Pojmy_a_otazky

ežitější z našeho pohledu je fakt, že byl stanoven závazný
termín (31.12.1992) pro vytvoření Velkého trhu (jednotný vnitřní trh).
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 26 -
Maastrichtská smlouva o EU = další krok evropské integrace, hlavními body smlouvy byly
dohoda o vytvoření měnové unie a společné měny, přiznání práva na přidružení
východoevropským zemím, zakotvení spol.sociální politiky v Sociální chartě a
některé změny v evropských institucích.
Amsterodamská smlouva = 1997, smyslem měla být reforma institucionální složky EU, byl
domluven princip flexibility – je možné, aby se menší skupina čl.států domluvila na
něčem, co bude platit pouze pro ně.
Schengenská dohoda = nedílná součást Amsterodamské smlouvy, která odstraňuje hranice
mezi členskými zeměmi.
Orgány EU:
Evropská rada = vrcholný orgán EU, členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád spolu
s ministry zahr.věcí, k nimž se připojuje předseda Komise EU. Reprezentuje zájmy čl.
států.
Rada ministrů = orgán složený z ministrů členských zemí, každá země tam má 1 ministra.
Základní náplní práce je přijímat a zdokonalovat návrhy Komise.
Evropský parlament = vrcholný zastupitelský orgán EU. Má spolurozhodovací pravomoc,
konzultační a kooperační procedury. Hl.sídlo Štrasburk, dále Brusel. Celkový počet
poslanců je 786.
Komise EU = hlavní výkonný orgán EU. Má právo navrhovat, provádět a řídit. Tvořena 27
komisaři, kteří prosazují zájmy společenství. Hlava: José Manuel Barroso
Soudní dvůr = nejvyšší juristická instance EU. Náplní jeho činnosti je hlavně dohled nad
dodržováním smluv v EU.
Revizní dvůr = hlavním posláním je kontrola evropských veřejných financí.

Wernerova zpráva = 1970, znamenala první úvahy o měnové unii mezi evr.zeměmi, měnová
integrace však byla v té době z ekonomických a politických důvodů odmítnuta.
Evropský měnový systém = vyústění snahy ES o vytvoření stabilnějšího měnového systému,
než byl po rozpadu B-W systému zavedený řízený floating.
Evropská měnová unie, euro, eurozóna = EMU - nejdůležitější součást Maastrichtských
smluv, proces jejího budování byl rozdělen do 4 etap:
I.etapa: 1990 – 1993, odstranění posledních překážek volného pohybu kapitálu
II.etapa: od 1994, vytvoření Evropského měnového institutu (předchůdce ECB),
sledování konvergenčních kritérií
III.etapa: od 1999, vytvoření společné měny – EURA
IV.etapa: od 1.1.2002 – začaly se používat fyzické peníze €
Eurozóna – země EU, které zavedly EUR jako svoji měnu (13 zemí, v dalších 14
nezavedena, € platí, ale je zachována národní měna)
Konvergenční kritéria = pět kritérií, které bylo nutno plnit pro přijetí do EMU:
1. deficit rozpočtu nižší než 3% HDP
2. státní dluh nepřevyšující 60% HDP
3. inflace nižší než průměr ve 3 zemích s nejnižší mírou navýšenou o 1,5%
4. dlouhodobé úrokové sazby max. o 2% vyšší, než byl průměr 3 zemí s nejnižšími
sazbami
5. stabilita směnného kurzu. Země musela být členem EMS (kurz musel být v pásmu ±
15% od střední hodnoty) a po 2 předchozí roky nesmělo dojít k devalvaci
Pakt stability a růstu = někteří (hl. němečtí) ekonomové a politici smluvně prosadili nutnost
dodržovat kritérium deficitu (pod hrozbou vysokých sankcí) i po přijetí eura.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 27 -
Asociační dohody = smlouvy podepsané v 90. letech mezi EU a středomořskými a
postsocialistickými zeměmi střední a východní Evropy o zapojení do struktur EU
Acquis communautaire = právní řád EU (přes 80 000 stran zákonů), jeho převzetí je součást
jednoho z kodaňských kritérií.
Screenig = porovnání právního řádu kandidátské země s právním řádem EU
Kodaňská kritéria = podmínky pro připojení k EU, zveřejněné v r. 1993, dělí se do tří oblastí:
politické (demokracie, právní stát, dodržování LZPS a ochrany menšin), hospodářské
(fungující tržní hosp.) a ostatní (přijetí cílů politické, hospodářské a měnové unie)
Společná zemědělská politika = CAP (common agricultural policy) jeden z vážných
problémů UE zejména vzhledem k rozšiřování a také vzhledem k mezinárodní pozici
Unie. Je velmi nákladná (až 50% podíl na výdajích). Byla zakotvena již v Římských
smlouvách. Hlavními cíly jsou zvýšení zem.produktivity, stabilizování trhu se zem.
Produkty, zabezpečení nabádky potravin pro spotřebitele v mírných cenách apod.

Otázky:
V jaké době byl podán Briandův plán? Proč neměl šanci na úspěch?




Jaké byly příčiny eurosklerózy?




Proč zavedení € znemožňuje používat monetární politiku jednotlivými státy?




Za jakých okolností vznikají problémy s Paktem stability?




Vznikají problémy na evropských pracovních trzích na straně nabídky nebo poptávky?




Které západoevropské země nejsou členy EU?




Vyjmenujte země, kde můžete platit eurem (členské země eurozóny).

PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 28 -







Jaké dvě protichůdné tendence k exportu z rozvojových zemí můžeme v EU zaznamenat?
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 29 -
Kapitola X – Spojené státy americké
Pojmy:
Zákon o zaměstnanosti = 1946, ukládal vládě povinnost udržovat vysokou úroveň
zaměstnanosti. Projev vůle po vyšší míře státních zásahů do americké ekonomiky
v poválečné situaci.
Rada ekonomických poradců prezidenta = vznikla na základě Zákona o zaměstnanosti.
Taktéž znamenala vyšší míru zásahů státu do ekonomiky.
H. Truman = americký prezident (1945-53), keynesiánec, tvůrce Trumanovy doktríny
„zadržování komunismu“.
Příliv mozků = spojen s přistěhovalstvím, chytří lidi, jeden z důvodů amerického rozmachu
(aspoň teda myslím, nenašla jsem ve skřiptech)
D. Eisenhower = první republikánský prezident (1953-61) po 20 letech demokratických
prezidentů. Stavěl se proti dřívějším regulacím a varoval před rozpočtovými deficity
a rostoucí mocí byrokracie.
J. F. Kennedy = US prezident, 1961 – 1963 (kdy byl na něj spáchán atentát)
L. B. Johnson = US prezident, 1963 - 1969
R. Nixon = US prezident, 1969 – 1974 republikán. Všichni tři prezidenti vládli v politických
turbulentních dobách – museli odolávat zahraniční konkurenci na mezinárodním
poli. Po ekonomické stránce byla 60.léta úspěšná.
Válka ve Vietnamu = 1964 – 1975, pozitivním stimulem pro americkou ekonomiku a s ní
spojené vojenské výdaje. Prakticky vyhrála Amerika, ale USA se stejně stáhly a
dostaly na prdel ☺ Bombardovací válka, použity pesticidy,…
New Economics = dlouhodobá stabilizační (růstová) politika, uplatňována v USA od
počátku 60. let. Její zavádění je spojeno s prezidenty Kennedym a Johnsonem. Snahou
této politiky bylo dosáhnout trvalého ekonomického vzestupu.
G. Ford = US prezident, 1974-77
J. Carter = US prezident, 1977-82
Slumpflace = charakteristická pro USA v 70. letech
R. Reagan = US prezident 1981-84 a 1985-88, republikánec, jeho zvolení bylo vyústěním
zklamání z hospodářských výsledků USA. Převzal ekonomiku po předchozím
prezidentu Carterovi ve špatném stavu – recese spojené s inflací.
Reaganomika = Reagan usiloval o celkovou liberalizaci ekonomiky a snížení úlohy státu
v hospodářství. Proběhly deregulace v oblastech energetiky, dopravy, bankovnictví a
telekomunikaci. Po svém zvolení zrušil prezident také kontrolu ropy a později zcela
dereguloval trh se zemním plynem.
Lafferova křivka = zobrazuje závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění.
Lafferův bod = optimální míra zdanění, která generuje maximální výnosy. Po
překročení tohoto bodu celkové příjmy z daní klesají. Na základě Lafferovy teorie
provedl v 80.letech Reagan úspěšnou daňovou reformu.
Krach na burze 1987 = mohl se stát vážným problémem ve výsledcích reagonomiky, avšak
FED se poučil ze situace ve 30. letech a dodal dostatečnou likviditu, čímž zabránil
přenesení problémů do reálné ekonomiky.
Strategická obranná iniciativa = plán, kdy Reagan ve svém projevu „vyzval vědeckou obec,
která nám dala nukleární zbraně, aby své nadání obrátila ve prospěch lidstva a
poskytla prostředek, který by nukleární zbraně učinil bezmocnými a zastaralými.“
Dal tak vzniknout projektu SDI (strategic defence iniciativ), kteří odpůrci posměšně
nazvaly „hvězdné války“.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 30 -
G. Bush = (starší), jeho snahy o stabilizaci rozpočtového deficitu a vnější nerovnováhy jsou
považovány za jednu z příčin, proč USA ztratila v 90.letech svou vůdčí roli a proč
došlo k poměrně významnému ekonomickému propadu.
Válka v zálivu = 1990-91, v jejím důsledku došlo k růstu cen ropy, což také přispělo
k problémům USA na počátku 90.let (Od r. 1991 až do 2001 však již nepřetržitý růst.)
B. Clinton – US prezident, většina nejdelší ekonomické americké expanze v historii mezi léty
1991 – 2001 spadá do jeho prezidentství.
Nová ekonomika = restrukturalizace a liberalizace trhů, technologický posun v používání
informačních technologií, lepší postupy v managementu (just-in-time), změny ve
struktuře ekonomiky,…
Válka terorismu = vyhlášena Amerikou jako reakce na události 11. září 2001. Tato válka však
znamená zvýšení veřejných výdajů na obranu.
Válka v Iráku = 2003, už se neválčí, praktický konec po nalezení S. Husseina, ale teroristické
útoky stále pokračují. USA x Irák. Hussein odmítal kontrolory jaderných zbraní
z OSN, proto USA Irák napadla.
G. W. Bush – US prezident (2000 – současnost) pokračuje v SDI, dnes se to jmenuje Národní
protiraketová obrana

Otázky:
Srovnejte populační vývoj v Evropě a USA v 19.století.




Jak se projevoval příliv migrantů na cenách pracovní síly v USA v 19.století?




Jaký vliv měl sovětský pokrok v raketových systémech a výzkumu vesmíru na americkou obrannou
strategii?



Co znamená, že se ekonomika nachází za Lafferovým bodem, a proč Reagan snižoval zdanění?




Která období vývoje USA považujete za ekonomicky úspěšná?



Jak se projevovalo oslabení vestavěného stabilizátoru progresivního zdanění v důsledku inflace?



PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 31 -
Jak se vyvíjely vztahy SSSR a USA v 70.letech?


Za vlády kterého US prezidenta došlo ke Karibské a Druhé berlínské krizi?



Jaký byl vliv hospodářské politiky na ekonomické výsledky v 90.letech?

Kapitola XI – Rozvojové země
Pojmy:
Užší koncepce RZ = RZ se stala každá kolonie, polokolonie nebo závislá země, která získala
nezávislost
Širší koncepce RZ = o zařazení mezi RZ zde rozhoduje jen jeden ukazatel – HDP/ob.
Ekonomický rozvoj = o vyspělosti země mohou vypovídat např. statistiky o rozdělování
důchodů a chudobě, očekávané délce života, vyrobená ocel a železo na obyvatele,
vyrobená energie na obyvatele,…
Human Development Index = HDI, index, který ukazuje rozvinutost země. Závisí na 3
ukazatelích – důchodu na osobu, očekávané délce života a gramotnosti.
United Nations Development Programme = agentura OSN, která zveřejňuje HDI
Dekolonizace = vytváření kolonií bylo ukončeno v 19. stol. Po WWI získaly některé kolonie
samostatnost, k masivnímu národněosvobozeneckému hnutí docházelo po WWII.
Ne v každé zemi byla dekolonizace pozitivní, lidé nevěděli, co si s nabytou
svobodou počít. V průběhu prvních 30 poválečných let došlo k úplnému rozpadu
koloniálního systému.
Národněosvobozenecké hnutí = boj kolonií o samostatnost
Konference v Bandungu = konference 29 asijských a afrických států, konaná v dubnu 1955,
znamenala signál sdružování a celistvosti RZ. Země zde přijaly celou řadu rezolucí,
v nichž odmítly válku, sionismus, kolonialismus apod. a požadovaly uznání práva
na sebeurčení a pomoc vyspělého světa.
Nový mezinárodní ekonomický řád = akční program, přijatý v r.1974 Valným
shromážděním, obsahující principy jako Plná suverenita RZ, Zajištění
spravedlivých cen surovin, zvýšení zahraniční pomoci na alespoň 0,7%HDP,
usnadnění exportu z RZ, zvláštní podpora pro nejchudší RZ, …
Hnutí nezúčastněných zemí = sdružení RZ, nejvýznamnější byla iniciativa týkající se vzniku
Konference OSN o obchodu a rozvoji
Konference OSN o obchodu a rozvoji = UNCTAD, proměnila se ve stálou instituci,
fungující až do současnosti, má usilovat o větší stabilitu cen surovin na světových
trzích a uvolnění exportních bariér do vyspělých zemí (prvním heslem bylo „trade
not aid“)
Skupina 77 = další velké sdružení RZ, založené v r. 1967 a sdružující chudé státy Asie,
Afriky a Latinské Ameriky. Cílem bylo upozorňovat na nespravedlnost světového
ekonomického systému, jenž směřuje k poklesu cen surovin.
Populační exploze = růst populace, bylo nutno jej zastavit, jinak by hrozilo reálné nebezpečí,
že růst obyvatel převýší hospodářský růst, a tak vlastně dojde ke snižování
hospodářské úrovně země.
Subsaharská Afrika = jednoznačně nejzaostalejší část světového hospodářství.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 32 -
Asijští Tygři = součást širší skupiny Nově industrializovaných zemí. Vžilo se jako označení
čtyř zemí – Jižní Koreu, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, jež dosáhly v relativně
krátké době výjimečného hospodářského pokroku.
Nově industrializované země = NIZ
Chaeboly = jihokorejské konglomeráty (např. Daewoo, Kia, LG), vláda se na ně spoléhala a
jihokorejský systém byl navenek do značné míry uzavřen.
Ekonomické konvergence = znamená to, že ekonomiky RZ dohánějí ekonomiky
vyspělých zemí.
Zelená revoluce = v jejím průběhu bylo dosaženo zvýšení efektivity zemědělství RZ,
proběhla díky biologickým a ekonomickým faktorům (použití kvalitnějších semen,
používání hnojiv, mechanizací,…)
Dluhová krize = mnohé RZ se od svého vzniku trvale zadlužují, v průběhu v průběhu 70.let
se situace zhoršuje, ke zlomu dochází na počátku 80.let, kdy se změnila
hospodářská politika USA, konkrétní dopad na RZ měla zejména restriktivní
monetární politika FED spojená se zvýšením úrokových měr.
Washingtonský konsensus = podmínky, které musí splňovat RZ, aby získala půjčku od IMF.
(makroekonomická stabilita monetární i fiskální, liberalizace obchodu, často i
požadavek privatizace)
HIPC iniciativa = vznikla na půdě MMF a IBRD, usiluje o odpuštění dluhů nejchudším RZ,
podmínkou je smysluplná hosp.politika a skutečnost, že ušetřené prostředky jsou
s pomocí nevládních organizací použity na boj proti chudobě.
Upoutaná zahraniční pomoc = v bipolárním světě byly prostředky často poskytovány
z politických důvodů pro podporu režimu. V současnosti je problémem, že je
pomoc často upoutána k dárcovské zemi. Znamená to, že RZ sice dostanou
prostředky, ale musí je utratit u dárce, což většinou znamená méně efektivní
využití poskytnutí zdrojů.
Industrializace přes nahrazování dovozu = snaha po určitou dobu chránit domácí výrobce
ve snaze o vybudování vlastního průmyslu a zvýšení míry industrializace.
Exportně determinovaná strategie růstu = druhá cesta z bludného kruhu zaostalosti vede
přes export. Přes zvýšení exportu se podaří dosáhnout výrazného růstu výkonu.

Otázky:
Pokud seřadíme země podle HDP na osobu a HDI, u kterých zemí (obecně) se domníváte, že bude
výrazný rozdíl v pořadí?



Tabulka 3 – můžeme z údajů obsažených v tabulce vyvodit, že například země Východní Asie dohánějí
vyspělé země?


Jak se lišila hospodářská strategie Jižní Koreji a Singapuru?


Asijští tygři byly v první fázi rozvoje soustředěni na výrobu textilu, oděvů apod. Proč a jak od těchto
výrob upustily?

PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 33 -

Proč se v některých RZ rychleji rozvíjí mobilní sítě než sítě pevných linek?


Jaký vliv měla populační exploze na ekonomický rozvoj RZ?


Proč bylo nutné provést Zelenou revoluci? Byla nějaké spojitost s růstem populace?


Proč bylo na počátku 80.let (v době dluhové krize) pro RZ problém, že byly jejich dluhy denominovány
v USD $ ?

Proč strategie nahrazování dovozů vede k nebezpečí korupce?
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 34 -
Kapitola XII – Rusko a SSSR
Pojmy:
Krymská válka = v polovině 19. stol., Rusko utrpělo porážku, což plně projevilo ruskou
zaostalost a nefungující feudální systém.
Válka s Japonskem = taktéž porážka Ruska, jeden z důvodů revoluce v r. 1905
Revoluce 1905 = byla sice potlačena, ale vyvolala v Rusku řadu reforem politických i
ekonomických.
Nevolnictví = nucená práce rolníků na panských polích, bylo zrušeno v r. 1861 a stalo se
částečným mezníkem v přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Rolníci získali
osobní svobodu a právo na příděl půdy, ale z povinnosti vůči feudálům se museli
vykupovat.
Občina = dominantní formou vlastnických vztahů bylo společné, tzv. občinové vlastnictví,
občina odváděla daně i poplatky feudálům, rolník v jejím rámci obdělával i získával
půdu a bez jejího souhlasu se nemohl odstěhovat z vesnice, prodat přidělenou půdu
či změnit zaměstnání.
Stolypinské reformy = reformy v letech 1906-10, pojmenované po tehdejším ruském
premiérovi. Nejdůležitější směnou v zemědělství byla možnosti přechodu
z občinového vlastnictví k soukromému, navíc bylo možno nakupovat i prodávat
rolnickou půdu.
Kulaci = ruští zemědělci
Mikuláš II = ruský car, který po sarajevských událostech 1914 mobilizoval armádu na
podporu svého balkánského spojence. Německo reagovalo vyhlášením války Rusku.
Válka se pro Rusko nevyvíjela dobře.
Únorová revoluce = za špatné válečné situace, kdy i vrchní velení armády odmítalo
poslušnost, se počátkem března (podle pravoslavného kalendáře na konci února)
1917 vzdal císař trůnu.
Prozatímní vláda = po abdikaci císaře 1917 politické strany v Dumě (parlamentu) vytvořily
prozatímní vládu, která okamžitě započala s liberalizací země. Vyhlásila svobodu
projevu, tisku a vyznání, deklarovala ochotu provést sociální a pozemkovou reformu,
souběžně s tím se snažila dostát svým závazkům vůči spojencům a držet frontu proti
Německu.
A. F. Kerenejskij = stál v čele prozatímní vlády
V. I. Lenin = předseda bolševického hnutí, začal razit hesla proti stávající moci („všechnu
moc sovětům“), získal si mimořádný vliv.
bolševici = komunistická strana v Rusku v čele s V. I. Leninem, vznikly jako neformální
strana SDDSR (sociální demokratická a dělnická strana Ruska) – bolševik byl její člen,
po únorové revoluci se osamostatnili. V červenci 1917 se poprvé pokusili o puč,
úspěšný byl však až druhý, v noci ze 6. na 7. listopadu byl téměř nekrvavým
bolševickým pučem svržen demokratický kabinet
diktatura proletariátu = nastolena bolševiky, státní moc proletariátu (dělnictva), ustanovená
po vítězství socialistické revoluce, forma vlády v přechodném období mezi
kapitalismem a socialismem.
Dekret o míru = 1917, dokument, který vyzýval k okamžitému ukončení války bez anexí a
válečných náhrad.
Brest-Litevský mír = podepsán 3.3.1918, separátní mírová smlouva, podmínky pro Rusko
byly tvrdé (přišlo o Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko a Ukrajinu)
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 35 -
Občanská válka = vypukla brzy po Brest-Litevském míru, od jara 1919 začali bolševici
vyhrávat, na počátku jara 1920 už měli pod kontrolou většinu bývalého Ruského
území s výjimkou Pobaltí, Krymu, Polska a několika okrajových částí. Vítězství Rudé
Armády.
Smlouva z Rapala = v rámci Janovské konference, Německo tím zatím jako jediné uznávalo
vznik SSSR – sovětského Ruska
Janovská konference = 1922, v rámci ní podepsána smlouva z Rapala
SSSR = Svaz sovětských socialistických republik, vznik