- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálNáklady v podniku Náklady peněžní vyjádření spotřebovaných prostředků a jejich práce při účelné činnosti podniku
peněžní hodnotu opotřebení a spotřebu výrobních faktorů k provedení podnikových výkonů
Náklady je nutné odlišit od peněžních výdajů ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ NÁKLADŮ Podle druhového hlediska
Účelové třídění nákladů
Třídění nákladů podle vztahu k produkci
Podle hlediska rozhodování Podle druhového hlediska soustřeďování nákladů do stejnorodých skupin spojených s činností jednotlivých výrobních faktorů
spotřeba
odpisy
mzdové a ostatní osobní náklady
finanční náklady
náklady na externí služby Účelové třídění nákladů podle místa vzniku a odpovědnosti
náklady na výrobní činnosti (hlavní, pomocné, vedlejší a přidružené výroby)
náklady na nevýrobní činnosti (odbytové, správní, zásobovací)
podle výkonů, tj. kalkulační třídění nákladů
náklady přímé – přímo souvisí s určitým druhem výkonu, mohou se přesně přepočítat na jednotku výkonu tedy kalkulační jednici
náklady nepřímé (režijní) – souvisí s více druhy výkonů a zabezpečují výrobu jako celek, nelze je přímo přiřadit ke kalkulační jednici, na kalkulační jednici se proto zjišťují nepřímo, pomocí rozvrhové základny, která vyjadřuje poměr, v jakém se nepřímé náklady započítávají na jednotlivé výkony. Třídění nákladů podle vztahu k produkci fixní náklady – zůstávají v určitém intervalu neměnné i při změnách objemu produkce
variabilní náklady – mění se v závislosti na objemu produkce
lineární
progresivní
degresivní
degresivně-progresivní Průběh VN a FN Podle hlediska rozhodování relevantní – jsou daným rozhodnutím ovlivnitelné
irelevantní – zůstávají nezměněny při uplatnění určitého rozhodnutí, jsou ve všech alternativách stejné KALKULACE NÁKLADŮ k řízení nákladů je nezbytné jejich sledování z věcného hlediska, tj. podle výkonů. To je úkolem kalkulací vlastních nákladů.
kalkulace nákladů je tedy písemný přehled jednotlivých složek nákladů a jejich úhrnu na kalkulační jednici
kalkulační jednice je určitý výkon vymezený měřící jednotkou, např. jednotkou množství
jednotlivé složky nákladů se vyčíslují v kalkulačních položkách,doporučené kalkulační položky obsahují všeobecný kalkulační vzorec, který je používán Kalkulační vzorec Přímý materiál
Polotovary vlastní výroby
Přímé mzdy
Ostatní přímé náklady
Odpisy
Výrobní režie
= Vlastní náklady výroby
Správní režie
= Vlastní náklady výkonu
Odbytové náklady
= Úplné vlastní náklady
Zisk (ztráta)
= Prodejní cena KALKULAČNÍ ZPŮSOBY Přímé náklady se v operativních a plánovaných kalkulacích stanoví přímo na kalkulační jednici podle norem spotřeby materiálu a práce, ve výsledných kalkulacích ve výši skutečné spotřeby podle údajů účetnictví
Kalkulace dělením
Kalkulace dělením s poměrovými (ekvivalenčními) čísly
Kalkulace přirážková Kalkulační metody Kalkulačními metodami rozumíme způsob stanovení jednotlivých složek nákladů na kalkulační jednici
Metody kalkulace závisí na předmětu kalkulace, tj. na tom, co se kalkuluje (jednoduchý, složitý výrobek), na způsobu přičítání nákladů výkonům (jak se přiřazují náklady na kalkulační jednici), na požadavcích kladených na strukturu a podrobnost členění nákladů Kalkulační metody Metoda prostým dělením
Zakázkové metody.
Metoda odečítací
Metoda rozčítací
Kombinace metod odečítací a rozčítací Metoda prostým dělením používá se v případě jednoho finálního výrobku, vlastní náklady kalkulační jednice se vypočítávají prostým dělením celkových nákladů výkonu množstvím kalkulačních jednic výkonu Zakázkové metody Vzniká-li výrobním procesem pouze jedna jednotka výkonu, tzn. je-li předmět kalkulace současně kalkulační jednicí, používá se zakázkové metody. Tato metoda má v zemědělských podnicích použití hlavně při kalkulaci výkonů opravárenských a stavebních středisek. Metoda odečítací (zůstatková) spočívá v tom, že ze sdružených výkonů podniku, jejichž náklady se sledují souhrnně, se jeden druh výkonu označí za hlavní výkon (hlavní výrobek) a ostatní za výkony (výrobky) vedlejší. Kalkuluje se jen hlavní výkon, vedlejší výkony se nekalkulují a při kalkulaci se oceňují stanovenými cenami. Metoda rozčítací sdružené výrobky podniku se nerozlišují na hlavní a vedlejší, ale považují se za rovnocenné a u všech se zjišťují vlastní náklady.Podstatou této metody je rozdělení (rozčítání) celkových nákladů sdruženého výkonu na příslušné druhy výkonu podle různých rozmítacích základen, z nichž nejobvyklejší jsou:
poměrová (ekvivalentní) čísla
procentní podíly
pomocná kalkulace jednice
Kombinace metod odečítací a rozčítací spočívá v tom, že se ze sdružených výrobků podniku jeden nebo několik označí jako vedlejší výrobek a ostatní pak za hlavní. Další postup pak vyplývá z objasnění obou uvedených metod, tj. ocenění vedlejších výrobků stanovenými cenami, odečtení této částky od celkových sdružených vlastních nákladů příslušného výkonu a rozvržení zbývajících sdružených vlastních nákladů příslušného výkonu a rozvržení zbývajících sdružených nákladů na sdružené hlavní výkony pomocí stanovených rozmítacích základen
Řešený příklad Středisko ZZN provádí ve sledovaném období tři druhy nákladní přepravy.
Výkon A – rozvoj průmyslo
Vloženo: 17.05.2009
Velikost: 316,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


