Komunikace

ím průzkumu, aby zjistil, jak bylo určité marketingové oznámení přijato. Jinak se opětovné navázání spojení objeví nepřímo prostřednictvím odpovědi příjemce, kterou možná bude telefonická konverzace, nebo rozhodnutí koupit více nebo méně výrobků odesílatele.
Při každé komunikaci dochází ke zpětné vazbě mezi komunikujícími. Dávání zpětné vazby, tedy dání pracovníkovi najevo, jaké jsou výsledky jeho práce, je důležitou podmínkou pro dlouhodobé dosahování požadovaných výsledků. Pracovník, který od počátku plní zadaný úkol dobře nebo dokonce lépe, než se od něj očekávalo, po čase bez pozitivní zpětné vazby (např. pochvaly) začne úkol odbývat a jeho výkon bude klesat.
Pracovník, který hned od počátku nedosahuje požadovaných výsledků, má bez negativní zpětné vazby tendenci se domnívat, že to vlastně stačí a jeho výkon bude časem ještě nižší. Naopak včasná zpětná vazba mu může pomoci výkon dostat na požadovanou úroveň. Dávání pozitivní i negativní zpětné vazby by se mělo odehrávat podle určitých pravidel:
Pozitivní zpětná vazba
Pozitivní zpětnou vazbou bychom ve vhodné formě (pochvala, poděkování, odměna,..) měli pracovníkovi poskytnout vždy když plní naše očekávání nebo je dokonce překračuje. Neměli bychom považovat za zcela samozřejmé, že pracovník podává dobrý výkon, a tuto skutečnost přehlížet. Aby se takový výkon stal samozřejmým, měli bychom se přece snažit jej podporovat. Někdy stačí dát pracovníkovi občas na vědomí, že víme, jaké jsou jeho výsledky.
Pozitivní zpětná vazba by měla být poskytnuta co nejdříve, aby byl dobrý výkon i nadále zachován, případně i zlepšován. Delší dobu chybějící pozitivní zpětná vazba při dobrých výkonech může po čase začít působit jako demotivující faktor.
Pozitivní zpětná vazba by se vždy měla dávat před ostatními členy pracovního kolektivu. Úspěch před svědky chutná dvojnásob! Navíc se tím může zvýšit i motivace ostatních.
Negativní zpětná vazba
Negativní zpětná vazba by měla následovat po výkonu neodpovídajícímu očekávání. Může mít různou podobu vyjádření nespokojenosti s podávaným výkonem, vždy by však měla odpovdat okolnostem zadaného úkolu a osoby pracovníka (napr. úkol nový x rutinní..)
Negativní zpětná vazba by měla následovat co nejdříve po zjištění stavu kontrolou, aby mohla být zavčasu provedena korekce.
Negativní zpětná vazba by měla být vždy dávána beze svědků. Dávat někomu ostrou negativní zpětnou vazbu před ostatními je nejlepší cestou k vychování si osobního nepřítele. Kritizovaný by měl při negativní zpětné vazbě dávané mezi čtyřma očima tuto skutečnost ocenit jako snahu vedoucího jej před ostatními neshodit.
Před dáním negativní zpětné vazby by si vedoucí měl nejdříve skutečnosti ověřit. Musí vždy vycházet z konkrétních doložitelných údajů.
Negativní zpětná vazba by, pokud možno, měla skončit situací vítěz – vítěz. Vedoucí i pracovník by se měli rozejít s pocitem, že oba něco získali. Vedoucí snahu o lepší výkon na straně jeho podřízeného aa pracovník příležitost případně i návod jak dosáhnout očekávaného výsledku.
Problémy komunikačního procesu
Velké množství překážek nebo problémů je běžně spojené s různými stádii komunikačního procesu:
Problémy na straně odesílatele Například odesílatel má dobrý nápad, který se však bojí přednést na setnkání se svými nadřízenými.
Problém zakódování Například kvůli omylu při rozhovoru nebo kvůli omylu při rozhovoru nebo kvůli špatným vyjadřovacím schopnostem při psaní bebudou lidé schopní správně předat svůj vzkaz.
Problémy komunikačního kanálu Například příjemce je přehlcený e-maily a může omylem některé z nich smazat nebo se k odpovídání telefonických dotazů používá help desk, který má dlouhé čekací doby.
Dekódování problému Například příjemce nerozumí modelu, na kterém odesílatel zakládá svůj vzkaz.
Problémy na straně příjemce Například příjemce je ihned a zcela zaujatý něčím, co se nachází mimo oblast vzk