Vý·iva rostlin a hnojení

rostlině
stimuluje růst rostlin a příjem dalších živin ----0,2-6% v rostlině, dobře pohyblivý
součástí chlorofylu(70%) v listech (fotosyntéza), rostlinných pletiv (součást růstových regulátorů), základní složkou:
bílkovin (aminokyselin, bílkoviny – staveb.prvky živé hmoty, bílkoviny jsou uloženy v generativních orgánech
kořeny – příjem živin a vody N v bílkovinách a enzymech (zlepšují příjem živin a vody)
Nedostatek dusíku
omezení růstu a tvorby orgánů (listy, stébla, lodyhy), snížení fotosyntézy a tvorby staveb. funkčních bílkovin
snížení příjmu ostatních živin
kratší doba vegetace, rychlejší dozrávání, snížení výnosu a kvality
světlejší zabarvení porostu, žloutnutí až opad starších rostlin.
nadbytek
horší vzcházení (zeleniny, řepa, jeteloviny)
přerůstání porostu – mikroklima pro napadení chorobami
větší náchylnost k vymrzání (ozimy, dřeviny)
vyšší obsah nitrátů v rostlinné produkci
Dusíkatá hnojiva – průmyslově vyráběná
s amonnou formou N – síran amonný 21% (dnes nejlevnější)
s organickou formou – močovina 46%
s ledkovou formou – ledek vápenatý 15%
kombinace forem – ledek amonný s vápencem 27% DAM30%
aplikace dusíkatých hnojiv
dávka na základě potřeb rostlin (správné stanovení dávky (vliv předplodin) – korekce dávky N), volba vhodné formy dusíku, stanovení správného termínu aplikace (základní hnojení, přihnojení), úprava dávky na základě rozboru půd(před aplikací hnojiv), upřesnění dávky na základě stavu porostu a průběhu počasí
Fosfor (P) – v půdě (0,03 – 0,13%)
organický P
biologická sorpce rostlinami
půdními mikroorganismy
hromadí se v ornici, velmi málo pohyblivý v profilu
minerální P
uvolnění z organického fosforu
uvolnění ze zvětrávaných minerálů (apatit, fosforit)
fosfor v rostlinách
stavební jednotka nukleových kyselin, přenos energie (ATP, ADP)
zásobní látky (fytin) – ukládá se v semenech
sloučeniny buněčných membrán
součást důležitých enzymů a faktorů
ovlivňuje tvorbu generativních orgánů (zakládání a tvorba květů)
příjem anionty N2PO4-, HPO42- 0,1 – 0,5% v rostlině
nedostatek
latentní nedostatek (skrytý) neprobíhají všechny biochem. reakce
nízké rostliny, menší listy, červené až fial. zabarvení
Fosforečná hnojiva
průmyslově upravená minerály
superfosfátyjednoduchý8%P
trojitý21%P
mleté fosfáty15%P
Amofos(N-P)12%N 21%P
aplikace hnojiv
na základě rozboru půd (AZP)
volba vhodné formy hnojiv (pH půdy)
hnojení
každodenní
zásobní (2-3roky)
Draslík (K) – v půdě (0,5 – 3,2%)
organické formy
anorganické formy – převahují
minerály – krystalická mřížka
fixovaný – mezivrstvy sekundárních minerálů
fixace je ovlivněna – obsahem jílnatých částic, písčitá půda 950nm
výměnný draslík – fyz.-chem. sorpce na povrch půdních koloidů
vodorozpustný draslík – součást půd. roztoku, pohotová zásoba živin
význam K v rostlinách
podporuje tvorbu a aktivitu enzymů
ovlivňuje fotosyntézu (transport elektronů, fosforylace)
přesnost asimilátů (K+ pumpa), lepší vyzrání pletiv
působí příznivě na vybavení květů a plodů
stimuluje růst pletiv
snižuje skladovatelnost plodů (stárnutí pletiv)
ovlivňuje osmotický tlak v buňkách, turgor buněk a hospodaření s vodou (příjem a výdej vody rostlinou)
nedostatek
latentní nedostatek(skrytý) neprobíhají všechny biochem. reakce
okraje spodních listů zasychají až nekrotizují, usychají a opadají
vadnutí rostlin
Draselná hnojiva
těžba a chemická úprava draselných solí (KCl)
průmyslová úprava draselných solí
chloridová forma
draselná sůl33-50%
kamex33%
kainit11%
síranová forma
síran draselný42%(rajčata, okurky)
aplikace hnojiv
na základě rozborů půd (AZP)
volba vhodné formy hnojiv (pH půdy)
hnojení – každoroční
aplikace před orbou
Vápník (CA) – v půdě 0,15-6%
dvojí význam
vliv na půdní fyzikální a chem. vlastnosti
pH -> sorpce a rozpustnost živin
poměr vody -> aktivita mikroorganismů, mineralizace, humifikace, příjem a využití živin rostlinami
vápník jako živina – formy vápníku v půdě
nevýměnný – součást minerálů, nerozpustné sloučeniny (uhličitany)
výměnný – sorpční půdní komplex 60-80%
vodorozpustný – v půdním roztoku
význam Ca v rostlinách
stabilizace buněčných membrán a stěn buněk
ovliv. enzymové reakce (struk. membr., aktiv. enzym.)
půs. na tvorbu a růst kořenů, kořenové vlášení
ovliv. dlouživný růst buněk a elastic. buněk
nedostatek
snižuje se tvorba kořenů, poruchy růstu, opad květů
fyziolog. poruchy při dozrávání plodů (malá pevnost, pružná)
hořká pihovitost jablek
zasychání a hnilobu rajčat
Vápenatá hnojiva
těžba a mech. úprava (mletí) vápenců
odpady zpracování produktů
vápenec28 – 35% Ca0 – 3% Mg
dolomitický vápenec29 – 34% Ca4 – 11%Mg
dolomit20 – 21% CA11 – 13% Mg
cukrovarnická šáma18 – 19% Ca
aplikace váp. hnojiv
na základě rozborů půd (pH) + doplňování živin
Hořčík (Mg) – v půdě 0,4 – 0,6 %
nevýměnný
minerály
anorganické nerozpustné sloučeniny
výměnný – sorpce na půd. komplexu
vodorozpustný – v půdním roztoku ve formě solí
význam Mg v rostlinách
základní stavební prvek chlorofylů
složka zásobních látek
aktivuje četné enzymové systémy (fotosyntéza)
ovlivňuje syntézu bílkovin a st org. slouč.
nedostatek
latentní nedostatek neprobíhají všechny biochem. reakce
odbourá chlorofylu starších listů, světlejší zbarvení a nerovnoměrné rozdělení chlorofylu (chlorózy)
Hořečnatá hnojiva
těžba a úprava minerálů
součást jiných jednosložkových hnojiv
hořká sůl15%Mg
kieserit10%Mg
kainit4%Mg
dolomit. vápenec4-13%Mg
aplikace
na základě rozborů půd, před orbou (podzim), mimokoř. výživa
hnojení – aplikací, jiných jednoslož. hnojiv (K, Ca), použití kořen. hnojiv
Vícesložková hnojiva
obsahují více než jednu hl. živinu (N,P, K)
kombinovaná – průmyslově vyrobená nebo upravovaná
přednost kombi. hn.
aplikace více živin (úprava nákladů na aplikace)
vyšší koncentrace živin
granulace hnojiv – rovnoměrná aplikace
nevýhody kom. hn.
vyšší cena hnojiv
konstantní podíl živin
smíšená – vznikají mícháním jednosložkových hnojiv
aplikace vícesložkových hnojiv
smíšená
aplikace podle smích. hnojiv
většina P+K hnojiva – aplikace na podzim
kombinovaná (NPK)
stanovení dávky na základě obsahu N
aplikace podle návrhů rostlin na N – základní hnojení
Údaje o mn. živin
v čistých živinách (N,P,K…)
rozbory půd
rozbory rostlin
požadavky rostlin
plány hnojení
v oxidech – obsah živin ve hnojivech (kromě N, S)
PP2O5
K K2O
MgMgO
CaCaO
Mikroelementy
„síra“, železo, bor, mangan, zinek, měď, molybden, - obsah v rostlinách pod 0,05%
ovlivňují
fyziolog. procesy v rostlinách
aktivitu enzymů ; tvorbu stavebních a zásobních látek ; výnos. a kval. prod.
mikroelementy v půdě
obsah v půdě a příjem rostlinami ovlivňuje
matečná hornina (půdotvorný substrát)
zdrojem mikroelem. – primární minerály
půdní podmínky – půdní reakce, půdní sorpce, mikrobiální činnost, obsah a kvalita organ. látek
agrotechnika – střídání plodin, zpracování půd, používání hnojiv
Síra
význam
součást základních aminokyselin (cystein, mettionin)
uplatnění v biochem. reakcích jako akceptor vodíku
ovliv. syntézu bílkovin a ost. or. slouč
nedostatek
omezení syntézy bílkovin a omezení enzymatických procesů
žloutnutí listů, nejprve mladých
Molybden
význam
zajištění fci důležitých enzym. systémů
nedostatek
deformace listů (lžičkovitý tvar) omezení růstu okrajů listů
Železo
význam
ovliv. enzymové procesy
podporuje tvorbu chlorofylu (podílí se na syntéze)
uplatnění v biochem. reakcích
nedostatek
omezení syntézy bílkovin a omez. enzymatických procesů
žloutnutí listů, nejprve mladých
Bor
ovlivňuje
stabilitu buněčné blány
růst meristematických pletiv, růst kořenů
transport asimilátů do zásob. orgánů
tvorba generativních orgánů
nedostatek
poruchy vývoje pletiv a vegetačního vrcholu
Mangan
význam
aktivuje enzym. procesy
podporuje tvorbu vit. C
uplatnění biochem. reakcí
účastní se na tvorbě buň. membrán a chloroplastů
nedostatek
šedavé až hnědé ohraničené skvrny,nekróza pletiv
chlorotické skvrny na mladých a středních listech
Zinek
význam
aktivuje enzym. procesy
syntéza růstových stimulátorů
účastní se na tvorbě chloroplastů
nedostatek
poruchy dělení buněk
světlé zabarvení rostlin
Odstranění nedostatku mikroelementů
odstranění příčin
aplikace hnojiv
hnojiva s mikroelementy
pevná
kapalná
určení nedostatku živin
symptomy (příznaky) zjevné reakce rostlin na půs. nepříz. činitelů – většinou až při déletrvající poruše, častá kombinace vlivů
změny příznaků během vegetace (stáří listů, okraje)
specifikace symptomů (vliv jednoho nebo více činitelů)
intenzita symptomů – latentní nedostatek – zjevné příznaky poruch –vážné narušení růstu
nekrózy – omezená obnova, degenerace až odumření rost. buněk – pletiv- orgánů. Změna barvy, výskyt skvrn, degradace
barevné změny (dekolorace) chlorosty – rozpad a špatná obnova chlorofylu, žloutnutí – purpurové zabarvení, černání dužiny
poruchy růstu – omezení růstu rostlin, nebo jejich částic, deformace
aktivace hnojiv
použití ve správném mn.
ve správné době
správ. způs.
respekt. vl
hnojiv
půdy
rostlin
vliv faktorů
doba aplikace hnojiv
základní hnojení – hnojení před založením porostu
před orbou –rozmetání na povrch půdy a zapravení orbou (fosforečná, vápenatá, draselná, hořečnatá)
před setím a sázením – aplikace na usmykovou půdu, zapravení při předseťové úpravě (kombinovaná hnojiva, dusíkatá hnojiva)
startovací hnojení – aplikace hnojiv při setí a sázení pro počátek růstu
přihnojení – hnojení během vegetace
plošné – aplikace rozmetadly nebo letecky
do řádků – u širokořádkových kultur + zapravení
listová aplikace – dodání živin v roztoku
hnojivová závlaha
aplik. rozpust. hnoj. v závlaze
aplik. odpad. vod
přihnojení podle fáze růstu
regenerační
produkční (kvantitativní) – ovliv. zrna/výnosu
kvalitativní – ovliv. obsah dus. látek
způsob aplikace hnojiv
rovnoměrná aplikace (uniformní hnojení)
lokální aplikace – aplikace živin v místě odběru (kořenů)
apl. živin v místě odběru
příjem živin na poč. růstu
úspora nákladů na hnojiva
precizní zemědělství
nepřistupuje k tomu jako homogen. pozemku
zohledňuje prostorovou a časovou variabilitu sled. parametrů
jednotlivé pracovní operace jsou usměrňovány tak, aby odpovídaly podmínkám konkrét. místa na poz.
využívá
GIS
propojený soubor HW? SW a geogr. dat
získávání, ukládání, upravování a analýzu geogr. dat a zobrazení plošně vztažených výstupů
přímá lokalizace sledovaného místa na pozemku
realizace lokálně specif. oper. na pozemku
nejrozšířenější systém GPS MAVSTAR
Geostatistika
statistické vyhodnocení plošně vztažných dat a hledání vzájem. závislostí
cyklus precizního zemědělství
Informace
Výsledky Vyhodnocení a strategie
Aplikace
Hnojení P, K Mg, Ca
hnojíme“půdu“
využíváme AZP
respekt. půd. druh, pH rostliny
v případě optim. vl. můžeme hnojit více let
Hnojení N
hnojíme „rostlinu“
nevyužíváme AZP
respekt.
předplodiny
použ. org.hnojiv
vliv stanoviště
upřesňujeme podle
rozbor půd před hnojením
rozbor rostlin
Nároky plodin na živiny
zimní období
málo P, K, Ca se vyplavují
N rychle – aplikuje se na jaře před obdobím intenzivního růstu
jařiny
živiny musíme dodat před zasetím
Obiloviny
50% orné půdy zaujímají
výnos tvoří – počet klasu na jednotce plochy, počet zrn v klasu, hmotnost zrn
nižší možnost příjmu živin (nejvíc žito a tritikále)
ozimé obiloviny (pšenice ozimá, žito, ječmen ozimý, tritikále)
organická hnojiva - běžně nehnojíme
hnůj do 20t/ha
močůvka – jarní přihnojení obil.)
zelené hnojení, zaorávka slámy + kejda, močůvka
hnojení P, K příp. Ca, Mg před přípravou půdy podle obsahu přijatelných živin v půdě (AZP)
hnojení N ovlivňuje utváření výnosových pr. na počátku intenzivního příjmu – jaro
přihnojení
regenerační
produkční
kvalitativní (metání)
jarní obiloviny (pšenice jarní, ječmen jarní, oves)
organ. hnojiva – běžně nehnojíme
zelené hnojení, zaorávka slámy + kejda, močůvka – močůvka před založením porostu, jarní přihnojení)
hnojení P, K, příp Ca, Mg na podzim orbou
kombinovaná NPK na jaře při předseťové přípravě
hnojení N ovlivňuje utváření výnosových prvků na počátku intenz. příjmu – jaro II, IV
základní hnojení – před setím 60 – 130% dávky N
přihnojení
produkční – počátek sloupkování
Kukuřice
teplejší oblasti – kukuřice na zrno
chladnější - kukuřice na siláž
počátečný pomalý růst – období intenzivního růstu
organická hnojiva – hnůj, kejda, močůvka
hnojení P, K, příp. Ca, Mg – na podzim před orbou
kombinovaná hnojiva – NPK na jaře při předseťové přípravě
Hnojení N – základní hnojení – před setím 60 – 100% dávky N, pomalu působící N hnojiva, rozbory půd, přihnojení
Okopaniny – řepa, cukrovka krmná
cukrovka – výnos tvoří – počet jedinců na jednotu plochy, hmotnost bulev, obsah sacharózy
pomalý počátečný růst – období intenzivního růstu
1. – tvorba listu
2. – tvorba bulev
organická hnojiva – hnůj, kejda, močůvka + sláma, ZH
hnojení P, K příp. Ca, Mg na podzim před orbou
kombinovaná NPK na jaře při předseťové přípravě
hnojení N ovlivňuje kvalitu bulev; potřeba N – v první polovině vegetace
základní hnojení – před setím 50 – 100% dávky N, pomale působící N hnojiva, přihnojení
Brambory
výnos tvoří : počet trsů na jednotku plochy, počet hlíz před trsem, velikost a hm. hlíz
růst ovlivňuje odrůda (velmi ranné – podzimní odrůdy)
1. – tvorba listů
2. – tvorba hlíz
organická hnojiva – hnůj, kejda, močůvka + sláma, ZH
hnojení P, K – na podzim před orbou
kombinovaná hnojiva NPK na jaře při předseťová přípravě
Hnojení ovlivňuje růst natí – výnos hlíz
potřeba N – v 1. pol. vegetace
základní hnojení – před setím 70 – 100%, pomalu působící N hnoj., přihnojení – při vzejití porostu
Luskoviny – hrách, fazol, bob
využití – na semeno, zelenou hmotu, meziplodiny
příznivé působení v osevních postupech
organ. hnojiva – nehnojíme (mimo bob)
hnojení P, K, Ca, Mg na podzim před orbou
kombinovaná PK na jaře při předseťové přípravě
hnojení N hlízovými bakteriemi 80 – 85% potřeby N
Olejniny – řepka, slunečnice, mák, hořčice
ozimá řepka – výnos tvoří – počet rostlin na jednotku plochy, počet šešulí, počet semen v šešulích
organická hnojiva – močůvka, kejda, hnůj
hnojení P, K, Ca, Mg před předpravou půdy
hnojení N ovlivňuje utváření výnosových prvků na počátku intenz. příjmu – jaro
přihnojení
regenerační
produkční – počátek prodlužování – počet šešulí
kvalitativní – žlutých poupat – kvalita semen
Jeteloviny – vojtěška setá
využití : krmivo, píce
význam : organ. l. mohutná kořenová soustava, dolní osvojení živin
organ. hn – nehnojíme (mimo bob)
hnojení P, K, Ca, Mg před přípravou půdy , před založením porostu – většinou jako podsev předchozí plodiny
hnojení N neprovádíme
fixace N hlízkovými bakteriemi 250 kg N/ha
další hnojení Mo (fixace N), B – tvorba semen
Travní porosty, trávy na OP
využití – krmivo, píce (vliv stanoviště, intenzita využití), tvorba a ochrana krajiny (eroze, průsak vody)
hnojení podle intenzity využívání
organ. hn. – močůvka, kejda
hnojení N, P - v kejdě skotu, prasat + K, močůvka + P
Ca před založením porostu na OP, travní porosty s nízkým pH (pod 5)
hnojení N na jaře (obrůstání) + po 1. setí; hn. ovlivňuje výnos a kvalitu píce a složení porostu
okrasné a užitkové trávníky – význam – užitkový, ekologický, estetický, vyrovnaná výživa rostlin
hnojení před založením trávníku (P, K, Ca), kompost, hnojení trávníku
NPK na jaře + kompost, P, K – podzim
hnojení N na jaře + pravidelné přihnojování
pozvolně působící hnojiva, hnojiva a herbicidy
Zelenina
košťálová = zelí, kedlubna, kapusta, květák, brokolice
plodová = okurka, rajče, paprika, tykev
kořenová = celer, petržel, mrkev, červená řepa, ředkvička
cibulová = cibule, česnek
listová = salát, špenát
pěstování – úrodné pozemky s dobrou zásobu živin, vyrovnaná výživa
organická hnojiva – hnůj, močůvka, komposty
ano – košťáloviny, plodová zelenina, celer
ne – cibuloviny, mrkev, petržel
vápnění na podzim podle pH
ano – košťáloviny, červená řepa, špenát
ne – plodová zelenina, kořenová zelenina
hnojení P, K, Mg na podzim, podle AZP; hnojení N podle potřeb rostlin
výnos -> kvalita produkce(skladování, obsah nitrátů)
další hnojení – mikroelementy (Mo, B, S)
Ovoce
pěstování – vytrvalé kultury – jednostranný odběr živin
respektování – podmínek stanoviště, výběr druhu, odrůdy a podnože
vliv hnojení na: růst a přírůstky dřevin, plodnost, výnos, kvalita plodů, zdravotní stava stromů
hnojení před výsadbou – organické látky, vápnění, P, K, Mg
organická hnojiva – hnůj, komposty, zelené hnojení
vápnění – podle pH půdního druhu a nároku plodin
hnojení P, K, Mg
ovoce – vlastní hnojení sadů
podle ošetřování meziřadí – tráva, úhor, zelené hnojení
organ. hnojiva – komposty, kompostovaný hnůj, kejda – podzim, jaro
vápnění – podle pH a půdního druhu – 1x za 4 – 6 let
hnojení P, K, Mg podle AZP na podzim
hnojení N podle potřeb rostlin stanoviště, organ. hnojení, intenzity pěstování na počátku rašení 60% dávky
po odkvětu – podle zásady plodin
po červnovém opadu plodu
po sklizni – nasazení květu pro příští rok
Plány hnojení
plánem hnojení se rozum stanovení druhu a dávek hnojiv na jednotlivé pozemky a termínu aplikace
na základě bilančního principu jsou hodnoceny : zásoba živin v půdě, požadavky jednotlivých plodin
stanovení podmínky omezující opatření přívod živin z různých zdrojů
respektování : podle – klimatických podmínek stanoviště omezující podmínky vyplývající z platné legislativy – zásady správné zeměděl. praxe
Význam: regulace výživy rostlin, snížení ztrát živin, rozpočet nákladů na hnojení, zvýšení účinnosti
vypracování plánu hnojení: roční – hnojení N, aktualizace P, K – na období 3 – 5 let
používání statkových hnojiv, hnojení P, K na osev. postup – vápnění
pro možnost kontroly a pro vlastní potřebu je nutné : vést přehlednou evidenci – o: množství druhu,době použití hnojiv – podle jednotl. pozemků, kultur a let
Integrovaná ochrana rostlin
v rámci integrované ochrany se využívá různých metod ochrany rostlin, nejlépe ve vzájemné kombinaci
cílem není úplně vyhubit škodlivé organismy, ale snížit výskyt pod ekonomický práh škodlivosti
v integrované ochraně rostlin se využívají metody prognózy a signalizace
prognóza
dlouhodobá předpověď vlivu škůdců
nepříliš spolehlivá
prognóza a signalizace – feromonový lapák
ekonomický práh škodlivosti
mandelinka bramborová – 140 ohnisek po 35 barvách – tj cca 5000barev/ha
drátovci – 10 a více drátovců na 1m2
mšice na obilí – konec hvilu průměr 3 – 5 mšic na 1 hlas
metody ochrany rostlin
nepřímé
agrotechnické
organizační
šlechtění
přímé
fyzikální
mechanické
chemické
biologické
Agrotechnické metody – základní metody porušování
volba stanoviště, osevní postup (sled), příprava a zpracování půdy, hnojení, setí a výsadba, kvalita a spon, ošetřování během vegetace, sklizeň a uskladnění, odstranění posklizňových zbytků
vyhlášky karanténní – brání zavlečení podivného rostlinného materiálu do ČR
A) Biologická ochrana
podpora a udržení přirozeně se vyskytujících organismů
Včely – ohrožené, hodně přirozených nebezpečí i chemické přípravky
Sluníčka – hubí mšice (jejich larvy)
Pestřenky (vypadají jako vosy) – dobře vyvinutá křídla, dospělé se živý šťávami, larvy žerou mšice
Zlatoočka – zalézají na zimu do opuštěných chat, užitečné
Mraskolev – požírají mravence larvy
Střevlíci – bejlomorky vysávají mšice
Lumci – naklade vajíčka dlouhým kladélkem do hmyzu
Páteříček
ekologické zemědělství
víc organismů (biologická rovnováha) nehrozí přemnožení, hlídají se, nehnojí se dusíkem, nízký výskyt škůdců
houby toxické se mnou vyskytnout – nebezpečné pro lidi, musíme likvidovat chemicky
nejohroženější jsou vegetariáni – ekologičtí
výsev mrkve a cibule – dobrá kombinace, snížíme o 90% víc výskytu škůdců
na velkých plo