chce centr. banka udělat expanzi => impuls
pro vpuštění peněz do ekonomiky
– slouží k odčerpání likvidity bank
– kolaterál – dluhopis, CP o uložení peněz
– reverzní operace – odkoupení kolaterálu, vrácení peněz a 2 % bavíc

• diskontní sazba – 1 %, jen v mezibankovním systému, není moc využívaná
– půjčení peněz od centrální banky na diskontní sazbu (↓ diskont. sazba = expanze a
naopak), je vyhlašována

• lombardní sazba – 3 %, jen v mezibankovním systému, půjčka velkého objemu peněz
– půjčit si může až po ověření centrální bankou, protihodnotou jsou dluhopisy dané banky
(↓ lombard. sazby = expanze a naopak)

• povinné minimální rezervy – v průměru 2 % z depozit (14-ti denní repo sazbou), každá banka ze svých
depozit musí povinně uložit průměr. 2 % u centrální banky na svůj clearingový
účet – slouží k monetární polit. (↓ = expanze a naopak)

• operace s CP – snaha o pozměnu peněz, které jsou v ekonomice (většinou v likvidní podobě)
– emise a prodej nebo zpětný nákup + úrok (dán zákonem)
– pokud chce centr. banka dělat restrikci - ↑ úrokové sazby nebo je nechá nastavené a udělá
operace (emisi a prodej) s CP
– pokud chce doladit restrikci, udělá jen emisi a prodej CP
– dlouhodobé CP(obligace), splatné do 1 roku (pokladniční poukázky), úroková sazba se
zvyšuje s délkou uložení

• automatické facility – možnost půjčit si peníze přes noc (tzv. overnight operace)
– depozitní facilita = uložení přes noc (100 mil. a více), zúročeno diskontní sazbou
– permanentně využívána, odčerpává likviditu bank
– marginální zápůjční facilita – zúročena lombardní sazbou, banka si může přes noc
vypůjčit, využíváno minimálně




- při určité P. existuje určitá N peněz, když dojde ke snížení P po penězích (pokud národní banka nereaguje),
vznikne nové E = sníží se úrokové sazby, množství peněz v ekonomice = expanzivní monetární politika
- na snížení P po penězích reaguje zvýšení N = pokračování v expanzi, dosáhne toho, že snížením P po penězích
se podaří množství peněz udržet















- zvýšená P po penězích, pokud národní banka nereaguje, vznikne nové E
= zvýší se množství peněz v ekonomice, zvýší se úrokové sazby =
restrikce
- národní banka chce ale dělat expanzi, snaží se udržet úrokové sazby =
pokud se úrok. sazby udrží na původní výši, množství peněz se zvýší =
expanze








- centrální banka i celý bankovní systém svojí restriktivní politikou reaguje na změny P po penězích
- ať udělá restrikci nebo expanzi a chce reagovat na P, musí sledovat jen jednu z veličin (i, M)



















- vznik nové P po penězích, banka dělá expanzi = zvýšení N peněz, snížení úrok. sazeb na trhu peněz
přetáhneme na trh investic = zvýšení objemu peněz na možné investice, zvýšení úrovně investic, dojde ke (podle
Keynese): ↑ AD = C + I + G + X
- změně E, zvýšení produktu a snížení nedobrovolné nezaměstnanosti, posun dopředu (zvýšení objemu
produktu)





- nastane dlouhodobá expanzivní monetární politika
- zvýší se nabídka peněz o 5 % = zvýšení cen finálních výrobků firem
využívající výrobní faktory, ale i ceny výrobních faktorů, rostou tak
dlouho až je zvýšená cen. hladina stejná jako zvýšená cena výrobních
faktorů = i při zvýšení cen výrobků firma nic nevydělá
- ekonomika strádá, omezuje se výroba, snižuje N (ovlivní Q) = posun
doleva až do své úrovně na Q*, ale při daleko vyšší cenové hladině
- dlouhodobá monetární expanze nevede ke změně Q, zaměstnanosti,
ale ke zvýšení cenové hladiny = inflační charakter








Fiskální politika
- řízena ministerstvem financí, svými prostředky řídí a ovlivňuje úroveň veřejných financí (= státní rozpočet)
- na příjmové stránce ovlivňuje úroveň daní, cel, poplatků
- na výdajové stránce souvisí se státními transfery, státní rozpočet je nástroj na který jsou navázány státní
podniky, rozpočet organizací, krajů, regionů, vč. veřejných financí
- není tak rychlá jako monetární
- nic nenabízí, ale přikazuje, dokáže ekonomiku velmi ovlivnit
- státní rozpočet – vyrovnaný, přebytkový (P>V, fáze expanze), schodkový (deficitní, V>P, fáze kontrakce)
- v některých státech jsou permanentně P>V = strukturovaný deficit státního rozpočtu:
§ omezit výdaje
§ emise CP (= vytěsňovací efekt), souhrnné investice jsou
vytěsňovány státními investicemi
§ emise peněz (inflace), půjčeny od ministerstva financí, ze státní
pokladny vytečou přes státní investice

Nástroje:
- záměrná opatření – dohoda o struktuře příjmů, výdajů a sazeb
- vestavěné stabilizátory – snaží se pomoci ve stabilizaci hospod. cyklů a to tak, že v době expanze
brzdí nárůst AD, v době kontrakce brzdí snižování AD (čím vyšší důchody, tím vyšší daň) – progresivní
daň z příjmů, pojištění v nezaměstnanosti
- výkup zemědělských přebytků


- přebytek, snížení cen zemědělských produktů, stát vykoupí
přebytkovou část









- výroba nižší, co se vykoupilo se vrátí zpět na trh






- subvence k cenám zemědělských výrobků – stabilizují cenu, aby se nezvyšovala
- ovlivňuje především AD

Keynesiánské pojetí fiskální politiky:
- jde přes poptávkovou orientaci (AD)
- v AD jsou málo zastoupené soukromé investice, proto se investice musí podpořit a AD vytáhnout:

§ účinnost státních výdajů – jejich vzrůst
- tzv. multiplikátory státních výdajů = )1( 1* MPCe − ,
vyjadřuje o kolik se zvýšil Q, jestliže se státní výdaje zvýšily o
jednotku, MPC – mezní sklon ke spotřebě (např. MPC 0,75 = 4)

§ účinnost čistých daní – rozdíl mezi daněmi a transfery (= daně selektivně vydávané, různé soc.
podpory)
- snížením daní v daných transferech se čistá daň sníží a zvýší
AD


- multiplikátor čistých daní - o kolik se zvýší produkt, jestliže se
čistá daň sníží o 1 % (čistý bod)
3)75,01( 75,01 =−=−= MPCMPCt , 1−= et

- kritika Keynes. způsobu protěžování AD je spojeno s vytěsňováním:
§ úplné – stát něco dá do ekonomiky přes státní výdaje, dojde k úplnému vytěsnění
§ neúplné (částečné) – domácnosti se finančně podílí, stát vůbec, pak se ale začne podílet větší
částí, domácnosti trochu ušetří, celková částka se ale zvýší, AD se pohne, ale jinak než u úplného
§ nulové (žádné) – stát investuje veřejný statek, na který domácnosti nic nedají, není zde žádné
vytěsnění

- teorie časového zpoždění – pokud se něco v ekonomice začne dít, ekonomové to zjistí cca za 3 – 4 měsíce
• informační zpoždění
• rozhodovací zpoždění – rozhodnutí, jak problém řešit
• legislativní zpoždění
• realizační zpoždění – až se to uzákoní, vypracují se upravující předpisy


Pojetí ekonomie strany nabídky
- hl. představitelem je Laffer
- prosazují nabídku – je potřeba podpořit firmy, ti si pak sami vytvoří poptávku
- kritizují daňový systém a volají po daňovém snížení daňově zatížených firem – podpora AS. snížení daňového
zatížení firem, zvyšuje se chuť k podnikání, zvýší se Q a daňový základ (i když se ohodnotí sníženou daňovou
sazbou – zvýší se výběr daní)




- pokud roste daňové zatížení dál, příjmy se začnou snižovat
- zájmem státu není vydělávat (Lafferova křivka), ale zvýšit
daňový základ
- stát potřebuje daně k podpoře AD, Q
§
§







Důchodová politika
- mzdová a cenová
- svými nástroji se snaží zamezit mzdové inflaci (vyvolána nezvládnutelným ↑ mezd, rostou rychleji než produkt
práce = inflační tlaky (↑ poptávky))
- v oblasti cenové politiky se snaží zajistit udržení určitých cen (jejich regulaci nebo zpomalení deregulace)
- výrazně přispívá k zajištění ekonomické stability země


Mezinárodní obchodní politika
- působí na přechod výrobků a služeb za hranice naší země (obchodní a platební bilance), přispívá k ekonomické
stabilitě
- prosazuje volný obchod (co nejmenší zásah státu), volná hra nabídky a poptávky po cizích měnách, volné
kurzy, prosazuje myšlenku co vyrobím vyvezu, co nevyrobím dovezu

Protekcionistická politika – protěžuje se vlastní ekonomika, tzn. brání svoje hospodářství
- nasadí např. cla na dovoz, kvóty (= kolik mohu dovézt, vyvézt)



MUNDELL – FLEMINGŮV MODEL, MODEL IS – LM – BP



Celková křivka IS – LM – BP



E – Vyjadřuje úroveň domácí úrokové sazby, která se
rovná mezinárodní úrokové sazbě – rovnovážná úroková
sazba, souvisí s ní rovněž Q
- při určité úrovni rovnováhy na trhu zboží, peněz,
platební bilance










Křivka IS



- osa kvadrantu, každý bod vyjadřuje stejnou úroveň výdajů









- vyjadřuje určitou úroveň úrokové sazby a produktu, kdy
existuje rovnováha na trhu zboží
- v IS – LM – BP modelu vyjadřuje fiskální politiku
- tam, kde prolíná osa kvadrant = agregátní výdaje
- odvozeno z trhu zboží
- určitý objem produktů při určité úrokové sazbě
- pokud dojde ke snížení úrokových sazeb (může být postupné)
na i2, vyvolá to zvýšení výdajů – každý bod vyjadřuje
rovnováhu
- v prostoru má možnost se pohybovat vpravo (expanze), vlevo
(restrikce)
- posílená poptávka (depreciace) vyvolá její posun vpravo,
dojde-li k apreciaci, naše zboží se stane nevýhodným = čistá hladina exportu musí klesnout










Křivka LM


- má rostoucí charakter, odvozena z trhu peněz
- při dané nabídce je vytvořena daná výše úrokových sazeb i1
- působením různých jevů dojde k nárůstu v ekonomice
- pokud se zvýší Q, dojde ke zvýšení i jeho nominální hodnoty = zvýšení úrovně popt. po penězích, zvýšení
úrokových sazeb
- když dochází k postupným změnám Q, postupně se mění i popt. po penězích
- křivka znázorňuje monetární politiku
- každý bod vyjadřuje rovnováhu mezi úrokovou sazbou a Q na trhu peněz
- je-li monetární politika expanzivní, dochází k posunu křivky LM doprava při restriktivní doleva


Křivka BP
- v modelu IS – LM – BP vyjadřuje rovnovážnou platební bilanci
- každý její bod vyjadřuje vazbu mezi i a Q při rovnováze v platební bilanci

i0 = ir – mezinárodní úroková sazba
- pokud dojde k poklesu produktu, dojde k poklesu množství peněz,
které mohou být určeny pro import = snížil se mezní sklon importu

- pokud se sníží import za jinak nezměněných podmínek, čistý export
se zvýší = zvýšení obchodní bilance jako součást běžného účtu
platební bilance – stane se přebytková

- aby se mohla dostat do rovnováhy, přebytek se kompenzuje úbytkem
na kapitálovém účtu (= snížení úrokové sazby domácí pod světovou,
vytvoří se úrokový diferenciál)

- když se Q zvýší, dojde ke zvýšení množství peněz, ze kterých můžeme importovat = zvýšení mezního sklonu
k importu = import se oproti předcházejícímu období zvýší
- Q se zvýší za jinak nezměněných podmínek = snížení čistého exportu a to v platební bilanci, snížení
obchodní bilance, která je součástí běžného účtu – platební bilance se stane schodková, musí být kompenzován
nárůstem kapitálového účtu
- zvýšení nebo snížení Q vyvolají změny čistého exportu v platební bilanci

Sklon křivky BP – vyjadřuje mobilitu kapitálu

Dokonalá mobilita kapitálu, pevné měnové kursy

- čím je mobilita vyšší, tím je křivka BP plošší
- dokonalá mobilita – Křivka BP je vodorovná s osou x (většinou ji mají malé ekonomiky)
- dokonalá kapitálová mobilita – křivka BP je kolmá k ose x,jakákoliv změna nevyvolává žádné pohyby
kapitálu
- centrální banka při odchylování měnového kurzu provádí intervence na devizovém trhu
- intervence ve vztahu k vlastní měně vytváří tlaky na apreciaci dobo depraciaci


- jsou-li stanoveny pevné kurzy, banka nemůže provádět nezávislou monetární politiku, musí sledovat úroveň
měnových kurzů a musí provádět zásahy do měnových kurzů a dodržovat je = intervence na devizovém trhu

Fiskální expanze


- provedeme-li fiskální expanzi (= IS doprava) = zvýšení
úrokových sazeb na úrokové sazby světové, hrozí tak
apreciace měnového kurzu, centrální banky musí intervenovat
– zvýšení nabídky peněz, snížení úrokových sazeb (= stlačení
apreciace) do úrovně i = zvýší se Q, sníží nezaměstnanost,
nevíme kde je Q*
- při dokonalé mobilitě pevných měnových kurzů je fiskální
expanze vysoce účinná (ve spolupráci s monetární politikou)




Monetární expanze

- sledujeme izolovanou fiskální expanzi
- provedla se monetární expanze = snížení úrokových sazeb pod
úrokovou sazbu svět. úrovně, vytváří se zde prostředí pro zvýšení
Q
- na expanzi reaguje centrální banka následnou restrikcí = snížení
nabídky peněz domácností, ekonomika se vrací zpět, až domácí
úroková sazba je v rovnováze se světovou
- při dokonalé mobilitě kapitálu a pevných kursech je monetární
politika neúčinná





Dokonalá mobilita, flexibilní měnové kursy

Fiskální expanze


- zvýšení státních výdajů = fiskální expanze, dojde k nárůstu
úrokových sazeb, centrální banka na to nemusí reagovat
Čistá expanze – zvýšení úrokové sazby nad světovou úroveň
vyvolají apreciaci, ta zdraží export a slevní import
- za inak stejných podmínek se čistý export sníží, sníží se AD
(agregátní výdaje), které souvisí s úrovní Q a s pohybem křivky
- dojde tak k úplnému mezinárodnímu vytěsňovacímu efektu
- při dokonalé mobilitě kapitálu a flexibilních měnových kurzech
je čistá fiskální expanze neúčinná













Monetární expanze



- posun křivky LM vpravo souvisí se snížením úrokových sazeb
pod úroveň světových úrokových sazeb, je vytvořen tlak na
depreciaci (zlevní naše exporty) = zvýhodněn – j
- AD (výdaje) se zvýší, ve vztahu ke křivce IS se křivka LM
posune vpravo = posílení produktu
- nastane konečné zvýšení reálných produktů
- monetární expanze je vysoce účinná (v časovém zpoždění),
vede ke zvýšení reálných hodnot (Q a nezaměstnanosti)




ZAHRANIČNÍ OBCHODNÍ POLITIKA

- ucelené ekonomické myšlení

Merkantilismus
= obchodní učení
- 16. – 17. století, rozeznávají se 2 vývojová stádia:
- raný merkantilismu – je plněna doktrýna peněžní bilance
- rozvinutý merkantilismus – obchodní bilance
- zaměřeno na podporu exportu prostřednictvím ochran. opatření: - dovozní cla, dotace výrobců
k vývozu do zahraničí
- intervencionistický přístup – státní zásahy
- bohatství bylo ztotožňováno s drahými kovy, zvyšování zlata v tuzemské ekonomice – těžba
zlata, války
- zahraniční export – podpora

Klasická škola politické ekonomie
- 1786, teorie Absolutní východy (Smith), Komparativní výhody (Ricardo)
- navazovaly další směry:
Německá historická škola
- Friedrich List – předchůdce, nejvýznamnější
– výchovný protekcionismus
– ochrana tuzemského zboží proti cizímu levnému = cla
– na přechodné období se zavedou cla, bude se zdražovat až budou tuzemští
obchodníci konkurenceschopní, pustí se volný trh
20. století
- Heckseher – Ohlin
- teorie vybavenosti výrobními faktory
- specializace země na zboží, které je náročné na výrobní faktory, kterého má země relativní
dostatek (oproti ostatním výrob. faktorům)


ROLE STÁTU V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

- důvody – sociologické (nezaměstnanost)
– ekonomické
- ospravedlňují stát, aby zasáhl do národního hospodářství
- přístup může být – liberální
– protekcionální (= intervencionismus, zásah)






Teorie absolutních výhod (A. Smith)
- země A má absolutní výhodu než země B v produkci určitého zboží, jestliže může produ