Otázky

-Veškeré měření-moderními elektron.přístroji a přímo v lese jsou data ukládána do terén. počítače.Část údajů-kanceláři vyhodnoť.leteckých snímků -Zpracování a statistickému vyhodnocení dat-spec.počítač.programů. Data budou vyhodnocena na několika úrovních: ČR, jednotlivé kraje, okresy a přírodní lesní oblasti.
18. Prosotorová a časová úprava lesů
a)vnější
pozemky určené k plnění fce lesa (rámec pro plánování, zjišťování a vyhodnocování stavu lesa)
b)vnitřní
vnitřní organizace les. Porostů-úprava porostního složení , prostorové porostní výstavby (odluky, sluky, stabilizační pásy. Porostní pláště)
pozemky určené k plnění fce lesa
1.lesní pozemky –porostní půda (do 0,04 ha, průseky do 4m)
--bezlesí (nezpevněné průseky nad 4m, cesty nad 4m)
2. jiné pozemky—zpevněné lesní cesty, lesní pastviny, drobné vodní plochy
Časová úprava lesa
-má stanovit kategorie věku ve vztahu k vývoji porostů a hosp. souborů, stanovit zralost porostů a stromů, vytvořit rámec časové úpravy lesa a hosp. opatření (mýtní doba)
Prvky
1.věk-pro stejnověký porost
2.tloušťka-pro různovětý porost
=mýtní zralost, doba obmýtí, prům. mýtní věk, začátek obnovy, délka obnovní doby, intenzita těžebních zásahů
19. Lesní těžba: roční objem, podíl různých dřevin
-rozloha lesní půdy se významně zvětšuje po 2.sv.válce,dále pomalý růst - snižov. investičními výstavbami
-dnes: 2 630 320 ha lesní porosty a z toho 50 888ha ostatní pozemky (cesty, školky, průseky, …)
- v průběhu 40 let pokleslo v ČR zastoup. jehl. dřevin (nejv. jedle) o 6,5% ve prospěch listnatých
zastoupení: SM 55,4% + JD 1% + BO 18% + MO 3,6% + ostatní 0,2% = 78,1% (doporučený 64,4%)
DB 6,3% + BK 5,8% + JV, JS 1,8%, ostatní 8% + 21,9% ( doporučené 21,9%)
- věková struktura lesů v ČR není optimální: nedostatek porostů nejmladších věkových stupňů (do 40 let); přebytek porostů středního věku (41 - 90 let); nedostatek mýtně zralých porostů (91 - 110 let); přebytek porostů přestárlých (111 - 130 a více let)
- Průměrná porostní zásoba na 1 ha v ČR dosahuje 235 m3 . Tímto ukazatelem se ČR řadí ke světové špičce - na třetí místo za Švýcarsko a Rakousko.
-
Zásoba dřeva
Přírůst
Těžba
Stát
Celkem
na ha
mil. m3
m3/ha
Česká republika
654
253
7,13
5,27
20. Předmýtní(výchovná)těžba
-těžba při které porost, v kterém je tato těžba prováděna, zůstává zachován a dále se vyvíjí. Porost je skutečně vychováván tím, že nevhodné či poškozené stromy jsou odstraňovány (vytěženy) ve prospěch celku to jest porostu.
Mýtní těžbě- je celý porost zcela odstraněn (i když to nemusí být provedeno najednou) a je nahrazen novým porostem Průběh předmýtní těžby -na počátku má mladý porost několik tisíc či desítek tisíc stromů (vzniká z přirozeného hustého náletu)-na konci existence porostu je to zhruba osm set stromů - všechny ostatní jsou postupně vyťaty při předmýtní těžbě-odstraňuje postupně zhruba každých deset let-existence porostu.Les se pěstuje sekerou tedy nikoliv tak, že upravujeme či léčíme nemocné stromy.Nevhodné jedince z porostu odstraňujeme.
Až porost dospěje do stádia mýtní zralosti-kdy většina stromů dosáhla v podstatě max. rozměrů a nejlepší vyzrálosti dřeva, pak přichází doba sklizně tj. mýtní těžba.Nedošlo by k vytěžení, pak by-krátkou dobu poměrně dobře prospívali, ale postupně by byly napadány různými chorobami-zejména houbami-dřev-rozkládat-stromy-začaly hnít nastojato-padly k zemi.Dospělé a zralé stromy v lese se musí těžit, chceme-li mít nějaký užitek z jejich dřeva. Mýtní těžba je normální sklizeň-podobně jako na poli-ALE jednou za sto let.Těžba nahodilá - stromy napadené kůrovcem + stromy po větrných polomech
21. Těžební metody
1) Stromová – celý strom se dopravuje z lesa, manipulace s celým stromem i korunou, negativní účinky nejsou tak značné jako při kmenové dopravě – koruna neryje do země jako kmen. (upevnění v polozávěsu)
2) Kmenová – ročně se jí vytěží 15 mil m3 , je nejekonom.ale také k přírodě nejmíň šetrná, manipulace i s30metrovými kmeny, použití těžkých strojů, - LKT
3) Sortimentní – vytěží se méně než kmenové, je nejšetrnější k přírodě, manipulace se sortimentem (je lehčí, používají se i lehčí stroje, ba i lidská síla-Ovšem né každé dřevo chceme mít na malé kousky rozřezané
22. Přidružená lesní těžba a výroba lesních tovarů a polotovarů
Přidružené lesní těžbě je třeba věnovat pozornost, protože využití všech možností, které
les a lesní půda poskytují, je velmi důležitá z hlediska hospodaření.
-pod přidruženou lesní těžby nejsou zahrnovány některé užitky, které poskytuje lesní
prostředí, jako např.: včelařství, rybářství, myslivost, chov kožešinových zvířat,
školkařství, lesní semenářství, vodohospodářská a rekreační funkce lesa, atd.
Dále jsou uvedeny různé druhy tzv. přidružené lesní těžby, které se dnes v lesním
hospodářství provozují a mají značný význam.
Vánoční stromky - hlavně smrk, borovice. douglaska, stříbrný smrk. Těžbou a prodejem
velmi výhodně zpeněžit část materiálu získaného při sečích čistících a prořezávkách v
mladých porostech. Výhodné VS.plantážích-využita neobdělávané zemědělská půdy.
Klest - ozdobná klest z jehlič.i list.dřevin se používá při vázání kytic,věnců a dekoracím.
Tříslová kůra - pro získání tříslovin (hlavně koželužský průmysl - vyčiňování kůží) z
kůry smrku a mladých dubů (dnes se již nevyrábí).
Pruty a hole - na výrobu košů, obalů, proutěného nábytku (různé druhy vrb);
proutí březové - hutnictví (výroba plechů), košťata, houžve, obruče atd.; pruty-kuř.potřeb
Dále se těží: krmné listí (dnes už jen pro zvěř, tzv. letnina), duběnky, pryskyřice (hlavně z
borovice), šťávy z listnatých stromů (březová šťáva), silice (hlavně z jehličí - pro průmysl
farmaceutický, chemický atd.), stelivo, tráva, (čalounická tráva), mech, léčivé rostliny,
lesní ovoce a houby, kámen, štěrk, písek a hlíny, rašelina.
23.Soustřeďování surového dříví
Soustřeď.dříví je souhrnný název pro dopravu dříví od pařezu (P) na odvozní místo (OM).
technologické fáze:
- 1) v y k l i z o v á n í d ř í v í -přemístění z místa kácení k přibližovací lince,
- 2) p ř i b l i ž o v á n í d ř í v í-doprava vykliz.dříví po přibliž.lince na VM nebo OM
- 3) v y v á ž e n í- dopravu přiblíženého dříví z VM na OM.
Soustřeďování surového dříví:-vyklizování dříví od pařezu, -sestavení nákladu,
- přibližování, -vyvážení a ukládání dříví na skládku i v jednu operaci
A) S o u s t ř e ď o v á n í d ř í v í t r a k t o r y
-pro surového dříví-univerzální kolové traktory (UKT) -lesní kolové traktory (LKT)
vyvážecí soupravy na bázi UKT nebo LKT.
Podle vybavení traktorů se rozlišuje soustřeďování dříví:
1)úvazkové vyklizování jednotliv.kusů nebo několika současně (tzv. sběrným způsobem)
lanem traktor.navijáku a mech.nebo dálkovým (radiost.nebo kabelem) ovládáním
navijáku, kdy náklad je vlečen po zemi nebo v polozávěsu(jednočlennou posádku),
porostech s výchovnými těžbami, dosažení vysoké produktivity práce, poškození stojících
stromů je malé, použití sběrného lana je vhodnější při těžbách obnovných holosečných,
při probírkách způsobuje značné poškození stojících stromů. traktor není vybaven
dálkovým ovládáním navijáku-soustřeďování dříví pracovat řidič,smykař (závozník
UKT I. do 40 kW vhodnější pro soustřeď.ve výchovných těžbách.
UKT II.55 kW a více a LKT jsou vhodnější pro soustřeď.dříví při obnovných těžbách
2) bezúvazkové, dříví je uchyceno v drapáku nebo svěrném oplenu (dlouhé a krátké dříví)
je uloženo v prostoru mezi klanicemi (krátké a rovnané dříví).
UKT od 55 kW nebo LKT vybavené drapákem, zavěšeným na pevném nebo výkyvném
rameni nebo vyvážecí soupravy se svěrným oplenem nebo s klanicemi.
23.Soustřeďování surového dříví – pokračování 1
traktory s drapákem (v polozávěsu) použití: a)kmeny,tyče byly vyklizeny k přibližovací
lince jiným prostředkem a uloženy na hromady, b)stromové metodě k soustřeďování
stromů k odvětvovacím
vyvážecí soupravy vybavené hydraulickou rukou a svěrným oplenem
a) soustřeďování kmenů nebo stromů v polozávěsu.(při obnovných těžbách-většího počtu
kmenů nebo stromů).
b)kombinovaném soustřeďování(např. koně nebo UKT) vyklidí dříví k přibližovací lince.
Vyvážecí soupravy tohoto typu vhodné k (odvětvování, krácení).
vyvážecí soupravy s hydraulickou rukou a ložným prostorem s klanicemi
vyvážení krátkého dříví z holosečí nebo vyklizeného k přibližovací lince nebo rovnaného
dříví uloženého v hromadách u přibližovací linky.
B) S o u s t ř e ď o v á n í s u r o v é h o d ř í v í
1) l a n o v ý m i d o p r a v n í m i z a ř í z e n í m i (LDZ)
- a) lesní lanové jeřáby: nosným lanem, po kterém pojíždí vozík, na němž je buď v
úplném závěsu, nebo v polozávěsu zavěšeno dopravované dříví (např. typy Vlu, Vln,
KSK 16, Wyssen, LANOR I a III, Larix 550),
- b) traktorové lanové systémy, kde na UKT je adaptován dvoububnový naviják a věžová
koncová podpěra. Dříví je pomocí dvou popř. tří lan vlečeno po zemi nebo v polozávěsu
(např. typy LS 1,5-300, DTN-4 s věžovou podpěrou).
nejen v horských oblastech se sklonem terénu nad 25 stupňů a s dlouhými svahy,terénech
s krátkými, prudkými svahy v pahorkatinách i v rovinných terénech s balvanitým nebo
málo únosným povrchem.Odvozní cesty-dnem údolí,úbočí svahů.
Traktorové lanové systémy:svahy 200-300 m, lehké vyklizovací lanovky s dosahem 500-
800 m ve většině terénů a těžké lanové jeřáby s dosahem až 2000 m horských oblastech.
LDZ-ekonomická stránka,vhodné dlouhého dříví a celých stromů, ale i pro krátkého a
rovnaného dříví, kombinovat LDZ se soustřeď.dříví koňmi, traktor. nebo lan.navijáky.
23.Soustřeďování surového dříví – pokračování 2
C) S o u s t ř e ď o v á n í s u r o v é h o d ř í v í k o ň m i
je tradiční způsob,ale ustupuje mech.soustřeď. I v budoucnu bude potřeba koní.
obtížných terén.podmínkách,s rozptýlenou těžbou o menším objemu, ve výchovných
těžbách (první probírky), na pracovištích s krátkou soustřeďovací vzdáleností, v
kalamitních oblastech. Přes poměrně malou tažnou sílu, která klesá s rostoucí
soustřeďovací vzdáleností, a nízkou pracovní rychlost, kombinace s LKT
D) O s t a t n í z p ů s o b y s o u s t ř e ď o v á n í d ř í v í
lidskou silou-nejnutnější případy snášení rovnaného dříví na krátké vzdálenosti
(snáší se1 m nebo 2 m vlákninového dříví) nebo vytahování tyčí a tyček při výchovných
těžbách (např. první probírky, snášení několika tyčí na hromádky v porostu).
fyzicky namáhavou, málo produktivní a tím i neekonomickou.
lanové navijáky výchovnými těžbami-používat pro vyklizování dříví různé typy lehkých
navijáků, které mají nahradit koně.jednoduchá obsluha,technické parametry,použití
rovinách i členitém terénu,kombinovat soustř. lanovými navijáky se soustř.traktory apod.
gravitační soustřeďování dříví výjimečné případy v horských oblastech,prudkých svazích s málo vytěž.dříví, práce nebezpečná a dříví i okolní porost jsou značně pošk.
soustřeďování dříví vrtulníky.Švédsko, Kanada)nedostupných míst,zavěšeno na
nosném laně pod vrtulníkem,v ČR Šumavy.nejšetrnější,nejnákladnější
Odvoz dříví od1- 4 m rovnaných sort. a dlouhých sort. a) nákladními auty, jedná se většinou o
universální nákladní automobily, příp. oplenovým přívěsem.výbava-hydraulická ruka
(hydraulicky ovládaný nakladač - výložník), otočné oplenové klanice a jednoosý nebo
dvouosý oplenový polopřívěs s ojí případně vybavený elektrickým naváděním.
b) tahačů s návěsy, nebo polopřívěsy. výbava-hydraulickou rukou,umožňují nakládat
převážený sortiment příčně (max. délka 2 m) nebo podélně.,kratších vzdálenostech-
c)traktory s oplenovým přívěsem,d) koňskými potahy-neprovádí.,e)dopravě vodní (plavení
dříví) dosud velmi rozšířené ve Skandinávii, SSSR a Kanadě.
24. Dopravní síť lesních cest
- budována na dopravu dříví,ale i potřeby ochrany lesa, myslivost, rekreace
budování i údržby lesních cest je velice závažná-práce dlouhod.charakter.,nákladné.
Kvalita vybud.sítě-nejvýznačnějších měřítek úrovně lesního hospodářství. Síť cest
ovlivňuje lesnickou činnost (pěstební péči, těžbu a dopravu dříví, ochranu lesa - včetně
protipožární ochrany, službu správní atd.).
Lesní cesty se podle použití,kvality:
1) cesty odvozní - cesty se zpevněnou vozovkou,vývozu dřeva, za přízn.klim.k odvozu
2) přibližovací cesty - v porostu vyznačené a upravené zemní pruhy umožňují jízdu i
kolovým traktorům, používají se k přibližování dříví.
Podle umístění v terénu rozeznávají se cesty:
1)údolní v horách sběrné komunikace vedoucí na dně údolí
2)svahové šikmo po svahu, připojené po spádu nebo proti spádu údolí k údolní cestě
3)etážové cesty - úkol rozdělovat široký svah na pásy,určitých podmínkách cesty hřbetní
Plánování sítě lesních cest je ovlivňováno mnoha faktory : terén a intenzita hospodaření.
Hustota lesní doprav.sítě:v m/ha,km/100 ha,rozestupu (vzdálenosti) cest,průměru
přibližovací a vyklizovací vzdáleností.
Základní teoretický vztah-hustotu lesní dopravní sítě: čím hustší je síť lesních cest,
tím kratší jsou přibližovací vzdálenosti (a tedy nižší náklady na soustřeďování dříví), čím
hustší je síť cest, tím vyšší jsou náklady na jejich údržbu a naopak.Využívány i veřejné
komunikace procházející lesem.
25) Pilařská výroba-mech.technologii-řezáním-vyrábí z přírodního heterogenního produktu – rostlého dřeva – technicky definovaný materiál – řezivo. Vedlejší produkty-odřezky, štěpky, piliny a kůra k dalšímu zpracování,nebo biologickému, případně energetic.využití Výchozí surovina pro pilařské zpracování pilařský závod-vyjasnit podmínky- získávat kulatinu, vhodnost této suroviny pro výrobní program. Nabízená hmota-velmi různorodá
neexistuje výběr takových kmenů- vyhovovaly požadovanému účelu
strategie nákupu :Nákup hmot (výřezů)-dimenzemi a jakostí-přijaté objednávky řeziva.Nutno platit vyšší cenu či přirážky, výrob. program-dostateč.předstihu, cenová kalkulace-každý nákup. Výhodou je zjednodušení manipulace kulatiny a menší problémy s výrobním souběhem.
Základní pojmy a termíny :Surové dříví (dřevní surovina) - vzniklé druhováním kmenů, větví skácených stromů i lesní štěpky, zbytky po těžbě a druhování,i dendromasa
Kulatina -dlouhé, oblé dříví, kmen před zpraviv.,vyhovující sortimentu,krác.na výřezy
Sortiment - dříví jmenovitého určení, vyhovující požadavkům tech.norem,požadavkůSurový kmen - vytěžený, odvětvený strom,oddělena kořenová část a vršek
Výřez- vydruhovaná část kmene podle stanovených parametrů. Podle původního umístění
na kmeni-výřezy označovány:oddenkové,středové,vrcholové (čepové). Liší se plnodřevností a zastoupením suků.
"hroubí" (resp. nehroubí) nehroubím-větve a těžební zbytky,vrcholové části kmene do 7 cm průměru "Derbholz" Výřezy I. třídy jakosti -tlusté dříví nejvyšších jakostí-výrobě dýh, hudebních nástrojů a technických potřeb.
II. třídy jakosti -tlusté dříví vysokých jakostí-zpracování loupáním,rozřezání na řezivo.
překližkárenské výřezy, výřezy zápalkárenské, výřezy pro sportovní,sudárenské výřezy.
III. třídy jakosti -středně tlusté až tlusté dříví podobných jakostních znaků, k rozřezání nebo v původním
tvaru,pilařské výřezy, sloupové výřezy a sloupovina, speciální důlní výřezy,výrobu pražců,stavební účely
Sloupovina je kulatina v délce nad 10 m-alespoň jeden sloupový výřez.Stavební účely
sortiment jakosti III.A. a III.B. s min.tloušťkou čepu 10 cm stavebnictví
IV. třídy jakosti - výrobě dřevoviny, důlní výztuže dolovina, tyče a tyčky

25) Pilařská výroba - pokračování
V. třídy jakosti - tenké dříví-vrškových částí kmene nebo z předmýtních porostů,výrobě
buničiny, desek z aglomerovaného dřeva Patří sem-vlákninové a průmyslové dříví a netříděné listnaté dříví.VI. třídy jakosti - nevyhovující prům.zpracování, napadající při výrobě a druhování.
palivové dříví, určené k energetickým účelům.
Kulatina dodává-v kůře, odkorněná:1) do hněda - borka je částečně odstraněna, lýko je ponecháno
2) do polohněda - kůra odstraněna úplně, lýko z 50% 3, do běla - kůra i lýko odstr. úplně.
Dělí se na: 1,pilařské výrobky z jehličnatých dřevin 2,pilařské výrobky z listnatých dřevin
Řezivo-pilařské výrobky stanov.druhů rozměrů, jakostí se dvěma rovnoběž.rovin.ploch.
Omítané řezivo-středové a boční řezivo s rovnoběžnými plochami, boky ořezanými nebo ofrézovanými kolmo k plochám a s oblinou ne větší, než je dovolená podle technic. norem.
Neomítané řezivo-deskové řezivo s neoříznutými a nebo jen částečně oříznutými boky, avšak s oblinou větší než je dovolená u omítaného řeziva.
Radiální řezivo-řezivo získané orientovaným pořezem výřezů nebo prizem s převládajícím směrem řezů blízkým poloměru letokruhů.
Tangenciální řezivo-řezivo získané orientovaným pořezem výřezů s převládajícím směrem řezů v tečně k letokruhům.
Deskové řezivo-řezivo do tloušťky 100 mm a šířky rovné nebo větší než dvoj- 2x tloušťky
Podle tloušťky se rozděluje :1,Prkno-deskové řezivo o tloušťce nejvýše 40 mm
2)Fošna-deskové řezivo o tloušťce větši než 4O mm až do l00mm
Hranol-hraněné řezivo o tlouš.větší než100mm nebo s ploch.příč.průřezu větši než100cm2. Hranolek-hraněné řezivo o tloušťce nejvýše 100 mm s plochou příčného průřezu až 100 cm2 Trám-polohraněné řezivo o tloušťce větší než 100 mm, s nejmenší šířkou 2/3 tloušťky.Polštář-polohraněné řezivo o tloušťce nejvýše 100 mm
Dřevěný pražec-pilařský výrobek, polohraněné nebo hraněné řezivo ve tvarech, dřevině
Lať-hraněný přířez s plochou příčného průřezu 10 až 25 cm2Lišta-hraněný přířez s plochou příč.průř.menší 10 cm2.
26. dýhy, překližky, aglomerované materiály
Překližky jsou konstrukční desky rovné i tvarové, vyráběné plošným slepením lichého počtu (nejméně tří) vrstev krájených nebo loupaných dýh. Ty se v jednotlivých vrstvách kladou směrem průběhu vláken kolmo na sebe. Podle účelu použití se rozlišují překližky truhlářské, stavební, obalové a speciální (např. letecké).
Desky z vrstveného dřeva jsou vyráběné plošným slepením více vrstev různých dřevěných materiálů, přičemž se na svrchní vrstvy používají dýhy, zatímco na vnitřní vrstvy laťovky, případně dřevotřískové desky.
Další možností, jak u dřeva vyrovnat nebo sjednotit mechanické vlastnosti v různých směrech, je rozrušit jeho původní strukturu a vytvořit materiál se strukturou umělou - aglomerované dřevo. Obvykle se vyrábí aglomerované desky, ale lze vyrábět i výrobky různě tvarované. Rozrušení struktury dřeva je také nutným mezistupněm při většině způsobů chemického zpracování dřeva. Podle stupně rozrušení původní struktury dřeva existují následující způsoby:
Štěpkování je rozrušení dřeva na malé kusy sekáním. Vzniklé štěpky jsou zpravidla určeny jako polotovar
Drcení je rozrušení dřeva tlakem nebo mechanickými rázy, nejčastěji kladivy s rotačním pohybem.
Mletí je rozrušení dřeva válci, mlecími kotouči nebo mlecími koulemi až na velmi jemné částice -dřevěnou moučku
Roztřískování (dezintegrace) je rozrušení dřeva sekáním, drcením, frézováním nebo krájením na třísky. Ty se používají k výrobě dřevotřískových desek (DTD), nebo slouží jako polotovar k dalšímu zpracování.
Rozvláknění je rozrušení dřeva až na jednotlivá dřevní vlákna. Vzniklá masa je polotovarem pro výrobu dřevovláknitých desek (DVD). Ty představují konstrukční materiál s maximálně možnou přestavbou struktury dřeva.
Dřevotřískové desky (DTD) jsou konstrukčním materiálem, vyrobeným slepením dřevěných třísek různé velikostí. Pařené, vařené nebo alespoň máčené dřevo se roztřískuje. Na suché třísky se nanáší lepidlo a poté se třísky formují do rovnoměrné vrstvy (koberce), která se lisuje, případně pěchuje, a to při vysoké teplotě. Pro méně kvalitní dřevotřískové desky se tak připouští 10-12 % kůry v třískách.
27. Chemické zpracování dřeva
- Polochemické zpracovánídřeva - výroba dřevoviny je kombinací působení