práce jako produkční faktor

sil dle pohlaví vyjadřuje podíl mužů a žen v celkovém počtu pracovníků.
Tabulka č. 8 – vývoj podílu žen na celkovém počtu pracovních sil v zemědělství
ROK
1936
1955
1960
1970
1980
1983
1989
1996
1997
2000
2003
2005
%
58,4
56,2
52,7
49,9
44,3
42,0
39,0
38,0
35,0
35,2
34,7
33,8
Zdroj: Prof. Ing. Miroslav Svatoš, Csc. a kolektiv: Ekonomika agrárního sektoru, Praha, 2007, PEF ČZU v Praze; str. 65
www.czso.cz
Tabulka č. 9 – Pracovníci dle věku za období říjen 2004 až září 2005
 
počet osob
vedoucí pracovník
ostatní pracovníci
celkem
z toho ženy
celkem
z toho ženy
Počet osob celkem
183648
42252
7226
141397
54755
v tom věková skupina:
do 24 let
9309
295
43
9015
2494
25 - 34 let
26831
3892
513
22939
7732
35 - 44 let
36071
7296
1145
28775
12071
45 - 54 let
55545
12029
2020
43517
19081
55 - 64 let
42760
11610
2104
31150
10515
65 a více let
13131
7131
1400
6000
2862
Zdroj:
Počet žen v zemědělství stále klesá, je to dáno mechanizací, kdy byla ruční výroba postupně nahrazována složitými stroji, které potřebovaly mužskou ruku a větší kvalifikaci. Dnes chápeme úbytek žen jako celonárodní trend pracovat v oblasti finančnictví, kde jsou zaměstnanci nejlépe platově ohodnoceni, respektive jim momentálně stále rostou průměrné platy.
6. ZÁVĚR
Po zpracování této seminární práce nám vyvstalo několik otázek. Zkusíme na ně postupně nalézt odpověd.
Proč neustále klesá počet pracovníků? V roce 2006 to bylo 134 000. Porovnáme-li to s rokem 1989, kdy to bylo 533 000, zjistíme, že počet pracovníků klesl na zhruba o tři čtvrtiny. Jako hlavní důvod se udává, že podniky jsou tlačeny k tomu, aby snižovali počet zaměstnanců. My bychom to vysvětlily následovně. Podíl zemědělství na HDP pomalu klesá. Navíc narozdíl od jiných odvětví, potřeby obyvatelstva po potravinách jsou každoročně přibližně stejně vysoké. Mimoprodukční funkce zemědělství jsou zatím v plenkách. Nesmíme zapomenout na zvyšující se efektivnost práce. Když to vše porovnáme, tak nám vyjde, že když nám neroste produkce v zemědělství a zvyšuje se nám efektivita práce, musí nám zákonitě klesat počet pracovníků.
Ale nesmíme opomenout jeden trend, který se podle nás významně projevuje na klesajícím počtu pracovníků. Po vstupu do Evropské unie a takzvaném otevření hranic se u nás velmi zvýšil dovoz potravin. Náš trh a naši zemědělci nebyli připraveni na dovoz levných potravin a nedokázali náklady snížit na úroveň mezinárodní konkurence. To vedlo k zavírání některých podniků, družstev a propouštění zaměstnanců. Přesto nezaměstnanost v agrárním sektoru v roce 2005 nebyla o mnoho vyšší než v ostatních sektorech a než v celostátním srovnání, a to jen o 0,5 %.
Spíše nás zarazilo, že v tomto odvětví nejvíce lidí pracuje ve věku od 45 do 54 let. Jedná se téměř o třetinu. Srovnáme-li to s tím, že nad 65 let pracuje 7,2 % zemědělců a ve věku od 55 do 64 let je to asi 23 %. V dnešní době chodí většina lidí do důchodu v 58 až 62 letech. Ale jak vidíme, tak v zemědělství to asi moc neplatí. Ale co láká tyto lidi zůstávat v pracovním procesu? Důvodů je zřejmě mnoho. Jedním by mohlo být třeba to, že v zemědělství jsou nižší průměrné mzdy než v ostatních odvětvích a lidé přesluhují proto, aby dosáhli vyššího důchodu. Ale spíše si myslím, že pro tyto starší lidi je práce na poli a u zvířat něco jako poslání. Tato práce pro ně možná byla celý život i koníček a hlavně po tolika letech se cítí spjati se svou prací.
Ale skutečný problém nastane, až tito lidé nebudou moci svou práci vykonávat. V roce 2005 pracovalo v zemědělství 5,1 % lidí do 24 let. Pokud nebudou do zemědělství vstupovat mladí lidé, možná se stane, že nebude vyjímka, když budeme spatřovat v na polích i ve statcích prošedivělé lidi.
Proč klesá podíl žen v zemědělství? Od roku 1989 klesl podíl žen z 39 % na 33,8 % v roce 2005. Jedná se o nepatrný úbytek a my bychom ho vysvětlily spíše tím, že ženy spíše dnes pracují v administrativě, nebo zůstávají na mateřské dovolené. Některé ruční práce byly mechanizovány.
Zajímavá je i struktura pracovníků podle kvalifikační struktury. Nejvíce zaměstnanců má výuční list či úplné středoškolské vzdělání. Nám to divné nepřijde, protože zemědělství není potřeba tolik lidí na vedoucích pozicích. Ale na druhou stranu, mají jen vyučené osoby dostatečné odborné znalosti? To už je na úvaze každého zaměstnavatele.
Ať už je situace v zemědělství jakákoli, zemědělství vždy bude mít svou roli v rámci národního hospodářství. V budoucnu možná ne tak významnou, ale určitě ne zanedbatelnou. Protože výroba se neobejde bez pracovní činnosti lidí, práce jako produkční faktor tedy zůstává velmi významný.
7. SLOVNÍČEK
Pracovní síly(labor force)
- část obyvatelstva starší než 15 - 18 let a rozdělené na dvě skupiny: osoby zaměstnané a nezaměstnané. Mezi pracovní síly se tudíž nepočítají děti a školáci, ženy v domácnosti, důchodci, dlouhodobě nemocní a invalidní občané7)
Zaměstnanost(employment)-zaměstnané osoby spolu s nezaměstnanými osobami tvoří kategorii pracovních sil.3)
Nezaměstnanost(unemployment)
- za osoby nezaměstnané se obvykle považují tyto kategorie pracovních sil:
1.osoby, které nepracují, ale aktivně se o práci ucházejí,
2.osoby dočasně uvolněné z práce a čekající na výzvu k nástupu do práce,
3. osoby dočasně uvolněné z práce na určitou dobu 4)
Míza nezaměstnanosti (rate of unemployment)
- je podíl nezaměstaných osob na celkovém počtu pracovních silá)
Přirozená míra nezaměstnanosti
- taková míra nezaměstnanosti, při které jsou ceny a mzdy v rovnováze, takže nedochází k inflaci
8. DOPORUČENÁ LITERATURA, SEZNAM CITACÍ
BURIANOVÁ, J. a kolektiv. Učební texty z mikroekonomie – 1.část, Praha: PEF ČZU 2006
FIALOVÁ, H. a JELEN, J. Malý ekonomický slovník. Karviná: ECOMIX OK 1993
SVATOŠ, M. a kolektiv. Ekonomika agrárního sektoru. Praha: PEF ČZU 2007
Zelená zpráva za rok 2005
SVATOŠ, M. a kolektiv. Ekonika zemědělství a evropská integrace. Praha: ČZU 1999
 HYPERLINK "http://www.nuov.cz/index.php?page=kraje_a_trh_práce" http://www.nuov.cz/index.php?page=kraje_a_trh_práce, prostudováno 21.10.2007
 HYPERLINK "http://email.seznam.cz/redir?http://www.czso.cz" \t "_blank" www.czso.cz, prostudováno 21.10.2007
1) BURIANOVÁ, J. a kolektiv. Učební texty z mikroekonomie – 1.část.
Praha: PEF ČZU 2006, str. 5
2) SVATOŠ, M. a kolektiv: Ekonomika agrárního sektoru. Praha: PEF ČZU 2007, str.61
3) FIALOVÁ, H. a JELEN, J. Malý ekonomický slovník. Karviná: ECOMIX OK 1993, str.130
4) FIALOVÁ, H. a JELEN, J. Malý ekonomický slovník. Karviná: ECOMIX OK 1993, str. 81
5) FIALOVÁ, H. a JELEN, J. Malý ekonomický slovník. Karviná: ECOMIX OK 1993,
str. 81, 82
6) SVATOŠ, M. a kolektiv. Ekonomika agrárního sektoru. Praha: PEF ČZU 2007, str. 64
7) FIALOVÁ, H. a JELEN, J. Malý ekonomický slovník. Karviná: ECOMIX OK 1993, str. 93
8) FIALOVÁ, H. a JELEN, J. Malý ekonomický slovník. Karviná: ECOMIX OK 1993, str. 79
PAGE
PAGE 8