Ekologické pojmy ke zkoušce

ším parametry –
množivost (natalita), úmrtnost
(mortalita), disperze.

Množivost (natalita) : Vyjadřuje
rychlost rozmnožování, tj. počet
jedinců vyprodukovaných populací
za jednotku času.

Maximální (absolutní) natalita : Je
specifická pro daný druh a
fyziologicky daná, odvozuje se od
fekundity.

Fekundita : Maximální množství
potomstva, které mohou plodní
jedinci (samice) teoreticky
vyprodukovat s ohledem na délku
svého života a fyziologické
možnosti.

Realizovaná (uskutečněná,
ekologická) natalita : Je
mezisezónně proměnlivá pro
danou populaci a je vždy nižší,
než maximální (absolutní) natalita.

Plodnost (ferilita) : Plodnost,
vyjadřuje počet potomků na jednu
samici (nezaměňovat s natalitou!).

9
Úmrtnost (mortalita) : Vyjadřuje
počet uhynulých jedinců za
jednotku času či podíl uhynulých
z celé populace.

Minimální (teoretická) mortalita :
Teoretická konstantní úmrtnost za
ideálních podmínek daná
fyziologickými možnostmi
organismu (všichni jedinci by
uhynuli v ideálním fyziologickém
stáří).

Realizovaná (ekologická) mortalita
: Úmrtnost, měnící se podle
podmínek v konkrétní populaci a
podle změn prostředí, je vždy
vyšší, než minimální mortalita.

Křivka přežívání : Umožňuje
porovnání relativní mortality různě
starých jedinců.

Disperze : Šíření.

Šíření (disperze) jedinců : Aktivní
činnost u pohyblivých živočichů,
pasivní proces zprostředkovaný
jiným médiem (např. přenos
semen ptáky apod.).

Filopatrie : Dospělí jedinci se
vracejí pravidelně do míst, kde
prožili svou první rozmnožovací
sezónu (úspěšnou).

Vnitřní migrace : Hledání
vhodného partnera v rámci
prostoru populace.

Emigrace (vystěhování) : Pohyb
jedinců mimo území obývané
populací.

Imigrace (přistěhování) : Pohyb
jedinců stejného druhu do území
obývaným stejným druhem z okolí
dovnitř této plochy.

Irupce : Dočasné masové
vystěhování při nadměrném
přemnožení do míst s nižší
populační hustotou.

Migrace : Pravidelná stěhování se
zpětným návratem. Směry
stěhování mohou být vrozené či
dané orientací na terén, nebeská
tělesa či magnetické pole.

Příčiny migrací : Potravní faktor.
Rozmnožování. Klimatické faktory.

Nestrukturní charakter populace :
Vyjadřuje určitou vlastnost celé
populace.


10
Strukturní charakteristika populace
: Příslušníci populace jsou
roztříděni do kategorií podle
předem daného klíče, podle
vzájemného zastoupení v kategorii
se usuzují některé další vlastnosti
populace : poměr pohlaví, věková
struktura, sociální struktura.

Poměr pohlaví (sex ratio, pohlavní
index) : Poměr samičích a samčích
jedinců u populací, které se
rozmnožují pohlavně.

Rozlišení poměru pohlaví :
Primární. Sekundární. Terciální.

Primární poměr pohlaví : Podíl
pohlaví v oplozených vajíčkách.
Primární pohlavní index se blíží
k 1:1.

Sekundární poměr pohlaví : Podíl
pohlaví při líhnutí či narození
mláďat.

Terciální poměr pohlaví : Podíl
pohlaví u dospělých jedinců (často
se rozděluje ještě na pohlavně
nedospělé a pohlavně dospělé
jedince). Terciální pohlavní index
bývá vychýlený k jednomu
z pohlaví.

Princip trade-off : Samice investují
do péče o potomstvo více energie,
než samci a jsou náchylnější
predátorům a parazitům, hynou
častěji, než samci

Věková struktura : Prereproduktivní
věk, reproduktivní věk,
postreproduktivní věk.

Věkové pyramidy : Jehlanovitý tvar
(mladá, rozvíjející se populace).
Zvonovitý tvar (populace stálá a
početně stabilizovaná). Urnovitý
tvar (stará, vymírající populace).

Sociální struktura : Solitérní žití :
šelmy. Koloniální žití : např.
rackové, sysel. Rodinné žití
(societa) : dravci, kopytníci,
hrabaví, (skupiny mohou
přetrvávat celoročně – prase
divoké, či vznikají dočasně jako
ochranná seskupení – hejna
koroptví, či za účelem
rozmnožování – tetřívek obecný).

Biotický potenciál (parametr r) :
Zahrnuje množství potomků (počet
semen, vajíček, mláďat)
vyprodukovaných v jednom
rozmnožovacím období
rodičovskou jednotkou (samicí
nebo párem).

11
Základní růstová rovnice : dN/dt
= rN (N = populace, r = parametr
biotického potenciálu).

Růstová křivka „J“ : Exponenciální
křivka typu „J“ existuje v případě,
že růst populace probíhá
v ideálním případě a ideálních
podmínkách (např. kolonizace
nové vodní nádrže).

Růstová křivka „S“ : Sigmoidální
(logistická) křivka, která nahrazuje
křivku „J“, kdy nástup růstu
populace v ideálních podmínkách
je posléze zpomalen odporem
(rezistencí) prostředí (omezení
zdrojů, predace, parazité atd.).

„K“ parametr : Hodnota nosné
kapacity prostředí.

Odpor (rezistence) prostředí :
Odezva okolí na růst populace.

Vnější regulační činitelé : Snížená
dostupnost zdrojů, nastavení
podmínek mimo rozsah optima
(valence), působení jiných druhů
(predátor, parazit, konkurence).

Vnitrodruhová konkurence
(kompetice) : Teritoriální chování u
živočichů, samoředění u rostlin.
Principy vnitrodruhové konkurence
: Zdroj, o který se soutěží, musí
být občas nedostatkový. Jedinci
jedné populace nejsou díky
genetické variabilitě totožní.
Konkurence je tím větší, čím více
konkurentů je ve hře. Konkurence
způsobuje zhoršené přežívání či
plodnost.

Teritorialita : U živočichů, projev
ochrany teritoria, partnerů, použití
agresivního chování, fyzickou sílu,
vokální projevy, výhrůžky apod.

Samoředění : U rostlin, princip
samoředění, vztah mezi hustotou
populace, její mortalitou a
výnosem. S vývojem rostlin
v populaci se stává přírůstek nové
biomasy silně závislým na
dostupnosti zdrojů. Čím větší je
počet jedinců na jednotku plochy,
tím intenzivnější jsou jejich
vzájemné interakce. Důsledkem je
stres, způsobující odumírání částí
rostliny či celé rostliny.

Samozřeďovací zákon : w =
cd(exp. –3/2), w = průměrná
biomasa, d = denzita, c =
konstanta.


12
Životní strategie : Způsob
získávání partnera, potravy,
úspěšné rozmnožování, ochrana
před predátory atd. Dělení na R-
stratégy a K-stratégy.

R-stratég : Obývá krátkodobě
existující prostředí s nestabilními a
nepředvídatelně se měnícími
podmínkami. Rychle a masivně se
množí, tím nahrazují své ztráty
mortalitou. Počet těchto organismů
často dlouho nedosahuje nosnou
kapacitu prostředí, díky
biotickému potenciálu mohou ale
tuto kapacitu vysoce překročit
během jedné generace
(přemnožení). Mobilizace odporu
prostředí má za následek prudké
stlačení této populace opět
hluboko pod nosnou kapacitu
prostředí. (např. polní plevele,
drobní hlodavci, hmyz z řad
lesních a polních škůdců atd.).

R-selektivní prostředí : Prostředí,
které zvýhodňuje R-stratégy před
jinými organismy (vypuštěné
rybníky, vojenská cvičiště, lávová
pole, lesní paseky, mršiny, písečné
náplavy atd.).

K-stratég : Obývá prostředí
s dlouhodobě stabilními
podmínkami (zejména klimaxy).
Vytlačuje R-stratégy. Množí se
pomaleji a zprvu jsou méně
početní, čerpají efektivněji
dostupné zdroje, mají
dlouhodobou
konkurenceschopnost. Početnost
populace kolísá v užším rozmezí
okolo nosné kapacity prostředí,
nedochází k extrémním výkyvům.
(např. stromy : smrk, buk, velcí
savci : medvěd, los, vydra atd.).

Rysy upřednostňované R-selekcí :
Časné dospívání a časná pohlavní
dospělost. Početné potomstvo.
Malá mláďata (možnost mít více
mláďat najednou). Krátký život (u
rostlin jednoleté rostliny). Méně
rodičovské péče (úspora energie).
Menší konkurenceschopnost (není
zapotřebí). Velmi dobrá schopnost
šíření.

Rysy upřednostňované K-selekcí :
Pozdní dospívání. Málo potomstva
(energie je vkládána do jiných
aktivit). Velká mláďata (vyšší
šance přežití mláďat). Dlouhý
život (u rostlin trvalky). Více
rodičovské péče. Vyšší
konkurenceschopnost. Dobrá
schopnost šíření.


13
C-S-R strategie u rostlin : Definice
postavená na disturbanci a stresu.

Disturbance : Jednorázový,
neočekávaný a drastický zásah
spojený s velkým odnímáním
biomasy (příležitostné pokosení,
silná bouře, dopad granátu, únik
jedů atd.).

Stres : Faktor prostředí, který
dlouhodobě omezuje růst
populace (pravidelné kosení,
pravidelné solení okrajů silnic,
pastva luk býložravci atd.).

C-stratég : Rostliny rostoucí ve
stabilním prostředí s dostatkem
živin (nejsou odolné disturbanci
ani stresu, např. většina bylin, keřů
a stromů v ČR). Vysoká
konkurenceschopnost.

Populační cykly (populační
gradace) : Pravidelná kolísání
počtu jedinců populace.

Sezónní dynamika : Změny počtu
jedinců populace během roku,
ovlivněné životními cykly (migrace,
reprodukční chování, proměnlivost
počasí atd.).

Gradace : Dosahování vrcholné
početní fáze.

Latentní (skrytá) gradace :
Dlouhodobě nízká početnost
nedosahující nosné kapacity
prostředí (K), gradace je
nenápadná s mírnými přesahy
(výkyvy).

Permanentní typ gradace :
Dlouhodobá až trvalá početnost
nad nosnou kapacitu prostředí (K),
pouze s dočasným poklesem pod
tuto hodnotu.

Temporární typ gradace :
Nejznámější typ gradace, velké
kolísání početnosti populace
s velmi nápadnými gradacemi
(typické pro lesní škůdce, polní
škůdce, hraboše atd.).

Cykly gradací : Krátké (3-4 leté).
Středně dlouhé (9-10ti leté).
Dlouhé (40ti leté). Proměnlivé (4-
10ti leté).

Vnější faktory populačních cyklů :
Počasí (zvýšená mortalita),
potrava (zejména fytofágní
živočichové - býložravci), predace
(nárůst kořisti znamená nárůst
predátora, úbytek kořisti znamená

14
úbytek predátora, kořist početností
vždy převyšuje početnost
predátora, migrace za kořistí
apod.).

Vnitřní faktory populačních cyklů :
Fyziologický a sociální stres (s
rostoucí populací roste konkurence
o zdroje a prostor), střídání
fenotypů, genetický polymorfismus.

Biologická invaze : Populační růst
druhu, který se náhodně či
záměrně ocitl v novém prostředí
(např. kontinentu). Zavlečení
invazního druhu (prostředí není
vůči těmto odolné a podlehne jeho
nadřazenému chování).

Metapopulace : Populace vzniklá
fragmentací prostředí, vznik
lokálních populací.

Složení metapopulací : Zdroje a
sinky.

Zdroje metapopulace : Zdrojová
území (plošky) populace, u které
převyšuje natalita a emigrace.

Sinky metapopulace : Území
(plošky) obývané populacemi, u
kterých převyšuje mortalita a
imigrace (disperze ze zdrojů).
Alleeho princip : Optimální
hustota populace je poněkud vyšší,
než činí hustota minimální.
Podhuštění populace je pro
populaci stejně zhoubné, jako její
přehuštění.

Liebigův zákon minima :
V případě, kdy jsou všechny
potřeby pro život dané populace
v optimální rovině, je pro populaci
existenčně rizikové, aby pouze
jedna z těchto životních podmínek
byla vychýlena.

Problémy malých populací : Malé
populace jsou zbytkové skupiny
jedinců, přežívajících po
dramatické události (disturbanci –
ničivý požár, rozsáhlá potopa,
výbuch sopky apod.) nebo po
důsledku dlouhodobého stresu
(pozvolná změna klimatu, šíření
konkurenčnějšího druhu apod.).
Náhodné (sochaistické) jevy,
pokles genetické variability
(genetický drift), inbrední deprese.

Náhodné (sochaistické) jevy :
Události, které se objevují
náhodně a mají charakter místních
disturbancí.

Alely : Různé formy jednoho genu.

15
Inbrední deprese : Hromadění
škodlivých recesivních alel
(projevuje se zvýšenou mortalitou
mláďat i dospělců, sníženou
schopností reprodukce atd.).

Genetický drift (posun) : Proces
změny genetické variability
v populaci způsobený náhodnými
změnami v genofondu populace.

Efektivní velikost populace :
Pravidlo 50/500, minimální počet
jedinců nutný pro dlouhodobé
udržení dostatečné genetické
variability druhu (čítá podle tohoto
pravidla 500 jedinců schopných
reprodukce).

Eefekt hrdla láhve : Prudký pokles
početnosti populace nemusí vždy
skončit jejím vymřením. Pokud
příčina prudkého úbytku rychle
pomine, vhodné podmínky nadále
trvají a může dojít během krátkého
období opět k nárůstu populace.
Populace bývá „očištěna“.

Mezidruhové vztahy : Kladné,
záporné. V žádném společenstvu
organismů nejsou populace
různých druhů vzájemně
izolovány.

Kladné vztahy : Protokooperace.
Mutualismus. Komenzalismus.

Záporné vztahy : Kompetice.
Amenzalismus. Predace.
Parazitismus.

Mezidruhová konkurence
(kompetice) : Vztah, v němž se
populace dvou nebo více druhů
vzájemně negativně ovlivňují.

Exploatační konkurence : Jedinci
vstupují do konfliktu nepřímo
(využívají nějaký zdroj pro sebe).

Interferenční konkurence :
Mezidruhový souboj s přímým
fyzickým střetem. Čím větší je
překryv nik a zdroje v nedostatku,
tím silnější je konkurence.

Neutralismus : Druhy mají
vzájemné interakce, avšak
vzájemně se nikterak neovlivňují.

Amenzalismus : Antagonistický
vztah, v němž jeden slabší druh
(amenzál) je negativně ovlivněn
silnějším druhem (inhibitorem).

Aleopatrie : Produkce toxické látky
kořenových výměšků.


16
Predace : Predátor (kořistník)
napadá svou kořist za účelem
obživy.

Rozdělení predátorů podle
taxonomické příslušnosti : Karnivor
: živí se živočichy. Herbivor :
konzumuje rostliny. Omnivor :
žere jak živočichy, tak rostliny.

Podle šířky potravního spektra pak
na : Monofágní : jeden či malý
počet specifických potravních
druhů. Oligofágní : několik
různých typů potravy. Polyfágní :
široké potravní spektrum.
Oportunista : polyfág, který
upřednostňuje nejsnáze aktuálně
dostupnou potravu (např.
mrchožrouti)

Dále pak z hlediska ekosystému
na : Pravé predátory. Pasoucí se
predátory. Parazity.

Lotkův-Volterrův model : Vzájemný
vztah masožravého predátora a
jeho živočišné kořisti. Početnost
predátora nemůže převýšit
početnost menší kořisti, predátor je
na ni energeticky vázán. Křivka
početnosti dynamiky predátora
sleduje s určitým zpožděním křivku
kořisti.
Pasoucí se predátoři, spásači :
Přežvýkavci, pijavice atd.

Paraziti : Jsou menší, než jejich
hostitelé, jeden parazit napadá
během svého života jediného
(nejvýše několik málo) jedince
svého hostitele.

Parazitismus : Způsob obživy
obvyklý u hub a bakterií, ale i pro
některé vyšší rostliny. Parazit
profituje z živin z těla svého
hostitele.

Rozdělení parazitů : Ektoparazit :
žijící na povrchu těla. Endoparazit
: žijící uvnitř těla (obývající živé
tkáně, pletiva). Fakultativní parazit
: příležitostný. Obligatorní parazit
: hostitel je pro ně nezbytný
(tasemnice). Mikro- makro-parazit :
liší se velikostí těla. Oba žijí v těle
napadeného jedince.

Parazitoidi : Druhy žij