Teorie přednášky3

aedry
tetraedr o
x - Si - základem
x o - O
o o
o
u jílových mineálů nezůstává osamocený tetraedr - tetraedrické vrstvy - spojení se uskutečňuje společným kyslíkem.
tetraedry

hexagonální (šestiúhelníkové) dutiny - velikost 0,28nm


Velikost je důležitá pro fixaci iontů v tomto uspořádání. Tato dutina udrží ionty o podobné velikosti - dobrá vazba
0,286 nm NH4
0,266 nm K (kationt draslíku K)
hexagonální síť:







oktaedr
o
o o x - Al - základem
o - OH
o o
o
Samostatné vrstvy oktaedrické nebo tetraedrické se u jíl.minerálů nevyskytují.
Základním útvarem jílových minerálů je buď
a) dvojvrstva T
O
b) trojvrstva T
O
T
Pakety - skládání dvojvrstev k sobě
Izomorfní substituce - základní pochod, při kterém vzniká většina negativních nábojů půdních koloidů - půda poutá kationty
anionty nepříliš vázané - proplavovány do spodních vod
negativní náboj vzniká i na zlomových rozhraních, oddisociuje se H od skupiny OH
o


o Si o

o
Když Si je nahrazen něčím jiným čtyřvazným - opět elektroneutrální, ale Fe3+ - trojmocné - celý tetraedr záporně nabit (Mg2+, Ca2+)
Pokud je tam H+ - distribuce jíl.minerálu - není to izomorfní substituce

ZÁKLADNÍ SKUPINY JÍL.MINERÁLÚ
KAOLINIT - nejchudší na Si, struktura T
2SiO2*Al2O3 * 2H2O O zákl.uspořádání je
v trop.klim.,chudém na báze dvojvrsvé
důležité, které dvojvrstvy na sebe při tvorbě paketů nasedají
vodík vytváří vodíkové můstky , drží stále stejnou vzdálenost mezi jednotlivými dvojvrstvami, neexistuje možnost oddálení
T
O OH O H
T O O
O
interlamerální prostory jsou
nepřístupné pro ionty v půdním prostředí - nedochází k sorpci,
sorpce je omezena pouze na vnější povrch
T (- KVK - kationtová výměnná kapacita) - maximální sorpční kapacita u kaolinitu malá
10 - 20mmol (+)/100g
bobtnavost - kaolinit nebobtná
kaolinit - fylosilikát - uspořádání z lístků perfektní uspořádání (kaolinit)
X

- přechodné uspořádání (dickit)


X
- turbostratické uspořádání (halloysit)

stoupá sorpční kapacita a možnost bobtnání
MONTMORILLONIT- bohatší na Si
4SiO2*Al2O3 * 2H2O
vzniká v prostředí bohatém na báze (neutrálním až alkalickém) v mediteránním (teplém) klimatu
struktura
- T
- O
o - T
o - T
- O
- T
Základní uspořádání je trojvrstvý
T
O
T
T
O
T
nevytváří vodíkové můstky (chybí tam vodík) vlastnosti
vzdálenost trojvrstev je proměnlivá - interlamelární prostory jsou přístupné pro sorpci - vnější i vnitřní prostory - vysoká sorpční kapacita, T = (80,150) mmol (+)100g + plocha montmorillonitu 750m2(plochy)/1g
bobtnavost - plně rozvinuta - vzniká voda
smršťování a bobtnání - zastoupení v půd.typu smonice
ILLIT - domácí jílový minerál, vznik při zvětrávání tmelů zpevněných sedimentárních hornin (např.pískovců)
struktura
- T
- O
o - T
1nm
o - T
- O
- T
ve vnitřních prostorách pevně poután K, je tam síť hexagonálních dutin, K vytváří fenomén podobný vodíkového můstku
T
O
T
- pevné nepohyblivé vrstvy, vlastnosti podobné kaolinitu
T
O
T
vnitřní interlamelární prostory nepřístupné pro sorpci
neroztažitelná vzdálenost mezi vrstvami
nebobtná
sorbční povrch 90m2(plochy)/1g
illit v prostředí bohatém na Mg - depotasifikace (ochuzení K - náhrada Mg) - vrstvy jsou oddalovatelné - jiný název minerálu - VERMIKULIT - T = (100,150)nmol (+)/100g - plně bobtná
CHLORIT - základní uspořádání trojvrství, mezi vložena další oktaedrická vrstva tvořená : Mg(OH)2 - brucit
Al(OH)3 - gibsit
- T
- O
o - T
- O
o - T
- O
- T
vlastnosti: chlorit tvoří vodíkové můstky (podobné vlastnosti u kaolinitu), malá sorpční kapacita (vnitřní povrchy nepřístupné), T = (10 - 20) nmol /100g - nebobtná
ATTAPULGIT - minerál fibrilární (vláknitý), vzniká v aridních zónách bohatých na amfiboly, pyroxeny (prim.minerály fibrilární)
struktura





Základní útvar trojvrství spojující se do vláken, meziprostory stavba děrovaných cihel
výměnná kapacita T = 15nmol (+)/100g
INTERSTRATIFIKOVANÉ JÍLOVÉ MINERÁLY
směs minerálů, pakety tvořené směsí minerálů



illit kaolinit montmorillonit




ALOFÁN - jediný, který není krystalický, jílový minerál amorfní nebo náznakově krystalický, součást tvořená na bázi Si a Al, vzniká při zvětrávání vulkanického skla nebo při prudkém rozpadu primárních jílových minerálů (při neoformaci), která podle podmínek prostředí postupně krystalizuje (v kryst.prostředí - kaolinit)
slabě alkalické, neutrální prostředí - montmorilonit
Přechod alofánu do kryst.forem je urychlován zavlažením a vysoušením.
Přítomnost vede k vytvoření kyprých, tmavých horizontů = změny charakteru jílových minerálů
illit vermikulit Mg

okyselení =
depotasifikace acidifikace Al(OH)+2
nedostatek Mg

v prostředí špatně
drenovaném (nepro -
nedostatek Mg myvaném)
Chlorit I.

Mg(OH)2
oktaedrická
vrstva Al(OH)3



Chlorit II.

ORGANICKÝ PODÍL
složka živá - edafon soubor organismů které jsou celými těly v půdě
vegetace - v půdě pouze podzemními částmi
složka neživá
EDAFON - třídění
1.Podle způsobu života
- enedafon - pravý edafon (tvořen org, které v půdě existují celý život, půda je zákl.prostředí,
bez kterého nevydrží)
- protedafon - kombinovaný, zástupce prodělává část života v půdě a část života je realizován
mimo půdu (chroust)
- hemiedafon - poloviční, organismy, kterým je jedno,kde žijí (jsou tam,kde je dostatek
potravy), organismy schopné žít kdekoliv, chvostoskoci (colembola)
- pseudoedafon - nepravý, skupina, kterou nacházíme v půdě, přečkávají zde nepříznivé období v jejich původním prostředí ( před zimou, suchem)
- tychedafon - organismy jsou do půdy dostávány násilím (orbou)
2.podle výživy
fytofágové - živí se živou rostlinou potravou
zoofágové - živí se živočichy
nekrofágové - živí se čerstvě odumřelými těly
saprofágové - živí se látkami v nejpokročilejším stadiu rozkladu
3.podle velikosti
mikroedafon - částice menší než 0,2mm
mezoedafon 0,2 - 4mm - chvostoskoci
makroedafon 4 - x mm skupina přes 80mm = megaedafon
koloidní částice
x
K
K
K
K
K

K

K

Mgg