živoč. část k zápočtu

i
Napájení
- kapkové napáječky
Odkliz trusu
- mechanická lopata
- dopravní pás
Sběr vajec
- vykulují se do žlábku odkud jsou buď sbírána ručně nebo pomocí pásu
Technika a technologie v chovu a výkrmu prasat – ustájení, krmení, napájení, odkliz výkalů.
Ustájení
bezstelivové – malá pracnost, velké i malé chovy
s denním přistýláním – pracnější – více ruční práce
hluboká podestýlka – uplatňovaná převážně v cizině
- individuální boxy, porodní boxy, skupinové kotce, skupinové kotce s boxy, individuální kotce
rozdělení kotců dle úpravy podlahy
s ustájením v úrovní podlahy stáje
s podlahou nerozlišenou (málo se používá – malochovy)
dělené lože a snížené kaliště
dělená na lože a roštová kaliště
se zvýšenou podlahou
vyvýšené kotce
vícepodlažní kotce nebo klece
Krmení
- technika dle skladby krmné dávky – krmení suchými krmivy
- krmení vlhčenými krmivy
- krmení tekutými krmivy
- dle technologické linky (mobilní, stacionární)
- dle podávání krmiva (dávkovaný, ad libitní)
Krmení suchými krmivy
- mobilní – míchací krmný vůz ( vana osazená na podvozku s pojezdovými koly a doplněná pracovní plošinou pro obsluhu)
- stacionární – individuální dávkovač (odměření objemově do koryt - prasnice)
- skupinový dávkovač (automatické plnění dávkovačů krmivem přes dopravníky a i jejich založení na krmné místo – krmení na lože, na kužel, do krmného talíře a do koryt)
- sesypná krmítka – zásobník se žlábkem, kde se pozvolna uvolňuje krmení
Krmení vlhčenými krmivy
- mobilní – míchací krmný vůz
- stacionární – individuální či skupinové dávkovače s dodatečným zvlhčením
- sesypná krmítka se zvlhčovačem (krmivo nepadá samovolně, ale je dávkováno – v krmítku nad korytem je napáječka, kterou si prase může ale nemusí zvlhčit krmivo)
Krmení tekutými krmivy
- stacionární zařízení – přípravu řídí počítač, základem je míchačka, kde se mísí nejdříve tekuté složky, a pak suché
- krmné boxy pro prasnice – dle elektronické identifikace je nadávkováno naprogramované množství krmiva
Napájení
Napáječky ventilové – přímé ovládání (hubicové, kolíkové, jazykové a žlabové)
- nepřímé ovládání (napouštění vody v závislosti na hladině)
Napáječky bezventilové – hladina vody je udržována přes vzduchovou komoru
Odkliz výkalů
Podestýlané chovy – shrnovače, mechanické lopaty
Bezstelivové chovy – mechanické lopaty, přeronové kanály, podtlakový princip
Technika a technologie v chovu brojlerových králíků – ustájení, krmení, napájení, odkliz výkalů.
Ustájení
- jednopodlažní či vícepodlažní klece do baterií (druh sestavy)
- skupinové klece – výkrm a mladí králíci
- jednoetážové klece – samice s mláďaty (lepší kontrola a manipulace)
- dvou až třípodlažní klece – efektivnější využití haly, nižší náklady na vytápění
Krmení
- klecová krmítka (ruční zakládání krmiva, pracný, výhody -kontrola krmiva a zdravotního stavu králíků)
- dopravníky krmiva – (ze zásobníků přes dopravníky přímo do krmných žlabů – pomocí trubního rozvodu)
- mobilní dávkovače se zásobníky (dávkovač se zásobníkem krmiva pojíždí po konstrukci klecí, plní krmné žlaby nebo přímo krmítka)
Napájení
- misky na vodu (nejsou hygienicky vhodné)
- u klecí napáječky – kapátkové, tlačítkové či miskové
- rozvod pitné vody je potrubí pokládáno na strop či na zadní stranu klece
Odkliz exkrementů
- v menších chovech ručně – lopaty a škrabky
- ve velkých chovech shrnovacími lopatami – pohybuje se pod klecemi
- pásovými dopravníky – pohyb pod klecemi
Technika a technologie v chovu koz – ustájení, krmení, napájení, dojení, odkliz exkrementů.
Ustájení
- volné ustájení v individuálních boxech – jen dočasné
- volné ustájení ve skupinových kotcích – hluboká podestýlka nebo vysoká podestýlka
Typy stájí:
- jednoprostorová stáj – není rozčleněna, při podestýlání je nutná manipulace se zvířaty
- dvouprostorová stáj – je rozčleněna na prostor krmení a stlaný prostor ležení
- ustájení na roštech – není vhodný pro kůzlata a dojná zvířata
- venkovní zastřešené ustájení – vhodné pro kozly
Krmení
- nejčastěji mobilní krmné linky
- krmné žlaby nebo krmné jesle na seno
- krmný stůl – krmivo se zakládá z krmných vozů
- krmné pásy a řetězové dopravníky krmniv – pás se pohybuje po dně krmného žlabu
- přenosné krmné žlaby a jesle – i pro venkovní využití, většinou žebřinové s korýtkem
Napájení
- kůzlata – krmný automat pro namíchání mléčné náhražky
- skupinové napájecí žlábky
- nádrže s gumovými struky
- ostatní kategorie – připevněné nebo přenosné napáječky
Dojení
- ruční dojení
- strojní dojení – u nás zavedeno nedávno
- jsou dojeny ze zadu nebo ze strany a jsou fixovány ke žlabu
- je jednodušší než dojení krav a ovcí
Odkliz exkrementů
- vyklízení hnoje je většinou jednorázové s nakladačem s čelní radlicí
- oběžné shrnovače – denně nebo obden
- spíše je tendence nedostatečného nastýlání

Stájové prostředí a jeho udržování – požadavky, složení stájového vzduchu, způsoby větrání a vytápění stájí.
Požadavky: teplota, vlhkost, rychlost vzduchu, obsah škodlivin.
Složení stájového vzduchu – plyny, vodní páry, prašnost, mikroorganismy (NH3, CO2, H2S).
Způsoby větrání: přirozené (spárami netěsných oken, venkovními dveřmi či otevřenými okny)
samočinné (dolními otvory je přiváděn venkovní chladnější vzduch a horními je oteplený vzduch odváděn)
umělé – podtlakové – stájový je odsáván ventilátory
- přetlakové – čerstvý vzduch je nasáván ventilátory
- rovnotlaké – vzduch je přiváděn a odváděn ventilátory
Jednotkové větrání – jednotlivými ventilátory.
Centrální větrání – vedeno potrubím.
Vytápění – recirkulací (odváděný mísený s přiváděným), rekuperací (přiváděný je ohříván stájovým), teplovzdušným vytápěním.
Využití chlévské mrvy a tekutých výkalů k výrobě bioplynu – popis technologie, schéma, složení a využití bioplynu. Separace kejdy a její využití.
Chlévská mrva k bioplynu – fermentací probíhá metanové kvašení, dalším hlavním produktem fermentace je organické hnojivo.
Základem je betonové lože s koši, kam se ukládá chlévská mrva a jsou překryty plynotěsnými zvony. Plyn se využívá k vytápění, ohřev vody či výroba el. energie.
Kejda k bioplynu – anareobní stabilizací kejdy (rozklad organických látek v bezkyslíkatém prostředí). Je využíván jako zdroj energie.
Bioplyn se skládá z metanu, oxidu uhličitého a další sloučeniny (významné -voda, sirovodík).
Separace kejdy – cílem je oddělit ze surové kejdy pevný podíl od kapalného a samostatně je využít v zemědělství. Využívají se k tomu šnekové separátory.
Surová kejda je čerpadlem dopravována do pracovní komory, kde je protlačována sítem. Tekutá část odtéká zpět do skladovací jímky.
Využití – k hnojení, kejdová rašelina.