Mikro_ve_zkratce

ceně zaniká monopolní zisk a monopol
realizuje jen normální zisk).

11. Rovnováha oligopolního trhu. Příčiny existence oligopolních struktur. Utváření
rovnováhy. Utváření a vlastnosti cen oligopolního trhu, důsledky pro fungování tržního
mechanismu?

V praxi převažuje oligopol. Chování firem v oligopolu je ovlivněno vzájemnou závislostí. Jeho
základní rysy jsou: - existence několika firem v odvětví, - zpravidla diferencovaný produkt, -
bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem (Jestliže je poptávka dostatečně daleko
(tj.vpravo) otevírá se prostor pro další firmy i menší producenty). Každá firma je natolik silná,
že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady (P>MC).
Viz. obr. str. 124: D je tržní poptávka a Dd je poptávka po výrobcích dominantní firmy, která
nabízí množství produkce q1(dáno průsečíkem MC a MR). Při poptávce Dd může
dominantní firma realizovat za cenu p1, tím je bod E bodem rovnováhy dominantní firmy.
Koupěschopná poptávka je však při ceně p1 vyšší.Rozdíl mezi q2 q q1 je tržní prostor
otevřený dalším firmám. Bodem rovnováhy odvětví je H, odpovídající tržní ceně p1 a
nabízenému množství q2.
Utváření oligopolní rovnováhy je podmíněno vstupem dominantním firem na trh s adekvátní
cenou, která: - vytvoří rovnováhu tržní nabídky a tržní poptávky, - zabezpečí dominantní
firmě zisk, - umožní malým a středním firmám efektivní podnikání(normál ní zisk). Postavení
firem na trhu není rovnocenné. Tedy malé a střední firmy jsou v postavení cenového
příjemce. Cena je určena oligopolem. Na oligopolních trzích je cenová konkurence účinným
nástrojem konkurenčního boje.
Utváření cen v podmínkách oligopolní struktury.
Východiskem je: - znalost vlastního výrobku (technická charakteristika, - vhodnost
uspokojování potřeb, aj.), - analýza poptávky a její demografické, sociální a psychologické
aspekty, - analýza konkurenčních podmínek, - zvážení možnosti tržní segmentace, - výběr
odbytových cest. Na základě těchto východisek se uskutečňuje stanovení ceny - kroky:
- rozhodnutí o míře zisku, to znamená cílové rentabilitě vložených kapitálových prostředků
18
- rozhodnutí o úrovni využití výrobních kapacit
- výpočet nákladů na jednotku produkce (AC)
- stanovení ceny jednotlivého výrobku
Jednotlivé kroky se modifikují v závislosti na tom, zdali se jedná o: technologické inovace,
výrobkové inovace (záleží zdali je výrobek nový či substitut).
Důsledky pro fungování tržního mechanismu
Oligopol sám o sobě je produktem tržní segmentace (trh se rozpadne na luxusní, středně
náročný a masový trh). Tržní poptávka není homogenní (odpovídající podmínkám v DOKO)
a proto také nevystupuje jednotně ani co do místa, ani co do požadavků zboží. Oligopolní
uspořádání je jednou z cest, kterými se nabídka přizpůsobuje diferencované poptávce a
diferenciaci trhů vůbec.

12. Rovnováha v podmínkách monopolistické konkurence. Postavení firem na trhu.
Rovnováha v krátkém a dlouhém období. Neefektivnost trhu monopolistické konkurence?

Nejvíce připomíná dokonalou konkurenci a to díky shodnosti tržní ceny s průměrnými
náklady). Oproti DOKO však není splněna podmínka, že jsou minimalizovány AC, tedy
rovnovážná cena se utváří za situace, kdy AC>MC. A zároveň platí, jako v ostatních
NEDOKO, že P>MC.
Základní předpoklady: - velký počet firem v odvětví, - diferencovaný produkt, - neexistence
bariér vstupu firem do odvětví. Monopolní konkurence představuje trh s mnoha výrobci,
jejichž pohyb mezi odvětvími je zcela volný. Avšak každá firma vyrábí natolik diferencovaný
produkt, že sama stanoví jeho cenu. A navíc působí řada dalších faktorů (značka, jméno
firmy, reklama, tradice, zvyky spotřebitelů, aj.) To znamená, že v rámci svého produktu má
monopolní postavení a monopolní sílu. Z této situace vyplývají dvě okolnosti:
1) Jelikož má firma monopol nad svou produkcí, sama stanoví cenu. Klesající poptávková
křivka po produkci firmy je poměrně vysoce elastická, protože řada ostatních firem prodává
blízké substituty. To, že je poptávková křivka skloněná znamená, že firma může v krátkém
období realizovat monopolní zisk.
2) V dlouhém období je tento monopolní zisk stlačen na nulu v důsledku volného pohybu
mezi odvětvími. Jestliže stávající firmy v odvětví dosahují monopolní zisky, přiláká to nové
firmy v odvětví bude více firem a poptávka po produkci každé jednotlivé firmy klesne. To se v
grafu projeví posunem individuální poptávkové křivky doleva. Nové firmy přicházejí do
odvětví tak dlouho, dokud není monopolní zisk nulový. (obr. str. 128)

Monopolistická rovnováha v krátkém a dlouhém období
a) v krátkém období - je rovnováha firmy v monopolní konkurencí podobná rovnováze
monopolu. Rovnovážný objem výroby firmy je odvozen z průsečíku křivek mezních příjmů a
mezních nákladů. Rozdíl mezi průměrnými příjmy a průměrnými náklady znamená existenci
monopolního zisku, což vede k přílivu jiných firem do tohoto odvětví.
b) v dlouhém období - tento příliv nových firem způsobí posun poptávkové křivky po
produkci každé firmy doleva. Cena umožňuje firmě pokrýt její náklady, to však není situace,
která by přilákala další firmy.


Neefektivnost trhu monopolistické konkurence
19
Stejně jako v monopolistické konkurenci, tak i v ostatních tržních strukturách NEDOKO
dochází k projevům neefektivnosti. A to jak výrobní tak i alokační. Výrobní neefektivnost
znázorňuje obrázek rovnováhy monopolu. Alokační neefektivnost je vyobrazena viz otázka
č.10.

13. Utváření cen na trzích výrobních faktorů. Specifika trhu výrobních faktorů. Motivace
poptávky a nabídky. Teorie mezní produktivity a ceny výrobních faktorů?

příjem z mezního prod. představuje dodatečný příjem, který firma získává zapojením
dodatečné jednotky VF do výroby, přičemž ostatní vstupy zůstávají
neměnné. Je to tedy dodatečný příjem (změna celk. příjmu) vytvořený
dodat. jednotkou vstupu
substituce VF jsou vzájemně zaměnitelné, optimální kombinací VF je když příjmy
z mezních produktů VF se sobě rovnají
pozemková renta se platí za pronájem VF půdy, půda je tzv. prvotní VF, protože nemá
svůj původ v hosp. činnosti
nominální mzda skutečná mzda, suma nabídnutých peněžních prostředků
reálná mzda vyjadřuje koupěschopnost nominální mzdy, kolik zboží či služeb si
může její příjemce koupit
nezaměstnanost je projevem poruch trhu práce
cena půdy úzce souvisí s pozemkovou rentou a od ní se v případě koupě či
prodeje odvíjí
přirozená míra nezam. představuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá
ukazateli míry nezaměstnanosti v podmínkách kdy ekon. optimalizuje
svůj výkon
dobrovolná nezaměst. je upřednostněna jiná aktivita než práce , nezam. mohou mít nabídky
práce, ale aktivně hledají jiné, např. finančně výhodnější.
nedobrovolná nezam. způsobena nepružností mezd, trh není schopen reagovat na zákoné
zvýšení mezd, dá se říci, že odpovídá cyklické nezam.

Specifika trhu VF a motivace poptávky a nabídky
Výrobní faktory: půda, práce, kapitál. Trh výrobních faktorů = místo, kde se střetává nabídka
a poptávka po výrobních faktorech. Je dán zvláštnostmi, především:
- charakterem spotřeby, tzn. výrobní spotřebou. Poptávka (i nabídka?) po VF je
technologicky podmíněná.
- na straně poptávky, která je poptávkou odvozenou,vystupují firmy motivované především
maximalizací zisku.I při zachování zásady směny (musí přinášet užitek směňujícímu)
neslouží kupujícímu k uspokojování osobní spotřeby (proto nemůžeme motivaci poptávky
vysvětlovat pomocí teorie mezní produktivity-podle které je výše mzdy závislá na mezní
produktivitě VF, tedy na produktivitě poslední jednotky VF)
- domácnosti představují nabídkovou stranu na trhu VF a jejich chování je motivováno
maximal. užitku.
Cena výrobního faktoru
cena, která je spojená se službou tohoto faktoru, tzn. s jeho pronájmem. V případě půdy se
platí pachtovné a cenou je sazba pozemkové renty, za práci se platí mzda a cenou práce je
mzdová sazba, u kapitálu se platí úrok a cenou kapitálu je úroková sazba.
Poptávka po výrobních faktorech
Poptávka po výrobním faktoru je odvozená od poptávky po finálním statku, na který byl daný
faktor použit. A to proto, že zájem o výrobní faktory závisí na zájmu spotřebitelů o finální
statek vyrobený díky daným faktorům. Protože se firmy snaží maximalizovat zisk, budou
poptávat jen takové množství faktorů, které jim zajistí zisk. Poptávka tedy závisí na výši
výnosu z výrobního faktoru a výši nákladu na daný faktor. Poptávka je určena příjmem z
mezního produktu (MRP). Křivka MRP je současně křivkou poptávky po výrobním faktoru.
Optimální množství VF, když platí: MRPF=MCF=PF. (obr. str. 133).

20
Příjem z mezního produktu (MRP, MRPF)
Dodatečný příjem, který firma získá, jestliže zaměstná dodatečnou jednotku výrobního
faktoru, přičemž ostatní faktory zůstávají konstantní. Příjem z mezního VF vykazuje od
určitého rozsahu zapojení VF klesající tendenci.(U DOKO cena na trhu je konstantní - firma
realizuje každou další jednotku produkce za stejnou cenu. U NEDOKO je cena na trhu
klesající - realizace dalších jednotek je podmíněna poklesem ceny)

Mezní náklady na výrobní faktor (MFC,MCF)
Dodatečné náklady, které firmě vznikají při najmutí dodatečné jednotky výrobního faktoru.
Jde o změnu v celkových nákladech v důsledku zaměstnání dodatečné jednotky. Mezní
náklady na výrobní faktor tvoří v případě DOKO trhu nabídku daného faktoru firmě, tzn. že
určité množství faktoru je nabízeno při trhem stanovené ceně (nabídka je dokonale elastická
- konstantní). V NEDOKO jsou mezní náklady rostoucí.

Formy cen výrobních faktorů
Pozemková renta - cena výrobního faktoru půdy. Je stanovena ve výši, kde se střetnou
křivky nabídky a poptávky po půdě. Protože, nabídka půdy je fixní, určuje výši převážně
poptávka.
Mzdová sazba - cena VF práce. Cenu také určuje střet nabídky a poptávky po práci.
Úroková sazba - cena výrobního faktoru kapitálu. Také ona je stanovena na základě střetu
nabídky s poptávkou po kapitálu.

Teorie mezní produktivity
Základní teoretická konstrukce využívaná k vysvětlení cen VF. Plní funkci teorie rozdělování.
Její základy formuloval J.B.Clark na počatku 20.stol. Podle ní je výše mzdy závislá na mezní
produktivitě VF, tedy na produktivitě poslední jednotky VF. Z pojetí zákona klesajících
výnosů a z vlastností vývoje MRP (optimální množství vstupů pro firmu: MRP=MFC=P po
VF) bude určitý VF najímán za podmínek, kdy každá další jednotka tohoto VF bude najata za
tutéž cenu. Podmínkou najímání je tedy přebytek z MRP nad MFC. Ze vztahu mezních a
průměrných veličin vyplývá, že příjem z průměrného produktu VF (ARPF) je nejdříve
rostoucí a pak klesající a ovlivňuje celkové příjmy za VF (u DOKO musí platit: ACF=MCF).
Z níže uvedeného obrázku je možno odvodit významný poznatek o VF: Klesající část MRP
od bodu, jehož souřadnice tvoří L1 a w1 (průsečík MRP a ARP), je poptávka po VF. Ostatní
část křivky MRP není zobrazením poptávky po VF, protože MRP je menší nez MFC (mzdová
sazba w) a tudíž se nevyplácí VF najímat. (obr. str. 134)

Pozemková renta
Výši pozemkové renty určuje výše sazby pozemkové renty a množství pronajaté plochy.
Protože je nabídka půdy fixní(množství je
dané), ovlivňuje výši renty pouze poptávka po
půdě.







14. Trh práce a nezaměstnanost. Utváření nabídky a poptávky na trhu práce. Příčiny a
druhy nezaměstnanosti. Zdroje nedokonalosti trhu práce. Měření nezaměstnanosti.
Přirozená míra nezaměstnanosti a její souvislosti?

Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli
nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují odměny za práci jediný
významný zdroj příjmu. Proto se klade na rozbor trhu velký důraz. Domácnosti za svojí práci
21
dostávají mzdu a cenou práce je tedy mzdová sazba. I v případě tohoto výrobního faktoru se
firmy snaží maximalizovat zisk (budou tedy najímat práci do okamžiku, kdy se příjmy získané
pomocí poslední jednotky práce vyrovnají nákladům na nájem práce) a domácnosti
maximalizují užitek.

Poptávka po práci
Poptávka po práci je určena množství práce, kterou firma najímá při různých úrovních
mzdové sazby. Firma poptává takové množství práce při němž, se příjem z mezního
produktu vyrovná mezním nákladům na práci, tedy mzdě. Poptávku tedy značně ovlivňuje
produktivita práce (ta je ovlivněna kvalifikací práce, množstvím a kvalitou kooperujících
faktorů, technologií a mgmtem). Příjem z mezního produktu práce (MRPL) je násobkem
mezního fyzického produktu práce (MPPL) a ceny produktu (P). Křivka poptávky po práci je
odvozena z křivky příjmu z mezního produktu.

Nabídka práce
Nabídka práce je zastoupena domácnostmi, které vynakládají práci. Jejím efektem je pak
mzda, peněžní ocenění vynaložené práce, respektive jejího mezního produktu. Práce je
výrobním faktorem, jehož nositelem je člověk. Člověk se proto rozhoduje, zda výdělek
získaný prací je adekvátní počtu hodin strávených prací a zda pro něho není lepší využít
volný čas. Cílem spotřebitele je maximalizace užitku. Maximálního užitku bude dosaženo
tehdy, když mezní užitek dodatečné jednotky času je v obou alternativách využití času
stejný. Substituční efekt - při vyšší mzdě přináší každá
hodina práce vyšší výdělek, který může spotřebitel použít k
získání většího počtu výrobků a služeb, a to vede k
tendenci pracovat déle a to na úkor volného času. Jedná se
tedy o nahrazování volného času prací. Důchodový efekt -
vyšší mzda vede ale také k nahrazování práce volným
časem. A to proto, že spotřebitel má již dostatečný důchod
a chce také více volného času.
Individuální křivka nabídky práce - je v určité části zpět
zakřivená. To je způsobeno právě důchodovým efektem
(pokud se jeho mzda zvýší nad určitou úroveň
upřednostňuje pracovník volný čas). Pracovník při vyšší
mzdě je motivován a preferuje práci před volným
časem.(substituční efekt)

Příčiny a druhy nezaměstnanosti
Typy nezaměstnanosti (dle charakteru nezaměstnanosti): Frikční n. - vzniká v důsledku
fluktuace pracovních sil mezi místy a pracovními příležitostmi. Strukturální n. – je projevem
rozdílu mezi pracovních kvalifikací nabízenou a poptávanou. Cyklická n. – souvisí
s cyklickým kolísáním výkonu ekonomiky. Dle časového hlediska děléme nezam.:
krátkodobá, dlouhodobá. Rozlišení dle Keynesovy Obecné teorie zaměstnanosti, úroku a
peněz: Dobrovolná n. – znamená, že je upřednostněna nějaká jiná aktivita či volný čas před
konáním práce (v DOKO by byla jen dobrovolná n.). (obr. str. 140). Nedobrovolná n. - je
vyvolána poruchou v podobě nepružných (strnulých, projevujících se na D i S) mezd (ta
vzniká v důsledku ekon. soc. i politic. faktorů a to směrem dolů ale i díky omezené
zastupitelnosti pracovní síly). Mzdy uvíznou na vyšší hladině, než odpovídá stavu rovnováhy
na trhu práce. To znamená, že je zaměstnáno méně obyvatel a současně vzniká přebytek
nabídky práce, který zobrazuje ty, kteří jsou ochotni při této mzdové sazbě pracovat, ale
neexistuje pro pracovní příležitost. (obr. str. 141). Nezaměstnanost je významná porucha
stupňující napětí v soc. oblasti. Cílem hospodářské politiky státu je ji snížit na co nejnižší
úroveň. Politika tzv. plné zaměstnanosti (plné využití faktoru práce-alokace optim. rozsahu
ve stanovených podmínkách) usiluje o udržování ukazatele na úrovni přirozené míry
nezaměstnanosti. Ta představuje nejvyšší udržitelnou úroveň zaměstnanosti a odpovídá
22
ukazateli míry nezaměstnanosti v podmínkách, kdy ekonomika optimalizuje svůj
výkon(dosahuje výkonu na úrovni tzv. potencionálního produktu).

Nedokonalosti trhu práce
1) Mzdová strnulost - mzdy a platy mají tendenci reagovat daleko pomaleji na změny na
trzích práce. Nerovnováha mezi nabízeným a poptávaným množstvím práce se vyrovnává
postupně a pomaleji. 2) Mzdové tarify firem - mnohé firmy vytvářejí určité mzdové struktury
podle kterých jsou zaměstnanci odměňováni (mzdové tarify používají zejména velké podniky,
a to k zjednodušení mzdových rozhodnutí a k podpoření smyslu pro spravedlnost). 3)
Omezení zapříčiněné kolektivními smlouvami, pracovně-právním zákonodárstvím, ale i
čistě tržními vlivy (firmy udržují zaměstnanost nad efektivní míru proto, aby v budoucnosti
měly kvalitní zam-ce).

Měření nezaměstnanosti
Rozsah nezaměstnanosti se měří ukazatelem (makroekonomickým) nezaměstnanosti: n = N
/ L *100 (%). N je počet nezaměstnaných a L celkový počet práceschopných, kteří pracují
nebo se ucházejí o místo (ekonomicky aktivní obyvatelstvo).

15. Teorie kapitálu a úroku. Pojetí kapitálu v ekonomii. Úspory a investice. Význam úvěru a
úrokové míry pro fungování hospodářství?

kapitál je výrobní faktor odvozený, druhotný. je výsledkem předchozí hosp.
aktivity. Jsou to úspory přeměněné v investice, úspory vydávané za
účelem zhodnocování, (hodnota schopná zhodnocení, obohacení se o
přírůstek), dělíme na peněžní a fiktivní (cenné papíry)
úvěr vztah kdy vlastník kapitálu poskytuje své prostředky někomu jinému a
tím mu dává možnost s nimi po stanovenou dobu volně disponovat
úrok cena za poskytnutí úvěru, důchod plynoucí z kapitálu, kapitálový výnos
úroková míra je základní formou výnosu z kapitálu, a náleží vlastníkovi (věřiteli), jako
odměna za službu, kterou zapůjčený kapitál poskytl i = u / K * 100
akumulace peněžní úspory se zhodnocují v peněžní formě, např. poskytnutím těchto peněz
formou úvěru, který přinese úrok
akumulace reálná využití peněžních prostředků k nákupu výrobních faktorů
investice čisté reálná akumulace je čistou investicí (je vynakládána na nákup
dodatečných prvků kapitálu), jsou základem rozšiřování výroby
investice hrubé čisté investice + obnovovací (restituční) investice (to jsou investice
potřebné na obnovu spotřebovaného kapitálu)
sklon ke spotřebě chování příjemce důchodu, který raději volí peníze připravené
k aktuálnímu použití
sklon k úsporám chování příjemce důchodu, který raději investuje svoje úspory
sklon k investování jím je ovlivňována přeměna úspor v investice, je závislý na úrokové
míře, rostoucí úrok. míra působí na pokles sklonu
mezní sklon ke spotřebě přírustková hodnota sklonu ke spotřebě, sklony se se změnou důchodu
mění
mezní sklon k úsporám přírůstková hodnota sklonu k úsporám, sklony se se změnou důchodu
mění, proto čím vyšší důchod tím větší sklon k úsporám
mezní sklon k investování je poměr přírůstků obou veličin, investice I a výše důchodu Y
mezní efektivita kapitálu přírůstková hodnota efektivity kapitálu
kurs cenných papírů cena cenných papírů vyjádřená k = d / i (d je důchod a i je úrok. míra)

Pojetí kapitálu v ekonomii
Kapitál je oproti jiným výrobním faktorům považován za faktor již odvozený, druhotný.
Z hlediska jeho vzniku se kapitál definuje jako úspory přeměněné v investice, úspory
vydávané za účelem zhodnocení. Základní vlastností kapitálu je tedy to, že je současně
vstupem i výstupem. Existují tři hlavní kategorie kapitálových statků: 1) stavby, 2) zařízení
23
a 3) zásoby. Kapitálové statky se v procesu výroby nespotřebovávají najednou, ale působí
po delší dobu. K přenesení ceny kapitálového statku do ceny finálního statku slouží odpisy.
Ty ovšem slouží i jako zdroj prostředků na nákup nových kapitálových statků (slouží jako
zdroj obnovovacích investic). Kapitálové statky - jsou jednou ze základních forem, ve
kterých vystupuje