Ford

První marketingový vstup této společnosti na trh se odehrává typicky "Fordovsky". Speciál Ford 999 ustanovuje na dně vyschlého jezera St. Clair nový světový rychlostní rekord - 147,0 km/h, čímž na sebe přitahuje pozornost okolního světa. Na každém vozidle pracovaly skupiny dvou nebo tří mužů (velké časové prodlevy důvodem je ohýbání mechaniků, natahování….), které používaly součásti vyrobené na zakázku v jiných společnostech. Později H. F. vymyslí systém, kdy šasí jsou umístěny na podstavce s kolečkama (úspora času při montování). O tři roky později, roku 1906 se Henry Ford stal prezidentem a většinovým vlastníkem společnosti Ford Motor Company.
Ford T: Svůj sen o výrobě automobilu, který by byl spolehlivý, hospodárný a za rozumnou cenu, si Ford splnil v roce 1908, zavedením Modelu T za 825 dolarů. Tento model měl okamžitý úspěch, který odstartoval novou éru osobní dopravy. Vůz se dal snadno obsluhovat, byl nenáročný na údržbu a na nekvalitních cestách se snadno ovládal. Během prvního roku se prodalo více než 1000 vozů. Z této doby pochází i věta: „ Lidé mohou mít auto v jakékoli barvě, kterou si budou přát, pokud to bude černá“
Automatizace:
V roce 1910 otevřela Ford Motor Company novou moderní továrnu Highland Park, ve které byla poprvé ve výrobě automobilů použita technologie pásové výroby (odkoukaná z jatek). V dalších letech se technologie výroby automobilů pod taktovkou Forda neustále zdokonalovala. Cena modelu T postupně spadla až na lidových 575 dolarů a pomalu se tak začal naplňovat Fordův sen o automobilu pro každého. "Plechové Lízinky", jak se mezitím po celé Americe modelu T říkalo, se prodávaly po statisících, zisk společnosti Ford Motor Company se počítal v desítkách milionů dolarů a automobilům značky Ford se do roku 1914 podařilo ovládnout zhruba 50% amerického trhu. Vše se přitom dělo za stavu vysoké a neustále zvyšované produktivity práce. Zatímco průměrný dělník v běžné americké automobilce dokázal za jeden rok (1914) vyrobit zhruba 5 automobilů, dělník v automobilce Ford jich za stejnou dobu vyrobil 20!
Negativa pásové výroby:
Pásová výroba však nepřinesla do Fordových závodů jen samá pozitiva. Málo placení dělníci (zhruba 2,5 dolarů za devítihodinový pracovní den) si stěžovali, že se z nich stávají mechanicky pracující stroje a někteří vnější pozorovatelé dokonce pásovou výrobu přirovnávali k modernímu způsobu otroctví. U Forda proto pracovali převážně "neameričtí" námezdní pracovníci, kteří v továrně zůstávali maximálně několik měsíců. Vysoká fluktuace pracovníků proto byla hlavním problémem, který bylo nutné vyřešit. Udržet v závodě 14 000 zaměstnanců totiž vyžadovalo stále větší a větší přísun peněz na zaškolování nového personálu. Peníze to však byly v mnoha případech "vyhozené", protože zaškolení zaměstnanci záhy továrnu opouštěli.
Řešení těchto negativních vlivů: Řešení, se kterým Henry Ford přišel v roce 1914 představovalo doslova revoluci ve světě průmyslu. Ve Ford Motor Company byl zaveden osmihodinový pracovní den, minimální denní mzda se zvýšila z 2,5 dolarů na 5 dolarů (později byla zvýšena na 6 dolarů), zaměstnancům byl přiznán prémiový podíl na zisku společnosti a pro rodiny stálých zaměstnanců se zavedl program podnikové lékařské péče, výstavby sportovišť k trávení volného času atd. Zatímco dělníci v celém okolí kroky Henryho Forda přímo oslavovali, mnozí průmyslníci považovali Forda za blázna, který brzy přivede svou firmu na mizinu.
Henry Ford postupně odkoupil podíly všech menších akcionářů ve společnosti Ford Motor Company (za zhruba 125 milionů dolarů) a v průběhu 20. let se z něj stal jediný vládce obrovského automobilového impéria. Protože však nedbal na rady ostatních a přestával sledovat obrovský technologický vývoj v jeho okolí, vedl svou společnost směrem k hospodářskému kolapsu. V roce 1927 stačil ještě vyrobit svou "Plechovou Lízinku" s označením 15 000 000, poté však, z důvodu snižující se poptávky po tomto zastaralém voze, propustil všechny zaměstnance a celou továrnu na půl roku zavřel!!! O model T startující se natáčením kliky přestal být zájem především z toho důvo