puda

abídka a poptávka v tomto bodě shodují a je spotřebováno i nabízeno shodné (rovnovážné) množství daného výrobku, daného produktu.
Co když není výrobek nabízen za cenu rovnovážnou, co když je nabízen, ve světě poptáván za jinou cenu než je rovnovážnou. Jakým způsobem se chová trh. To záleží jaký vztah má mezi sebou nabídka a poptávka. U většiny sektorů národního hospodářství lze říci, že nabídka i poptávka reagují velmi rychle, velmi pružně tzn. pokud dojde k nějakému cenovému šoku, tak výrobci se dokáží rychle přizpůsobit a poptávající o to rychleji.
V sektoru zemědělství však tomu tak není. Protože především na straně nabídky je tedy výrazné omezení na zemědělsko potravinářském trhu a to v tom smyslu, že nabídka je zpožděná o určité období za poptávkou a v tom případě, když je zpožděná nemůže dojít urychleně (okamžitě) k vyrovnání šoku na daném trhu (časové zpoždění nabídky např. producenti vepřového masa, dnes se objeví na trhu vysoká poptávka po vepřovém mase a nejsme hned schopni uspokojit poptávku, cca až za 3 měsíce). Nutné respektovat biologický charakter produkce tj. faktor který způsobuje časové zpoždění. Je dán délkou výrobního cyklu, kterou nelze moc ovlivnit.
Druhá věc, která ovlivňuje zpoždění je otázka cen, protože zemědělský producent se rozhoduje o ceně své produkce tak, že jí může předpovídat nebo se může opírat o období minulé před začátkem výrobního cyklu, jedno období zpátky např. kdy zasel, ale cena faktorů se generuje z ceny současné. Je zde časová disproporce, která způsobuje, že zemědělský výrobce nedokáže pružně reagovat na změny na trhu. Celé je to podtržené faktorem, že zemědělský faktor může generovat pouze omezené nebo téměř minimální zásoby.
Jak se to projevuje na trhu. Jestliže výrobce nemůže uspokojit poptávku okamžitě, poptávka je stabilní, ale nabídka je nepružná.
poptávka je větší, při dané ceně by byli spotřebitelé ochotni spotřebovávat toto množství QD ( QS a pokud je převaha poptávky nad nabídkou, daného produktu je tu nedostatek a spotřebitele pokud chtějí poptávat větší množství, tlačí na zvýšení ceny statků, spotřebitelé jsou ochotni kupovat za cenu P2 a co výrobce. Proč by při ceně P2 vyráběl množství QS, když za tuto cenu je ochoten nabídnou větší množství na trhu, tzn. větší zisk - výrobce zvýší produkci. Na tuto situaci bude ale zpětně reagovat poptávka, neboť v tuto chvíli jsme ve stavu, kdy v podstatě QS ( QD, nerovnováha na trhu se obrátila, je zde převaha nabídky nad poptávkou.
Je zde nadbytečné množství statku a poptávající nebudou ochotni za toto množství daného statku zaplatit cenu P2, ale budou tlačit na snížení ceny na P3.
schématicky se na trhu děje = jedná se o přizpůsobovací procesy, které vedou k tomu, že by se postupně měla na daném trhu vytvořit rovnováha – pavučinový teorém ukazuje, jak se může při časném rozlišení poptávky a nabídky (nabídka je zpožděná za poptávkou), na trhu vytvářet rovnováha tzn. že zemědělsko potravinářský trh při daných podmínkách by měl být schopen vytvořit rovnováhu – jde však pouze o teorém
Q
S

D
P
Na čem závisí, zda trh bude nebo nebude schopen vytvořit rovnováhu? Bude to záležet na vztahu mezi poptávkou a nabídkou. Jestliže v tomto smyslu byla poptávka pružná a nabídka nepružná, pak to vedlo k vytvoření rovnováhy.
Vše záleží na vztahu mezi poptávkou a nabídkou. Pokud nabídka je nepružná a poptávka bude ještě více nepružná než nabídka, nebude trh vytvářet rovnováhu, Na zemědělsko potravinářském trhu dochází v podstatě k selhání trhu a k vytváření tržní rovnováhy pouze za pomocí tržních determinantů je velmi specifické.
V praxi to vypadá tak, že existence dotačního systému, existence produkčních kvót, existence různých omezení, omezení fyto sanitárních podmínek atd., vedou k tomu, že přizpůsobovací procesy nejsou rovnoběžné s osami, ale v podstatě nějakým způsobem, je pozměněn jejich směr, jsou deformované a díky zásahům není zcela zřejmé, zda daný trh bude směřovat do rovnováhy.
Nic měně i tyto procesy se dají namodelovat a pomocí ekonometrických nástrojů lze tento trh převést do trhu, který bude zobrazován, tzn. přizpůsobovací procesy lze zde namodelovat a lze potom určit, zda trh bude či nebude směřovat do rovnováhy - vytvoření rovnováhy by mělo být cílem dané národní ekonomiky.