puda

e ekonomický efekt, který je v podstatě možné získat na daném kvalitativně ohodnoceném pozemku
Stanovení dle typové struktury
Cena parametrizované produkce (CpP)
Normativní náklad na parametrizovanou produkci (nNpP)
Normativní zisk (nZ)
Ekonomický efekt – vyjádřen jako „hrubý roční rentní efekt (HRRE)“ = efekt, který nám daný pozemek přinese a na základě tohoto ekonomického efektu je stanovena úřední cena půdy.
Výpočet ekonomického efektu: HRRE = CpP – (nNpP + nZ)
na základě HRRE se stanovuje úřední cena půdy (ÚCP)

Specifika zemědělsko potravinářského trhu
Q
S


D
P
S = nabídka, P = cena
D = poptávka, Q = množství
Kde bude roční retní efekt kladný (kde bude nějaký kladný ekonomický efekt), tam kde cena parametrizované produkce je vyšší než náklad na parametrizovanou produkci, tzn. od tohoto bodu dál doprava dochází ke kladnému ekonomickému efektu a od počátku do tohoto bodu máme záporný efekt. Na ose, kde se sleduje úřední cena půdy, čím jsme blíže počátku, tím jsme na nižší ceně půdy než když jdeme v té ose doprava. Pohyb po této ose je charakteristický pro změnu BPEJ, čím se pohybujeme více doprava, tím BPEJ označují vyšší kvalitu zemědělské půdy.
Vyjádření ÚCP
Výpočet bazické nebo úřední ceny půdy: UcP = HRRE x (1-D) / u + BcP,
kde Ucp= úřední cena půdy, HRRE = ekonomický efekt, D= daň z pozemku (0,75 orná, 0,25 ostatní), u= úrok z HRRE a BcPj je bonitovaná cena půdy.
Využití úředních cen zemědělské půdy pro daňové účely
úřední ceny půdy se využívají z hlediska daňových účelů, jedná se o daň z nemovitostí, pozemků a výchozí základnou pro daň je průměrná cena zemědělských pozemků dle katastrálních území a ty ceny jsou uvaleny ve vyhl.Mze ČR
Výše daně = stanovena zákonem o dani z nemovitostí ve výši:
a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75%
b) trvalých travních porostů, hospodářských lesů a rybníků s intenzívním a průmyslovým chovem ryb 0,25%
daň platí vlastník pozemků, ale podle dohody může i nájemce
Méně výhodné a nevýhodné oblasti pro zemědělství (LFA)
založené na BPEJ a podružně na základě ekonomického efektu jsou v ČR vymezené oblasti, které mají horší podmínky pro využití půdy než ostatní oblasti, a aby tyto oblasti neležely ladem, musí se stát postarat o to, aby tyto území byl někdo ochoten efektivně ekonomicky využívat.
buď zde stát bude hospodařit sám nebo pomůže těm, kdo zde chtějí hospodařit a vyrovná ztrátu, jako kdyby hospodařili v dobrých půdních podmínkách
podpora pro LFA slouží jako kompenzace zemědělcům, kteří hospodaří v daném typu méně příznivé oblasti.
Podpora LFA nově spadá do Programu rozvoje venkova, Prioritní osa II: Zlepšování životního prostředí a krajiny, Opatření II.1.1..
Podle přírodních, sociálních a ekonomických podmínek:
Horské oblasti (převzato z prezentace ???)
Mimořádně nepříznivé klimatické podmínky – nadmořská výška nad 600 m
Velká svažitost pozemků s nižší nadmořskou výškou než 600 m
Souběh obou kritérií
Ostatní méně příznivé oblasti (stand.LFA)
HDP na obyvatele je nižší než 70 % (na přednášce 31.1.09 říkal 80%) národního průmyslu
Hustota hospodářských zvířat je menší než 1 DJ/ha z.p. (Dj=dobytčí jednotka)
Příjem ze zemědělství je nižší než 80% NH
Hustota obyvatelstva menší než 50 %národního průměru a nebo úbytek větší než 0,5 % ročně
Oblasti se specifickými omezeními (převzato z prezentace???)
Málo kvalitní půdy či nedostatek vody
Mimořádný obsah soli v půdě
Nařízená omezení zemědělské výroby na základě ochrany životního prostředí
Vysoké dopravní náklady zemědělství v odlehlých oblastech
rozsah LFA v ČR (jsou různé typy znevýhodněných oblastí) – téměř 60 % zemědělské půdy
Znázornění trhu – funkce nabídky a poptávky (nabídkově poptávkových vztah)
(text k AP str. 5 – 6 přednášky)

S nabídka
Q

D

QS D poptávka

P1 P3 P2 P
Při dané ceně výrobku existuje dané množství poptávky a dané množství nabídky.
Jestliže cena bude na úrovni rovnovážné (), tak dojde k tomu, že se n