Pojmy_a_otazky

zkách.
Bismarck = jemu a jeho sociálním zákonům je připisován počátek státu blahobytu, avšak
k jeho masivnímu budování dochází právě v období po WWII.
W.H.Beveridge = anglický ekonom, který již v průběhu WWII položil svým programem
sociální politiky základy státu blahobytu (cílem mělo být zajištění existenčního
minima pro všechny při současném ponechání iniciativy na obyvatelích)
Marshallův plán = program hospodářské pomoci evropským zemím, vytvořený v USA, aby
se předešlo opakování chaotického vývoje po WWI. Základními myšlenkami
plánu byly dodávky zboží a poskytnutí úvěrů evropským zemím. Plán byl
přednesen státním tajemníkem G.C.Marshallem na Harvardu v červnu 1947.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 14 -
UNRRA = první plán pomoci (ještě před Marshallovým), United Nations Reliefand
Rehabilitation Administration – Správa spojených národů pro provoz a
obdnovu. Oficiální organizace OSN pro pomoc poškozeným WWII.
OEEC = Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, založena 1948 jako řídící orgán
evropských zemí pro Marshallův plán. Velmi schopná, později na ni navázala
OECD
Správa pro ekonomickou spolupráci = ECA, americký protějšek OEEC, spolu s ní řídila tato
organizace ekonomickou pomoc Evropě.
Trumanova doktrína = „zadržování komunismu“, Američané se pokoušeli zlepšit
evropskou hospodářskou situaci a tak odradit místní obyvatele od
komunistických idejí, prosazovaných Sovětským svazem.
Všeobecná dohoda o clech a obchodu = GATT, dohoda, která velmi přispěla ke snižování
celní ochrany v celém poválečném období.
Hospodářský zázrak = v Německu, které v prvním období poválečného hospodářského
růstu dosahovalo největších přírůstků. V průběhu 50. a 60. let bylo nejrychleji
rostoucí zemí Japonsko. V podstatě se dá mluvit o prvních 25 letech po WWII
jako o období nejdelšího a nejdynamičtějšího nepřerušovaného růstu
průmyslových zemí.

Otázky:
V jakých oblastech se velmoci (USA) poučily z vývoje po WWI?



Vysvětlete politické a ekonomické důvody pro přijetí Marshallova plánu.



Jak se jmenuje nástupkyně Společnosti národů? Jak se změnil postoj USA k tomuto typu org.?


Jak se vyvíjela mezinárodní situace (mezi Východem a Západem) v 50.letech?



Co a kde byla populační exploze? A jakým obecným jevem byla zapříčiněna?



Existovala spojitost mezi příklonem k plánování a znárodňování ve vyspělých zemích po WWII a
pozicí SSSR?



Jaké byly shodné a odlišné tendence v Evropě po WWI a WWII?


PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 15 -

Proč dosahovali nejmenších přírůstků v poválečném období USA a Británie?



Jak a proč se vyvíjel americký podíl na světovém HDP v poválečném období?



Jak se jmenoval sovětský protějšek Marshalla po WWII a v jaké souvislosti jsme ho zmiňovali?
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 16 -
Kapitola VI – Hospodářská krize v 70.letech a ek.vývoj v 80.letech
Pojmy:
Helsinský mírový proces = 1975, vyústění obav obou velmocí z globální jaderné války. Byla
sepsána Základní listina lidských práv a svobod, Československo
podepsalo, ale nedodržovalo.
SALT I, II = odzbrojovací smlouvy, taktéž vyústění obav z jaderné války
Válka v Afghánistánu = válka, do které se nechal SSSR zatáhnout a která prakticky
znamenala jeho konec, protože znamenala porážku jediného, co
fungovalo – armády.
M.Thatcherová = anglická pravičácká politička kritizující socialistické země.
R.Reagan = US prezident, pravičák, též kritizující socialistický režim
H.Kohl = německý politik se stejnými idejemi jako předchozí dva
Kolaps CPE = na konci 80.let, z důvodu postupných změn systémů socialistických zemí
(revoluce, reformátoři,…)
Slumpflace = situace, kdy dochází k poklesu reálného produktu (slump) a k růstu cenové
hladiny (inflace)
Stagflace = vysoká inflace a zároveň vysoká nezaměstnanost
Globální problémy = problémy týkající se celého lidstva a přesahující hranice jednotlivých
států, od 60.let si je lidstvo začíná uvědomovat. Jedná se např. o
jaderné války, nedostatek en.zdrojů a surovin, zničení živ. prostředí,
populační explozi,…
Římský klub = jedna z prvních organizací, které se snažily upozornit na globální problémy.
Členy byly politici, vědci,… V r.1968 vydal svoji první zprávu, ve které
varoval před hrozící katastrofou v důsledku vyčerpání přírodních zdrojů.
Ropné krize = dva ropné šoky, které v 70.letech zasáhly SH nebývalou silou.
I.ropná krize 1974 – z důvodu 4. arabsko-izraelské války (Arabové prohráli a
odpověděli „ropnými zbraněmi“) barb2right země OPEC snížili produkci
ropy o 5% barb2right světová ropná krize – země již byly na ropě závislé, ½
zdroje energie, prudký nárůst ceny ropy (z 2,5$ za barel v r. 1973 na
11,65$ v r. 1974).
II.ropná krize 1979 – příčiny opět politicko-vojenské (islámská revoluce a irácko –
íránská válka), opět nárůst nejistoty na ropných trzích, což se
odrazilo na zvýšení cen ropy (12$ v 1978 barb2right 30$ v 1979 barb2right 36,2$
v 1982)
OPEC = organizace zemí vyvážejících ropu
Islámská revoluce v Íránu = svržení prozápadního šáha v Íránu touto revolucí s výrazným
protizápadním nábojem, příčina II. ropné krize
Irácko-íránská válka = 1980 – 1988, taktéž příčina II. Ropné krize
Spirála mezd a cen = inflační spirála, současný nárůst cen i mezd
Petrodolary = dolary získané prodejem ropy

Otázky:
V čem spočívá slumpflace?


Co bylo přímou a bezprostřední příčinou prvního ropného šoku? Co si myslíte o vztahu mezi
nabízeným množstvím ropy a jeho cenou?
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 17 -




Vysvětlete vývoj podílu surovin na MO v 70. a 80. letech.





Jak vysvětlujete změny podílu jednotlivých zemí na zahraničním obchodu v poválečném období? tab.6





Jaké nové jevy spojené s nezaměstnaností se vyskytly u vyspělých zemí v 80.letech? V čem jsou tyto
jevy nebezpečné?




Jak se hospodářské výsledky ve vyspělých zemích ze 70. let podepsaly na politickém vývoji a
v hospodářské politice?






Jaké faktory přispěly k pádu Sovětského impéria?



Jak byly spojeny globální problémy a vývoj produktivity práce v 70.letech?




S jakou událostí souvisí vznik petrodolarů?





Jaké byly dlouhodobé dopady ropných šoků? Reagovaly trhy dle učebnicových očekávání?

PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 18 -



PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 19 -
Kapitola VII – Mezinárodní měnová soustava
Pojmy:
Mezinárodní obchodní měna = slouží k oceňování a zprostředkování mezinárodních
obchodů (např.obchody s ropou se většinou provádí v USD). Na mezinárodních
devizových trzích vystupuje jako zboží, jež je předmětem koupě a prodeje, její cena
(Měnový kurz) se mění v závislosti na nabídce a poptávce.
Mezinárodní rezervní měna = tato fce mez.peněz vzniká jako důsledek změn v platební
bilanci. Při aktivní p.b. roste objem mezinárodních rezerv v zemi, při záporné p.b.
naopak klesá, neboť bylo těchto rezerv použito na úhradu schodku bilance (např.
ČNB drží rezervy v $, €, £ a dalších měnách)
Zlatý standard = měnový systém, jehož podstatou jsou pevné vazby měn jednotlivých zemí
ke zlatu. Byl hnacím motorem SH do WWI. Poprvé použit ve VB. Po WWII už se jej
nepodařilo obnovit.
Bimetalismus = souběžný oběh měn ze dvou kovů
Humeův zákon = myšlenka vyrovnání množství zlata mezi zeměmi. Pokud země A má
deficit plat.bilance se zemí B. Tato skutečnost vyvolá odliv zlata z A do B. Tento odliv
podle kvantitativní teorie peněz (dnešní M.V=P.Q) znamená zvýšení cenové hladiny
v zemi B a snížení CCH v zemi A. Při pevném měnovém kurzu mezi zeměmi toto snížení
cenové hladiny vyvolá zvýšení exportních schopností země A a snížení exportních schopností
země B.
Zlatý slitkový standard = char.rysem byla limitovaná možnost směny peněz za zlato.
Omezení spočívalo v určení min.množství nutného ke směně, jinak nebyla volná
ražba mincí umožněna. (modifikovaný ZS)
Zlatý devizový standard = měny, které se jej zúčastnily, nebyly za zlato přímou cestou vůbec
směnitelné, ale udržovaly pevný kurz k měnám, které za zlato nějakou formou
směnitelné byly.
Bretton-Woodský měnový systém = kompromis mezi Whiteovým a Keynesovým plánem.
Na jeho podkladě došlo ke vzniku MMF a IBRD. Stavebními kameny systému byly
režim pevných měnových kurzů, přímá směnitelnost národních měn, rozvoj
mnohostranného systému mez.plateb, odstraňování měnových restrikcí. Kurz
nár.měn byl odvozen z tzv. systému pari měnových kurzů, při kterém byl kurz národní
měny vyjádřen buď v jednotkách zlata, nebo v jednotkách USD.
Whiteův plán = US plán na poválečné uspořádání mezinárodní měnové a finanční soustavy.
Keynesův plán = VB plán na poválečné uspořádání mezinár. měnové a finanční soustavy.
Mezinárodní měnový fond MMF = IMF, založen 1945 na základě Bretton-Woodské
konference, zákládajícím členem i ČSR, ale opustila ho v r.1954. Měl více úkolů,
hlavním však byla pomoc v situaci deficitů platebních bilancí, tedy reálně tehdy,
pokud docházelo k odlivu deviz z ekonomiky.
Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD (Světová banka = WB) = založena stejně
jako MMF, hlavním úkolem je podporovat hospodářský růst členských zemí
poskytováním dlouhodobých půjček na financování investičních projektů (rozvoj
ekonomiky, vzdělání, komunikační systémy, na ochranu živ.prostředí apod.), na
které není v jednotlivých zemích dostatek prostředků.
Zvláštní práva čerpání = SDR (Special Drawing Rights) – speciální měnová jednotka, která se
dodnes používá na účtech IMF. Každá země může disponovat určitou sumou SDR,
jejíž výše závisí od členské kvóty, kterou má tato země u IMF. Příslušná čl.země
potom používá k úhradě svých dluhů právě SDR.
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 20 -
Konference v Kingstonu = 1976, členské země IMF se sešli na Jamajce a dohodly se na
novém mezinárodním měnovém systému (po zániku Bretton-woodského). Pro nový
systém jsou char. plovoucí měnové kurzy, k jejich pohybu dochází na základě změn
S a D. Nejedná se však (až na USA) o čistý floating, nýbrž řízení CB.
Evropský měnový systém = vytvořen 1979 ES v reakci na nestabilní a problémy s p.b.
prohlubující systém floatingu. Členy EMS se staly členské země ES kromě VB.
Základem systému byl pegging, tedy určitý kompromis mezi systémem pružných a
fixních kurzů. Kurz i paritu bylo možno měnit, ale jen za přesně stanovených
podmínek. Na počátku 90.let bylo v Evropě rozhodnuto o vytvoření jednotné měny
(EUR), která nahradila EMS.

Otázky:
Jaký byl vliv Británie při zavádění systému zlatého standardu?



Která měna byla hlavní mezinárodní obchodní měnou v 2. pol. 19. stol.?


Jak byste charakterizovali vývoj světového hospodářství v období před WWI? Měl vliv na měn.systém?





Představme si situaci, že USA mají (v systému ZS) deficit p.b. s VB – aplikujte Humeův zákon.




Představme si situaci, že USA mají (ZS) deficit p.b. – aplikujte vyrovnávání přes změnu úrok.sazeb.



Proč nesmělo v teorii ZS dojít ke sterilizaci přílivu zlata?



Proč muselo dojít v období po WWI k deflaci, pokud měla být libra připoutána v předválečné paritě?



Jak se změnil postoj USA k mez.měn.systému po WWI a WWII? Setkali jsme se již jinde s podobnými
změnami v americkém postoji?



PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 21 -
Jaký problém vznikal v průběhu Bretton-Woodského měnového systému, pokud klesal poměr mezi
americkými zásobami zlata a vydanými dolary?



Proč odpoutání měn. systému od zlata po rozpadu Bretton-Woodu přispělo k vzestupu cen.hladin?


PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 22 -
Kapitola VIII – Japonsko
Pojmy:
M.Perry = americký námořní kapitán, který se dvakrát (1853 a 1854) vylodil v Tokijském
zálivu a pod hrozbou ostřelování si na šogunovi vynutil navázání diplomatických a
obchodních styků mezi Japonskem a USA. Tím byla násilně zlomena izolace Japonska.
Nerovnoprávné smlouvy = byly uzavírány mezi Japonskem a USA, VB, Francií,…,
znamenaly pro Japonce zákaz vybírat vyšší než 5% cla a dávaly cizincům právo
exteritoriality
Právo exteritoriality = cizinci nepodléhali japonským zákonům
Meidži = období od šogunovy rezignace do r. 1912 se označuje jako „osvícená vláda“ –
Meidži. V praxi se jedná o soubor reforem. Šogun byl kritizován za svou slabost vůči
cizincům, proto se zásadní změna ihned po nástupu nové vlády týkala postoje vůči
cizincům. V následujícím období již snaha o izolaci a vypovídání cizinců povolila a byla
nahrazena snahou se od cizinců poučit (stále však byl zachován odstup).
Industrializace = s reformou Meidži je úzce spojena také industrializace do té doby
zemědělské země, ze západních průmyslových výrob byla převzata celá škála postupů.
Zaibatsu = konglomeráty, charakteristický rys rozvoje Jap.průmyslu. Rodinné podniky, které
měly velký politický i ekonomický vliv. Základním rysem bylo křížové vlastnictví akcií
mezi jednotlivými podniky a skutečnost, že součástí zaibatsu byla i banka, která
financovala jeho činnost.
Rusko-japonská válka = vedena na začátku 20.stol., Rusko utrpělo porážku na zemi i na
moři. Japonsko tak získalo Sachalin, Port Arthur a fakticky i Mandžusko.
Čankajšek = čínský vůdce Národní strany, po kapitulaci Japonska (WWII – 1945) byla
občanská válka v Číně, Čankajšek (Národní strana) proti Mao c´Tungovi (Komunistická
strana Číny). V r.1949 komunisti zvítězili a Národní strana se rozutekla na Thaiwan.
Na počátku 30. let byla Čína taktéž slabá, Japonci toho využili a rozšířili své pozice hl.
v severní části Mandžuska. Čína požádala Společnost národů o ochranu. Ta uznala
příslušnost Mandžuska k Číně, což Japonsko odmítlo a v r. 1933 vystoupilo ze
Společnosti národů.
Pakt proti Kominterně = uzavřelo v r. 1936 Japonsko s Hitlerovským Německem. Již od
poloviny 30. let se stávalo militantnější a začalo navazovat užší styky s ostatními
fašistickými velmocemi.
Fašistická osa = Berlín – Řím – Tokio (o poslední rozšířeno v r.1937)
Dodgeova linie = po WWII spojenecké mocnosti (USA) provedly v Japonsku celou řadu
změn, mimo jiné vypracovaly plán obnovy pro léta 1948 – 52. V jeho přípravě sehrála
klíčovou úlohu mise vedená J.M.Dodgem barb2right stabilizační plán nazván Dodgeovou linií.
Institut celoživotního zaměstnání = závazek firmy poskytovat zaměstnanci práci od jeho
vstupu do zaměstnání po jeho odchod do penze.
Princip seniority = systém odměňování, kdy jsou zaměstnanci oceňováni spíše podle doby
strávené ve firmě, než podle výkonnosti.
Indikativní plánování = vláda určuje na jedné straně budoucí koncepci a na straně druhé
podmínky pro hladké fungování soukromého sektoru.
Úřad pro ekonomické plánování = EPA, instituce na úrovni ministerstva, která má za úkol
přípravu indikativního plánu včetně prognóz.
Ministerstvo obchodu a průmyslu = MITI, druhá ze dvou (EPA, MITI) institucí, určujících
konkrétní hosp.politiku Japonska v 50. a 60.letech. Zasahuje do celé řady různých oblastí
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 23 -
Plazza accord = dohoda uzavřená r. 1985 s USA. Její podstatou byly společné intervence na
devizových trzích ve snaze po zhodnocení jenu. K apreciaci nakonec opravdu došlo.



Otázky:
Co považujete za hlavní charakteristický rys reforem Meidži?




Jak byste charakterizovali japonskou hospodářskou politiku ve 30.letech?




V čem spočívaly specifika zaibatsu? Jaká rizika tento postup skýtá?




Jaké problémy v sobě skrývá systém indikativního plánování?




V čem jsou problémy principu celoživotního zaměstnání?




Jak japonské podniky omezuje princip seniority?




Podle údajů, které máte k dispozici, určete, zda šel japonský rozvoj cestou strukturální zkratky nebo
klasickou cestou rozvoje.


Na příkladu Japonska uvažujte o funkčnosti Společnosti národů.




V rámci poválečné japonské ústavy jsou mimo jiné omezeny výdaje na obranu na 1% HDP. Jaké
politické a ekonomické dopady má tato skutečnost?
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 24 -




Jak probíhaly konkrétní kroky po uzavření Plaza Accord na devizovém trhu?
PESHOS: Světové hospodářství jaro 2007 pojmy a otázky
petkab@gmail.com - 25 -
Kapitola IX – Evropské centrum
Pojmy:
Briandův plán = plán na vytvoření Panevropské unie (1929, druhý, o kterém lze uvažovat
jako o integračním plánu – po projektu Jiřího z Poděbrad 1462)
Panevropská unie = nemělo jít jen o ekonomickou integraci, ale i politickou a sociální
federaci evropských států. Hlavním motivem byla snaha posílit ekonomickou pozici
Evropy skrz odstranění celních bariér mezi jednotlivými státy. Reálně se však o
takové myšlence začalo uvažovat až po WWII.
Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci = integrace zakotvená v Marshallově
plánu, jejím úkolem bylo koordinovat americkou pomoc evropským zemím.
Montánní unie = první krok v poválečné integraci, oficiálně byla nazvána ESUO
– Evropské společenství uhlí a oceli = smlouva podepsána v Paříži (Pařížská
smlouva) v dubnu 1951 evropskou šestkou, vstoupila v platnost 1952, měla
konkrétní dobu trvání – 50 let. Proto v r.2002 zanikla barb2right byla vstřebána do ES.
Cílem bylo vytvoření společného trhu uhlí a oceli a podpoření dalšího
ekonomického růstu spojeného s technologickým zdokonalováním výroby a
také: uhlí a železo nutné pro vedení války bright vzájemná kontrola (kontrola
Německa a Porúří)
R.Shuman = iniciátor Montánní unie (ESUO)
Evropská šestka = státy zakládající ESUO, Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí,
Lucembursko.
Římské smlouvy = podepsány r. 1957 (platné od 1958) evropskou šestkou, na základě
podpisu vznikly EHS a EURATOM. Smlouva předpokládala postupné odstranění cel
a kvantitativních omezení dovozu a vývozu mezi členskými státy a společné celní
politiky vůči nečlenským státům.
Evropské hospodářské společenství = EHS, celá ekonomika mimo uhlí, ocel a ekonomické
využití jaderné energie
Evropské společenství pro atomovou energii = EURATOM, pouze ek.využití jaderné energ.
Evropské sdružení volného obchodu = ESVO, EFTA, 1960, vznikla částečně jako protiváha
integrace v rámci EHS, signatáři byly Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko,
Švédsko, Švýcarsko a VB.
Smlouva o spolupráci mezi Francií a Německem = podepsána r. 1963, čímž se vytvořila
páteř EHS, která plní svou roli až do současnosti.
Slučovací smlouva = r. 1967, sloučila orgány do té doby samostatných organizací EHS,
ESUO a EURATOMu do jednoho – ES.
Evropské společenství = označení používané pro sloučené orgány EHS, ESUA a EURATOm
od podpisu Slučovací smlouvy.
Euroskleróza = pokrok integraci uvnitř ES byl v 70.letech malý a začalo se mluvit o E.
Znamenala prakticky neschopnost dojít ke společným závěrům pro rozdílné názory
členských zemí.
Lomské dohody = na základě těchto dohod zrušilo ES cla a jiné omezení dovozu na téměř
všechny komodity pro velkou skupinu rozvojových zemí (46 zemí – Afrika, karibská
oblast, Pacifik), země navíc nebyly vázány reciprocitou a nemusely tedy poskytovat
stejné výhody zboží pocházejícímu z ES. Polovina 70.let.
Jednotný evropský pakt = podepsán v r. 1986 jako odezva na snahu dokončení integrace
evropského trhu.Nejdůl