Poznámky_cviceni_2004

d č. 1

Fiktivní ekonomika země A má následující vybrané ekonomické veličiny (vyjádřeny v mld.
USD)
JSpotřeba domácností 14,50
JHrubá tvorba fixního kapitálu 5,29
Mzdy, platy celkem 8,90
Čistý export důchodu z vlastnictví aktiv -0,30
Čisté úroky 0,90
JImport 10,18
JHrubá tvorba zásob a rezerv 0,96
Amortizace 2,40
›Přímé daně 1,92
Příspěvky na soc. a penzijní pojištění 2,30
JExport 9,57
Transfery 3,70
JVýdaje vlády 6,84
Příjmy firem nezapsaných v OR a
samozaměstnavatelů
3,96
Nepřímé daně 3,12
Zisky firem zapsaných v OR 6,50
Renty z vlastnictví majetku 1,20
Nerozdělené zisky firem 2,10
Daně z firemních zisků 2,60

Z uvedených údajů vypočtěte:
1) hrubý domácí produkt metodou výdajovou
a) v tržních cenách (GDPMP )J

GDPMP = C + Ig + G + NX
GDP = 14,5 + 5,29 + 0,96 + 6,84 + (-0,61) = 26,98
export – import (9,57-10,18)
Ig hrubá tvorba fixního kapitálu,
Hrubá tvorba zásob

b) v cenách výrobních faktorů›

GDPFC = C + Ig + G + NX –Tn
GDPFC = 26,98 – 3,12 = 23,86

c) čistý domácí produkt

NDP = C + G + In + NX In = Ig - a
= 26,98 – 2,4 = 24,58 In = 6,25 – 2,40 = 3,85
(GDP – a)

2) národní důchod (NI) metodou důchodovou:
11
NI = w + s + r + z + i ⇒ NI= 8,9+3,96+1,2+6,5+0,9 = 21,46
4) hrubý národní produkt
GNP = NI + Tn + a = 21,46+3,12+0,96= 25,54
5) osobní důchod (PI) a osobní disponibilní důchod (DI)

PI = NI – zu – ss – tc + F
PI = 21,46 – 2,1 – 2,3 – 2,6 + 3,7 = 18,16

DI = PI – Td
DI = 18,16 – 1,92 = 16,24

Transfery – příspěvky co dostanou domácnosti od státu

Příklad č. 2
GDP lze měřit i odvětvovou metodou. Vypočtěte přidanou hodnotu na každém stupni výroby
v následujícím jednoduchém příkladu:

Výroba ovocného kompotu:
Příjem pěstitele od výkupny 3,50 Kč 0 3,5
Příjem výkupny od zpracovatele 6,00 Kč 3,5 2,5
Příjem zpracovatele od velkoobchodu 12,00 Kč 6 6
Příjem velkoobchodu od prodejny 14,50 Kč 12 2,5
Příjem prodejny od spotřebitele 17,50 Kč 14,5 3
17,50 Kč

Příklad č. 3
Které z následujících položek nezahrnujeme do GDP:
a) příjem z prodeje ojetého automobilu už byl prodaný někdy dříve
b) platy vysokoškolských učitelů
c) příjmy z prodeje mouky spotřebitelům na finální použití
d) příjmy z pronájmu půdy v běžném období
e)podpora v nezaměstnanosti transfer, není žádná protihodnota (práce)
f) příjmy z prodeje pneumatik firmě Škoda a.s. použité pro výrobu osobních automobilů
meziprodukt

Příklad č. 4
Napište, na který makroeko ukazatel mají vliv následující případy a zdůvodněte proč:
a) znečištění řeky v blízkosti chemického závodu odečítá se
b) pomoc příbuzných při stavbě rodinného domku přičítá se
c) zvýšení kvality domácího elektrotechnického průmyslu přičítá se

následující případy mají vliv na čistý ekonomický blahobyt
škody na životním prostředí se odčítají






12



Peníze a peněžní sektor v makroekonomii

Rovnice směny:
P * Q = M * V P…cenová hladina
Q…reálný produkt
M…množství peněz v oběhu
V…rychlost oběhu peněz

Multiplikátor nabídky peněz:
DD = DR * 1/r ∆D…přírůstek depozit
∆R…přírůstek rezerv
r…míra povinných minimálních rezerv

Otázky:

1. Vyjmenujte a popište běžně užívané peněžní agregáty a seřaďte je podle stupně
likvidity.
M0… oběživo (bankovky, mince)
M1…vklady na požádanou (vklady bez výpovědní lhůty)
M2…vklady s krátkod.výpověď. lhůtou
M3…dlouhodobé termínované vklady
L… krátkodobé CP, obligace, pokladniční poukázky
D…úvěry ( hypotéky, obligace)

2. Jaký tvar má poptávka po penězích v hotovosti ve vztahu k růstu úrokových sazeb
z vkladů, k růstu důchodů a k růstu cenové hladiny? Vyjmenujte motivy držby peněz
podle J.M.Keynese (teorie preference likvidity)
očekáváme nárůst cenové hladiny⇒uložit do deviz, valut (starožitnosti, zlato…)
hladina roste ⇒ roste poptávka, „musím nosit víc peněz“

Motivy držby peněz podle Keynese:
1. transakční
2. opatrnostní
3. spekulační – působí opačným způsobem⇒dochází k růstu úrok.sazeb⇒ve zvláštní
situaci, kdy lidé spekulují, že úroky se mohou ještě zvýšit

3. Jaký je rozdíl mezi apreciací, depreciací, devalvací a revalvací?
Apreciace – zhodnocení měny tržní cestou na základě změny S, D
Depreciace – znehodnocení měny tržní cestou na základě změny S, D
Revalvace – zhodnocení měny úředním zásahem (Centrál.banky)⇒změní kurs
Devalvace- znehodnocení měny úřední cestou (CB)

4. Čím je určen celkový vývoj nabídky peněz v ekonomice?
13
DM
M



i

SM
⇒ Centrální banka





M…množství peněz
i…úroková míra

CB kontroluje nabídku peněz ⇒ EXOGENNÍ POJETÍ NABÍDKY PENĚZ





CB pustí více peněz do eko, sníží se úroky ⇒ ENDOGENNÍ
POJETÍ POPTÁVKY PENĚZ






SYSTÉM DEVIZOVÝCH KURSŮ

1. Pevní (fixní)
pevné (není přípustná odchylka)
s oscilačním pásmem (vyhlásí v jakém pásmu se bude pohybovat)
2. Plovoucí (floating)- kurs se utváří tržním způsobem na základě S a D
řízený floating (CB může zasáhnout a ovlivnit kurs)
volný floating (CB vůbec na vývoj kursu nereaguje)

5. V jakém režimu měn. kursu může docházet k apreciaci/depreciaci?
⇒v režimu plovoucích kursů
- v systému pevného kursu ⇒revalvace, devalvace

6. Jaký význam mají devizové intervence CB ve vztahu k očekávané změně měnových či
devizových kursů? Uveďte příklady:
devizové intervence- zásahy, opatření CB s cílem ovlivnit devizový kurs
a) přímé intervence – operace na deviz. trzích (nákup, prodej zahr.měny)
b) nepřímé intervence změna úrokových sazeb (posílení domácí měny příliv zahr.
kapitálu- krátkodobého)
verbální intervence – představitel CB vystoupí s projevem⇒ns
krátkou dobu klesne


7. Vysvětlete kvantitativní teorii peněz z pohledu klasické ekonomické teorie a
monetarismu.
Odstraněno:
Odstraněno: ¶
14
Kvantitativní teorie peněz ⇒ peníze jsou neutrální
Neutralita = změna množství peněz v oběhu ovlivní pouze nominální veličiny, neovlivní reálné
veličiny
Nominální veličiny cena (P)
Reálné veličiny⇒ produkt (Q), zaměstnanost (U)/nezaměstnanost

ROVNICE SMĚNY ∼ KTP
⇒ původ v neoklasické ekonomii (Fischer)

M . V = P . Q ↑M = ↑P
charakter konstanty

Příklad č. 1
Odvoďte z rovnice směny rovnici pro výpočet rychlosti oběhu peněz. Co vyjadřuje tento
ukazatel? Vypočítejte rychlost oběhu peněz, pokud znáte následující údaje:
Množství peněz v oběhu – 200 mld. Kč
Nominální produkt – 1200 mld. Kč

M x V = P x Q
200 V = 1200
V = 2001200 = 6 ⇒ 6krát oběhne trhem

Příklad č. 2
Určete z rovnice směny velikost reálného produktu, pokud cenová hladiny je na úrovni 1,05,
množství peněz 350 mld. Kč a rychlost oběhu peněz 3.

V…3
P…1,05

M…350 mld. Kč

Q = 05,1 3350× = 1000mld. Kč

Příklad č. 3
V ekonomice je množství peněz v oběhu 400 peněžních jednotek, rychlost oběhu peněz 4,
cenová hladina 8, reálný produkt 200 jednotek. Co způsobí podle klasické teorie zvýšení
množství peněz v ekonomice o 100 peněžních jednotek v krátkém období?

M=400 p.j., V=4, P=8, Q=200 p.j.

102002000 ==×Q VM

Příklad č. 4
15
MD
M



i


M



i

SM
V tomto příkladě vycházíme z úvodních údajů příkladu č. 3. Co musí udělat centrální
banka, aby se zvýšil reálný produkt o 50%, pokud předpokládáme konstantní rychlost
oběhu peněz a zvýšení cenové hladiny o 2 jednotky?
M=400
V=4 (konst.)
P=8
Q=200 x 1,5 = 300

M x V = P x Q
M = 750430010 =× jednotek

Příklad č. 5
Opět vycházíme z údajů příkladu č. 3. Co se stane s reálným produktem, pokud se
množství peněz zvýší o 50%, rychlost oběhu peněz se nezmění a dojde ke stoprocentnímu
růstu cenové hladiny?
V=4
M=400
Q=300

Q = =162400 150


Příklad č. 10
a) vyjádřete vztah mezi poptávkou po reálných
peněžních zůstatcích a úrokovou sazbou. Co
vyjadřují alternativní náklady držby peněz?
Nakreslete funkci poptávky po reálných
peněžních zůstatcích.

Držíme hotovost, obětujeme úrok, který bychom
mohli získat


b) Co ovlivňuje nabídku peněz? Vyjádřete
matematicky nabídku reálných peněžních
zůstatků. Závisí nabídka reálných peněžních
zůstatků na úrokové míře (za předpokladu,
že centrální banka plně kontroluje množství
nabízených peněz)? Nakreslete funkci
nabídky reálných peněz.
CB plně kontroluje

16



DDM‘

DDM
Kč
DM


22


20
DM




SDM‘ SDM





DKč

DKč‘
DM
Kč





0,05

0,04
Kč



SKč SKč‘



DKč‘

DKč
DM
Kč






DKč




SKč‘ SKč





DDM

DDM‘

Kč
DM








Kč



SDM SDM‘

Příklad č. 11
Znázorněte graficky, pomocí nabídky a poptávky po měně dva trhy, trh české koruny a trh
německé marky při rovnovážném kursu 20Kč/DEM.
a) co se stane na trhu Kč a DEM, když v ČR vzroste inflace a v Německu zůstane stejná?

TRH NĚMECKÉ MARKY
⇒ apreciace německé marky

Naše zboží je dražší, Němci upřednostní své
zboží →klesne poptávka po koruně






TRH ČESKÉ KORUNY
⇒depreciace české koruny
→zvýší se nabídka Kč – obchodníci jsou na
devizový trh a chtějí nakoupit trh za cizí měnu

D, ↑S ⇒koruna je levnější

b) Jak se změní kurs trhu Kč vůči DEM, když
vzroste reálná úroková míra v České republice ,
zatímco v Německu zůstane na stejné úrovni?

APRECIACE
motivuje to investory, kteří hledají vysoké
zhodnocení peněz poptávají korunu, nabízení
zahraniční měnu









DEPRECIACE
S němečtí investoři nabízení marku
D Češi se budou po DM poptávat míň

17






Příklad č. 14
a) jakému kursu odpovídá směna 500 USD za 14 000 Kč?
b) jaký je vzájemný kurs DEM/CHF, pokud jsou kotovány následující kursy obou měn
k USD:
• kurs CHF/USD = 1,4010
• kurs DEM/USD = 1,6010

a) 14000/500 = 28Kč/ USD
b) 28CHF = 1,4010
CHF = 39,228
DEM = 44,828
DEM/CHF = 228,39 828,44 = 1,143


Příklad č. 15
Z hlediska mezinárodního toku kapitálu má úroková míra velký vliv na devizový kurs (je
důležité si uvědomit rozdíl mezi nominální a reálnou úrokovou mírou)
a) vysvětlete teorii parity úrokové míry. Definujte pojmy promptní kurs, termínový kurs
a úrokový diferenciál
Nominální úroková míra např. 8%
Reálná úroková míra – očištěná o inflaci (tzn. je inflace dostanu např. jen 6%)

Promptní kurs – současný (aktuální) kurs na trhu v čase t
Termínový kurs – stanoví se v čase t + 1 (nyní⇒do budoucna)
Úrokový diferenciál – rozdíl v úrokových sazbách jednotlivých zemí

b) předpokládejme domácí ekonomiku USA a zahraniční ekonomiku VB s devizovým
kursem 1,60USD/GBP. Americký investor hodlá investovat do cenných papírů 1 000 000
USD. Domácí roční úroková míra je 7%, ve VB 5%. Jaký výnos bude mít investor po
roce, pokud investoval:
• v USA
• ve VB při termínovém kursu 1,65 USD/GBP
1) USA: 1000 000 + 70 000 = 1 0