Otázky

ěru kolmém (příčném). Anizotropie je trojsměrná- rozlišujeme směr příčný, radiální a tangenciální.
Deformovatelnost dřeva
Pružnosti - využívá se jí především u předmětů namáhaných na ohyb. Schopnost nabývat počáteční tvar a rozměry po přerušení působení vnějších sil.
Tvrdost dřeva - má význam při opracování dřeva a v těch případech, kdy se dřevo opotřebovává posunem, narážením a pod. Statická tvrdost - zjišťování se provádí vtlačováním ocelového vtlačidla s polokulovitým zakončením do čelních, radiálních nebo tangenciálních ploch tělesa. ;
Rázová tvrdost - Mírou rázové tvrdosti dřeva je stopa, kterou zanechá ve dřevě ocelová kulička, která padá na dřevo z určité výšky.
8) Základní dendrometrické veličiny:
Jsou předmětem měření lesa a dřeva a vztahují se buď na jednotlivé stromy nebo na soubory stromů-lesní porosty.
Podle toho jaké vlastnosti vyjadřují půjde o veličiny kvalitativní (neměřitelné, pouze slovně popsané) a nebo kvalitativní (měřitelné, např.tloušťka stromu)
Stromové veličiny: - týkají se pouze jednoho stromu; - tloušťka (d, cm); - výška (h, m); - objem (v, m2)
Další členění na jednotlivé části: 1-hroubí kmene, 2-hroubí větví, 3-nehroubí kmene, 4-nehroubí větví. Hroubí stromu je 1+2, nehroubí stromu je 3+4, objem stromu je 1+2+3+4. Podzemní část stromu je tvořena kořeny a pařezem. Nadzemní část tvoří kmen a koruna.
Pro objem se rozlišují tyto druhy:
- objem stromový – objem nadzemní části; - objem kmenový – objem hlavní osy kmene od pařezu až po vrchol
- objem větví – objem primárních a vedlejších větví; - objem hroubí – část stromového objemu, která má na tenčím konci (čepu) tloušťku i s kůrou rovnou a větší než 7cm, může být tvořena z kmene i větví ; - objem nehroubí – ostatní část str.objemu, která je na tlustším konci (oddenku) tenčí než 7cm; - biomasa – stromový objem spolu s asimilačními orgány (listí, jehličí)
Všechny druhy objemů se vyjadřují buď s kůrou (sk) nebo bez kůry (b.k.)
Další důležité veličiny jsou:
- kruhová základna (g, m2); -obvod příčného průřezu (C, cm); - parametry koruny – šířka (b, m), délka (l, m); - věk (t, roky); přírůst na tloušťce (id, cm), na výšce (ih, m), na objemu (iv,m3)
Porostní veličiny: - týkají se většího počtu(/souboru) stromů nacházející se na příslušné jednotce prostorové rozdělení lesa (JPRL)
- celá výměra porostu; - na jednotku plochy (1ha); - na průměrný strom (vzorník) v porostu
Základní porostní veličiny:
- výměra porostu (P, ha); - počet stromů (N, ks); -kruhová základna (G, m2); -zásoba dřeva (V, m3); - střední tloušťka stromu (ds,cm); -věk (t, roky); -bonita, zakmenění, zdravotní stav
9) Chyby měření
Chyby hrubé – způsobeny nepozorností měřiče, měření je v rozporu se skut. hodnotou, chyba se musí z měření vylouč
Chyby systematické (nahodilé, pravidelné) – tyto chyby se dají vhodnými opatřeními buď vyloučit nebo omezit. Při opakovaných měření nemění své znaménko, mají různý původ (chybný přístroj), chyby osobní (chyby měřiče), chyby stálé (nevhodná metoda měření)
Chyby nahodilé – jejich původ neznáme a nedokážeme je odstranit, mají kladnou i zápornou hodnotu a vyskytují se se stejnou pravděpodobností. Při velkým počtu měření se vyrovnávají.
Skutečná(celková) chyba – má dvě složky – nahodilou a systematickou
Zaokrouhlování výsledků dendrometrických měření:
- úkolem je ve výsledku měření stanovit správný počet číslic respektive desetinných míst odpovídající přesnosti jeho zjištění - platné číslice; - neplatné číslice
10) Mezinárodní dendrometrická symbolika:
Byla schválena na konferenci IUFRO (mezinárodní svaz lesnických výzkumných organizací) v roce 1959
I. Všeobecné lesnické symboly; II. Symboly vytvořené doplněním všeobecných platných lesnických symbolů; III. Matematicko statistické symboly
Všeobecné lesnické symboly:
c- obvod; d – tloušťka (v 1,3m); f – výtvarnice; g – výčetní kruhová základna; h – výška; i – přírůst; k – tvarový kvocient; n – počet; p – přírůstové procento; t – věk; v – objem
Další symboly:
Zast. – zastoupení; RVB – relativní výšková bonita; ABV – absolutní výšková bonita; COP – celková objemová produkce; PMP – průměrný mýtný přístup; CPP – celkový průměrná přírůst; CBM – celkový běžný přírůst; Hroubí – nadzemní část omene od d1,3 7cm s kůrou
11) Stanovení rozměru při stereometrickém kupírování sortimentu ležícího kmene
Měření délky – délka (L) kmene nebo výřezu je nejkratší vzdáleností mezi čelem a čepem měřená po oblém povrchu kmene, u křivého kusu po délce oblouku nikoliv po tětivě. Délka se měří v metech ocelovým pásmem (na vidlici, samonavíjecím) nebo metrovkou (lať)
Nadměrek je povinné zvětšení délky sortimentu surového dříví, má odběrateli vyrovnat ztrátu zapříčiněnou délkovém sesycháním nebo při příčném prořezávání. 1cm = 1m, max 10cm
Měření tloušťky – pro stanovení objemu stereometrickými metodami je nutné znát vedle délky také jednu nebo více příčných průřezů.Tyto plochy se počítají jako plochy kruhů, obvykle ze změřené tloušťky. U pokácených stromů se tloušťky surových kmenů a výřezů měří tloušťky kovovými průměrkami v polovině délky u tloušťky do 19 cm jednou rovnoběžně s terénem, při tloušťce větší než 19 cm se měří dvě tloušťky kolmo na sebe a vypočteme průměr.
Sortimentace surového dříví
Surové dříví – je to dřevní část po jeho zmýcení bez dalšího podrobného označení nebo určení použití
Sortimenty – vznikají dalším zpracováním nebo tříděním surového dřeva
Základní sortimenty surového dřeva:
- používané zpravidla bez dalšího podélného rozřezávání (důlní dříví, tyčovina, sloupovina)
- používané na výrobu řeziva, dýh a stavební účely (označují se jako průmyslové dřevo)
- používané na výrobu bučiny a dřevoviny (vlákninové dřevo)
- používané na jiné zpracování (rovnané průmyslové dřevo)
- používané na topení (palivové dřevo)
Dřeviny – Jehličnaté a listnaté ( tvrdé a měkké)
Třídění surového dříví:
- jednotlivě – surové kmeny nebo jejich průmyslové výřezy
- prostorových metrech – vláknité dřevo nebo palivo
- ve skupinách – tyče, tyčky
- speciálními způsoby a nebo vážením
12) Fyzikální způsoby stanovení objemu dříví:
Xylometrický – ke stanovení objemu se používá množství vody tělesem při jeho ponoření vytlačeném. Používá se kalibrovaná nádoba (xylometr), kde množství vytlačené vody na vodoznaku dává přímo objemový údaj. Nebo se dá použít vrchovatě naplněný sud a počet litrů vytlačné vody se rovná objem dřeva v dm3.
Hydrostatický – (princip Archimedova zákona), rozdíl váhy tělesa zváženého na hydrostatických vahách a následně na vzduchu se opět přepočte na objem (1kg=1litr=1dm3)
Vážením – základní veličinou zde je hmotnost. Údaje o váze dřeva jsou dostatečně přesné a objektivní
Měrná hmotnost měřeného dřeva (w) a skutečná hmotnost dřeva (M) V = M / w
Hustota je podílem hmotnosti a objemu dřeva w = mw / vw
Určení objemu dřeva pomocí jeho hmotnosti – základem je údaj o hmotnosti dřeva stanovený vážením, předpokladem je, že známe objemovou váhu dřevní hmoty. Závisí na:
-dřeviny; - stupně vyschnutí; - části stromu, ze které vzorek pochází; - stanoviště; - roční době
13) Měření a určení objemu stojícího stromu
- mnohem více obtížnější, lze měřit jen přístupnou část kmene do výše cca 2m a ostatní veličiny nepřímo (bezkontaktním) měřením nebo pomocí regresních vztahů a matematických modelů
Objem stromu – je dřevní objem, který strom dosáhl jako výsledek svého růstového procesu. Základní veličina je výčetní tloušťka kmene d1,3, výška h a tvar kmene, který vyjadřuje nepravá výtvarnice f1,3 v =g1,3.h.f1,3=d1,32.h.f1,3/4 Tloušťka kmene se dá poměrně dobře a dostatečně vyjádřit, ale obtížné je podchytit konkrétní tvar kmene stromu.
Metodické postupy stanovení objemu kmene
Měření tloušťky a výšky stromu – tloušťka a výška jsou významné dendrometrické veličiny, ale také základními vstupními veličinami pro odvození objemu stojících stromů
Tloušťka stromu – nejdůležitější je výčetní tloušťka d1,3, definována celosvětově jako tloušťka ve výšce 1,3m nad zemí, ve sklonitém terénu na svahu měřená z horní strany stromu. Měří se pomocí průměrek nebo obvodového pásma se stupnicí. Tloušťky na stojícím stromě se měří v kůře.
Výška stromu – výška stromu h je veličina přímo neměřitelná a stanovuje se pomocí výškoměrů. Měřenou výšku zaokrouhlujeme na celé metry.
Rozeznáváme: Výšku pravou – vzdál. dvou rovin kolmých k ose stromu vedených vrškem a patou stromu. Výšku svislou – vzdál. dvou rovnoběžných rovin vedených vrškem a patou stromu. Na strom, který je nakloněn od svislice měříme výsku svislou.
Výškoměry: a) založené na trigonometrickém principu (stejnolehlost pravoúhlých trojúhelníků) – SILVA, VERTEX (Švédsko), SUUNTO (Finsko); b) založení na geometrickém principu (podob. obecných troj.) – Výškoměr christenův
Určení objemu stojícího stromu:- metody lze rozdělit na přesné, méně přesné až po okulární odhad.
a) Metody založené na zachycení morfologické křivky stojícího stromu- odměřované tloušťky di jsou v pravidelných výškových odstupech hi b) Metoda založená na měření Presslerovy úměrné výšky - objem kmene se rozloží na dvě části – prvá část vi nad úrovní tloušťky d1,3 - v1 = 2/3. g1,3.h2 Druhá část representuje objem oddenku v2 = g1,3 . m Kde m je vzdálenost (1,3-0,2)=1,1m od řezu na pařezu v=v1+v2 c) Metoda výtvarnic a výtvarnicových výšek;
d) Metoda objemových rovnic a objemových tabulek; e) Metoda okulárního odhadu objemu stojících stromů
14) Stanovení dřevní zásoby porostu
Dřevní zásoba v porostu představuje objem všech stromů tvořící porost. Stanovujeme celkovou zásobu, ale pro účely v lesnictví a navazujících odvětvích i její členění podle dřevin a tloušťkových stupňů:
Používané metody na její určení:
- metoda celoplošného průměrkování; - metoda zkusných ploch; - metoda taxačních a růstových tabulek; - různé varianty odhadu
Metoda celoplošného průměrkování – poskytuje nejpodrobnější údaje o stavu porostu, je časově i finančně velmi náročná. Používá se na porosty velmi významné a v mýtném věku do rozlohy 3ha. Řídké a velmi rozmělněné porosty, kde by jiné porosty neposkytovali dostatečnou přesnost. Stanovit zásobu touto metodou představuje tři na sebe navazující operace: - měření tlouštěk; - měření výšek; - výpočet zásoby
Měření tlouštěk– měření touštěk d1,3 po celé ploše porostu nebo porostní skupiny se nazývá průměrkování. Týká se všech stromů v porostu.(proto se nazývá celoplošným nebo naplno). Odměřené tloušťky se zároveň zařazují do tloušťkových stupňů, které jsou 4centimetrové, se středními hodnotami 10,14,18,…90 a ohraničením 8,1-12; 12,1-16 atd. Průměrkování provádí 3-4 členná pracovní skupina.
Měření výšek – děje se při celoplošném průměrkování (s výjimkou na trvalých výzkumných plochách) na menším výběrovém souboru stromů a závisí od stavu a vnitřní struktury porostu.
Platí zde zásada:
- v různověkých porostech a při méně zastoupených dřevinách
- ve stejnověkých porostech a u dřevin s vyšším zastoupením
Výpočet zásoby porostu:
- závisí od toho jak byly získány výšky stromů
Metoda objemových tabulek
Metoda jednotlivých objemových křivek JOK
Zhodnocení metody celoplošného průměrkování a motody JOK
15. OPRL - Oblastní plány rozvoje lesů jsou legislativně zakotveny v lesním zákoně č.289/1995 Sb. §23 a Vyhlášce Mze č. 83/1996Sb.o zprac. oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hosp. soub.OPRL obsahují:-souhr.údaje o stavu lesů, -plnění funkcí lesů jako veřejn.zájmu doporučení o způsobech hospodaření v ekosystém.pojetí.Z principu trvale udržitel.obhospodař.lesů.Předpoklady pro min.střetu mezi celospol.zájmy a zájmy jednotliv.vlast.lesů. OPRL jsou metod.nástrojem státní les.politiky.Jako podpora pro rozhodování orgánů státní správy.Podklad pro vyprac.lesních hospodář.plánů a lesních hospodář.osnov.Data OPRL poskytuje:Ústav pro hospodář.úpravu lesů Brandýs nad Labem (ÚHÚL) prostřednictvím Informačního a datového centra (IDC).pravidla poskyt.dat www.uhul.cz. OBSAH OPRL•1)Textová část:stanovení funkl.potenciálu - produkční, mimoprodukční (voda, půda, rekreace, genofond, ochrana přírody) - přehled veřejných zájmů (kategorizace) a výhled vývoje - přehled překryvu účelovosti lesů - priority funkcí - siřely zájmů - rozbor přírodních podmínek - rozbor ohrožení imisemi a dalšími škodliv.činitel - základní hospodář.doporučení pro hospodář.soubory -návrh dlouhod.opatření ochrany lesa včetně schvál.územních syst.ekolog.stability - návrh využití nepůvod.dřevin - údaje o stavu lesa (rozbor platných les.hospodář.plánů) včetně histor.vývoje hospodaření - návrh optimalizace dopravního zpřístupnění a limitujících těžebně-dopravních technologií.•2) Grafické a tabelární přehledy:•3) Digitální a analogové mapy (1 : 10 000 - 50 000)přehled.mapa les.oblastí, typolog.m., m.les.vegetač.stupňů, m.cílového hospod., m.dlouhodobých opatření ochrany lesů , m.funkč.potenciálu lesů, dopravní m., m. deklar. funkcí lesa,m.USES. •4) Výsledná doporučení a závěry •5) Technická zpráva •6,Doklady o rozhodnutí o kategorizaci lesů
16.Lesní hospodářský plán (LHP)
Je nástrojem vlastníka.Všestranný obraz o současném stavu lesa a les.hospodářství uprav.les.hospodář.celku,vytyčuje představu budoucího lesa, určuje směr hosp.a plánuje hosp.opatření. Uplatňuje výsledky všech prací hosp.úpravy lesů. Zpracovávají se pro právnické osoby, kterým je svěřeno nakládání se státními lesy ( na př. Lesy ČRs.p., Voj.lesy) a pro práv.a fyz.osoby vlastnící více 50ha lesa.Hospodařit podle LHP mohou též práv.a fyz. osoby méně 50 ha lesa.Jeden LHP výměře max.20.000ha.Práv.a fyz.osoby-schváleny plány-povinny dodržovat-závazná ustanovení.
LHP obsahují ustanovení 1)závazná a 2)doporučující.1,a,maximální celková výše těžeb, b,min.podíl melior.a zpevňuj.dřevin při obnově porostu.Státní lesy a lesy ve vlastnictví obcí-závazným ustanovením též min.plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku.
LHP patří:1)textová část, 2)hospodářská kniha 3)lesnická mapa
1)Textová část: všeobecné údaje včetně identit.vlastníka, zhodnoť.přírod.poměrů, zhodnoť.stavu lesů a dosav.hosp.v lese, defin.hosp,cílů vlastníka,rámcové směrnice
2)Hospodářská kniha:údaje o stavu lesa, návrh hosp.opatření (výše a umístění mýtních těžeb, min.podíl melior.a zpevň.dřevin při obnově porostu a plocha naléhavých nebo opakovaných výchovných zásahů v porostech do 40 let
Lesnické mapy: 1)obrysové 2)porostní 3)typologické 4) těžební a těžebně technologické
1:10 000 nebo větším.Každý LHP musí mít lesn.mapu alespoň1:10 000všechny jednotky prostor.rozděl.lesa-prováděno zjištění stavu lesa. LHP období 10-ti let.Práce trvají 1-3 roky. Dílčí práce:hist.průzkum, p.přírod.poměrů, mapový.p.,fotogram.práce,ochranářský.p.,meliorační.p.,dopravní.p,pozemková,hosp.evidence, biogeocenologické map., rozdělení lesa na trvalé jednotky a jejich zaměření, vyprac.směrnic hosp.a příprava předběžné zprávy k základ.protokolu, popis porostů a provozní plánování,kanc.zpracování venkov.šetření,vyhotovení hospodářské mapy, uzavření hospodářské evidence, strojní zpracování výsledků, zhotovení závěrečných tabulek, zpracování všeobecné části, závěrečná pochůzka.Při zahájení vlastních venkovních prací-základní pochůzka za účastí-majitele, správce, státní péče o lesy a jiných organizací (např. ochrany přírody apod.).
16.Lesní hospodářský plán (LHP) – pokračování
Výsledkem-základní protokol(uvedeny konkrétní směrnice a zásady vyhotovení LHP pro lesní hosp.celek. Ustanovení základního protokolu LHPzávazné. Po skončení prací na LHP se opět koná tzv. závěrečná schůzka a sepíše se v závěrečný protokol.Taxační a měřičské práce se provádějí pro získání hosp.opatření v jednotkách prost.rozdělení lesa.Podle povahy prací vykonávaných pracovníky zařizovatele nebo zpracovatele LHP je možno rozdělit tyto práce :-1) rozdělení lesa -2)práce měřičské a mapovací -3) popis porostů s podrobným plánováním hospodářských opatření -4) zjišťování "hmot" - zásob
V popisu stanovištních poměrů se uvádí: skupina lesních typů (lesní typ), reliéf terénu, půda (složení, hloubka, struktura), půdní pokryv, expozice, sklon, zastoupení dřevin (v 10 %), zakmenění, věk porostu (etáže), střední taxační veličiny (výška, tloušťka, bonitní stupeň, zásoba atd.).
po dohodě s lesním hospodářem navrhují pro každý porost hospodářská opatření na příštích 10 let (-pokyny o druhu,-způsobu a množství pěstebních, ochranných a těžebních prací).
-výchovné, obnovní i těžební zásahy,-výše předmýtních a mýtních těžeb.
-zalesňovací úkoly složení dřevin a počtu sazenic na 1 ha (při umělém zalesňování
Základní lesnická m.(1:5000)výchozím mapovým dílem pro HM (úplný katastr.a les. poloh.)
Hospodářská m.(1:5000) je odvozena ze ZM a obsahuje trvalý i proměnlivý lesnický detail
-zakreslují při revizích LHP všechny změny hranic a držby (originál je uložen na ÚHÚL).
Obrysová mapa(1:10 000) je zmenšená z HM a zobrazuje nelesní i lesní fond v přímé i odborné správě. Je doplněna vrstevnicemi (interval 10 m, v horách 20 m).
Porostní mapa(1:10 000) je nejdůležitější provozní mapa, protože slouží denní potřebě lesního personálu. Získá se z OM vykolorováním porostů (dílců) podle věkových tříd, případně je označeno i zakmenění, hranice hosp.skupin, odlišení nelesní půdy od bezlesí.- mapa těžební (1:10 000) : grafický plán těžeb mýtních i předmýtních
-mapa typologická(1:10 000): grafické výsledky podrobného průzkumu stanov. poměrů,
- mapy ochranářské, meliorační, generální plán lesní dopravní sítě atd.,
- mapa organizační (1 : 25 000) : přehledně znázorňuje lesnatost, dopravní zpřístupnění

17. Inventarizace lesů --je zjišťování skutečného stavu lesů na území státu v určitém území za daným účelem. Provedení je stanoveno nařízením vlády. Prováděním je pověřován Ústav pro hospodářskou úpravu lesů. Inventarizace lesů v ČR je národní inventarizace lesů, prováděná na celém území ČR. Jejím úkolem je podat přesné souhrnné údaje o stavu lesů v ČR z pohledu životního prostředí i z hlediska hospodářského využití. Hlavní cíle Inventarizace lesů v ČR:– poskytnout požadované informace o lesích pro potřeby státní správy– umožnit hodnocení hospodaření v lesích a dosahování cílů lesního hospodářství– poskyt.údaje k dlouhod.kontrole důsledků stát.les.politiky a dotační polit.státu na stav lesů. Inventarizace lesů v ČR je nezávislá na jiných způsobech šetření lesa, včetně lesních hosp.plánů a osnov a její výsledky nejsou ovlivněny vlastníkem ani státní správou lesů. -O jejím provedení rozhodla vláda svým v návaznosti na , § 28. I. byl pověřen(ÚHÚL). První cyklus 2001 – 2004, první výstupy dat budou k dispozici k 31.12.2004, rozšířené 2005. -Převážná část údajů-pro výpočty-venkovním šetřením-speciálně pro účely I.. Část z- ortofotomap (výměra lesa),(zejm. mapy – okres, kraj, přírodní lesní oblast, ve kterých plocha leží, nadmořská výška; Katastr nemovitostí – druh vlastnictví). -Venkovní šetření v rámci IL-na I.plochách-středy byly generovány náhodným způsobem. Dvě I.plochy spojuje linie – tzv. transekt.ČR je rozdělena čtvercovou sítí 2 x 2 km. V každém čtverci-dvě kruhové plochy o500 m2. Zjišťují dendrometrické a technické vlastnosti stromů ,ekolog. Charakter.lesa. Na transektech, tvořících spojnici obou ploch i.čtverce, se zaznam, liniové prvky (cesty, toky, okraje lesa…).