výživa

– (jako sušená rozdrcená tráva)
rybí moučka – (jako krmení pro malé rybičky)
krevní moučka – (tmavohnědá – jako rozdrcená hlína)
lněný extrahovaný šrot – (hnědé kamínky – jako müsli)
kukuřičný šrot – (světlý, běložlutý prášek)
pivovarské mláto – (vypadá jako králičí granulky)
masokostní moučka – (rezavá barva – rozdrcené řasy)
vojtěškové úsušky – (vypadá jako velké granule)
melasa – (tekutá tmavá hmota)
sójový extrahovaný šrot – (vypadá jako malé cornflaky)
sójová mouka (bílý prášek)
slunečnicový extrahovaný šrot (slupky slunečnice)
ječný šrot (bílé hrudky)
pšeničná mouka (hodně jemný bílý prášek)
vitamix (bílý prášek)
vikvový šrot (malé světlé kamínky)
Výživa
zabývá se studiem procesů spojených s:
příjmem
trávením
vstřebáváním
metabolismem
využitím
živin v těle živých organismů
Historie
kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat (potrava, voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva, dietetické a specifické vlastnosti krmiva)
středověk (bylinkářství, alchymie)
Lomonosov, Mayer, Helholz, Lavoisier, Liebig (zákon minima), Mendělejev, Osborne, Mendel, Rose
celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně 5,5 mil velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25 mil kusů drůbeže činí: 30 mil tun, z toho je 4 – 4,5 mil tun jadrných krmiv
Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na 40 – 90 %, tj. nedostatečně!!!
Základní terminologie:
krmivo – potravina
= zkonzumovatelný substrát, obsahující stravitelné a využitelné živiny
živina
= chemicky definovatelná látka, kterou tělo využívá k– zachování existence
– k tvorbě produkce apod.
výživná = nutriční hodnota
= představuje živinový a energetický potenciál
stravitelnost živin
= rozštěpitelnost a vstřebatelnost živin v trávicím ústrojí
rozhoduje o sumě živin dostupných živému organismu
využitelnost živin
= upotřebitelnost živin k pokrytí potřeb v těle
konverze krmiv (živin)
= spotřeba či přeměna krmiv (živin) na produkci
Rozdělení živin:
podle významnosti:
nepostradatelné – esenciální
postradatelné – neesenciální (dovede si tělo samo opatřit)
podle funkce:
energetické (= organické živiny)
sacharidy, lipidy, bílkoviny přijímané v nadbytku, některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny)
neenergetické živiny: voda, minerální látky a většina biofaktoru – specificky účinných látek
stavební
organického původu (dusíkaté látky – AMK)
anorganického původu (minerální látky, voda)
specificky účinné látky (biofaktory)
organického charakteru – vitaminy, enzymy, hormony
anorganické a syntetické – mikroprvky, stimulátory
Je nezbytné rozlišovat živiny:
stravitelnéxnestravitelné
strávenéxnestrávené
využitelnéxnevyužitelné
využitéxnevyužité
Chemické složení rostlin a živočichů
význam sledování
charakteristické rysy (C, H, O, N)
příklad rozdílů ve složení rostlinných a živočišných produktů
obsah živin v %
zrno obilnin
libové maso
voda
dusíkaté látky
tuk
BNLV (bezdusíkaté látky
vláknina
popeloviny (fosfor)
14
10
2
68
3
3
!!!
!!!
73
20
6,5
0,2
-
0,3
!!!
!!!
!!!
!!!
Základní schéma živinového složení krmiva
suché krmivo
voda
sušina- minerální látky
- organické živiny = zdroj energie- NL (protein) = bílkoviny + NPN
- tuk
- VL (vláknina) = strukturální sacharidy
- BNLV (bezdusíkaté látky) = škrob + cukry + organický zbytek
Význam, zdroje a normování potřeby jednotlivých živin
sušina
= krmivo
nutriční význam sušiny:
nosič živin
mechanické nasycení
zdroje – orientační obsahy ve vybraných krmivech:
do 10 %- vodnatá krmiva
12 – 14 %- plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina
kolem 20 %- zelená píce (8 – 35 %)
kolem 30 %- siláže (libové maso)
kolem 86 %- suchá krmiva (jadrná i objemná)
nad 90 %- tuky minerální komponenty
normy potřeby zvířat:
přibližná denní potřeba v kilogramech:
tele, jalovice, výkrm- 1 kg sušiny na každých
dojnice- 15 – 20 kg
kůň- 10 – 12 kg
prase ve výkrmu 20 kg živé hmotnosti- 1 kg
50 kg živé hmotnosti- 2kg
100 kg živé hmotnosti- 3 kg
ovce- 2 – 3 kg
slepice- 0,1 kg
voda
význam:- transportní prostředí
- termoregulace
- stavební živina
voda – neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od 5 do 95 %
množství vody v těle a tkáních kolísá: sliny - 98 %, krev - 80 %, svaly - 75 %, kosti - 35 %, sádlo - 10 – 15 %
krmiva nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete, napájení je proto nezbytné !!!
nedostatečný příjem vody = útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti …
nadbytečný příjem vody = ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem …
zdroje vody:
napájecí vody75 – 50- exogenní zdroj
vegetační voda15 – 40- exogenní zdroj
oxidační voda10 – 10- endogenní zdroj
živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně (tj. ideálně) stravitelné!!!
voda se z těla vylučuje – močí (65 %), výkaly (20 %), dýcháním (10 %), potem (5 %), užitkovostí (?)
vodní metabolismus – K, Na, Cl
Vlivy působící na velikost potřeby vody u zvířat
zvíře – druh, věk, individualita, kondice, velikost užitkovosti
krmivo – jeho konzistence a koncentrace NaCl
voda – její teplota, koncentrace solí (i dusičnanů)
prostředí – teplota, vlhkost, proudění vzduchu …
Norma potřeby vody se odvozuje:
od příjmu sušiny (1:3)
od živé hmotnosti (10:1)
Sacharidy
cukry, glycidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty (nejvíce zastoupená živina v krmivech i potravinách)
komplex různě složitých organických sloučenin biogenních prvků C, H, O (neobsahují N)
Plní funkce:
v rostlinách: stavební, zásobní
v živočišných organismech jsou zdrojem:
pohotové energie (pro záchovu a produkci)
pro tvorbu rezervního cukru (glykogenu)
pro tvorbu sacharidů v produkci (laktózy)
pro tvorbu energetických zásob (tuku)
substrátu k zabudování do aminokyselin
Sacharidy se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují!!
jejich množství je dáno zhruba součtem:
bezdusíkatých látek výtažkových = BNLV (nestrukturálních – zásobních sacharidů)
stravitelnost – vysoká, fermentace – rychlá
vlákniny (strukturálních sacharidů)
stravitelnost – nízká, fermentace – pomalá
BNLV se zvířatům nenormují!!!
Orientační obsahy BNLV v krmivech:
tuk, bílkoviny – 0 %
zelená píce – 8 - 10 %
okopaniny – 15 - 20 %
seno, sláma– 25 - 40 %
obiloviny – 50 - 70 %
krmný cukr– 90 - 95 %
škrob – 100 %
Vláknina
představuje soubor těžko hydrolyzovatelných (těžko rozložitelných) látek typu: celulózy, hemicelulózy, ligninu apod.
v přiměřeném množství:
podporuje peristaltiku
stimuluje produkci trávicích šťáv
snižuje koncentraci živin
vyvoláván pocit nasycenosti
Orientační obsah vlákniny v krmivech:
okopaniny (nejméně)– do 1 %
obiloviny– 2 - 5 % (oves – 10 %)
zelená píce, siláž– 5 - 8 %
seno– 20 - 30 %
Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné dávky)
skot– 15 - 25 %
koně, ovce– 20 - 25 %
prasata– 3 - 8 %
drůbež– 3 - 5 %
člověk – asi 30 gramů denně, tj. asi 3 - 5 %
Tuky – lipidy
různě složité organické sloučeniny, stanovují se extrakcí (hrubý tuk)
význam:
koncentrovaný zdroj energie (39 MJ/kg)
nosič esenciálních mastných kyselin (linolová, linolenová, arachidonová = vitamin F)
nosič vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K, F, kyselina lipoová)
Orientační obsahy tuku v krmivech:
okopaniny, zelená píce, siláž– do 0,5 %
obilní šroty, mléko– 2 - 4 %
sojové boby – (luštěniny)– kolem 16 %
olejniny – semeno– 30 - 40 %
maso– 5 - 40 %
Tuky se zvířatům nenormují!!!
Normuje se energie!
Minerální látky – popeloviny
velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 şC
anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie
nutriční význam mají pouze stravitelné (rozpustné) minerální látky
písek – nerozpustná část ( v 10% HCl) popelovin – živému organismu nedostupná!
Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí
makroprvky: Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S(vápník, fosfor, sodík, draslík, hořčík, chlor, síra)
mikroprvky: Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, I, Se(železo, měď, zinek, mangan, kobalt, molybden, jod, selen)
rizikové, toxické: Cd, Pb, Hg, Cr, As, F(kadmium, olovo, rtuť, chrom, arzen, fluor)
inertní: Si, Al, Au, Ag, ...(křemík, hliník, zlato, stříbro, …)
sinergismus x antagonismus
Funkce minerálních látek – obecně:
účastní se všech fyziologických pochodů
podílí se na stavbě pevných tkání
jsou významnou složkou enzymů, hormonů, ...
ovlivňují osmotický tlak v buňkách
udržují acidobazickou rovnováhu (udržují pH)
ovlivňují symbiotickou mikroflóru
Denní potřeba kuchyňské soli
dojnice– kolem 50 g
dospělá ovce– do 10 g
prase 100 kg– přibližně 15 g
slepice– asi 0,5 g
V krmných směsích bývá obvykle 0,3 - 0,5 % soli
Dusíkaté látky (N-látky, NL, N x 6,25)
nesprávně: protein, hrubý protein
obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16 % N v bílkovině (100:16=6,25), bílkoviny však obsahují 15 - 18 % N, což ale odpovídá koeficientu v rozmezí 5,55 – 6,66!!!
Význam – funkce dusíkatých látek:
stavební:
obnova opotřebovaných tkání
tvorba spotřebovaných enzymů
tvorba nových tkání
růst tvorba živočišné produkce
energetická: (pokud jsou NL v nadbytku)
specifická: jsou-li součástí biofaktorů (hormonů, enzymů, ...)
Bílkoviny
část NL
vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené z velkého množství aminokyselin
jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek
dělí se na:
vlastní (jednoduché) bílkoviny – proteiny (albumíny, globuliny,