Výtah

se součástí výrobku, náklad byl prodán
Náklady spojené s činností
a) náklady produktu
- dosud nespotřebované náklady – náklady jsou vynaloženy, ale nic se neprodalo
- vykazuje se jako část aktiv (přírůstek A v rozvaze), 121/611 – Nedokončená výroba/Změna stavu nedokončené výroby – nejsou vyjádřeny protihodnotou výnosu, až při prodeji se to zaúčtuje už jako tržby
- zvýšení budoucího ekonomického prospěchu vytvářeného aktivy
b) náklady období
- spotřebované náklady
- úbytek aktiv
- snížení zisku běžného období
- zachycené ve výsledovce
Kategorie nákladů (Kritéria hodnotového řízení podnikatelského procesu)
- v peněžním vyjádření obětování ekonomických zdrojů za konkrétním cílem
- mají svůj objekt – nositel nákladu
- náklad XY by měl vždy přinést ekonomický prospěch
- základním kritériem ekonomické racionality
→hospodárnost
- míra účinnosti vynaložených prostředků, kritériem – průměrné náklady výkonu
- zdroje při uskutečňování transformací
- A – úspornost – minimální náklady ve vztahu k výstupu = absolutní úspora
- B – výtěžnost – maximalizace výstupu při konstantním vstupu (nemá nároky na další ekonomické zdroje) = efektivní úspora
- založeno na srovnání plánovaných nákladů se skutečnými
→ekonomická účinnost
- souměření dosaženého ekonomického prospěchu s rozsahem vynaložených nákladů
- srovnání nákladů vynaložených v závislosti na prodané výkony s výnosy z prodeje těchto výkonů (výrobků)
- kvantifikace promocí zisku
Zisk
- výrazem faktorů úspěšnosti podnikání
- funkce zisku:
a) kriteriální – kritérium úspěchu mého snažení - rozhodovací úlohy, volba správní varianty (sortimentu trhu), předpokládaný zisk při variantě – volba optimální varianty, aby byl dosažen zisk
b) reprodukční – zisk jako zdroj financování (makro a mikro), nadhodnocení a podhodnocení zisku
c) distribuční – přerozdělování zdrojů v rámci makroekonomie (daňová soustava) a mikroekonomie (4.úč. soustava Kapitálové účty a dl. závazky – 42x – Fondy ze zisku a převedené HV – 431 – HV ve schvalovacím řízení); zisk po zdanění – navýšení VK, rezervní fond, zdroj budoucích předpokládaných výdajů; tantiemy
d) stimulační – podíl na zisku, odměny
Zisk ve vztahu k rozhodovacím úlohám – úrovně zisku
- z hlediska výdělečné/finanční činnosti – základní kritérium – zvolit tu variantu, která zabezpečí maximální zisk; rozdíl mezi výnosy a prodejem výkonů, které jsou předmětem činnosti podniku
- z běžné činnosti – doplňující v provozu firmy – menší prospěchy; zisk z neproduktivních oblastí, např. rozprodej nepotřebného materiálu; finanční a investiční činnost
- mimořádný zisk – výsledkem vlivů, které působí na zvýšení(snížení) vlastního kapitálu neobvyklým způsobem
- čistý zisk = po zdanění
- nerozdělený zisk
- kategorie obdobné v legislativě pro FÚ
- respektovat ekonomickou účinnost a odpovědnost za její prosazení
str. 95 Valach – kategorie zisku
→ekonomická efektivnost
- vrcholným kritériem racionality nákladů
- poměr vynaložených nákladů s ekonomickém prospěchem (ziskem)
- efektivnost. schopnost zhodnotit zdroje
- cíl MÚ – měřit celkovou ekonomickou efektivnost a zkoumat faktory zvyšování
- ukazatelé rentability a ziskovosti k posouzení finanční pozice podniku
Rozklad výnosnosti VK
Du pontova analýza: ČZ/VK = ČZ/V x V/A : VK/A = ROE – rentabilita/výnosnost vlastního kapitálu; systematické zobrazení a konkretizace složitých vazeb základních faktorů vývoje efektivnosti; Valach str. 99
- zvyšování ziskovosti produkce – optimalizace zisku
V/A = rychlosti obratu vložených zdrojů, podíl levnějších cizích zdrojů; zhodnocování aktiv – rychlost obrátky – optimalizace zásob, max efektivnost – spojeno s provozem
VK/A = úroveň pro vrcholový management- jaké zvolí varianty financování – někdy jsou cizí zdroje levnější než vlastní, závisí na úrokové míře
Náklady a Aktiva
- různým účelům v MÚ odpovídají různě obecné vymezené náklady
- konkrétně vymezeným účelem sledování nákladů v MÚ
- strukturou a množstvím vynaložených ekonomických zdrojů
- peněžním vyjádřením pomocí oceňování
Základní oblasti sledování obecného pojmu Nákladů v MÚ
kvantifikace nákladů vynaložených na zajištění složek majetku = kolik?, nejen spotřeba, ale veškeré náklady
běžná kontrola – hodnocení a řízení nákladů v aktuálně uskutečňovaných aktivitách = proč? a jsou přiměřené?
rozhodování a výběr optimálních příslušných aktivit = a co dál?
3 úrovně nákladů v MÚ (přístupy)
I. Finanční (pagatorní) pojetí nákladů
- koloběh peněz, zachování peněžní formy koloběhu majetku, spojeno s pohybem peněž; náklady jako obětovaná částky peněz ověřené trhem, konečným smyslem je odpovídající běžně ověřená peněžní náhrada; náklady jsou investované do výkonů, základ koncepce zachování peněžního kapitálu v normální výši, realizovaný přebytek přestavuje zisk
- náklady jsou spotřebované ekonomické zdroje spojené s reálným výdejem peněz (mzdy)
- ocenění spotřebovaných ekonomických zdrojů na úrovni skutečných (historických) pořizovacích cen = cena v době nákupu
- očekávání návratnosti vynaložených nákladů realizováním výkonů
II. Hodnotové pojetí nákladů
- informace pro běžné řízená a kontrolu reálného průběhu aktuálně uskutečněných procesů po linii výkonů nebo útvarů
- vyjádření spotřeby nebo využití ekonomických zdrojů za podmínek existující v čase uskutečňováním příslušných procesů – ocenění nákladů kdy dochází skutečně ke spotřebě x FÚ – pouze historické ceny, ale zde v MÚ mám vstupy oceněny aktuálně právě platnou cenou
- odvozeno z výrobní formy koloběhu prostředků podniku – kritérium zachování tzv. věcného kapitálu
Odlišnost hodnotového a finančního pojetí
úroveň cen – odpovídají současně věcné reprodukci – zajistí reprodukci ekonomických zdrojů v cenových relacích v době náhrady, nikoliv v ceně původní
dodatkové náklady – nemají odpovídající ekvivalent výdaje peněz – ovlivňují ekonomickou racionalitu aktivity (popř. mzdy, spotřeba materiálu x kalkulační náklady, rizika apod.)
III. Ekonomické pojetí nákladů
- výběr optimálních budoucích aktivit
- obecné ekonomické chápání nákladů jako maximum hodnoty, které lze vyprodukovat prostřednictvím zvolené alternativy(= zásadní problém celé ekonomiky)
- zásadní problém ekonomiky
- obecná ekonomická interpretace nákladů – kategorie oportunitních/alternativních nákladů – maximální ušlý efekt obětování (v důsledku využití ekonomického zdroje ve zvolené alternativě)
- oportunitní náklady = ušlý efekt – dodatečné kritérium pro rozhodování; výnosy ze zvolené alternativy musí pokrýt její reálné náklady, a také ušlý efekt/zisk; nepředstavují reálné spotřebované ekonomické zdroje, ale je to dodatečně vložené měřítko účelnosti realizované volby
Základní faktory vývoje nákladů a zisku
- vliv vývoje cen vstupů (cenová odchylka na vstupu) – suroviny, energie, fixní náklady
- úspora a překročení spotřeby nákladů (kvantitativní odchylka) – hospodárnost
- vliv využití kapacity – kapacita je fixní náklad – pokud kapacitu nevyužívám tak je to nehospodárné, tržbami nepokryji fixní náklady
- vliv změn struktury spotřeby a prodeje - čím víc vyrábím ( tím menší mám fixní náklady na jednotku výroby
- vliv vývoje prodejnách tržních cen – záleží na trhu – nabídka a poptávky a tržní cena
Transformace nákladů
- prostřednictvím aktivit, činností a procesů na výstupy (výrobky, služby)
- procesy lze charakterizovat:
kvalitou – spojeno s technologickým procesem
časem – čas jsou peníze, zkrácení doby obratu zásob, doby výroby apod.
náklady – struktury nákladů, typy nákladů, které mohu/nemohu ovlivnit
Nutnost aktivity strukturovat
- hlediska analýzy příčin vzniku nákladů – proč náklady vznikají
- hlediska jejich optimalizace – optimální výše nákladů
( aktivity vyvolané
jednotkou výkonu – lůžkoden
výrobní dávkou – cukrářství – 100 větrníků, 10 hlavních jídel
druhem výkonu – rozčlenění výrobního procesu
činností podniku jako celku – skladba nákladů je jiná pro těžký průmysl a pro CK
Řízení na základě dílčích aktivit
Na jaké aktivity podnik čerpá ekonomické zdroje?
Kolik stojí provádění jednotlivých aktivit?
Proč podnik potřebuje vykonávat tyto aktivity?
Jakým způsobem lze tyto aktivity zajistit?
Jako omezit rozsah aktivit?
Jakou hodnotu přinášejí jednotlivé aktivity podniku? (podnik hledá optimální variantu, jádro rozhodování)
4) Zobrazení nákladů, výnosů a zisku – podle druhů, podle účelu (zobrazená nákladů podle druhů, účelu, odpovědnostní členění; kalkulační členění; členění nákladů z hlediska potřeb rozhodování)
Členění nákladů
Proč jsem náklady vynaložila? příčina – Co mám dál dělat? rozhodovací úlohy
- vyvoláno účelem – vztah k řešení otázky
- význam:
a) pro řízení podnikatelského procesu
b) pro rozhodování o budoucích variantách
Druhové členění
- z hlediska reprodukčního procesu se projevují prvotně podle druhů ekonomických zdrojů
- vazba na účtovou osnovu – účtová třída 5
1) náklady prvotní z hlediska zobrazení – nákup na externím trhu, vstup od dodavatelů
- členění nákladů dle FÚ – bakalář:
Základní charakteristika nákladů
Provozní N
50 - Spotřebované nákupy - účtuje se zde v závislosti na zvoleném způsobu účtování o spotřebě:
501 - Spotřeba matriálu
502 - Spotřeba energie502 i 503 - nelze skladovat
503 - Spotřeba ostatních neskladovatelných dodávek
504 - Prodané zboží - vedení tohoto účtu je povinné u podnikatelského subjektu, který provozuje obchodní činnost, byť by se jednalo o ÚJ, která splňuje podmínky pro vedení skupinového účtu 500 - Spotřebované nákupy
51 - Služby - zachycují se zde prvotní náklady za externí služby, tj. výkony od jiných ÚJ (kromě účtu 513 - Náklad na reprezentaci, kde se účtuje i o vlastních výkonech pro účely reprezentace)
518 - Ostatní služby - zúčtování drobného nehmot. majetku, o němž ÚJ rozhodla, že není dlouhodobým majetkem
52 - Osobní náklady - mzdové náklady, pojištění, sociální náklady
53 - Daně a poplatky - daně, odvody
54 - Jiné provozní náklady - různé provozní náklady, pro něž nebyly vymezeny samostatné účtové skupiny
55 - Odpisy, rezervy a o.p. provozních nákladů - Dlouhodobý majetek se odepisuje podle odpisového plánu nepřímo, prostřednictvím oprávek. Sazby účetních odpisů si stanoví podnikatelský subjekt sám.
Finanční N (56 - Finanční náklady , 57 - Rezervy a o.p. finančních nákladů)
zúčtování úbytku CP při jejich prodeji (souvztažně s 061,062,063,251,252,253)
platební povinnost z titulu úroků vůči bankám včetně úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru (dle bank. výpisu)
563 - Kursové ztráty na účtech pohledávek, závazků a finančních účtů (21,22,25,26)
568 - Ostatní finanční náklady, související zejména s peněžním stykem (bankovní výlohy, pojistné)
Mimořádné N (58 - Mimořádné náklady)
-účtování operaci, které vzhledem k běžné činnosti jsou neobvyklé (případy mimořádných událostí) a dále manka a škody na majetku vyjma schodku u pokladní hotovosti a cenin (který se zúčtuje jako pohledávky vůči hmotně odpovědné osobě) a vyjma CP, u nichž se zahájí umořovací řízení. Je-li u zásob stanovena norma pomizeného úbytku, pak se zúčtuje jen ve výši přesahující tuto normu.
2) náklady externí – vznikají spotřebou materiálu, subdodávek, prací či službami
3) náklady jednoduché – z hlediska detailnějšího rozčlenění na složky
Význam druhového členění
- pro zajištění proporcí, stability, rovnováhy mezi potřebou zdrojů v podniku a jejich zabezpečením od externích partnerů
- z makroekonomického hlediska
- přílohy v účetní závěrce – základní členění ve FÚ
- výkaz zisků a ztrát
Nevýhoda druhového členění
- nelze hodnotit – pohled je příliš jednoduchý, nejsou známé detaily
- hospodárnost (časové rozlišení)
- účinnosti
- efektivnost podnikové činnosti
- nevyjadřuje příčinu vynaložení – nositele, vazbu, důvod k vynaložení nákladů
Účelové členění nákladů (náklady podle účelu vynaložení)
Spořím nebo překračuji náklady?
- účelový vztah na různé úrovni podrobnosti
- kontrola hospodárnosti vynaložených nákladů
- vztah nákladů k výrobku, službě, k místu, tj. určení věcného nositele
Prvotní členění
- výrobnách (hlavních) podnikatelských činností
- pomocných obslužných činností
- další podrobnější členění – dle technologických stupňů, procesů. jednotlivých operací
1. hledisko řízení hospodárnosti
- vztah ke konkrétním činnostem a výkonům
technologické náklady vynaloženy na tvorbu výkonů
součást výrobní režie
opravy udržování
odpisy
spotřeba papíru konkrétní kvality
2. hledisko – náklady na obsluhu a řízení
- náklady vynaložené za účelem vytvoření, zajištění a udržení podmínek
osvětlení dílny, plat mistra apod.
Přiměřenost nákladů
1. Náklady jednicové
= jsou příčinně vyvolány konkrétní jednicí výkonu
- méně náročné, materiální podstata úkonu
- souvisí s jednotkou výkonu – přiřaditelné
- stanovení dle norem spotřeby ( norma je nástrojem řízení, stanovením úkolu ve spotřebě ekonomického zdroje, které jsou příčinně vyvolány jednotkou výkonu)
- souvisí s technologií
- rostou úměrně dle počtu kusů, hodin apod.
- kalkulace jednicového výkonu
2. Náklady režijní
= část technologických nákladů související se zabezpečením konkrétního druhu výkonu, vlastním technologickým procesem a veškerými náklady na obsluhu řízení
- vztahují se k celkovému objemu produkce
- nerostou úměrně s počtem provedenýmch výkonů
- stanoveny na delší časové období rozpočtem nákladů (mzda mistra na měsíc)
- z části na výrobě – výrobní a odbytová režie
- nezávislé fixní
- nepřiřaditelné jednici . rozvrhnout pomocí přirážky
- stanoveny na propočtech. založené na odhadech, není stanovenou normou
Odpovědnostní náklady
- vazba na organizační strukturu – čím složitější struktura tím lépe lze definovat odpovědnost, využití jako tlak na efektivní hospodaření s náklady (motivace)
- místo a druh nákladu je nutno identifikovat
- úroveň odpovědnosti vedoucích středisek
- k řízení útvarů, úseků, středisek (výsledek hospodaření střediska není zisk, ale rozdíl mezi plánovanými a skutečnými náklady)
- posouzení hodnotových výsledků
Náklady podle místa vzniku a odpovědnosti
1) náklady externí
prvotní
vznikají na vstupu do výroby
v reálných cenách
př. nákup materiálu, energií, přiřazené mzdy
2) náklady interní
druhotné – vznikly složením již dříve vynaložených nákladů
náklady odebírajícího střediska = je to spotřeba vlastních výkonů
výkony
dány dalším zpracováním
vnitropodnikové ceny
př. náklady na vlastní polotovary, náklady na opravu strojů vlastními pracovníky
Kalkulační členění
= příčinný vztah a početně technický způsob přiřazení )alokace) nákladů kle konkrétním výkonů
1) Náklady přímé jednicové
= vynaloženy v souvislosti s konkrétním výkonem či střediskem
- prostým dělením mohu přiřadit na jednotku výkonu jednicové náklady (možno zařadit některé režijní náklady)
- přímé náklady (materiál, mzdy) a ostatní přímé náklady (časové odpisy, pomocný materiál)
2) Náklady nepřímé
= vztahují se na několik výkonů či středisek; přiřazovány pomocí rozvrhových základen
- režie výrobní, odbytová, správní – režijní náklady
- nutnost stanovit nepřímo
- charakter variabilních a fixních nákladů
Ekonomické náklady = členění nákladů z hlediska potřeb rozhodování
= členění dle změny výše nákladů při změně objemu a sortimentu výkonů
- vyjádřit skutečnou ekonomickou hodnotu
- účelnost využití ekonomických zdrojů
- náklady oportunitní, fiktivní, nefinanční
- kalkulační odpisy, úroky, rizika
- podnikatelská mzda
- kalkulační nájemné
Závislost nákladů na objemu výkonu
1) Náklady variabilní
- závislé na objemu výroby
- ve vztahu k jednotce výkonu jsou konstantní
I. lineární – proporcionální
II. progresivní – rostou rychleji než objem produkce (přesčasové hodiny- mzdy)
III. degresivní – rostou pomaleji než objem produkce
VN – spotřeba pohonných hmot pro stroj, opravy a údržba po určitém počtu užití stroje, odměny, provize, používaný materiál k výrobě apod.
2) Náklady fixní
= kapacitní náklady
- zajištění podmínek
- spojené s investičním rozhodnutím
a) umrtvené náklady – spojené s kapacitou, musím je uskutečnit před výrobou – návratnost vložených prostředků
b) vyhnutelné fixní náklady – nemají vliv na objem výroby – př. plat GM – bude stejný při výrobě i nevýrobně, mohu je řešit a popř. i snížit
- souvisí s dlouhodobým majetkem
- objem produkce nesouvisí pouze krátkodobě – v určitém období se mohou změnit v souvislosti se změnou kapacity ( změna fixních nákladů skokem)
- snižují se na jednotku produkce
FN - spotřeba energie pro výrobní zařízení, odpisy, pojištění, opravy a údržba prováděna v pravidelných časových intervalech. časové mzdy zaměstnanců, pronájem reklamních ploch, inzerce, úroky z úvěru, leasingové splátky, kurzové ztráty, vedení účetnictví,. správa budov apod.
Vztah variabilních a fixních nákladů
Rozhodovací úlohy o existující kapacitě
= optimalizace sortimentu
= vliv změny sortimentu na náklady, výnosy, zisk
= analýza bodu zvratu ( N = V; zisk je nulový, ani nevydělávám ani neprodělávám) – pokryty fixní i variabilní náklady, vykážu zisk
Vliv rozhodnutí na náklady
náklad relevantní náklady irelevantní
- novou variantou se budou měnit- variantou nedotčené
- rozhodnutím dotčené
Rozdílové náklady
rozdíl nákladů a výnosů před realizovanou variantou
rozhodnutí o změně vliv na relevantní náklady
rozmělnění fixních nákladů = vyšší zisk
Rozhodovací úlohy o dodatečné produkci
- nový produkt doplňuje prodávané
- nahrazení výrobku na trhu novým
- porovnávat dodatečné náklady s dodatečnými výnosy
5) Kalkulace, metody (metodický prvek kalkulace v MÚ; struktura nákladů v kalkulaci; kalkulace fixních a variabilních nákladů; kalkulační systémy)
Na základě výrobních úkolů podniku se rozpočtují a kalkulují náklady na jednotku produkce na tzv. kalkulační jednici. Kalkulace je tedy stanovení nákladů na jednotku produkce.
Kalkulace
počátky kalkulace – USA 20. léta – vliv Japonské konkurence, Evropa 30. léta – Baťa
systémy založené na přesné kalkulaci – Německo, Anglie
Cíle
1) kalkulace nákladů výkonu = zajištění (přiřazení) skutečných nákladů výkonu
2) stanovení nákladového úkolu - řízení hospodárnosti + propočet nákladů, marže, zisku, ceny na výrobek, službu nebo na naturálně vyjádřenou jednotku výkonu (výkon = výsledek činnosti nebo objekt přiřazení nákladů)
Kalkulace zahrnuje 3 problémy
Metody kalkulace - metodické otázky – JAK přiřazovat náklady
Využití metod k řízení a rozhodování – optimální využití; základní oblasti využití kalkulací jako informace – jaké požadavky, PROČ se přiřazují náklady konkrétním výkonům
Kalkulace = nástroj hodnotového řízení - nástroj řízení jednicových nákladů – systematické propojení informací o skutečnosti s předem stanovenými náklady uznanými rozpočty, kalkulacemi
Slouží pro rozhodovací úlohy
- řízení výroby – pro sestavení plánů a rozpočtů, objem a struktura výkonů
- posouzení rentability jednotlivých výrobků, služeb, jejich změn
- rozbor hospodárnosti s cílem snížit náklady a zvýšit zisk – při řízení hospodárnosti
- stanovení cen pro výkony
- posouzení taktického a strategického plánování
- technologické změny
- hodnocení využití kapacit, investiční záměry
- odpovědnostní útvarové řízení
Metody kalkulace
- způsob přiřazování nákladů
- závisí na:
vymezení předmětu kalkulace – CO? budu kalkulovat, musím vyhovět přání zákazníka; přenášení řízení ze shora dolů – náklady (př. nákup surovin) jako dílčí činnost + náklad na samotný finá