Prednasky_2004

říčin
- změna agreg. poptávky, posun doprava nebo doleva

Strana nabídky – příčiny, které mají vliv na nabídky
Kombinace

Politický hospodářský cyklus – patří mezi vnitřní

Okunův zákon – (Okun- americký ekonom), zjišťoval vývoj skutečného produktu k potenciálnímu
v procentickém vyjádření, změny úrovně nezaměstnanosti v souvislosti s produktem
- je poměr 2:1 (2 % produktu : 1% nezaměstnanosti), vyjádřil, že klesne-li skutečný produkt o 2 % pod produkt
potenciální, zvýší se míra nezaměstnanosti o ± 1 %

Délky cyklů:
• krátkodobé – 3-3,5 roku (Kitchinovy), neznamenají pro ekonomiku žádnou přítěž, jsou způsobeny
změnami zásobování a rozpracované výrobě
• střednědobé – kolem 10 let (Juglarovy), příčiny jsou v kolísání investiční aktivity, nejdůležitějším
hospodářským cyklem
• dlouhodobé – 40-60 let (Kuznetsovy), spojeny s významnými změnami technologie výroby (objevy,
vynálezy, válkami, revolucemi,…)



EKONOMICKÝ RŮST

= růst reálného produktu v čase (musí být očištěn od inflace) – z krátkodobého pohledu
graficky lze znázornit jako ekonomickou expanzi = poptávka se zvýší (posune vpravo) (viz výše Rovnováha na
popt. produktu)
- posun v ekonomice země, růst reálného potenciálního produktu



↓ ↓
nižší při délce recese cca 6 měsíců na tom bude
ekonomika v této fázi lépe
- v obou případech může dojít k ekonomické krátkodobé recesi




Růst reálného potenciálního produktu (faktory):
- růst objemu faktorů při daném objemu výroby (roste objem pracovní síly)
- zvýšení produktivity výrobních faktorů při jejich daném stavu (změní se úroveň jejich produktivity =
zvýší se potenciál země)
- kombinace dvou předcházejících

Produkt

E ≡ Q ≡ Y (≡ jsou identické)

Hrubý domácí produkt (GDP)
- veškerý objem finální produkce vyjádřené v peněžních jednotkách, vytvořených v daném čase a to výrobními
faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, komu náleží (např. v ČR – výr. faktory české, německé,
rakouské,…)
- započítávají se sem produkty, které byly v daném čase vyrobeny a v témže roce prodány
- finální produkt, který prošel trhem

Metody výpočtu:

§ výdajová
- postavena na základě součtu výdajů všech ekonomických výdajů na produkt

GDPCT = C + Ig + G + X
CT = tržní cena
C = výdaje domácností (veškerého obyvatelstva)
Ig = výdaje firem (veškeré investice)
G = výdaje státu (armáda, stavby,…)
X = příjmy a výdaje související s čistým exportem a importem (statky a služby)

- spojen s agregátní poptávkou
- problémem nepřímé jsou daně Tn = rozdíl mezi cenou za zboží zaplacené kupujícím a peněžní
částkou, která zůstane prodávajícím, rozdíl musí odvést, obsažena v tržní ceně!!!

GDPCVE = GDPCT – Tn
CVE = ceny výrobních faktorů

§ důchodová
- vychází z výpočtu národního důchodu (NI)

Národní důchod = součet důchodů všech ekonomických subjektů plynoucích z vlastnictví výrobních faktorů

NI = W + S + r + z + i

W = hrubé příjmy ze závislé činnosti
S = hrubé příjmy z nezávislé činnosti
r = renty (např. úroky z banky)
z = hrubé zisky firem
i = čisté úroky

Ig = In + a
In = čisté investice
a = amortizace

GDPCT = N + a + Tn NDP = GDP – a
NDP = čistý domácí produkt






NDP = C + In + G + X
- stát sleduje, jak se na daném produktu podílejí čisté investice
- In je vždy nad úroveň amortizace

Tržní cena = položky, které obsahují nepřímou daň
Ceny výrobních faktorů = pokud odečteme tržní cenu

§ odvětvová metoda
- vychází z metody výdajové, součet výdajů ekonomických subjektů na produkt, vytvořený
v jednotlivých odvětvích
- - vytváří strukturu v jednotlivých odvětvích

Hrubý národní produkt
- veškerá finální produkce vyjádřená v penězích, vytvořená v daném čase národními výrobními faktory bez
ohledu na to, ve které části světa působí
- započítávají se důchody, které získává vlastník výrobních faktorů, dochází k přelévání důchodů plynoucí
z vlastnictví aktiv – toky důchodů z vlastnictví aktiv

GNP = (GDP – Out) + Inp

Out = odtoky (např. co plyne cizincům)
Inp = vše naše, co je v zahraničí
- sleduje se, jak se stát svými výrobními faktory stojí v zahraničí, stále je ale GDP nejdůležitější

Ekonomická síla – dána objemem GDP a změnou v čase, vyjádřená v nominální hodnotě
Ekonomická úroveň – souvisí i s ekonomickou úrovní obyvatelstva
– celkový objem GDP na obyvatele, dynamika je velmi výrazná
– slouží ke zjištění v čase, na jaké úrovni jsou státy


Národní důchod

PI = NI – sp – tF – ZF + T

PI = osobní důchod
NI = národní důchod
sp = platby tvořící fondy sociálního pojištění
tF = daně firem
ZF = nerozdělené zisky firem (část k využití např. rozšířené reprodukci, neplyne domácnostem)
T = transfery, platby (jdou z fondů), které dostávají domácnosti jako dávky, domácnost musí zaplatit přímé daně

DPI (DI) = PI - tD
DPI = disponibilní důchod
- s růstem DPI spotřeba roste, ale stále pomaleji

DPI – C (spotřeba)
– S (úspory)

Funkce C MPC ↓ (mezní sklon ke spotřebě), např. 0,75
(Very important!!!)
Funkce S MPS ↑ (mezní sklon úspory) => 0,25

MPC + MPS = 1






PENÍZE
§ hotovostní – mince, bankovky, musí být přijímány všemi ekonomickými subjekty, hrají v ekonomice
velkou, ale ne významnou roli

§ bezhotovostní (bankovní) – uloženy v bankách = peněžní depozita, mohou být uloženy na úrok

o bez výpovědní lhůty – nakládat s nimi může jakkoli, mají rychlý obrat,
tzv. „peníze na požádanou“
o s výpovědní lhůtou – čím je delší lhůta, tím méně často mohu s penězi
manipulovat, úroková sazba je vyšší

- likvidace peněz – schopnost (rychlost) transakce peněz, čím více likvidní, tím lépe se dají použít
=>hotovostní

Dluhopisy: - obligace – bývají na velké objemy peněz
- pokladniční poukázky

Peněžní agregáty: - každý následující agregát obsahuje všechny agregáty předcházející

snižující se likvidita
D = úvěrová agregát, zahrnuje i dluhy vzniklé z vypůjčených úvěrů

- peníze, které se aktivně v ekonomice otáčí, největší rychlost má M2, rychlost se vyjadřuje rovnicí směny:

P * Q = M * V
M
QPV .=
V
QPM .=
P = cenová hladina
Q = reálný produkt
M = množství peněz v ekonomice
V = rychlost obratu peněz (kolik zabezpečí ekonomika transakcí za danou dobu jednou peněžní jednotkou)

- množství peněz je přímo úměrné k objemu nominálního produktu (P * Q) a je nepřímo úměrné rychlosti
obratu peněz
- rychlost obratu peněz se mění velmi pomalu, peníze mají reálné účinky v krátkém a dlouhém období –
schopnost vytvářet produkt, ↓ nezaměstnanosti, ↑ cenové hladiny

- situaci, kdy peníze v ekonomice nemají reálné účinky nazýváme NEUTRALITA PENĚZ
- v dlouhém období jsou peníze neutrální = nemají reálné účinky, efekt je jen ve zvyšování cenové hladiny
- s Q a M souvisí poptávka a nabídka peněz = TRH PENĚZ = je určen úrokovou sazbou, množstvím peněz,
nabídkou peněz, poptávkou po penězích

- nabídka peněz – spojena s bankovním systémem, národní banka ovlivňuje celý bankovní systém, probíhá zde
nabídka peněz, je spojena s úrokovou a úvěrovou sazbou
- větší nebo menší nabídka je spojena s monetární politikou



- poptávka po penězích – motivy:
• transakční – ekonomické subjekty musí řešit dobu od jednoho důchodu ke
druhému, od jednoho získání peněz ke druhému
• opatrnostní – vyplívá z potřeb ekonomických subjektů překlenout
nepředvídatelné okolnosti (např. nemocenské, nezaměstnanost,…), vede ke
zvýšení poptávky po penězích
• spekulativní – významně souvisí s funkcí peněz jako uchovatele hodnoty,
změnou úrokové sazby z vložených peněz, když začnou úrokové sazby klesat,
je větší poptávka po likvidních penězích

– funkce: - poptávka po penězích v hotovosti (likvidních)
1) rostoucí fce úrokové sazby – ekonomické subjekty mají menší poptávku po
penězích pokud rostou úrokové sazby z vkladů
2) rostoucí fce důchodu – ekonom. subjekty mají větší poptávku po penězích,
rostou-li jejich důchody
3) rostoucí fce inflace – pokud se cena výrobků a služeb zvyšuje a my je
zakoupíme, máme větší větší objem peněz

- znalost těchto fcí slouží především centrální bance

MD = ( k * Y – h * R) * P
Y = důchod
R = úroková sazba z vkladů
k = kladná konstanta, vyjadřuje míru růstu poptávky po penězích vyvolanou růstem důchodu o jednotku
h = kladná konstanta, vyjadřuje míru poklesu poptávky po penězích vyvolanou růstem úrokových sazeb o 1 %

- jestliže se ↑ Y, celková poptávka se ↑
- jestliže se ↑ R, celková poptávka se ↓
- jestliže se ↑ P, celková poptávka se ↑

Mezinárodní trh peněz
- tzv. devizový trh
- měnový kurz – vyjadřuje jednotku ceny jedné měny k ceně jiné měny
– neměl by sem zasahovat stát
– mění se „volnou hrou“ nabídky a poptávky, vždy sledujeme dvě měny


- poptávka i nabídka je po euru!!!
- je-li volná hra nabídky a poptávky, vždy se někde protne, z rovnováhy vyplívá, že dnes je kurz 33,20 Kč za
EUR => devizový systém (ve směnárnách je valutový systém)

- zvýšení poptávky po měně vyvolá její zhodnocení (= apreciace)
- zvýšení nabídky určité měny vyvolá její znehodnocení (= depreciace)
- měna vůči jeiné nemůže zároveň apreciovat a depreciovat
- jestliže jedna měna posílí, druhá musí oslabit


- zvýšili jsme poptávku po EUR, vznikla nová rovnováha, nabídka zůstala stejná
- nové E vytvořilo EUR dražší, tzn. že vůči měně apreciovalo (posílilo), naše měna depriciuje



- nabídka EUR klesla, došlo by ještě k větší apreciaci EUR


- na zvýšení poptávky zatím za jinak stejných podmínek byl vyvolán tlak na apreciaci EUR
- na zvýšení poptávky reaguje zvýšení nabídky tak, že kurz se nezmění

- na devizovém trhu se veličiny pohybují, záleží na tom, jak bude reagovat druhá
- může být vytvořeno E ještě níž než původní (převis nabídky EUR) => zlevnění EUR

Revalvace – změna měnového kurzu úřední cestou (např. od tehdy do tehdy se EUR bude nakupovat za 32 Kč)
= posílení Kč

Devalvace – podniky budou moci laciněji nakupovat EUR, ohrožení mezinárodního trhu peněz

Intervence národní banky na centrálním trhu:
- změna měnového kurzu, mění se úroveň přechodu výrobků přes hranice
- jestliže je naše měna slabá, je ovlivněn export
- měnový kurz musí sledovat slabé státy

Intervence na devizovém trhu:
- zahraniční měna se nabízí = ↑ nabídky
- zahraniční měna se skupuje = ↓ nabídky
- jestliže centrální banka potřebuje posílit Kč vůči USD, vezme USD a prodává je za Kč do ekonomiky,
po této intervenci Kč posílí
- jestliže má Kč oslabit, centrální banka intervenuje obráceně = skupuje USD, nabízí Kč = snížení
nabídky USD, snížená nabídka Kč (depreciace)


TRH PRÁCE A NEZAMĚSTNANOST


Trh práce
- určen cenou práce
- vyjadřuje se počtem osob, směn nebo jedním ukončeným úkolem


L = práce
WO = rovnovážná sazba (forma důchodu)
LO = rovnovážné množství zaměstnaných lidí
- osa y – mzdová sazby (za hodinu práce, plat ke stavu k jeho měsíční výši,…)

- z pohledu makro sledujeme nabídku a poptávku po práci
- poptávku po práci mají firmy, práci nabízí domácnosti
- je rozdíl v hodnocení práce dělníků, úředníků,…
- v úvahu musíme brát průměrnou mzdu

- dělí se do segmentů – sleduje se jak vypadá trh práce v určitých zaměstnáních (lékaři, ekonomové)
– čím je hlubší, tím jsou přesnější údaje (vychází se z rovnováhy, kdy se nab. = popt.)


Nabídka práce
- od určitého bodu se vrací zpět
- pokud jsou domácnosti v nižších důchodových pásmech, jsou ochotny zaměnit volný
čas za práci


- v bodě X dochází ke zlomu => domácnost má už dostatečný důchod, začíná uvažovat o možnosti se více
věnovat volnému času, nachází se totiž ve vyšších důchodových pásmech = DŮCHODOVÝ EFEKT

Poptávka práce – má klesající efekt




Pracovní síla – Ekonomicky aktivní – 1. část – lidé, ekonomicky aktivní ( = zaměstnaní)
– 2. část – nezaměstnaní, kteří práci aktivně hledají
– Ekonomicky neaktivní – nejsou v zaměstnaneckém poměru, práci si nehledají


L = počet lidí zaměstnaných v rovnováze nabídky a poptávky, část ekonomicky aktivního obyvatelstva
A – B = zaměstnaní
B – C = nezaměstnaní v celé škále nezaměstnanosti

Nezaměstnanost

nedobrovolná – zahrnuje nezaměstnané, kteří aktivně hledají práci
dobrovolná – ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

Přirozená míra nezaměstnanosti - dobrovolná nezaměstnanost v případě, pokud je ekonomika na své
potenciální úrovni
- sleduje se jako podíl nezaměstnaných na ostatním obyvatelstvu = míra nezaměstnanosti

§ obecná míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce

( )%100×= LUu
u = míra nezaměstnanosti
U = počet nezaměstnaných
L = zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako u U)


§ specifická míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce, sleduje nezaměstnané v určité skupině
lidí (cizinci, lékaři, ekonomové,…)

§ registrovaná míra nezaměstnanosti – vychází z obecného vzorce, v čitateli jsou nezaměstnaní
registrovaní na Úřadu práce nebo u soukromých zprostředkujících agentur
- nezaměstnaný musí prokázat, že usiluje o zřízení vlastní firmy nebo musí doložit na Úřadu práce, že
práci hledá
- ve jmenovateli jsou všichni registrovaní zaměstnaní + nezaměstnaní (stejní jako v čitateli)
- dnes kolem 10 % registrovaných nezaměstnaných




CENOVÁ HLADINA A INFLACE

Cenová hladina – průměrná cena všech výrobků a služeb sledovaná v daném období a čase
- pokud je cena všech výrobků a služeb sledovaná v čase, mění se:
o klesá – DEFLACE
o roste – INFLACE – zvyšování úrovně průměrné cenové hladiny, měří se cenovými indexy:

§ index spotřebitelských cen (CPI) – index změny cen služeb a zboží, které patří do
spotřebitelského koše
§ index cen výrobců – v prvovýrobě, ceny a jejich změny, které zajímají výrobce
§ implicitní cenový deflátor

Výpočet inflace (deflace) - měří se výběrovým šetřením ( = ze skupin např. potraviny, odívání, kultura,… se
vyberou tzv. reprezentanti – zjišťují se prostřednictvím zpravodajských šetření)
- u reprezentantů se počítá indexový vzorec = vezme se cena sledovaného výrobku v roce (např. 2003),
porovnává se s cenou tohoto reprezentanta v roce základním (např. 2002) = bazickém
- váha ( = násobitel množstvím nebo násobený výdaji či výkony, reprezentant je v ceně sledovaného roku ku
reprezentantovi v roce bazickém = cenový index), je fixní pro to dané sledování, množství výdajů domácností

- reprezentanty agregujeme do skupiny reprezentantů – skupiny agreg. do souboru – souborem je spotřební koš
- agregace- vážený aritmetický průměr, vypočítá se z celkového indexu nebo implicitním cenovým deflátorem
= počítá s hotovými indexy HDP (např. cena daného HDP ( = váha) děleno tentýž HDP, ale oceněný
nominálními cenami předchozích let) => zjistíme cenu cenové hladiny

Příčiny inflace

Poptávková Nabídková Kombinace


Setrvačná inflace – setrvačně pokračuje
- ekonomické subjekty se snaží přizpůsobit rostoucí cenové hladině
- skutečná inflace – vede ekonomické subjekty k předpokládanému zvýšení cenové hladiny, střídá se
předpokládaná a skutečná inflace

Čistá inflace – počítá se ve státech, kde existuje regulace cen
= zvýšení cenové hladiny výrobků a služeb bez započítání změn v oblasti cen (např. u energie)

Inflační cíle

Růst inflace – z období na období se zvyšuje procento o které vzrostla cenová hladina
Pokles inflace – procento zvyšování se po obdobích zmenšuje
Deflace – absolutní pokles cenové hladiny

Inflační spirála
- zahájena přehřátá nebo recesní ekonomika, střídá se zvyšování nabídky a poptávky, cenové hladiny






PLATEBNÍ BILANCE

- vztah národní ekonomiky k okolnímu světu prostřednictvím toků (služeb, zboží, kapitálu), vývoj je svázán
s vývojem devizového účtu
- je statistický, účetní záznam, sestavený na základě podvojného národohospodářského účetnictví, který
sumarizuje všechny ekonom. transakce mezi subjekty domácí země a subjekty cizí země za určité časové období

1. Míra růstu – inflace uvnitř ekonomiky
2. Míra nezaměstnanosti
3. Míra růstu – reálného produktu
4. Vztah ekonomiky k okolnímu světu – vstup platební bilance
- vykazuje nám SALDO


Makroekonomická otevřenost ekonomiky:

otevřená – dostává se mezinárodních vztahů
- výstup C + I + G + NX
- prostřednictvím 2 roků
- tok zbožový (běžný účet ho zaznamenává)
- tok kapitálový (finanční účet)

uzavřená – ekonomika, která se nedostává do žádných vztahů (interakce)
s okolním světem
- její produkt je determinován prostřednictvím součtu C + I + G


Tok zboží a služeb

Vývoz – doma vyráběné zboží a služby, které se finálně prodají v zahraničí
Dovoz – úhrn zboží a služeb vyráběné v zahraničí a spotřebované na domácím trhu
Čistý export (vývoz) - export – import

Výkonná bilance – E – I = + kladný (= přebytek)
– E je nižší než I - deficit
– E = I – vyrovnané

Základní faktory bilance
- preference spotřebitelů (např. obliba burákového másla u nás a v USA)
- devizové (měnové) kurzy, Kč se zhodnocuje – levnější zahraniční zboží
- zahraničně-obchodní politika (cla, kvóty, právní normy), poměr relativních cen


Tok kapitálový

Čisté zahraniční investice (NFI) – rozdíl mezi hodnotou nákupu zahraničních aktiv tuzemci a finančních aktiv
do držby netuzemnců
Přímé zahraniční investice – podíl na základním kapitálu – aby zde byla zahrnuta (10 = a více), dle ČNB
Portfoliové investice – všechny investice, které nebudou zahrnuty do přímých zahraničních investic

Faktory:
- úrokový diferenciál – rozdíl zahraniční a domácí úrokové sazby (míry)
- riziko země – riziková marže
– politické, ekonomické riziko (inflace)
- vnější nerovnováha – export vůči HDP
– import vůči HDP
obrat zahranič. obchodu – export + import vůči HDP
- běžný účet vůči HDP
- obchodní bilance vůči HDP



Kapitálový účet – zahrnuje převody kapitálového charakteru nevýrobních, nefinančních hmotných aktiv a
nehmotných práv (patenty, autorská práva)

Saldo chyb a opomenutí – jejich součet musí být roven 0, jsou vykazovány


Změna devizových rezerv

Horizontální struktura – závisí na potřebě ekonomické analýzy, BÚ (5 položek), FÚ (ostatní inv., přímé
zahraniční inv., portfoliové inv.)

Pohyb zboží – hodnota na jedné straně rozlišuje export zboží – import zboží
- zboží může být dále rozděleno na tzv. SITC (0 – 9) = standardy pro mezinárodní klasifikaci
- vyčlenění důležité komunity

Pohyb služeb – patří se telekomunikační n., cestovní ruch, pojištění,…

Základní trendy vývoje:
- Pohyb důchodu (výnosu)
- Transfery – dary, nenárokové pohyby


Běžný účet
- všechny transakce, které jsou spojeny s dovozem a vývozem zboží a služeb
- zahrnuty jsou „viditelné transakce“ (pohyb zboží), a „neviditelné transakce“ (pohyb služeb, např. doprava,
pojištění, kultura, turistika)
- výkonová (výnosová) bilance – úroky, dividendy
- tok transferu – jednostranné platby (nenárokové služby – dary)

Finanční účet
- jsou zaznamenávány investice a další kapit. transakce, je jedno z jakých zdrojů jsou (ostatní investice, přímé