Definice_nekterych_pojmu

Agregátní poptávka - celkové množství produktu, které bude při dané cenové hladině v ekonomice nakoupeno. Vzniká agregací dílčích poptávek.
Agregátní nabídka - celkové množství produktu, které bude při dané cenové hladině vyráběno a nabízeno. Vzniká agregací dílčích nabídek.
Makroekonomie se zabývá-výkonnost ekonomiky, hospodářský růst
-úroveň zaměstnanosti, příčiny nezaměstnanosti
-inflace, vznik, dopady
-makro politika státu, ovlivňuje výše uvedené
Produkt – tržní hodnota finální produkce dosažené za jeden rok.
Rozdíl mezi produktem a důchodem – znehodnocení kapitálu, nepřímé daně.
Do DP se nezapočítávají – čisté peněžní transakce, směnné transakce existujícího majetku, meziprodukty.
Meziprodukty – dodávky mezi podniky, které vstupují do výrobní spotřeby v daném roce.
Přidaná hodnota – hodnota přidaná zpracováním na jednotlivých stupních meziproduktu.
HDP – finální produkce vytvořená na území státu.
HNP - finální produkce vytvořená výrobními faktory dle jejich národní příslušnosti.
Rozdíl mezi HNP a HDP – čistý příjem z majetku v zahraničí.
HDPn- tržní hodnota finální produkce v běžných cenách.
HDPr- tržní hodnota finální produkce ve stálých cenách.
Stálé ceny – ceny určitého roku (základ) ve kterých je oceňována produkce let následujících i předchozích.
V DP není zachyceno – netržní statky, hodnota volného času, škody na životním prostředí, podzemní ekonomika, kvalita zboží a služeb.
Agregát čistý ekonomický blahobyt - zohledňuje tyto skutečnosti.
HDP dle výdajů -C-výdaje domácností na spotřebu: dlouhodobé, krátkodobé, služby
Ib-soukromé hrubé domácí investice: restituční, čisté,(výstavba r.domů)
G-státní nákupy výrobků a služeb: vyloučeny transfery
En-čistý export: rozdíl mezi exportem a importem (+ , -)
Čistý produkt NDP, NNP – vznikne pokud použijeme pouze In.
NI– součet důchodů náležejících vlastníkům všech výrobních důchodů.
Tvoří ho: hrubé mzdy, renty, hrubé zisky korporací, čistý úrok, příjmy ze samozaměstnání.
PI osobní důchod – celkové příjmy, které domácnosti skutečně získávají.
- daně ze zisků korporací, část zisků není rozdělována, platby do fondů soc. poj.
+ transferové platby!
DI disponibilní důchod – zdaněný PI.DI = C + S
Čistý úrok – rozdíl mezi úroky, které domácnosti získávají a které platí jiným subjektům.
Veličina: stavová - absolutní rozměrtoková – absolutní rozměr v čase
Autonomní výdaje– část celkových výdajů na spotřebu, která není závislá na velikosti důchodu Co. Změnu může vyvolat očekávání vyššího důchodu, růst bohatství(očekávaný), pokles cenové hladiny, očekávaný růst inflace, pokles úrokových sazeb, snížení daní.
Soukromé investice– součást AD, (výkyvy – AD), krátkodobě stimulují AD a tím i produkt, dlouhodobě jsou zdrojem růstu produktu a potenciálního produktu.
Investiční multiplikátor k – koeficient, který udává o kolik se změní důchod, jestliže se změní investiční výdaje o jednotku, k popisuje důchodotvorný účinek investicdY = k . dI
Hodnota investičního multiplikátoru - je závislá na mpc.
Makroekonomická rovnováha – nastolení takových proporcí, které nesignalizují potřebu změn. AD = AS Předpokládá a zahrnuje rovnováhu na trhu statků a služeb ,trhu výrobních faktorů a na finančním trhu.
Maximální produkt – nejvyšší možný výstup ekonomiky.
Skutečný produkt – peněžní ocenění tržní produkce, který ekonomika skutečně dosáhla.
Potenciální produkt – maximální udržitelný výkon.
Permanentní důchod – vyjadřuje dlouhodobí důchodový trend, odráží se v něm nejen běžný důchod, ale i důchody minulé a v budoucnu očekávané.
Rozpouštění úspor – znamená, že C je vyšší než DI.
Sklon k úsporám – podíl úspor na DI.
Výdaje na spotřebu – se odvíjí od DI, permanentního důchodu, bohatství, ostatní vlivy(daně, inflace…) mohou růst jestliže: vzroste Co (růst celé fce), DI (pohyb po křivce), mpc.
Spotřební funkce – zobrazuje vztah mezi C výdaji a DI domácnostíC = mpc . YC = Co + mpc . Y
Odlišné předpoklady klasického a keynesiánského modelu rovnováhy:
- cenová pružnost na trzích statků, služeb a výrobních faktorů
- mechanismus utváření rovnováhy na finančních trzích (přeměna S v I)
Klasický model- pružné ceny na trzích,I a S se vyvíjí pod vlivem úrokové míry
- rovnováha se utváří na úrovni potenciálního produktu
- automatická přeměna S v I
- cenový mechanismus reaguje na zněnu AD tak, že navrací skutečný výkon na úroveň potenciálnímu produktu.
Keynesiánský model- omezená pružnost cen, citlivost I na úrokovou míru je snížená
- tvorba S závisí na úrovni důchodu, ne na úrokové míře(vertikála)
- zříká se automatické přeměny S v I
- stimulací AD je možno dosáhnout výkonu blízkému potenciálnímu produktu
Teorie mylného chápání (klasika) – změny cenové hladiny mohou vést subjekty k mylnému chápání procesů na trhu.
Keynesův efekt úrokových měr – popisuje jak pokles cenové hladiny způsobuje pokles úrokové míry a to se projeví stimulací investičních výdajů firem.
Engelův zákon – vyjadřuje co platí pro vztah výdaje na spotřebu a důchod (dosažení určité důchodové hranice umožňuje luxusní nákupy, které rostou rychleji než důchod).
Index blahobytu – podíl výdajů na potraviny na celkovém důchodu.
Rovnováha pomocí vztahu S a IS > I- produkt je vyšší než rovnovážný a bude klesat
S < I- produkt je menší než rovnovážný a proto poroste
Cenová hladina – všeobecná úroveň cen měřená pomocí cenových indexů.
AS – krátkodobá (SAS) rostoucí- dlouhodobá (LAS) vertikální
Krátké období – některé náklady se chovají fixně.
Dlouhé období – vzestup cen nákladů, návrat na úroveň potenciálního produktu.
Pigouovův efekt – popisuje chování spotřebitele při poklesu cenové hladiny, kdy se cítí bohatším.
Ekonomická síla– absolutní velikost finálního produktu
Ekonomická úroveň– úroveň výstupu na jednoho obyvatele (účinnost využívání disponibilních zdrojů)
Ekonomický růst– je růst, který vyjadřuje, že se potenciální produkt zvyšuje
Růst výkonu– HDP v roce t+1 je vyšší než v roce t.
Tempo růstu G– tempo, kterým roste reálný HDP
Extenzivní faktory růstu- jsou spjaty se zapojováním dodatečným výrobních faktorů
Intenzivní faktory růstu- jsou spjaty se zvyšováním účinnosti (produktivity)výrobních faktorů
Klasická recese – pokles AD při kterém dochází k poklesu cenové hladiny a skutečný výkon je pod úrovní potenciálního produktu
Slumpflace- AD se nemění ale dochází k poklesu AS, skutečný produkt zaostává za potenciálním, omezování výkonu a růst cenové hladiny
Hospodářský cyklus- kolísání skutečného produktu kolem úrovně produktu potenciálního: jeden h.c. je pohyb, který ekonomika vykoná mezi opuštěním sedla a návratem zpět do sedla.
Exogenní příčiny cyklu– výkyvy v možnostech využívání inovací, politické příčiny, nedostatečná informovanost tržních subjektů, hospodářská politika vlády.
Endogenní příčiny cyklu– nestabilita investičních výdajů odvozovaná od změn provázejících očekávání vývoje budoucích výnosů.
Fáze hospodářského cyklu- vrchol, kontrakce (recese), sedlo, expanze
Vrchol- maximální úroveň skutečného produktu
Kontrakce- fáze hospodářského cyklu, v níž dochází k poklesu skutečného produktu
Recese- pokles skutečného produkt