Vý·iva rostlin a hnojení

chách se velice daří škůdcům
dravci
když jich je hodně, zvyknou si na ně hraboši, tak jsou chyceny jen slabší, hraboši jsou také velice důležití
hmyzožravé druhy ptáků – užiteční na zahradách na velkých plochách
pavouci – nesmírně užiteční, hodně jich žije při zemi
ropuchy , slimáci, užovky, ještěrky
dovoz a introdukce užitečných organismů
dovoz je složitý, aby neudělali víc škody než užitku
králíci se přemnožili v Austrálii víc mixomatózy je pak zlikvidovalo, lišky si jich nevšimly
umělé masové chovy
viry, bakterie, houby, roztoči, hmyz
predátor – lovec – živý se jinými organismy
parazitoid – na konci vývoje hostitele usmrtí – klade vajíčka do hostitele
parazit – cílem není zahubit hostitele, protože jinak by zahynul i on sám
viry se moc nepoužívají jako hubení hmyzu je zde velké nebezpečí zmutování
viry – polyedrózy a granulózy – rozpad tkání, zvodnatění
bakteriózy – chlór ve vodě ničí bakterie, pak už nemá cenu postřik – vše mrtvé
houby – v přírodě složitě použité
háďátka – v tropické oblasti proti komárům a také plžům a slimákům
roztoči – proti sviluškům, nasadí se do skleníku, pomůže dobře
hmyz
B) Chemická ochrana – nejrozšířenější
pesticidy – nerbuidy 50%, zoocidy, fundicidy 20%, speciální látky (desikanty, regulátory růstu, repelenty)
přípravky na ochranu rostlin – zákon o rostlinolékařské péči – měl by být novelizován
pesticidy
účinná látka (2 – 5%)
přídavné látky – rozpouštědlo, stabilizátory, plnidla – zvětš objem
___________ - zlepšují vlastnosti a zvyšují účinnosti
fungicidy
systémové
kontaktní – měď, síra, cín
Funkce zemědělství
produkční
výroba bezpečných a kvalitních potravin
výroba krmiv a steliv pro živočišnou výrobu
produkce surovin pro prům. potravinářství, krmivářský, textilní, kožedělný, chemický, energetický
mimoprodukční
tvorba kulturní krajiny, zdroj pracovních příležitostí, osidlovací fce
Vedlejší nepříznivé vlivy
ovlivnění organismů v ekosystémech – porušení (snížení stability) přirozených ekosystémů, necílové organismy, expanzivní druhy
ovlivnění půdních vlastností – eroze, utužení, rezidua pesticidů, okyselování
ovlivnění kvality vod – splach (smyv), rezidua pesticidů, eutrofizace , živočišná výroba
znečištění ovzduší – úlet a těkání pesticidů,denitrifikace, živočišná výroba
Biologická rovnováha krajiny
předpoklad trvale udržitelného vývoje
dosažení rovnováhy mezi produkčními a mimoprodukčními funkcemi
dosažení vyrovnaného poměru mezi činiteli přírodní a kulturní povahy
Budoucnost
„setrvalé zemědělství“ – zajištění potrav. jistoty (bezpečnosti), racionální nakládání s přírod. stroji
omezení závislosti na neobnovitelných zdrojích uchování přirozených ekosystémů, zachov. genetických zdrojů
Vlastnosti ekosystémů
cílená selekce druhu, snížená druhová pestrost, regulace z vnějšku, dodatková energie
Význam aplikace teorie systémů a systém. přístupu v biolog. vědách
lepší poznání a znázornění složitých struktur poznání vazeb mezi jednostl. prvky, pozn. fcí. možnost matematického popisu
obecná teorie systémů
základní pojmy – systém, subsystém, prvek, vazby, typy systémů, rovnováha, stabilita
Definice systému
komplex prvků nacházející se ve vzájemné interakci
množina objektu spolu se vztahy mezi nimi a mezi jejich atributy
neprázdný soubor prvků a jistých jejich, vazeb, které určují vyšetřování vlastnosti systému jako celek
prvek systému (element)
nejmenší nedělitelná část celku při dané rozlišovací úrovni
vazba
spojení mezi souseními prvky nebo jejich množinami
typy vazeb
přímá, nepřímá, zpětná
cyklická
pozitivní, negativní
členění systémů podle složitosti
jednoduché
složité – podle počtu vazeb
velké (rozlehlé) – velmi mnoho prvků
neprůhledné (mlhavé) – mnoho prvků a spletitých vazeb
členění systémů podle vztahu k okolí
vstupy – množina vazeb nebo proměnných jimiž je prvek nebo systém ovlivňován
výstupy – množina vazeb nebo proměnných, jimiž se prvek nebo systém projevuje
uzavřené
relativně uzavřené
otevřené
členění systémů podle vztahu vůči času
statické
stacionární
dynamické
členění podle vztahu podnětu a chování
deterministické – chování jednoznačně určeno podněty a stavem
stochastické – chování je určeno pouze s určitou pravděpodobností při stejném podnětu
agroekosystém – složitá, dynamická, otevřená soustava převážně biologické povahy
atributy činnosti systémů
stabilita systémů
schopnost přizpůsobit se vnějšímu prostředí, schop. udržovat proměnné v příslušných mezích
multidimenzionální charakter
množství vazeb a jejich pružnost
různé energetické úrovně
adaptivita systémů
primární
sekundární
začlenění zeměděl. do vyšší hierarchie
biosféra
krajinný prostor (krajina)
agroekosystém
zonalita zemského povrchu
horizontální
určená zeměpisnou šířkou
vertikální
určená nadzemskou výškou
Reliéf
rozhraní mezi troposférou a příslušnými sférami
Krajinný prostor
specificky utvářený prostor
část biosféry s charakteristickou strukturou, určenou vzájemnými vazbami konzervativní, progresivní a reliktové
konzervativní prvky
nadmořská výšky, geomorfologie
progresivní prvky
klima, činnost organismu a člověka
reliktové
půda, kulturní krajina
Struktura krajiny
prvotní
soubor prvků, tvořící původní a trvalý základ pro ostatní struktury
druhotná
soubory člověkem ovládány a pozměněny
terciální
soubor nehmotných prvků a jevů
Typizace krajiny
přírodní (přirozená)
kultivovaná (extenzivně obhospodářovaná)
kulturní (vyvážená – narušená – devastovaná)
lesní, zemědělská, urbanizační, průmyslová, sídelní, rekreační
Vegetační a produkční faktory
Rajonizace zemědělské výroby
kategorizace podmínek prostředí z hlediska okolnosti dané oblasti pro zeměděl. využ.
stanovištní podmínky
topografické
geologické – charakteristický substrát na mateční horninu a půdotvorný substrát
pedologické – charakteristika půdy
orografické
hydrologické
klimatické – ovlivňuje vznik dalších produktů (půda)
fenologické
ekologické
historie rajonizace
rakousko-uhersko
oceňování parcel na základě půdní úrodnosti
1959 – 1966
využívání zemědělských výrobních typů a podtypů pro výpočet daně
vymezení zón vhodnosti
1996
zemědělské výrobní oblasti
2000
LFA (Less Favourable Areas) – méně příznivé oblasti
Zemědělské výrobní typy
genetický půdní typ a druh
průměrná roční teplota a srážky
poloha, nadmořská výška, reliéf terénu
zpracovatelnost půd
zemědělské výrobní typy
kukuřičný
pšeničný, ječný, žitný
řepařský
pšeničný, ječný, žitný
bramborářský
pšeničný, žitný, ječný, ovesný
horských hospodářství
na mělkých půdách, na hrubších půdách
zóny vhodnosti
velmi vhodná
vhodná
méně vhodná
nevhodná
zemědělské výrobní oblasti (ZVO)
kukuřičná (K, typ kukuřično-řepařsko-obilnářský)
Jižní Morava
plodiny – obilnářská kuku. na zrno, pšenice tvrdá, sladovnický ječmen
okopaniny – cukrovka, ranné brambory
olejniny – slunečnice
luštěniny – čočka
pícniny – vojtěžka
ostatní – teplomilné ovoce a zelenina, vinná réva
nejteplejší, velmi kvalitní typ, ale nevyrovnaný vláhový režim
řepařská (typ řepařsko-obilnářský)
Polabí, Poohří, Haná
plodiny
obil. – kvalitní pšenice, slad. ječmen
okop. – cukrovka, ranné brambory
olej. – slunečnice, řepka, mák
lusk. – bob, hrách
píc. – vojtěžka, silážní kukuřice
ostatní – teplomilé ovoce, vinná réva, zelenina
obilnářská
40% u nás – Plzeňsko, Českobudějovico
plodiny
obil. – pšenice potrav. a krmná, slad. ječmen a krmný ječmen
okop. – brambory
olej. – řepka, mák, olejný len
lusk. – hrách
píc. – jetel, silážní kuku.
ostatní – brukvovtá zelenina, sady jabloní a peckovin
bramborářská
Pelhřimovsko, Klatovsko, Svitavsko, Havlíčkobrodsko
plodiny
obil. – pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves
okop. – brambory, krmná řepa
olej. – řepka, mák, olejný len
lusk. – hrách, peluška
píc. – jetel, sil. kuku, senážní oves
ostatní – kmín, trávy na semeno
pícninářská
podhraniční, podhorské oblasti
plodiny
obil. – pšenice krmná, krmný ječmen, žito, oves
okop. – bram.
olej. – řepka, len
lusk. – hrách
píc. – jetel, senážní oves, jetelotravní směs
vymezení LFA
horské oblasti 1. typu nad 600 m
horské oblasti 2. typu 500 – 600 m svažitost 7°
méně příznivé oblasti a oblasti s enviromentálním omezením
méně příznivé oblasti (60 % našeho území)
oblasti s enviromentálním omezením
oblasti typu E - dále se nečlení (CHKO, Národní park)
Soustavné hospodaření na půdě
dlouhodobé zpětné využití zemědělské půdy, zahrnuje především
uplatňovaný systém střídání plodin v osevním postupu
zpětné zpracování půdy
hnojení rostlin
používání osiv a sadky
uplatňované systémy ochrany proti škodlivým organismům
Historie zemských soustav
Neolit (5000-1800 př. n. l. )
zďáření
časově omezené monokultury pšenice a ječmene, plevelná společenstva
přílohová soustava hospodaření
Bronzová (od 1700 př. n. l. )
zavedení jarních obilovin
Ríše římská (0-500 našeho letopočtu)
ječmen, žito, zahrady
Polovina 1. tisíciletí (raný středověk)
zavedení železa ; zlepšení postrojů u koní
rozšíření výrobků
původní úrokové soustavy
středověk
zavedení trojpolního hospodaření
Varianty původních úhorových soustav
jednohonné hospodaření
ve středozemní oblasti
dvouhonné hospodaření
ve výse položených oblastech
trojhonné hospodaení
čtyřhonné hospodaření
pětihonné hospodaření
pozdní středověk-novověk-ranný kapitalismus
zavedení pluhu
postupné rozdělení úhoru do stran
zavádění leguminóz a okopanin
zlepšení úhorové soustavy
polovina 19. stol.
střídavé soustavy hospodaření
vznik na území flander z travopolních osevních postupů
základ: Norfoltský osevní postup-využívá podpůrně vlivu plodin
později rozšířen na 6-8 honů
poslední soustavné odvozování od střídání plodin
výrobnost soustav hospodaření
ryzí trojhonná
6-8 OJ/Ha
zlepšená tříhonná
10-15 OJ/Ha
střídavé hospodaření
20-30 OJ/Ha
přelom 19. a 20. stol.
„intenzivní soustavy hospodaření“
zavedení průmyslových hnojiv
rozvoj techniky
anorganické pesticidy
šlechtění odrůd
oddělení systémů rostlinné a živočišné výroby
typy intenzivních soustav hospodaření
mnohostranné
specializované
mlékařské-blízko měst
výkrm prasat
šlechtění osiv a množení
specializované průmyslové soustavy hospodaření
spojení zemědělské výroby s průmyslem
20. stol.
parní oračky, zavedení traktorů
po 2. sv. válce
pokrok ve šlechtění
vývoj pesticidů
nové analytické metody ve výživě rostlin
vývoj nářadí pro zpracování půdy a sklizeň
odliv pracovních sil ze zemědělství
Současný stav soustav hospodaření na půdě
Osevní postupy vztahujeme jen k orné půdě
Pokles stavu skotu
klesají plochy víceletých pícnin
zeslabený zúrodňující a odplevelující účinek
nízká spotřeba krmných obilovin = nízká poptávka = extenzita pěstování
extenzita na loukách a pastvinách
Plodiny na orné půdě:
19902001
- obiloviny50,5%54,5%
- luskovinyxxx1,8%
- slunečnicexxx1%
- řepka3%11,4%
- brambory3%1,2%
- cukrovka3%2%
- pícniny33,6%24%
- ostatní3,8%4,1%
Vznik podniků bez chovu skotu:
orientace na tržní plodiny
zjednodušení osevních postupů
změny v bilanci organických hnojiv
zvýšená závislost na pesticidech ; zvýšení dávek hnojiv
Osevní postupy
Monokultury
pěstování jedné plodiny
pohlížíme
hledisko druhové a časové
vliv monokultury na výnosy plodin
„věčné pokusy“
„decline“ efekt obiloviny
Půdní únava
všeobecná
odčerpání živin, vody, zhoršení struktury = obnova agrotechnického prostředí
pravá
organismová – viry, bakterie, houby, hlísti, hmyz
nedostatková – mikroprvky ->chybějící živiny a pravidelně se nedoplňují
toxinová
důvody střídání plodin
výskyt původců chorob a škůdců
výskyt plevelů a zaplevelujících rostlin
bilance organické hmoty a živin
fyzikální vlastnosti půdy
využití vegetační doby
hlavní choroby a škůdci v OP
obiloviny
choroby pat stébel, fusariózy, háďátka
okopaniny
kořenomorka, rakovina brambor, strupovitost, háďátka
řepka
hlízenka, fómová hniloba, krytonosci
jeteloviny
nerticilium, hlízenka
kukuřice
vliv na zaplevelení
obiloviny
jednoleté přezimující a časné jarní druhy, vytrvalé běžkaté plevele
okopaniny
jednoleté pozdní jarní druhy
víceleté pícniny a ozimy
dvouleté a víceleté plevele
vliv na bilanci organické hmoty
různé množství posklizňových zbytků
vysoké (pícniny, obiloviny)
nízké (okopaniny, zeleniny,len)
různá náročnost na organická hnojiva
náročná – okopaniny, zelenina
nenáročná – obilniny, luskoviny – nevyžadují přímé hnojení
vliv na půdní vlastnosti
fyzikální
typ kořenů a hloubka zakořeňování
chemické
rozdílné nároky jednotlivých plodin
rozdíly čerpání živin
fixace vzdušného dusíku
biologické
vazba živočichů a mikroorganismů na hostitelské rostliny
Obiloviny
choroby a plevele
houbové choroby, přezimující a vytrvalé plevele
výběr vhodných předplodin
výnosová reakce
agrotechnické lhůty
správná tvorba obilných sledů
náročnější druhy na I. místě
pořadí náročnosti : pšenice ozimá a jarní, ječmen jarní a ozimý, žito, oves
monokultura – oves a žito výnosová deprese
Olejniny
řepka ozimá a jarní, slunečnice, mák, len
prudký nárůst ploch
rostoucí problémy s chorobami a škůdci
agrotechnické lhůty
předplodiny
řepka (obilovina, jetelovina, pícnina)
slunečnice, mák (obilovina, okopanina)
len (obilovina)
organická hmota, zelené hnojení
zaplevelení sklizňovými ztrátami
Brambory, cukrovka
pokles ploch, nyní stabilizace
zastoupení OP dle vhodnosti pozemků
problémy s chorobami a škůdci
předplodina
zpravidla obilovina, zelené hnojení , hnůj
Víceleté pícniny
vojtěžka
vysoká předplodinová hmota
výrazné zdroje organické hmoty, N
strukturovaný účinek
nedostatkem přesoušení orničního profilu
rozvoj vytrvalých plevelů
zakládání porostů
podsev do krycí plodiny
obilní krycí plodiny
přímý výsev
Meziplodiny
dávají se do meziporostního období
dle účelu pěstování
na zelené hnojení(hořčice, svazečka…)
krmné ( krmná řepka a řepice, žito, kapusta, kříženci brukvovitých)
speciální účely (půdoochranné proti plevelům)
dle zařazení během vegetační doby
letní (časné a strniskové)-hořčice bílá, svazenka, pohanka obecná
ozimé-řepka o., žito, tritikale, jílek mnohokvětý a vytrvalý
podsevové-jetel plazivý, tolice dětelová
Využití vegetační doby
plodiny víceleté
jetel, vojtěška, kmín, léčivé rostliny
ozimy
řepka o., ozimé obiloviny, mák o., ozimé zeleniny
jařiny
s kratší vegetační dobou – obiloviny luskoviny
s delší vegetační dobou – brambory, cukrovka
Návrh OP
stanovení délky rotace
předem určená struktura plodin
vytvoření hlavní skupiny
výpočet délky rotace
zjištění podílu na celkové výměře
předem určená délka rotace
kombinovaný způsob
kompromis mezi požadovanou strukturou a pozemkovými možnostmi
vytvoření základní struktury
stukturotvorná 1 – 3 roky
využití 2 – 4 roky
tvorba vhodných sledů
upřesnění sledů plodin
začlenění navazujících agrotechnických zásad
meziplodiny, podsevy…
OP v ŘZVO
OP 3 – 8honné
zastoupení obilovin 60-70%
vojtěška 2-3 roky
Význam zpracování půdy
úprava pozemku po sklizni předplodiny
urovnání pozemku
zapravení posklizňových zbytků a hnojiv
úprava fyzikálních vlastností půdy
půdní struktura
objemová hmotnost půdy
pórovitost
obsah vody a vzduchu
regulace škodlivých organismů
přímá
nepřímá
Systémy zpracování půdy
dle pohybu orniční vrstvy
s obracením orniční vrstvy
orba s radličným pluhem, předseťové zapracování půdy a setí
bez obracení orniční vrstvy
celoplošné kypření (předseťová příprava půdy) a setí
pásové kypření
dle hloubky zpracování půdy
hluboké zpracování půdy
orba radličným pluhem 18-35 cm
hluboké kypření 15-30 cm
hloubkové kypření 30-70 cm
podrývání 30-40 cm
prohlubování
mělké zpracování půdy
kypření talířovými bránami a kypřiči 8-15 cm
ve vztahu k založení porostu
základní zpracování půdy
podmítka 8-15 cm
orba
předseťové zpracování půdy
smykování
kypření, vláčení 6-8 cm-rozdrcení hrud, hubení plevelů)
válení
kultivace (za vegetace)
vláčení, válení
plečkování, hrůbkování
1) Základní zpracování půdy
podmítka
mělké zpracování půdy 8-12 cm
hospodaření s půdní vláhou
přerušení kapilarity v povrchové vrstvě
uchování vody v půdním profilu
regulace zaplevelení
sklizňové ztráty předplodin
jednoleté a vytrvalé plevele
zlepšení fyzikálního stavu půdy
prokypření povrchové vrstvy půdy
zapravení posklizňových zbytků
strniště, rozřezaná sláma
vegetující plevele
urovnání pozemku
po přejezdech mechanizace
před dalšími operacemi
zapravení hnojiv
kejda
močůvka
chlévský hnůj
minerální hnojiva
nářadí používané pro podmítku
podmítací pluhy
talířové diskové podmítače
radličkové podmítače
rotační kypřiče
ekonomická náročnost podmítky
hodinová výkonost 2-4 ha/hod
spotřeva nafty 5-8l/ha
náklady 350-600kč/ha
orba
o překlopení půdy se stará plužné těleso
fyzikální princip = působení trojstranného klínu (úhel drobící, obracení a radličný)
typy odhrnovaček
válcová kulturní pološroubová a šroubová
mezní hodnota osevního poměru = 1.27
rozdělení orby
dle termínu provedení
podzimní - nejčastější
zimní
jarní
letní
dle pohybu po pozemku
záhonová
do roviny
do kola
dle účelu
zaorávka hnojení slámy
ekonomická náročnost
hodinová výkonnost 0,5-2 hod/ha
spotřeba nafty 12-25l/ha
náklady 1000-1600kč/ha
2) předseťové zpracování půdy
význam
hrubá úprava
smykováním
vláčením
význam
urovnání povrchu
rozdrcení hrud
zapravení hnojiv a pesticidů
omezení výparu a zlepšení tepelných poměrů
hubení plevelů
vytvoření seťového lůžka
kypření
význam
6-15 cm, drcení hrud
zlepšení tepelných poměrů
zapravení hnojiv a pesticidů
zapravení organické hmoty
hubení plevelů
nářadí – radličky
Minimalizace ve zpracování půdy
slučování operací
vypouštění operací
snížení intenzity působení v profilu
menší hloubka
šetrnější působení na strukturu
mělké zpracování půdy – musí být kvalitní podmítka
princip
celoplošné mělké prokypření
výsev plodiny
oddělené od přípravy půdy
současně s přípravou půdy (s kypřením)
předseťová příprava a setí
sled operací klasickými postupy
sled kombinací s aktivními orgány
secí kombinátory s pasivními orgány
půdoochranné zpracování
ochránit před erozí a ztrátou vláhy
význam
ochrana půdních vlastností před nepříznivými vlivy(eroze, utužení, zvýšený výpar)
postupy
setí do mulče – ochrana pře erozí, tvorba půdní struktury, omezení výparu, potlačení výparu
pásové zpracování půdy a setí
výsev do hrudků
3) Kultivace za vegetace – pro širokořádkové plodiny, setí od 45 cm mezi řádky
význam
zlepšení půdních vlastností
regulace zaplevelení
hospodaření s vláhou
využití
především širokořádkové plodiny
nářadí
plečky (nožové, dlátové, rotační, kartáčové)
brány – síťové
Polní plevele a jejich regulace
Nauka o plevelech a jejich regulaci
herbologie
biologie a ekologie
škodlivost
ochrana proti plevelům
chemická ochrana
vlivy v prostředí
Prvek - terminologie
plevel
každá rostlina, která se vyskytuje v porostu proti vůli pěstitele
rostlina, která působí více škod než užitku
plevele tvoří společenstva, složení a kultura jsou ovlivněny prostředím
polní plevel
druh rostliny, který se v agrofytocenózách vyskytuje bez přímého přispění člověka
zaplevelující rostlina
kulturní nebo zaplaněné formy plodin, které zaplevelují následné plodiny v OP
Škodlivost plevelů
negativní interference s plodinou
konkurence (prostor, voda, živiny)
parazitizmus
alelopatie - negativní chování rostliny, která ohrozí rostlinu velde sebe
snížení kvality produkce
vlhkost
příměsi a nečistoty
dieteticky nevhodné (i jedovaté) látky
hostitelství chorob a škůdců
zdravotní rizika
alergie, poškození zdraví
ohrožení přirozených ekosystémů (bolševník velkolepý, kokotice…)
estetické vlivy - krajina, volné prostranství
Užitečné vlastnosti plevelů
tvorba půdního pokryvu - důležitý z hlediska eroze
podíl na koloběhu organické hmoty a živin
hostitelství užitečných organismů - predátorů, škůdců, mikroorganismů…
pastva pro včely
estetická fce v krajině
léčivé rostliny
Počet pleveln