Výtah

lní výrobek – musím tam započítat složitost výroby, což ukazuje zodpovědnost jednotlivých středisek za náklady, což vyvíjí tlak na to být hospodárný; cena je ale limitována, hlavně externím trhem – nemůžu si dát spoustu nákladů a dát 10x vyšší cenu než konkurence → pokračuje dále
způsobu přiřazování nákladů předmětu kalkulace – JAK? matematické metody, chci najít vzájemnou souvislost mezi činností a náklady = nejtěsnější vztah, jestli je náklad skutečně vyvolán tou aktivitou a do jaké míry může být tento náklad využíván, hledání relevantních a irelevantních nákladů (ty jsou zbytné a nezbytné)
struktuře nákladů – poměr nákladů co jsou přímo úměrné výkonu = přiřaditelné a náklady co jsou potřebné a nemohu je k výkonu přiřadit; jednicové x režijní, variabilní x fixní; struktura je dána v každém podniku individuálně, → pokračuje dále
Předmět kalkulace
- předmětem kalkulace jsou všechny druhy dílčích a finálních výrobků (zohlednění celkových objemů výroby)
- úroveň kalkulace, cíl kalkulace – co tím sleduji
- v podmínkách širokého sortimentu, dle struktury činností ve firmě, je tzv. reprezentant – nejdůležitější výkony – rozmanitý výrobní program – nedělají kalkulaci na každý vyrobený produkt zvlášť (př. jogurt)
- zdokonalování IT (zadávání výběrových vstupní dat) – lze zjistit rozsah kalkulovaných výkonů
- zvyšuje rozsah kalkulovaných výkonů
Kalkulační jedniceKalkulované množství
- přiřazuji náklady na- určitý počet kalkulovaných jednic
konkrétní jednotku výkonuna kt. se zajišťují celkové náklady
- vymezeno měrnou (určité množství reprezentantů
jednotkou, druhem, př. 1l mlékanáklady jsou pro celé množství
= 1 reprezentant stejné, souhrn kalkulačních jednic)
- význam pro stanovení prům.
podílu fixních nákladů na jednotku
kalkulované jednice ( fixní náklady se stanovují
před zahájením provozu)
- při stavebnictví- stavba domu – prodej bytu – v ceně je zahrnuto i stavba okolí, chodník apod.
Struktura nákladů v kalkulaci
Přiřazení nákladů předmětu kalkulace
JAK přiřazovat náklady – metodicky orientováno
PROČ se přiřazují nepřímé náklady na 1 kalkulační jednici?– uživatelsko orientovaná otázka – jestli je náklad důležitý – ovlivňují prodejní cenu, která má jistý limit a tak ovlivňují ziskovou marži
Pro vysvětlení konkrétních způsobů přiřazování nákladů – kalkulace plných nákladů – přiřazení výkonu náklady:
1. Přímé N = Bezprostředně přiřaditelné 2. Nepřímé N = vytvoření širšího sortimentu
- dělení:- zajištění oboru činnosti
i) jednicové – vyvolány každou kalkulační jednicí- řízení střediska
ii) stanovené normou- náklady spojení se zajištěním kapacity
iii) režijní N výkonu – vynaložené na zajištění - režijní jak je přiřadit a kolik
druhu výkonu, řízeny rozpočtem
iv) VN a FN režie
- mohu sem zahrnout i některé režijní náklady př. materiál
Kalkulace nákladů a výkonů
Metody kalkulace nepřímých nákladu
= cílem = nalézt užší příčinný vztah mezi kalkulovanými náklady a výkony
A) Kalkulace dělením (záleží na náročnosti výroby; přičítání dle rozvrhové základny) – kalkulační jednice, náklad přiřazuji k výkonu:
1. prostá – výroba jednoho druhu výrobku, jednouchý př. rozpočet – náklady na elektřinu, plán – vyrobit 200 šroubů; složité pro heterogenní výrobu = kalkulace prostým dělením
2. stupňovitá – 1 výrobek, různé fáze výroby = stupňovitá kalkulace dělením
3. s poměrovými čísly – zvolím reprezentanta = je kalkulační jednice a vztahuji se k němu přímé i nepřímé náklady, různorodá výroba = kalkulace dělením s poměrovými čísly
B) Kalkulace přirážková (příčinný vztah mezi náklady a výkony) – rozvrhová základna:
1. sumační – jedna stejná rozvrhová základna; propočtení režijních nákladů – rozdělení mezi jednotlivé výkony – hledám 1 rozvrhovou základnu, dle které to budu dělat, př. čas; přirážka nepřímých nákladů se zjišťuje ze vztahu mezi nepřímými náklady a jednicovou rozvrhovou základnou
2. diferenciovaná – různé rozvrhové základny – př. režijní náklady - zásobovací režie – 1 hodnota typická pro tento útvar; výrobní režie – výrobní útvary – rozpočítám dle základny, ovlivňuje chod výroby; diferencuji a volím rozvrhovou základnu
Rozvrhové základny
= klíč, podle kterého se postupuje, aby se správně zvolenou technikou přiřadily k výkonům nepřímé náklady
= je to množství vyjádřené v jakýchkoli měrných jednotkách
naturální jednotky peněžní jednotky
- vylučují cenové vlivy- %ní přirážky rozpočtových
- Kč na 1 KJ (kalkulační jednici)/nepřímých nákladů (poměr
celkových režijních nákladů s rozvrhovou základnou = % - viz příklady!!!)
- snadné, rychlé
- cenové vlivy nejsou stálé
- nejčastěji – hodiny práce, strojové hodiny zařízení, jednotky množství zpracovaného materiálu
PP = NRN/RZ(Kč) x 100
PP – procento přirážky režijních nákladů; NRN – nepřímé režijní náklady
Základní klasifikace kalkulací
- časový horizont:
a) operativní – př. plán příštího roku ( musím už znát data
b) strategické – při. podnikatelský plán – vize ( strategie
- zahrnuté náklady:
a) s úplnými náklady (absorpční) = všechny náklady
b) s neúplnými náklady = jen určitý druh nákladů
- účel:
a) předběžné – odhaduji je před určitou činností (předběžná kalkulace)
b) výsledné – podle FÚ
c) následné – operativní a strategické
d) rozdílové – mezi předběžnými a výslednými
- technika propočtu
a) propočtové
b) normativní – dle normy
c) odhadem – spekulace
Kalkulace ve vazbě na charakter výroby a výrobku
homogenní a heterogenní výroby
stejnorodost a nestejnorodost výrobku
členitost výrobního procesu – jednoduchá je prostá výroba
výroba nesdružená – výkony separovat
prostá – náklady přímo přiřadit
fázová – podle fáze výroby
stupňovitá – výrobek může být zároveň polotovarem
zakázková – sledování nákladů podle zakázek
Přičítání nákladů v kalkulaci
Typový(standardní) kalkulační vzorec
= návod jak nejjednodušeji uspořádat náklady na jednotku výkonu (předmět kalkulace)
přímý materiál + přímé mzdy
ostatní přímé náklady
výrobní (provozní) režie
správní režie
odbytové náklady
zisk (ztráta)
cena výkonu
(zisk a cena výkonu – již kalkulace na úrovni prodejní ceny)
vlastní náklady výroby
vlastní náklady výkonu
úplné vlastní náklady výkonu
( nedostatky:
potřeba individuálního přístupu v podniku – členění je příliš universální – vzorec zahrnuje přímé náklady, ale neřeší moc ostatní přímé náklady, kumulované náklady – nelze přiřadit náklad k výkonu ( nelze tak kontrolovat jednotlivé útvary jaké mají N
- vychází z propočtu plánovaných nákladů, se kterými chci pracovat v dané činnosti, neřeší zda-li jsou náklady optimální a jestli jsou opravdu potřebné = průměrná výše nákladů
s ohledem na uživatelskou funkci:
- deformovaná úloha v centrální ekonomice, direktivní přístup - deformuje kalkulace – neřeší se jak to bylo udělán – zajišťuje srovnatelnost pouze průměrných nákladů – neřeší se hospodárnost apod.
- syntetizuje náklady (ostatní nepřímé N)
- statické zobrazení nákladů ve vztahu ke kalkulační jednici (nebere ohled na změny ve vývoji - trendy) – vychází ze standardu = průměru
Retrográdní kalkulační vzorec (novodobý přístup)
- cílem již není stanovit náklady na výkon, ale přínos (marže, zisk)
= požadované náklady – tento vzorec je víc směrodatný
T < R ok ale pokud T > R ko ( řežím snížením některých nákladů
- vyjadřuje zásadní rozdíl mezi kalkulací nákladů a kalkulací ceny:
( vychází z kalkulace úrovně zisku (marže)
( přísně důvěrné informace o ziskovosti, hospodárnosti
( vztah mezi reálnou úrovní nákladů, průměrného zisku a dosažené ceny je rozdílný
Priority:
ziskovost – zajištění rentability podniku
zohlednění externího trhu – zakomponování zisku do prodejní ceny nesmí vytvořit cenu produktu, která by nebyla prodejná (tzn. moc drahá – dražší než konkurenční) = zabezpečení prodeje
- tlak na hospodárnost, úspornost nákladů
Retrográdní vzorec
Základní cena výkonu (prodejní cena výkonu)
- dočasná cena zvýhodnění (kalkulované náklady výkonu)
- slevy zákazníkům (množstevní, sezónní)
Cena po úpravách
- náklady
Zisk (jinak vyjádřený přínos) výkonu
Kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady
- sleduje strukturu vykazovaných nákladů – oddělení VN a FN
- náklady ovlivněné změnami v objemu – přímé variabilní – mění se přímočaře; fixní náklady jsou spojené s kapacitou
- význam pro řešení rozhodovacích úloh v kapacitě
Kalkulace variabilních nákladů
Cena po úpravě
( VN výrobku – přímé jednicové náklady a variabilní režie
Marže (krycí příspěvek)
( FN v průměru připadající na výrobek
Zisk v průměru připadající na výrobek
Dynamická kalkulace
(typické pro firmy např. s nábytkem)
- vychází z tradičního kalkulačního vzorce
- přímé a nepřímé náklady podle fází reprodukčního procesu
- jak náklady ovlivňují v jednotlivých fázích změnu v objemu výkonů
- pro ocenění vnitropodnikových výkonů předávaných na různých úrovních podnikové struktury
- rozpracování finálního výrobku na jednotlivé části – přiřazení určité kalkulace ke každé části/fázi
- typická fázová výroba
Možná varianta Dynamické kalkulace:
přímé náklady
ostatní přímé náklady (VN, FN)
celkové přímé náklady
výrobní režie (VN, FN)
náklady výroby
odbytová režie (VN, FN)
náklady výkonu
správní režie – nevýrobní, nevýdělečná střediska
úplné náklady výkonu
Kalkulace s rozvrstvením fixních nákladů
- FN podle příčinné souvislosti:
- oddělit od FN přiřazovaných podle jiných principů
- vyvolán – druhem výrobků a skupinou výrobků
- FN – př. odpisy – mohu je přidělit k nákladům produkce pokud je to třeba odpis šroubu, ale nelze do každého rohlíku zahrnout odpis budovy
Kalkulace relevantních nákladu
- rozvrstvení nákladů fixních podle vztahu k peněžním tokům: změna(změna v nákladech = náklady musím pokrýt (tzn. v MÚ je náklad něco v okamžiku výdaje = vztah relevantních nákladů k peněžním tokům – jak moc ovlivní peněžní toky/výdaje peněz)
- nestejnorodá struktura FN ve vztahu k výkonům
- rozlišení tzv. umrtvených nákladů od vyhnutelných (např. mzdy, nájemné x odpisy)
Kalkulace plných a variabilních nákladů
- snaha o kalkulaci všech nákladů na 1 KJ (kalkulační jednotku)
- problém – omezení rozvržení společných nákladů, tj. skupin režie – potřeba diferencovat
- rozdíl mezi skutečným a předpokládaným objemem výrobků a objemem FN (= objemem skutečné a uznané režie, tj. rozdíl ve FN) – neobjektivní v případě změny
Kalkulace plných nákladů (KPN)
= přiřazuje konkrétnímu výkonu náklady
- rostoucí objem výroby x pokles podílu FN - vliv na průměrné plné náklady na KJ
- statický pohled na výši průměrných nákladů – předpokladem je neměnný objem a sortiment výkonů – slouží jako výchozí základna pro výpočet
- rozdílný přístup hospodárnosti FN VN
VN – stanovení nákladového úkolu a eliminovat odchylky od výchozí základny
FN – řízení optimálního využívání vytvořených kapacit
- více uspořím na FN než na VN, na VN pouze v případě, když změním výrobu
Kalkulace variabilních nákladů
- řeší nedostatky metody KPN
- pro členění kalkulačních položek je důležitá příčina vzniku nákladu
FN – příčinně nesouvisí s výrobou, nutno oddělit, jsou vynaloženy jako podmínky podnikání – náklady bez vazby na objem prodaných výkonů – z prodeje nutno uhradit
VN – příčinné vynaložení na KJ, bezprostřední vliv na zisk/ztráta jako výsledek podnikatelské aktivity (typické pro velké provozovny – sériová výroba)
Kalkulace podle dílčích/jednotlivých aktivit
Důvody neboli příčiny rozvoje kalkulace dílčích aktivity – faktory:
roste struktura prováděných výkonů často v nepřímé úměře k objemu výkonů, sortiment se provádí v menších dávkách, menší množství, ale kompletní dodávky (kompletní servis – nejen výroba, ale i služby)
nároky na kvalitu (není dána jen kvalitou výrobku)
dodávání širokého sortiment výkonů v kratších časových intervalech – snížení objemu výkonů
zkracování délky doby životnosti nabízených produktů (náklady na výzkumy trhu, změny norem, změny technologií) + roste rozsah modifikací nabízených výkonů
Metoda ABC – nejnovější přístup ke kalkulacím – činnost vyvolává náklady = nalézt náklady, které jsou vyvolány pouze touto činností (80.léta – konkurence, globalizace, tlak na konečné ceny dolů, zkracování doby životnosti – důvody pro změnu kalkulačního přístupu)
(
Změny ve struktuře nákladů
- snížení podílu jednicových nákladu k režijním nákladům – značnou část režijních nákladů tvoří fixní náklady, optimální využití kapacity
- nárůst režijních nákladů nutných k zajištění aktivity pomocné, obslužné, informační, plánované, kontrolní aj. – nelze je přiřadit při kalkulaci ke konkrétnímu výkonu, je také obtížné rozpoznat funkční vztah a závislost těchto nákladů na změnách v objemu
- odklon od kalkulací finálních výkonů ke kalkulování procesů/aktivit
( režijní náklady byly považovány vždy za fixní náklady ( změny podnikatelského procesu ( jsou považovány za variabilní náklady
Srovnání postupů
Tradiční kalkulační přístupKalkulace podle ABC
- N rozdělené podle vztahu k útvarům- N podle vztahu k dílčím aktivitám
(odpovědnostní přístup)- aktivity ovlivňující vývoj N
- N ve vztahu k objemu- vztah aktivit k objemu
- N jednotlivých produktů prováděných výkonů
- N jednotlivých produktů
Kalkulační systém
= propojení/kombinace všech kalkulací, se kterými firma pracuje
- prvky systému – liší se v:
zobrazení plných a dílčích nákladů
metodami přiřazení nákladů na KJ
dobou sestavení – kdy se sestavují
časovým horizontem využití v řízení – kdy se použijí
Kalkulace
Nákladů (vychází se z žádoucích/skutečných nákladů) nebo ceny (vychází se ze zpětné návratnosti nákladů a ze zisku)
(
předběžná x výsledná kalkulace
(
propočtová x plánovaná x operativní- dle časového horizontu
(
reálných x cílových nákladů
1. Předběžná kalkulace
– předpokládám při zahájení podnikání
2. Výsledná kalkulace
- slouží ke kontrole hospodárnosti k mezipodnikovému srovnávání, zjištění skutečné rentability, ke stanovení prodejních cen, ke kontrole předběžných kalkulací
- tvořím ji z účetnictví pro určité období, skutečné průměrné náklady na 1 KJ
- význam zejména v zakázkových výrobách s delším výrobním cyklem
- nižší vypovídací schopnost v hromadné, sériové výrobě
3. Propočtová kalkulace
– je to vize, předpoklad – sestavení v etapě výzkumu a vývoje
- hodnocení efektivnosti nově zařazeného výrobku
- před technickým upřesněním výrobku, velmi ve fázi přípravy
- k dispozici nejsou výkonové normy – pouze na základě orientačních předpokladů (vlastní, cizí, podobné výrobky)
4.Plánovaná kalkulace
– vstupuji s těmito N do podnikání
- je již sestavena 1. varianta výrobního plánu
- výroba výkonu se bude opakovat v delším časovém období (min 1 rok)
- předpoklad stanovení spotřebních a výkonových norem – dle konstrukčního řešení, technologie
- slouží pro sestavení rozpočetní výsledovky, nástroj řízení hospodárnosti jednicových N
5. Operativní kalkulace
– běžný management, odráží změny podmínek (krize) v průběhu výrobního procesu – musím je přizpůsobit změně
- do jaké míry kalkulace zajišťuje splnění nákladových cílů v přímých jednicových N
- význam pro uplatnění rozdílových metod – porovnání skutečných N a nákladového úkolu
- reálné N – zohledňují technologii – top management
- cílové N – na úrovni nákladů, ke kterým se chci dostat – top management
Kalkulační systém z hlediska obsahového využití
- vymezení kalkulací jako systému při řízení
a) hospodárnosti pro linii výrobků
b) efektivnosti pro linii výrobků
Kalkulační systém v užším pojetí
= řízení hospodárnosti po výkonové linii
( oddělení jednicových výkonů od ostatních VN (cíl- minimalizace variabilních nákladů)
( význam pro rozhodování v úlohách s dlouhodobým dopadem do ekonomiky firmy
Kalkulační systém v širším pojetí
= řízení ekonomické efektivnosti (prodejní cena je taková, aby pokryla vynaložené náklady na provedení a prodej výkonu?)
( do kalkulačního systému je zařazena prodejní cena (hlavně kalkulace rozdílové a kalkulace přiřazováním)
( umožňuje hodnocení přiměřenosti zisku, který byl u příslušného výkonu dosažen a přiměřenosti výrobkových nákladů k dané ceně a požadované úrovni zisku
Hodnocení hospodárnosti Hodnocení efektivnosti
- rentability (zisk k určité základně)- rozdílový postup nejdřív!
- výhodnost výrobku(cena výkonu – žádoucí zisk = přiměřená
- porovnávání s jiným výrobkemvýše výrobkových nákladů)
- nutnost respektovat fázi životního cyklu výrobku
4 metody evidence a kalkulace nákladů výkonů
1. základní – útvar hlavní činnosti zajišťuje kompletní provedení jednoho druhu finálního výkonu
2. fázová – několik útvarů zajišťuje výrobu, proces s několika fázemi – liší se charakterem činností, místem, časem, náklady dle fází
3. stupňovitá – předávání výkonů mezi útvary – výstupy mají podobu polotovarů, které mohou být spotřebovány v dalších útvarech podniku či prodány
4. zakázková – zaměřena na sledování hodnotových parametrů jednotlivých výkonů (zakázek)
6) Organizace účetnictví (jednookruhová, dvouokruhová organizace MÚ, kombinace obou systémů)
- výkonově a odpovědnostně orientované NÚ
- co nejlépe přehledné informace o nákladech
Výkonový přístupOdpovědnostní přístup
- podle místa vzniku- druhotné N
- přímé N konkrétního druhu- ocenění na předem stanovené úrovni
- společné N všech druhů
Rozdílné tendence
- slouží rozdílným uživatelům pro řešení diferencovaných rozhodovacích úloh
- informace pro externí uživatele pro potřeby vnitropodnikového řízení v rámci MÚ se zpracovávají rozdílnými metodickými cestami
Dvoukruhová organizace účetnictví
- potřeby uživatelů jsou zabezpečeny relativně samostatným účetním okruhem
- typické pro anglosaské země – okruh účetních informací pro řízení je důvěrný
- v kontinentální Evropě ovlivnění:
regulací metodické stránky
náklady ve FÚ jsou druhově členěny
- náklady účetnictví pro vnitropodnikové řízení a pro ocenění změny stavu nedokončené výroby
- úplně oddělení FÚ od NÚ
- okruhy propojeny přes spojovací účty a účty oceňovacích rozdílů
- každý okruh má svůj HV
- značení účtů, obsah v kompetenci účetní jednotky
podnik
závod
provoz
středisko – nejnižší útvar – účetnictví za tento útvar – stanovený úkol + přidělené N,
sleduje svou činnost a výsledky hospodaření – za ně zodpovídá = motivace – středisko samostatně vede své účetnictví
- typy středisek
výrobní – hlavní a pomocná výroba
zásobovací
správní
odbytové
technické – zabezpečovat
neutrální – vykazují náklady společné pro všechny útvary nebo náklady, které nejdou přiřadit
aj.
FÚ: 501 – spotřeba materiálu – střediskové spojovací účty pro předávání jednookruhových výkonů mezi středisky ( MÚ: 501/hlavní výroba; 501/správa atd.
- účty:
pro náklady – skutečné N (úč. tř. 8.)
pro výnosy – předem stanovené N (uč. tř. 9.)
pro zásoby – co bylo vyrobeno ale nebylo prodáno – ovlivňuje FÚ
- rozdíl mezi skutečnými a předem stanovenými N je výsledek vnitropodnikového hospodaření
Centralizovaná a decentralizovaná formy dvoukruhového účetnictví
- účtováno v jedné účtárně, - finanční účtárna nebo několik samostatných
ale rozděleno dle středisek účtáren pro každý útvar
Jednookruhový systém
- zajistit požadavky uživatelů FÚ a NÚ v jednom systému pomocí analytických účtů ( zavedení analytické evidence dle své potřeby (př. 501/01 hlavní výroba, 501/02 – pomocná výroba apod.)
- odlišnost požadavků uživatelů v podrobnosti informací
- zpracovatelsky výhodnější
Kombinace systémů
- oby sy