práce jako produkční faktor

865
54198
25157
5120
1070
646
401
Družstva
403192
215675
184965
147115
118024
105749
89468
Obchodní společnosti
x
29677
42920
63097
67562
72000
79638
Podnikatelské subjekty FO
2000
12547
17807
31217
35000
33000
31093
Celkem
533057
312097
270849
246549
221620
211395
200600
Zdroj: Prof. Ing. Miroslav Svatoš, Csc. a kolektiv: Ekonomika agrárního sektoru; Praha, 2007, PEF ČZU v Praze; str. 63
Tabulka č. 2 - Počet pracovních sil v zemědělství (v tisících)
Rok
1989
1990
1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
PS
533
513
411
317
271
246
222
217
214
207
183
165
156
184
172
163
150
Zdroj: Doc. Ing. Ivana Boháčková, Csc. a kolektiv: Ekonomika agrárního sektoru; Praha, 2004, PEF ČZU v Praze
Vývoj počtu pracovních sil v zemědělství vystihuje tabulka č.1. Na ní je možno si představit hlavní mezník v zemědělství, kterým byla ekonomická transformace, která proběhla po roce 1990. Velkým zvratem tedy byl přechod ekonomiky z centrálně plánované na ekonomiku smíšenou. Ještě do roku 1989 pracovalo v zemědělském sektou přes půl milionu pracovníků, ale po již zmíněné reformě začalo množství zaměstnanců rapidně klesat.
V roce 2005 pracovalo v zemědělství 136 600 pracovníků. Meziroční pokles činil 3,1 %. Předpokládaný trend je stále klesající. Je třeba zmínit, že ačkoli se počet zaměstnanců snižuje, produktivita práce v zemědělství roste.
Z tabulky je ještě zřejmé, že stále dochází ke zvyšování počtu zaměstnanců v podnikatelských subjektech a hlavně obchodních společnostech a to na úkor státních podniků a družstev.
Tabulka č. 3 – Struktura zaměstnanosti podle sektorů, 2004
(% z celkové zaměstnanosti)
Země
Zemědělství
Celkem
Muži
Ženy
EU 25:
5,1
5,9
4,0
Belgie
2,0
2,5
1,3
Česká republika
4,0
4,9
2,8
Dánsko
3,1
4,6
1,5
Německo
2,2
2,8
1,6
Estonsko
5,8
8,0
3,6
Řecko
13,9
12,9
15,4
Španělsko
5,7
6,9
3,8
Francie
3,6
4,6
2,5
Irsko
6,2
9,8
1,4
Itálie
4,4
5,1
3,4
Kypr
x
x
x
Lotyšsko
12,5
15,3
9,6
Litva
15,8
18,2
13,4
Lucembursko
1,3
1,5
1,1
Maďarsko
5,1
7,3
2,6
Malta
x
x
x
Nizozemsko
3,3
4,3
2,1
Rakousko
12,6
12,3
12,8
Polsko
19,2
20,1
18,3
Portugalsko
x
x
x
Slovinsko
10,5
10,5
10,5
Slovensko
3,9
5,5
2,1
Finsko
5,0
6,8
3,0
Švédsko
2,4
3,7
1,0
Spojené království
0,9
1,3
0,4
Ostatní země
 
 
 
Chorvatsko
16,5
15,6
17,5
Norsko
3,5
5,1
1,7
Zdroj: , pramen: Eurostat
Pokud uděláme srovnání zastoupení zaměstnanců v zemědělství v zemích Evropy, zjistíme, že Česká republika se v roce 2004 umístila se 4 % pod průměrem EU 25. Ten činil 5,1 %. Mnohem výše se nacházely země se silným historickým ukotvením zemědělství jako Polsko (19,2 %), Rakousko(12,6 %), Slovinsko (10,5 %), Litva (15,8 %).
Zajímavé je i srovnání podle krajů. Nejvíce pracovníků v zemědělství měli kraje Vysočina (13,6%), Jihomoravský (13%), Středočeský (12,9%) a Jihočeský (10,8%). Naopak nejméně zemědělců pracovalo v krajích Karlovarském (0,9%) a v hlavním městě Praze (1,2%).
5.2 Struktura pracovních sil podle věku
Věková struktura vyjadřuje zastoupení jednotlivých věkových skupin v celkovém počtu pracovníků. Oproti jiným odvětvím, kde je nejvíce pracující ve věkové skupině 15-40 let, se nejvíce zaměstnaných lidí v zemědělství nachází v rozpětí 41-60 let. V ČR je průměrný věk pracujících v zemědělství 41 let, což je o 3 roky více než průměr všech zaměstnanců.
Tabulka č. 4 – Věková struktura pracovníků v zemědělství v roce 2005
ukazatel
pracovníci celkem
v tom pracovníci v podnicích
fyzických osob
právnických osob
abs.
%
abs.
%
abs.
%
Počet osob celkem
183648
100
75057
100
108591
100
v tom věková skupina
do 24 let
9309
5,1
4449
5,9
4860
4,5
25 - 34 let
26831
14,6
10760
14,3
16071
14,8
35 - 44 let
36071
19,6
13365
17,8
22706
20,9
45 - 54 let
55545
30,2
18551
24,7
36994
34,1
55 - 64 let
42760
23,3
17313
23,1
25447
23,4
65 a více let
13131
7,2
10618
14,1
2513
2,3
Zdroj:
Tabulka č. 5 – Změny ve věkové struktuře pracovníků v zemědělství v letech 2003 a 2005
ukazatel
pracovníci celkem
v tom pracovníci v podnicích
fyzických osob
právnických osob
rozdíl +, -
index 2005/2003
rozdíl +, -
index 2005/2003
rozdíl +, -
index 2005/2003
Počet osob celkem
-15692
92,1
-3003
96,2
-12689
89,5
v tom věková skupina
do 24 let
-1579
85,5
-100181,6-112081,325 - 34 let-407586,8-232482,2-21998835 - 44 let-742482,9-291282,1-416784,545 - 54 let-1385780-434581-75568355 - 64 let4646112,22788119,22041108,765 a více let6596200,94790182,2312114,2Zdroj:  HYPERLINK "http://www.czso.cz" www.czso.cz
Věková struktura pracovníků v zemědělství v roce 2005 ukazuje, že nejvíce pracovníků se nachází ve věkové skupině 45 – 54 let, téměř jedna třetina. Dále se dočteme, pouze 5,1% pracovníků je mladších 24 let.
Z obou tabulek je zřejmé, že pracovníci v zemědělství postupně zvyšují průměrný věk. Což znamená, že zemědělci stárnou, ale současně do zemědělského sektoru nenastupuje nová generace. Noví lidé do zemědělství vstupují minimálně. Dochází ke zvyšování celorepublikového průměru. Mladí lidé práci v zemědělství nevyhledávají z mnoha důvodů. Těmi jsou především nízké platy, náročná práce, v podvědomí lidí nepříliš prestižní práce. Ačkoli bývá práce v zemědělství spojována například s výhodami bydlení, otázka financí se stává rozhodující.
Průměrná měsíční nominální mzda v národním hospodářství v roce 2005 činila 19 030 Kč a v průmyslu 18 326 Kč. V zemědělství se jednalo o částku 13 635 Kč. Ač je průměrná nominální mzda v zemědělství nižší než v ostatních odvětvích, naleznou se i v zemědělství dobře placené práce. Pomyslný top žebříčku tvořila v roce 2005 výroba rostlinných a živočišných tuků a olejů s 23 402 Kč. Tento obor je typický vysokou koncentrací výroby a účasti zahraničního kapitálu. Vysoká průměrná měsíční nominální mzda v oboru výroby nápoju 22 511 Kč, přičemž jde o dlouhodobý jev.
Kvalifikační struktura
„Kvalifikační struktura vyjadřuje zastoupení pracovníků jednotlivých kvalifikačních stupňů v celkovém počtu pracovníků. Všeobecně je kvalifikace dána druhem přípravy teoretické i praktické.“6)
Tabulka č. 6 – Úroveň vzdělání v zemědělství v roce 2003
úroveň vzdělání
%zastoupení
se základním vzděláním
18,6
vyučen(a)
54,2
s úplným středním vzděláním
21,0
s vysokoškolským vzděláním
6,2
Zdroj: Zelená zpráva za rok 2005, strana č. 245
Tabulka č. 7 - Úroveň vzdělání v NH
rok
2002
2003
2004
2005
dosažené vzdělání
Zastoupení v tis.osob
základní
90,8
92,9
104,6
98,9
střední bez maturity
175,9
191,4
211
198,7
střední s maturitou
92,8
100,0
95,1
95,9
vysokoškolské
13,7
14,4
15,2
16,6
bez vzdělání
0,9
0,5
x
x
Zdroj: www.czso.cz
V České republice pracuje v zemědělství nejvíce osob vyučených, dále pak se středoškolským vzděláním a nejméně je v něm zastoupeno vysokoškoláků. Z daného vyplývá, že ačkoli stále roste počet vysokoškoláků a maturita je už téměř samozřejmostí, tento trend se nijak neprojevuje v zemědělství.
Struktura pracovních sil dle pohlaví
Struktura pracovních