Poznámky_cviceni_2004

70 000USD
18
20 lidí
W




200
Kč/h

DL

L

Důchodový efekt



Substituční efekt
s rostoucí mzdovou
sazbou budou lidé
nahrazovat volný čas
prací
W


SL

L

W


SL

L

2) VB: 625 000GBP = 6,1100000 5% ….31 250 + 625 000 = 656 2520GBP
⇒1,65 USD/GBP = 1 082 813USD ⇒ je výhodnější




Trh práce a nezaměstnanost
Výpočet míry nezaměstnanosti: U = U/L . 100
(%)
u…míra nezaměstnanosti
U…počet nezam., aktivně hledajících práci a
registrovaných na úřadech práce
L…počet ekonomicky aktivního obyvatelstva


Otázky:

1) Čím je určena poptávka po práci? Do jaké doby jsou firmy ochotny zvyšovat poptávku
po práci? Vyjádřete poptávku po práci graficky.
Poptávka firmy
Nabídka domácnosti
Firmy jsou ochotny zvyšovat poptávku po práci tak dlouho, dokud nedojde k vyrovnání
mezních nákladů práce s příjmem z mezního produktu práce.
Mezní náklady (MC)…mzda
Mezní příjem z výrobního faktoru(MPRL)…práce

2) Na čem je závislá nabídka práce? Do jaké doby jsou lidé nabízející práci ochotni
zvyšovat nabídku práce? Co sehrává významnou roli při rozhodování domácností o
nabídce práce v liberálním státě? Vyjádřete nabídku práce graficky a vysvětlete
substituční a důchodový efekt.
Individuální nabídka práce

Jednotlivec se rozhoduje
kolik hodin bude pracovat
rozhoduje se mezi volným
časem nebo jestli si chce
koupit volné statky (jestli
bude pracovat)






Tržní nabídka práce
Křivka končí vertikálním tvarem
19
Zaměstnaní dobrovolně
nezaměst.
W





SL






DL

L

Byli by ochotni pracovat,
ale za vyšší mzdu


Rovnovážná mzdová
sazba
zaměstnaní N D
W



6700
Kč

5000
Kč

SL






DL

L









3) Jaké základní typy nezaměstnanosti existují na současných trzích práce ve státech
s fungující tržní ekonomikou?
Dobrovolná
Nedobrovolná

Sezónní – zemědělství, stavebnictví
Dlouhodobá – např. po 3letech člověk přestává mít návyky pracovat

Frikční – krátkodobá, málo závažná, např. změna zaměstnání
Strukturální – dlouhodobá, nejzávažnější.
Pozitivní vývoj v jednom odvětví např. programátoři, vysoce kvalifikované pracovní síly
X
krach, nezaměstnanost v druhém odvětví např. horníci, hutnictví, textilní výroba → SMorava,
SČechy
Cyklická – když klesá produkt, roste nezaměstnanost ⇒ spojena s hosp. cyklem

4) Co vyjadřuje tzv. přirozená míra nezaměstnanosti?
⇒ odpovídá potenciálnímu produktu
- nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti při které nedochází k inflačním tlakům
- cca 5%

5) Vysvětlete, jak klasičtí ekonomové a keynesiánci odůvodnili existenci nezaměstnanosti.
Graficky znázorněte klasickou a keynesiánskou nezaměstnanost.
(Neo)klasický přístup












Keynes

→stát přijde s tím, že minimální
mzda je 6700

20
⇒státní zásahy, zvýšení agregátní poptávky, veřejně prospěšné práce

N…nedobrovolně nezaměstnaní
D…dobrovolně nezaměstnaní


Nedobrovolná nezaměstnanost – hledají práci, jsou ochotní pracovat za obvyklou tržní sazbu,
řada z nich i za mzdu nižší, ovšem práci nenajdou


6) Jaké jsou ekonomické a sociální dopady nezaměstnanosti, zejména nedobrovolné?
nezaměstnanost = pracuje málo lidí ⇒ dopad na produkt
• nedochází k efektivní alokaci zdrojů, výrobní faktory
• nejsou efektivně využity ⇒ neefektivnost celého hospodářského systému
• dopad na státní rozpočet ⇒ negativní, rostou podpory a sociální dávky
• snižuje se životní úroveň obyvatelstva ⇒ pokles příjmů
⇒ sociálně patologické jevy: sebevraždy, kriminalita, alkoholismus, rozvodovost

7) Která opatření může stát provádět, aby přispěl ke snížení nedobrovolné
nezaměstnanosti
- podle toho z které pozice se na to dívám:
1) Úřad práce zprostředkovává nabídku a poptávku po práci + rekvalifikace
2) • zvyšování role státu v ekonomice (veřejně prospěšné práce) Keynes
• zvyšování agregátní poptávky (dotace krachujícím podnikům⇒nejméně efektivní)

⇒legislativa ⇒ pracovní právo
motivace, demotivace ⇒ zneužívání sociálních dávek

Příklad č. 1:

Zařaďte uvedené osoby mezi ekonomicky aktivní nebo neaktivní obyvatelstvo:
• osoba po ukončení studie, která hledá zaměstnání A
• osoba po ukončení studia, která tráví své poslední prázdniny v zahraničí N
• student hledající v inzertních časopisech vhodnou brigádu N
• dělník, který je už půl roku nemocen z důvodu pracovního úrazu A
• dělník, léčící se půl roku z úrazu, který utrpěl o dovolené A
• dělník, který nepracuje z důvodu stávky A
• důchodce pracující jako noční hlídač A
• důchodce, který odešel do předčasného důchodu, přestože je práceschopný N

Příklad č. 2:
Ke konci třetího čtvrtletí 1997 byla míra nezaměstnanosti v ČR 4,8%. Ekonomicky
aktivní obyvatelstvo činilo 5 158 334 osob.
a) vypočítejte počet lidí, kteří jsou nezaměstnaní
b) diskutujte o tom, nakolik je toto číslo věrohodné, případně proč se může lišit od skutečného
počtu nezaměstnaných
21

a) 5 158 334 . 4,8/100 = 247 600 nezaměstnaných
b) kdo přijde na Úřad práce, tak je zaregistrován jako nezaměstnaný, přitom nejsou
započítáváni lidi, kteří pracují načerno ( zneužívání sociálních dávek)


Příklad č. 3:
V březnu 1997 evidovaly Úřady práce v ČR 199 597 nezaměstnaných. Míra
nezaměstnanosti činila 3,9%. Dále bylo uvedeno, že oproti minulému měsíci poklesl počet
lidí bez práce o 7061 osob.
a) vypočítejte počet ekonomicky aktivního obyvatelstva ČR
b) vypočítejte míru nezaměstnanosti v únoru

a) 199 597 ∗ 9,3100 = 5 117 872

b) 10051178727061199597 ∗+ = 4,04%







Cenová hladina a inflace
Výpočet míry inflace:

Míra inflace (rok t) (%)100)1(. )1(.)(. ∗− −−= thladinacenová thladinacenováthladinacenová

Otázky:

1) Definujte pojem míra inflace. Které jsou základní příčiny inflace?Co vyjadřuje tzv.
setrvačná inflace?
- inflace je projev makroekonomické nerovnováhy
- inflace X deflace
- průvodním znakem inflace je růst cenové hladiny nebo všeobecný pokles kupní síly
peněz
Míra inflace – kvantifikuje výši inflace
Desinflace – snížení míry inflace
Deflace – pokles cenové hladiny
Setrvačná inflace – přetrvává na nějaké úrovni, přestože původní příčiny už pominuly.
Přetrvává v důsledku inflačních očekávání.

22
2) Graficky znázorněte a vysvětlete inflační spirálu ceny – mzdy za předpokladu
neanticipované inflace.
inflační spirála – zvyšuje se AD⇒ zvyšují se mzdy⇒zvyšují se náklady firem
⇒neustálé zvyšování AD doprava, snižování AS doleva ⇒ Inflační
spirála

3) Graficky znázorněte a vysvětlete inflační spirálu náklady – ceny za předpokladu
neanticipované inflace.
4) Graficky znázorněte a vysvětlete možný výsledek anticipované inflace při málo
pružných či zcela nepružných mzdách v krátkém období.
5) Jaké jsou důsledky inflace?
• znehodnocení fixních důchodů
• zvýhodňuje dlužníka, znevýhodňuje věřitele
• dopad na export, měnový kurs

Příklad č.1:
Vypočítejte CPI pomocí Laspeyresova cenového indexu, jestliže znáte zjednodušené
výdaje domácností ve dvou po sobě následujících letech:
p0 p0 q0 p1 p1 q0
Výdajové položky Cena v ZR(Kč) Výdaj v ZR(Kč) Cena ve SR(Kč) Výdaj ve SR(Kč)
Mléko 10 1000 12 1200
Jízdenky MHD 0,50 500 060 600
Kalhoty 500 1000 650 1300
Nájem 1500 1500 2000 2000
Knihy 100 1000 130 1300
součet X 5000 X 6400
Pozn. ZR…základní rok
SR…sledovaný rok

Váha = jaké místo zaujímá položka ve spotřebitelském koši (v %)

I=celková cenová hladina (rok t-1) – celková cen. hladina (rok t) *100%
celková cenová hladina (rok t-1)

CPI = Σ q0i * p1i
Σ q0i * p0i

q0i…. množství
p1i…. cena běžného období
p0i…. cena základního období
CPI…index spotřebitelských cen tzv.spotřební koš

CPI 28,150006400 == ⇒ zvýšení 28%

Příklad č. 2:
23
Vypočítejte CPI pomocí vah v základním a v běžném období v následujícím hypotetickém
příkladě (v jednotkách):
=100% p0 p1
Skupina Váha Cena v základním období Cena v běžném období
Potraviny 25 90 95
Doprava 10 60 75
Odívání 20 200 230
Bydlení 45 300 320

%7,8
087,130045,02002,0601,09025,0 32045,02302,0751,09525,0
=
=∗+∗+∗+∗ ∗+∗+∗+∗=
CPI
CPI


Příklad č.3 :
Vypočítejte míru inflace ve fiktivní zemi A k prosinci 1997, znáte-li hodnoty indexů
spotřebitelských cen jednotlivých skupin:
p0 p1 Skupiny
12/96 12/97
Potraviny, nápoje, tabák 121,8 136,8
Odívání 129,5 146,8
Bydlení 135,3 179,3
Zařízení a provoz domácností 112,6 125,4
Zdravotnictví 104,7 117,6
Doprava 120,7 128,7
Volný čas 125,3 138,5
Vzdělávání 172,6 211,2
Veřejné stravování 115,0 140,0
Ostatní zboží a služby 120,0 135,4
(prosinec 1993 = 100)
Pozn. Míru inflace počítejte za každou skupinu zvlášť.

1) potraviny, nápoje tabák
I = 136,8/121,8
I = 1,123 * 100 = 112,3 ⇒ ceny se zvýšily o 12,3%

2) odívání
I = 146,8/129,5 = 1,134 * 100 = 113,4 ⇒ceny se zvýšily o 13,4%

3) bydlení
I = 179,3/135,3 = 1,325*100 = 132,5 ⇒ ceny se zvýšily o 32,5%

4) zařízení a provoz domácností
I = 125,4/112,6 = 1,114 ⇒ ceny se zvýšily o 11,4%

5) zdravotnictví
I = 117,6/104,7 = 1,123 ⇒ ceny se zvýšily o 12,3%
24

6) doprava
I = 128,7/120,7 = 1,066 ⇒ ceny se zvýšily o 6,6%

7) volný čas
I = 138,5/125,3 = 1,105
I = 10,5% (ceny se zvýšily o 10,5%)

8) vzdělávání
I = 211,2/172,6 = 1,224 ⇒ ceny se zvýšily o 22,4%

9) veřejné stravování, ubytování
I = 140,0/115,0 = 1,217 ⇒ ceny se zvýšily o 21,7%

10) ostatní zboží a služby
I = 135,4/120,0 = 1,128 ⇒ ceny se zvýšily o 12,8%

Příklad č.4 :
V tabulce je uvedena výše nominálního GNP (v mld.USD) a deflátor GNP za rok 1969,
1979 a 1989 v dané ekonomice:
Ukazatel/rok 1969 1979 1989
Nominální GNP 963,9 2508,2 5233,2
Deflátor GNP(v %) 39,8 78,6 126,3





a) vysvětlete význam deflátoru GNP
Cenový deflátor HDP představuje cenový index používaný k odstranění inflace. Je to vážený
průměr cenových změn všech komodit v HDP, přičemž každý statek je dán váhou svého
procentuálního podílu na celkovém HDP.

Cenový deflátor = nominální HDP/reálný HDP
b) vypočítejte reálný GNP za každé období
reálný GDP = nominální GDP/deflátor

rok 1969:
963,9/0,398 = 2421,86 mld. USD
rok 1979:
2508,2/0,786 = 3191,09 mld. USD
rok 1989:
5233,2/1,263 = 4143,48 mld. USD

c) řekněte, kdy může být reálný GNP větší než nominální
pokud je deflátor pod 100%.
pokud jsme před rokem stálých cen : R GDP>N GDP
25
pokud jsme po roce stálých cen : N GDP> R GDP


Příklad č.5 :
Doplňte tabulku:
(Pozn. Doplněné výpočty kurzívou)
Ukazatel/rok 1987 1988 1989
N GNP (mld.USD) 4524,3 4881,6 5233,2
R GNP (mld.USD) 3853,7 4024,4 4143,5
Deflátor GNP 117,4% 121,3 126,3

Sloupec 1.
Deflátor GNP = 4524,3/3853,7 = 1,1740*100 = 117,4%

Sloupec 2.
N GNP = 4024,4*(121,3/100) = 4881,6 mld. USD

Sloupec 3.
R GNP = 5233,2/1,263 = 4143,5 mld. USD